Ale už jsou zvyklí na myšlenku kosmických letů a brzo nás budou brát jako samozřejmost. Než získáme jejich důvěru, budou stačit běžná bezpečnostní opatření.“ „Tak dobře,“ řekl princ. „Řekněte vyslancům, aby odstartovali hned.“ Smůla byla, že „běžná bezpečnostní opatření“ nepočítala s reklamní kampaní Tonyho Auerbacha, která vyvolala vlnu meziplanetární xenofobie. Vyslanci přistáli v newyorském Central Parku právě toho dne, kdy jistý prominentní astronom, který se ocitl v neobvyklé peněžní tísni a byl tudíž ovlivnitelný, prohlásil v značně sledovaném interview, že jakýkoliv návštěvník z vesmíru bude pravděpodobně nepřátelský. Nešťastní vyslanci, směřující k budově OSN, se dostali asi k 60. ulici, když se setkali s davem. Střetnutí bylo značně jednostranné a vědci z Přírodovědeckého muzea byli značně rozhněváni, že jim toho ke zkoumání zůstalo tak málo. Princ Zervashni to zkusil ještě jednou, na druhé straně planety, ale zprávy ho předběhly. Tentokrát byli vyslanci ozbrojeni a drželi se dobře, než je přemohla čirá početní převaha davu. I přesto však princ ztratil nervy a rozhodl se k drastickým opatřením až ve chvíli, kdy k jeho flotile začaly stoupat útočné rakety. Za dvacet minut bylo po všem a bylo to opravdu úplně bezbolestné. Pak se princ obrátil ke svému poradci a řekl záměrně lhostejně: „To bychom měli. A teď – můžeš mi říct, co přesně se nepovedlo?“ Sigisnin II si propletl svůj tucet ohebných prstů ve zjevné úzkosti. Nevyvedl ho z míry jen pohled na úhledně desinfikovanou Zemi, i když pro vědce je zničení takového krásného exempláře vždycky velkou tragédií. Nejméně stejně znepokojující bylo zničení jeho teorií a s nimi i jeho pověsti. „Já tomu prostě nerozumím!“ naříkal. „Samozřejmě, rasy na téhle kulturní úrovni jsou často podezřívavé a nervózní, když dojde k prvnímu kontaktu. Ale • 98 •
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS172684
nikdy předtím tady žádná návštěva z vesmíru nebyla, tak neměli důvod chovat se nepřátelsky.“ „Nepřátelsky? Chovali se jako posedlí! Myslím, že byli všichni šílení.“ Princ se obrátil ke svému kapitánovi, třínohému tvorovi, který vypadal trochu jako klubíčko vlny na třech pletacích jehlicích. „Je flotila pohromadě?“ „Ano, pane.“ „Tak se optimální rychlostí vrátíme na základnu. Tahle planeta mě deprimuje.“ Na mrtvé a tiché Zemi dosud tisíce plakátů vykřikovaly svá varování. Zlé hmyzí postavy, které na nich proudily z nebe, se vůbec nepodobaly princi Zervashnimu, který by kromě toho, že měl čtyři oči, mohl být klidně považován za pandu s purpurovou kožešinou – a který nadto pocházel z Rigelu, a ne ze Siria. Ale to už bylo samozřejmě pozdě vysvětlovat.
• 99 •
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS172684
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS172684