Bernard Pillet držel slovo. A podařilo se mu něco dostat již do dnešního vydání. „Já to přečtu,“ nabídl se doktor Goirec a nasadil si brýle na čtení. Maigret seděl klidně, věděl, že nemůže očekávat od článku žádné nové a převratné poznatky, vždyť základ pro něj poskytl v několika větách… Ale kdo ví, Pillet má zjevně spisovatelského ducha! Titulek byl čitelný z dálky. INSPEKTOR MAIGRET OPĚT NA STOPĚ (Paříž, od našeho zpravodaje) Ani letní turistická sezona neznamená, že by se práce na nábřeží Zlatníků zastavila a zločinci měli volné pole působnosti, ba právě naopak. Jak jsme zjistili, v posledních dnech došlo na okraji hlavního města, na okružním dálničním bulváru ke kuriózní nehodě, kde byli těžce zraněni dva muži a mladá dívka lehce. Jak se však zjistilo v nemocnici Hopital Dieu, byla zraněná dívka cizinka a tito dva muži ji zřejmě věznili a nutili k poskytování sexuálních služeb. Pouze tragická náhoda umožnila, aby se pravda dostala na veřejnost a lékaři to ihned oznámili na policii, která začala jednat. Je zřejmé, že případ dívky, sexuální otrokyně, nebude ojedinělý, ale že se jedná o velmi propracovaný mafiánský systém, který zneužívá nezkušené dívky ucházející se o místa au pair. Místo této slibované práce a studijních možností je jim hned při příjezdu násilím odebrán pas a ostatní doklady a jsou bitím a trýzněním připravovány na novou „službu“. Po všech útrapách, jimž jsou takové dívky podrobeny, ještě rády naplňují zvrácené požadavky, které jsou na ně jejich otrokáři kladeny, a poskytují mechanicky a z donucení sexuální služby veškerým zájemcům a ti nejspíš ani netuší, že dívky jsou drženy násilím. Psychický tlak a strach zlomí obvykle jejich vůli a zabraňuje, aby se dívky snažily uniknout svému trápení a pokusily se o tom někoho informovat. Bohužel tu hraje ro-
98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS172681
li i jejich špatná znalost francouzského jazyka. Tato dívka měla štěstí a podařilo se ji již prostřednictvím zastupitelského úřadu její země vrátit do vlasti. Bude však ještě dlouho v péči lékařů, kteří jí budou krůček po krůčku vracet sebevědomí a psychickou jistotu. Inspektor Maigret je připraven v nejbližší době učinit další kroky a nelze vyloučit ani zatýkání osob, které v této rozsáhlé kriminální aféře mají prsty.
Doktor uhladil dlaní pomačkané noviny a číšník, který celou dobu stál vedle, se otočil k Maigretovi. „Mohl byste mi ten článek podepsat, prosím? Na památku…“ Podal mu uctivě svou propisovačku. Co mohl Maigret dělat? Nebyl zvyklý na takovou slávu. A stejně tak nechtěl vypadat jako fouňa, který se chová jako rozmazlená a zhýčkaná „celebrita“. „Chcete tam napsat nějaké věnování?“ zeptal se potichu a ostýchavě. „Napište tam Marii, to je moje žena, je celý den v kuchyni, ta bude mít obrovskou radost.“ Paul podepsal článek i fotografii, jak si číšník přál. „Mockrát děkuju, opravdu…,“ opakoval číšník a couval pozadu od jejich stolu. „Víte, já si na takovou pozornost pořád nemohu zvyknout,“ omlouval se Maigret upřímně svým spolustolovníkům, ale ti to zřejmě brali jako samozřejmost. „Je to dobře napsané, že?“ zeptal se doktor Goirec. „Třeba je na tom zrnko pravdy, kdo ví! Stejně ale nechápu, jak se ti novináři mohou tak rychle dostat ke všem informacím? Oni snad nezákonně odposlouchávají vaše hovory!“ Maigret malinko zčervenal. Ale nemělo smysl vysvětlovat, že zrovna s tímhle novinářem, autorem článku, má dobré vztahy a že je to dokonce vzájemně užitečná kooperace… „Článek je pravdivý, ale přiznám se vám, že někdy 99
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS172681
v naší branži není snadné najít partnera pro seriózní spolupráci…“ Komisař odložil kávu a vehementně přitakal. „To není jen v Paříži, kdepak! Já nechápu, kam ten svět spěje, už neplatí ani nějaká kolegialita! Každý jen na sebe!“ Rozpoutalo to obrovskou a spontánní reakci. „A co v medicíně? Mezi námi to není lepší, místo aby kolega kolegovi pomáhal, klidně řekne pacientovi, že ten předchozí doktor byl blbec a že ho léčil špatně. Co si má pak chudák pacient myslet? Dřív existovala nějaká profesní sounáležitost, ale dneska! Pch! Kdepak!“ Ani starosta se nedal zahanbit. Měl taky neblahé zkušenosti ze státní správy. „Je větší řevnivost, větší konkurence, větší boj všemi prostředky a slušnost se vytratila,“ přidala se Valja, „ale tady s vámi nám bylo moc hezky!“ „Protože tady jste oba doma!“ vyhrkl Obelix. „Tak zase brzy přijeďte!“ Na klidné hladině se rozjížděly výletní plachetnice i motorové čluny, vypadalo to na další horký a slunečný den. Jen lehce foukalo od moře. Bylo to příjemné a osvěžující. „Nechápu, proč v Paříži neustále tvrdí, že v Bretani jenom prší!“ řekl Maigret a podíval se na modrou bezmračnou oblohu. Skoro litoval, že bude muset odjet, jenže se chtěl ještě zastavit v bretaňském hlavním městě a věděl, že cesta bude dlouhá. Nechtěl na silnici lámat rychlostní rekordy! Posnídali s chutí a v poklidu. „Myslíte,“ zeptal se doktor Goirec, „že takových tajných nevěstinců je po Francii hodně?“ „Odhady se různí, ale nejspíš víme jen o špičce ledovce, s otevřením prostoru se po Evropě všem sice lépe cestuje, ale taky se snadněji šíří trestná činnost. Ve východních zemích, zejména v těch bývalých ko100
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS172681