lav III., jehož zavražděním v roce 1306 po pouhém jednom roce vlády rod Přemyslovců vymírá po meči. Po pěti staletích pevné vlády nad Čechy a sousedními kmeny po sobě Přemyslovci zanechávají pojmenováno několik významných měst, včetně polského Przemyszlu, slezské Wroclawi (Breslau) a slovenské Bratislavy (obě po Vratislavovi), Mladé a Staré Boleslavi, a několik tuctů městeček a vesnic bezvýznamných. Tomu se říká rodinný úspěch.
***
Moravské pole Známé též jako Marchfeld. Jedna z bitev, kterou Češi pokládají za národní katastrofu. Způsobila ji v nemalé míře zrada Čechů samotných. Bitva, která zastavuje expanzi mocných Čechů pod železným a zlatým králem Přemyslem Otakarem II. v roce 1278 a pro České království znamená zvrat k horšímu. V polovině 13. století se Přemysl Otakar II. stává nejmocnějším ze sedmi voličů císaře německého a České království je největším členským státem Svaté říše. Je to ale právě jeho moc, která Přemyslu Otakarovi II. znemožní, aby byl zvolen císařem (a taky dvakrát volbu prohrává). Němečtí voliči, kteří se hrozí nejen Otakarovy absolutní moci, ale asi taky ještě více děsivých vyhlídek, že se budou muset učit česky, by si raději nechali vládnout od neškodného německy mluvícího slabocha. A tak si zvolí neznámého politického zelenáče, švýcarského barona jménem Rudolf Habsburk. Natolik jsou z Otakara vystrašení, že mu volbu zatajují - chraň Pánbůh, aby ho na ni ještě pozvali. První věc, kterou Habsburk jako císař Přemyslu Ota98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS172670
karovi II. nařizuje, je vrátit Rakousko, které získal před pětadvaceti lety, když se jako mladík oženil s padesátiletou dědičkou rakouské vládnoucí rodiny, která vymřela po meči. Teď už má Otakar sice na loži mladší ženu, ale je přesvědčený, že obětováním svého mládí v prvním sňatku zaplatil dostatečnou cenu za tak bezvýznamný plácek jako je Rakousko, a na Rudolfa Habsburského udělá prstem „tůhle“. Habsburk na to odpoví tím, že nechá Otakara exkomunikovat z církve, což nutí šlechtu odepřít svému králi poslušnost. Exkomunikačního výnosu uposlechnou nejen šlechtici rakouští, ale také někteří jihočeští, kteří v něm vidí příležitost vymanit se z tvrdé Otakarovy nadvlády. V roce 1276 vtrhne Rudolf Habsburský do Rakouska a vyhání Přemysla Otakara II. ven, což se už děje za podpory rakouské šlechty. Dva roky nato se hluboce uražený Otakar pokouší vzít si znovu Rakousko. A takto poslední bitvu Přemysla Otakara II. popisuje český kronikář: „Chvějí se kopí a pole i lučiny mokvají krví, jedny tu vraždí a jiné zas chytají živé jak ptáky, většina po meči hyne; jak zloději však mnozí z Čechů hledali záchranu v útěku a hanebně opustili krále uprostřed nepřátel s hrstkou svých mužně bojujícího. Ale protože odpor hrstky proti většině nemohl dlouho trvat, král v zápalu boje byl konečně zajat a proti důstojnosti říše po zajetí hned usmrcen.“ A zde je Rudolfův vlastní lítostný popis událostí: „Takřka všemi již opuštěn, přece nehodlal ustoupit, nýbrž bránil se, obřím duchem i mravem, s podivuhodnou statečností, až někteří z našich rytířů jej smrtelně zraněného spolu s ořem k zemi srazili.“ 99 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS172670
Asi dvanáct tisíc Čechů padlo, tam na tom neslavném Moravském poli. Rakousko je ztracené a Habsburkové jsou nový kůň, na kterého se sází. Jejich rostoucí moci se stavějí na odpor po obou koncích jejich říše. Tím druhým koncem je Rudolfova vlastní domovina - kde si Habsburkovic kluky pamatují jako ty všiváky, co utrhávali mouchám křídla a broučkům krovky, ubíjeli ptáčky kamením, topili koťata a kradli sousedům slepice - a kde se na obranu proti Habsburkům sjednocují tři kantony, aby pod jménem Schwyz vytvořily jádro budoucího malého, leč statečného a nezdolatelného Švýcarska. Poslední dva Přemyslovci, Václav II. a Václav III., obrátí své síly na sever a na východ a opatrně obcházejíce Rakousko, roztáhnou svou vládu od baltického Gdaňsku přes východopolský Lublin, Poznaň a Krakov, přes Čechy, Moravu, Slovensko, Maďarsko, Chorvatsko a dolů až na pobřeží Dalmácie.
***
Nejvytouženější přeslice Po smrti posledního Přemyslovce jdou sličné, ach přesličné Přemyslovny na dračku. Dosud nezletilý Václav III. po sobě zanechává čtyři sestry ve věku od dvou do šestnácti a jednu mladou tetičku, po jeho otci zůstala nezletilá polská vdověnka. Horempádem se o ně ucházejí vévodové, knížata a králové, a to i o dvouletou Anežku, kterou dříve než dospěje pátého roku svého věku, zasnubují jakémusi polskému či maďarskému pedofilovi. Jestliže jste už zapomněli, po čem všichni tito chlapi tak prahnou, přečtěte si o Češkách znovu na první stránce 100 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS172670