grilovaný herynk v kopru a hořčici, kterého někdo možná zná i z Dánska a Švédska. Pochází od starých Vikingů a je populární ve východní Anglii, kde jeho recept Vikingové zanechali spolu s desetitisíci potomky zplozenými za násilnických nájezdů na těch úzkých děs budících lodích, jimiž proplouvali řekami hluboko do vnitrozemí. Historici si dlouho lámali hlavu, co Vikingům dávalo takovou potenci, že vydrželi tři dny veslovat a pak ještě znásilnit všechny ženy v každé vesnici, kterou projížděli. Dlouho se někteří domnívali, že tuto magickou sílu má buď herynk, nebo hořčice, nebo kopr. Nemá. Východoangličanům tento recept na potenci nepřidal ani po šesti staletích pravidelného požívání. Vikingové měli tajný přípravek, který fungoval jako jakýsi koktejl dnešního benzedrinu čili fenmetrazinu a viagry. Byl to vývar z muchomůrky červené zvané odborně Amanita muscaria. Ta je sice ve velkém množství prudce jedovatá, ale vývar se v přesném dávkování a vyvaření dal popíjet bez následků na zdraví. Udržoval muže jednak v mírné halucinaci, jednak v bdělosti a tělesné neúnavnosti včetně tvrdé erekce. Vyšinoval z reality, utlumoval sebekontrolu a inspiroval k řádění, kterému se ve staré dánštině říkalo berserk. Stejně se říkalo takto řádícím válečníkům. Toto slovo přešlo do běžné angličtiny a znamená zběsilost. Spěchám upozornit, že Pravicová kuchařka vývar z muchomůrky nedoporučuje a zbavuje se právní odpovědnosti za jakýkoli případ předávkování a odvozu do nemocnice či do márnice. Nevíme totiž 98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS172663
přesně, kolik muchomůrky se do vývaru dávalo a kolik se ho pak pilo. Držte se raději grilovaného herynka v kopru a hořčici. Posekejte kopr a smíchejte ho s citronovou šťávou a hořčicí. Nejlepší je jemná, nezrnitá a nepříliš štiplavá, ta běžná česká je ideální. Vznikne vám hustá žlutozelená omáčka. Tou potřete očištěného, vykostěného a příčně několikrát naříznutého herynka po celém povrchu a hodně omáčky nechte zalézt do řezů. Osolte, opepřete, omáslete a položte na rozpálenou grilovací pánev nebo elektrický gril a grilujte pět minut po každé straně.
99 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS172663
NEJMENŠÍ Z TRESČÍ RODINY Mořská bělice možná není úplně přesný překlad anglické ryby whiting, ale budeme jí tak zde říkat, neboť máme na vybranou mezi Poldaufovou bělicí (což je nepřesné, neboť bělice je ryba sladkovodní) a akademickou slovníkovou treskou, což whiting sice je, ale jen do takové míry, do jaké je třeba poník koněm. Tedy patří spolu s haddockem a coleym do tresčí famílie a je v ní nejmenším bráškou. Francouzi mu říkají merlan a dělají ho běžně na atlantickém pobřeží, především v Normandii a Bretani, vypečeného v troubě a podávaného se smetanovými zapékanými brambory nebo ve všelijakých smetanově-hořčicových omáčkách na bílém víně, buď celého nebo filetovaného. Italové mu říkají merlano a někteří si ho pletou s podobně vypadající rybou zvanou merluzzo, což je další člen tresčí famílie s anglickým jménem hake čili štikozubec. Whiting je skutečně jasně bílý, leskle do stříbrna, štíhle rostlý a dospívá do délky čtyřiceti centimetrů, s hlavou nadměrně velkou v poměru ke zbytku těla. Má delikátně chutné bílé maso, které přípravou rychle měkne. Žije v okolí Británie, tedy v Irském moři, Severním moři a Lamanšském průlivu, 100 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS172663