Zemû a impérium
101
„Ale jak˘m právem si mÛÏou nûco takového dovolit?“ fiekla na adresu Bailyworldu a jeho snah ohlednû kolonizace Detry rozhofiãenû Gladys, v níÏ se po dlouhé dobû probudila k Ïivotu její vesmífianská minulost. „Mám za to, Ïe v souãasné situaci vÛbec nemá smysl mluvit o nûãím právu,“ namítl vyrovnan˘m hlasem Daniel. „Obû strany jsou pfiesvûdãené o sv˘ch oprávnûn˘ch nárocích a nejsou ochotné o nich ani jen diskutovat. Nejen pro Bailyworld, ale i pro Aurii a pro Zemi je to otázka prestiÏe; kdo by v tomto sporu ustoupil, ten by u sv˘ch spojencÛ ztratil tváfi.“ „No, ano, to mበasi pravdu,“ uznala Gladys, „ale pfiece není moÏné nechat v‰emu voln˘ prÛbûh a jen se dívat, jak se lidstvo fiítí do katastrofy.“ „Máte snad pfiedstavu, paní, co byste chtûla podniknout?“ zajímal se Daniel. Gladys trochu ostfieji, neÏ mûla v úmyslu, odsekla: „Kdybych vûdûla, co mám podniknout, tak bych se s tebou nepotfiebovala radit.“ Daniel si samozfiejmû uvûdomoval, Ïe jeho nezúãastnûné stanovisko se Gladys dotklo. JenÏe nemûl na vybranou. Situace se opravdu zaãínala stávat neúnosnou a pokud on sám mûl mít aspoÀ teoretickou moÏnost do dûní zasáhnout, tak k tomu nezbytnû potfieboval dvû vûci – zaprvé kosmickou loì a zadruhé svou velitelku bezpeãnû odklizenou do ústraní, odkud by nemohla jeho aktivity nijak kontrolovat a tím ménû ru‰it. „Chcete-li sly‰et mou radu, paní,“ ozval se po chvíli, „tak podle mého názoru nemáte momentálnû ani nejmen‰í ‰anci v˘voj událostí nûjak ovlivnit. Vûci uÏ dospûly pfiíli‰ daleko. Nûco jiného ov‰em bude, aÏ válka skonãí. Pak se budete moci znovu uplatnit a sv˘m vlivem a po-
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS172574
102
Jifií Dobrylovsk˘
pularitou pfiispût k tomu, aby se vítûzové necítili pfiíli‰ vítûznû a poraÏení nebyli pfiíli‰ zdeptáni.“ Gladys Gremionová zalapala po dechu: „A to fiíkበty, navzdory Prvnímu zákonu? Uvûdomuje‰ si, co ta válka, o které tak klidnû mluví‰, mÛÏe znamenat?“ „Ano, paní,“ odpovûdûl Daniel nevzru‰enû. „JenÏe pokud nemám v pfiítomné dobû moÏnost vûci ovlivnit a zabránit ‰kodû, která lidstvu hrozí, tak zÛstávám v klidu, abych mohl b˘t prospû‰n˘ aspoÀ v budoucnosti.“ „¤íkበlidstvu,“ divila se Gladys, „ale o Ïádném lidstvu pfiece První zákon nepojednává? Jinak mበov‰em naprostou pravdu, na prvním místû jde skuteãnû o lidstvo jako celek a ne o sobecké zájmy jednotliv˘ch lidí. Tak dobfie, uznávám, Ïe teì uÏ je pozdû cokoliv dûlat, jenÏe ty jsi mluvil o budoucnosti. Co jsi tím myslel?“ „AÈ uÏ válka skonãí jakkoliv,“ spustil Daniel neutrálnû, „v kaÏdém pfiípadû naru‰í existující rovnováhu sil. A to by mohlo b˘t velice nebezpeãné, protoÏe vítûzové, opojení úspûchem, by se mohli pokusit své poraÏené soupefie úplnû zlikvidovat. Proto jsem fiíkal, Ïe jedin˘m v˘chodiskem bude zabránit vítûzÛm v triumfálních náladách a poraÏen˘m naopak nalít do Ïil potfiebn˘ optimismus. Jin˘mi slovy, i po válce bude nutné aspoÀ v rámci moÏností obnovit pfiedváleãn˘ stav. JenÏe pokud vy, paní, se na této obnovû budete chtít nûjak podílet, tak nesmíte zÛstat na Zemi.“ Gladys se na Daniela nechápavû podívala: „Chce‰ fiíct, Ïe mám odletût na Bailyworld? Anebo na Aurii?“ „To jistû ne, to by bylo je‰tû hor‰í. Myslím tím, Ïe byste si na nezbytnû dlouhou dobu mûla jako svoje sídlo zvolit neutrální svût.“ „Copak nûco takového jako neutrální svût vÛbec existuje?“
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS172574
Zemû a impérium
103
„Dormos docela jistû.“ „BudiÏ, ale proã mi radí‰, abych tam odletûla? Abych byla v dobû války v bezpeãí? K tomu tû nutí První zákon?“ „Nejen ten, paní, i kdyÏ uznávám, Ïe va‰e bezpeãnost je pro mû dÛleÏitûj‰í neÏ bezpeãnost kteréhokoliv jiného ãlovûka ve vesmíru. Jde ale o to, Ïe právû Dormos, neutrální v souãasné dobû, bude nepochybnû neutrální i po skonãení konfliktu a mÛÏe sehrát dÛleÏitou roli jako prostfiedník pfii následn˘ch mírov˘ch jednáních.“ Gladys se zamyslela. „Jestli ti dobfie rozumím, chce‰ tím fiíct, Ïe pokud jako Aurianka zÛstanu v prÛbûhu války na Zemi, stanu se pro Aurii s definitivní platností zrádcem; jestli ale v kritické dobû odletím na sice neutrální, ale jinak vesmífiansk˘ Dormos, mÛÏe se to interpretovat jako projev dobré vÛle a snaha stát mimo jakékoliv bezpráví. To by mohlo dávat smysl. Dobfie, Danieli,“ na Gladysinû tváfii se poprvé za cel˘ rozhovor objevil v˘raz spokojenosti, „zafiídím se podle tvé rady.“ Daniel Olifan, i kdyÏ si byl dobfie vûdom toho, Ïe jeho velitelka svÛj v˘znam v meziplanetárním dûní ponûkud – dost znaãnû – pfieceÀuje, na sobû nenechal nic znát a jen mlãky pfiik˘vl. 2 Osobní kosmodrom na Dormosu pÛsobil – ostatnû jako celá planeta – veskrze kosmopolitním dojmem. V minulosti tomu tak neb˘valo; dokud byl je‰tû Dormos fiadov˘m ãlenem padesátky Vnûj‰ích svûtÛ, vyznaãoval se stejnou ospalostí jako vût‰ina ostatních planet VesmífianÛ. KdyÏ se v‰ak osamostatnil a vyhlásil politickou neutralitu, stala se s ním bûhem pouh˘ch dvaceti let neuvûfiitelná zmûna.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS172574