Potraviny, které naši předkové neznali
Tato šťáva je akceptovatelná jako potravina nového typu a novější výzkumy napovídají, že by mohla mít, na rozdíl od jiných ovocných šťáv, i některé specifické účinky. Na myších byl prokázán její protektivní účinek při ischemickém neuronálním poškození a také podporuje sekreci inzulinu a zmírňuje vývoj inzulinové resistence při ischemickém stresu. Ze studií na laboratorních zvířatech neexistují údaje o negativním vlivu z hlediska subchronické toxicity, genotoxicity a alergenicity. Přestože je noni konzumováno v řadě zemí již velmi dlouho bez negativních známek vlivu na lidské zdraví, vyskytly se námitky ohledně bezpečnosti v případě konzumace většího množství výrobků z tohoto ovoce. V literatuře je totiž popsáno několik případů hepatotoxicity po požití noni a existují určité obavy, že tento netradiční rostlinný produkt by mohl být nebezpečný. Nejnovější výsledky subchronické toxicitní studie na laboratorních potkanech a in vitro testy na izolovaných lidských jaterních buňkách (hepatocytech) však prokazují, že toxické jsou až velmi vysoké dávky noni, které u člověka nepřicházejí v úvahu. Velikost NOAEL (no-observed-adverse-effect level) byla stanovena na 6,86 g čisté lyofylizované šťávy/kg tělesné hmotnosti, což odpovídá 90 ml/kg. V současné době sílí snaha výrobců uvést na trh i jiné produkty z noni, jako např. sušené nebo pražené ovoce, potravinové doplňky a ochucovadla v podobě lyofilizovaného prášku, šťávu z blanšírovaných listů a podobně. Tyto produkty mají firmy v úmyslu přidávat do potravin z cereálií, brambor, masa, ryb, do nápojů, omáček apod. Ve vědecké literatuře však existují rozporné názory, pokud jde o přítomnost genotoxického antrachinonu, a proto ACNFP vymezila přípustný denní příjem etanolového extraktu listů noni na 20 mg. V případě přídavku do nápojů totiž hrozí vysoký příjem u dětí, k čemuž je třeba přistupovat velmi opatrně.
Dřeň plodů baobabu Baobab africký (Adansonia digitata L.) je mohutný tropický strom z čeledi bavlníkovitých (Bombacaceae) pocházející z jižní Afriky, 101 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS172398
Doba jedová 2
z oblasti Sahelu, ale je rozšířen téměř po celém kontinentu. Vyznačuje se krátkým, nápadně tlustým kmenem bizarního tvaru a málo početnými větvemi. Má dlanité listy, které v suchém období opadávají. Má bílé, nápadně velké převislé květy. Plody jsou vejčité nebo protáhlé, 12–20 cm dlouhé, šedě plstnaté, s dřevitou slupkou. Obsahují jemnou, bělavou, mírně nakyslou dužninu s četnými semeny. Dužnina má vysoký obsah pektinů (24–34 g/100 g dřeně), vápníku (1100–3700 mg/100 g), vitaminu C (75–499 mg/100 g) a železa (40–91 mg/100 g). U domorodého obyvatelstva mají plody široké použití v kuchyni a nacházejí uplatnění i v tradiční domorodé medicíně [10]. Dosavadní pokusy s využitím baobabové dřeně v Evropě byly ojedinělé a nepříliš úspěšné. Na počátku dvacátého století se baobabová dřeň přidávala do těsta při pečení čajového pečiva, během první světové války jako náhražka mouky při výrobě chleba. Baobabová dřeň má nesporné nutriční hodnoty a byly konány pokusy využít ji jako součást výživy sportovců. Firma Phyto Fruit Africa má v úmyslu používat sušenou dřeň plodů baobabu v množství 5–15 % do jogurtových nápojů a cereálních tyčinek, a po oddělení pektinu také do pečiva, cukrovinek apod.
Mangostanová šťáva Mangostana lahodná (Garcinia mangostana L.) je tropický stálezelený keř nebo strom původem z Indonésie. Je to rostlina s velkými kožovitými listy a kulovitými plody, se silnou fialovou slupkou, pod níž je bílá dužnina. Dužnina sestává z měsíčkovitých dílků připomínajících mandarinku a chutí trochu připomíná ananas. Plody mangostany jsou po tisíciletí používány jako léčivý prostředek pro své antibakteriální, antivirové, protizánětlivé a antialergické účinky, a snad i účinky antikarcinogenní [11]. Mangostová šťáva se vyrábí z celých plodů, včetně slupky, která je jinak nepoživatelná. Tím je výrazně zvýšen obsah xanthonů, které jsou považovány za nejvýznamnější biologicky účinné látky mangosty. Šťáva má výrazné antioxidační vlastnosti a může 102 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS172398
Potraviny, které naši předkové neznali
říznivě ovlivňovat trávicí trakt, posilovat imunitní systém a nep utralizovat volné radikály. V některých zemích je její uvádění do oběhu přípustné, statut v Evropě bude teprve diskutován.
4.5 Netradiční bílkoviny Uvádění netradičních bílkovin na trh jako PNT je podmíněno jednak hledáním nových potravinových zdrojů, jednak snahou podporovat zdravý životní styl a omezovat výskyt civilizačních nemocí.
Bílkovina z brambor a její hydrolyzáty Brambory jako potravina jsou i přes obsah jedovatých glykoalkaloidů považovány za bezpečné pro lidskou výživu. Koagulované bílkoviny z brambor a jejich hydrolyzáty, které dosud nebyly v potravinách používány, byly bez problémů zařazeny mezi PNT. Lze je totiž považovat za obdobu bílkovin získávaných z jiných rostlinných zdrojů. Jsou využitelné jako nutriční alternativa jiných rostlinných bílkovin, nebo jako emulgační a zpěňovací prostředky v pekařských výrobcích, cukrovinkách, bezlepkových potravinách i jinde.
Bílkovina z vojtěšky Tolice setá (Medicago sativa L.) neboli vojtěška je rostlina známá jako víceletá pícnina z čeledi bobovitých (Fabaceae). Je velice ceněnou a ekonomicky nejvýznamnější pícninou, ale je také používána alternativní medicínou jako prostředek proti stárnutí (tzv. alfalfa). Její léčivé účinky byly objeveny již ve starověku, pravděpodobně Araby. V alternativní medicíně je používána jako prostředek proti stárnutí a pro celkové posílení organismu. Zklidňuje a podporuje činnost zažívacího traktu a pomáhá zvyšovat fyzickou výkonnost, proto je vyhledávána především sportovci a je vhodná pro těžce fyzicky pracující osoby. Posiluje také imu103 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS172398