Dopis reûisÈrovi
Rozhodl ses novou hru opÏt upravit a vn·öÌö do nÌ opÏt celou ¯adu n·pad˘. VÌm, ûe jsi za to v minulosti sklidil pochvalu od kritiky. Jsem pro modernÌ divadlo a ztÏlesnila jsem ¯adu rolÌ v Tv˝ch avantgardnÌch p¯edstavenÌch, ale tvoje souËasnÈ poûadavky p¯esahujÌ meze. P¯edevöÌm nech·pu, proË jsi zmÏnil v˝stup Galiny Nikolajevny s Trofimem NikitiËem, kdyû majÌ na verandÏ poslouchat racky. ProË je mÌsto rack˘ slyöet letiötnÌ hl·öenÌ? TÌm cel· situace, kdy Trofim NikitiË tvrdÌ, ûe na zahradÏ vonÌ öe¯Ìk, a Galina Nikolajevna ¯ekne: ÑJak? Vûdyù öe¯Ìk uû p¯ed mÏsÌcem odkvetl, holoubku...ì ned·v· û·dn˝ smysl. Taky nerozumÌm tomu, proË sluha NikitiË m· uniformu RudÈ arm·dy, kdyû se hra odehr·v· uû za cara. A uû v˘bec si neumÌm vysvÏtlit, proË trv·ö na tom, aby se Kuzma KuzmiË vracel z lovu s jelenÌmi parohy na hlavÏ. CtÌm Tvou imaginaci i TvÈ n·pady. VÌm takÈ moc dob¯e, jakÈ jsi mÏl dÏtstvÌ. Ale vöecko si p¯ece nem˘ûeö odreagovat na jeviöti. RozhodnÏ TÏ musÌm d·le upozornit na to, ûe scÈna, kdy opil˝ Fedor PavloviË ohlaöuje GalinÏ NikolajevnÏ p¯Ìjezd VladimÌra IljiËe a p¯ijÌûdÌ na koleËkov˝ch bruslÌch, je nebezpeËn·. UpozorÚuji TÏ, ûe Jarda uû 99 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS171716
dvakr·t nezabrzdil. Kdyby ho nezachytil p¯i zkouöce jeden muûik, byl by uû v nemocnici. VÌö dob¯e, ûe jsem vûdy plnila TvÈ vize. Nebylo to vûdycky lehkÈ. Nap¯Ìklad kdyû jsem jako Nataöa Andrejevna sjÌûdÏla z balkÛnu po provaze na jeviötÏ a vymkla jsem si ruku, kterou jsem mÏla vÌskat ve vlasech Sergjeje VasiljeviËe. Nebo kdyû jsem se v roli Anny Pavlovny musela houpat jako opice cel˝ obraz na hrazdÏ a vysmÌvat se Maximu MaximoviËi, kter˝ leûel na ûÌnÏnce a hr·l si s medicinbalem. A co kdyû jsem hr·la NadÏûdu Konstantinovnu a musela jsem br·t div·k˘m kab·ty, protoûe jsem ji v prologu musela hr·t v öatnÏ? Mimochodem, spropitnÈ nest·lo v˘bec za ¯eË. Tenkr·t jsem takÈ p¯emluvila Karla, kter˝ mÏl plaËtivÈ z·chvaty, aby TÏ koneËnÏ poslechl a aby si v prvnÌ ¯adÏ opÈkal pstruha. Opat¯ovala jsem mu dokonce uklidÚovadla, kdyû se kv˘li tomu nemohl vûÌt v hlediöti do Lva NikolajeviËe. Byla jsem to takÈ j·, kdo zap˘sobil na Martina, kdyû jsi chtÏl, aby jako Raskolnikov zabil sta¯enu Jelizavetu golfovou holÌ a on TÏ p¯ed premiÈrou ökrtil za horizontem. TakÈ Noru jsem odehr·la v tÏsnÈ n·povÏdnÌ budce jen proto, ûe jsi chtÏl öokovat a provokovat. PatrnÏ netuöÌö, v jakÈm stavu je dnes soubor. Technici odmÌtajÌ tanËit koz·Ëka a jsou p¯ipraveni st·vkovat. äatn·¯ky nechtÏjÌ hr·t na harmoniky. N·povÏda p¯Ìsah·, ûe uû nevyslovÌ ani jedno ruskÈ jmÈno a rekvizit·¯ hrozÌ v˝povÏdÌ, pokud se bude muset starat o liöky, lasice, holuby a kuny. Pokud jde o osvÏtlovaËe, ten pije, protoûe mu nejde hra na balalajku. PÌöu Ti, protoûe se bojÌm, aby se soubor, kter˝ m· dobrÈ jmÈno, nedostal do krize, z kterÈ by se uû nikdy nemusel vzpamatovat. 100 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS171716
Dnes jsem se n·hodou dozvÏdÏla o TvÈm poslednÌm n·padu: pr˝ m·m mÌt mÌsto vÏj̯e ötucel. Dala jsem divadlu spoustu energie. Nechala jsem v Tv˝ch inscenacÌch nervy, imaginaci i zdravÌ a obÏtovala jsem Thalii dvÏ manûelstvÌ! Ale k tomuhle mnÏ nedonutÌö. ätucel nikdy! Tv· Nora, Anna Pavlovna, Heda, OfÈlie, NadÏûda Konstatinovna a Ji¯ka
101 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS171716