ALCHYMIE_II_Svět pohádek a legend
24.2.2008
11:34
Stránka 99
mu doporučili, aby k tomu zabil nespočet jemných malých dětí, zrůda by necouvla před takovým zločinem; vhodil by je do ohně. Nejlepší by bylo, kdyby tato drahocenná věda rasájana [alchymie] byla vykázána až do nejvzdálenějších konců světa, kde by nebyla nikomu přístupná.“
SVĚT ČÍNSKÝCH NESMRTELNÝCH A INDICKÝCH ZÁZRAKŮ /
99
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS171679
ALCHYMIE_II_Svět pohádek a legend
24.2.2008
11:34
Stránka 100
IV. KDO BYL PRVNÍM ALCHYMISTOU?
V dějinách lidstva se opakuje jistý základní obraz, kdy různé společenské celky zprvu jednoduché, později státečky, státy a říše postupně vznikají a posléze opět zanikají. A již vyčerpáním svých možností či pod náporem silnějších protivníků, často pak z obou příčin současně. Na troskách starých říší se formují nové, přičemž někdy se jen vyměňují vládcové a vše pokračuje sice ne ve zcela původních kolejích, současně však nikoli od základů změněných. Přibližně takový obraz se nám naskýtá v Egyptě, kde se na přelomu letopočtů zrodila ta alchymie, která posléze dožila svoje dny v Evropě na přelomu 18. a 19. století, když mezitím ještě vstoupila do arabského světa. Toto pořadí předávání znalosti alchymie z Egypta, kde se zformovala, zprvu do arabského světa připomínáme již zde, protože se řada starých spisů zachovala v arabském překladu. Dokonce některá původní arabská díla byla připisována postavám z předchozích dob. Proto nech čtenáře nepřekvapí, že třebaže je arabské alchymii věnována samostatná kapitola této knihy, setkáme se s některými prameny z této oblasti již zde a v následující kapitole. Te však, když jsme opustili Čínu a Indii, patří naše pozornost starověkému Egyptu, světu proslulé kultury, která dosáhla po mnoha stránkách nebývalé úrovně už ve vzdálených tisíciletích. Pro další úvahy je podstatný jeden z mezníků v dějinách, totiž největší válečné tažení starověku, které podnikl Alexandr Makedonský1, jemuž se nikoli neprávem dostalo přízviska Veliký. V nesmírně krátké době dobyl rozsáhlá území, příliš velká na to, aby ho jeho říše mohla přežít. Nepřežila; po vojevůdcově smrti se ve válečných konfliktech střetli jeho přední velitelé a za těchto válek diadochů se jeden z nich, Ptolemaios2, zmocnil Egypta, kde založil poslední faraonskou dynastii3. 1 2
Vlastně Alexandr III., 356–323 př. n. l. Ptolemaios I. Sótér (Spasitel), 367 nebo 366 – 283 př. n. l.; od 323 egyptský panovník, královský titul přijal 305 př. n. l.
100 /
ALCHYMIE
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS171679
ALCHYMIE_II_Svět pohádek a legend
24.2.2008
11:34
Stránka 101
Do Egypta přinesl nový vládce řeckou vzdělanost, která se prolnula se starou egyptskou v jedinečné symbiose: zrodila se kultura dnes zvaná helénistická. Právě ona vydala jeden ze zvláštních produktů lidského ducha, jímž je alchymie. V této knize se věnujeme především příběhům, a proto se nebudeme pouštět do detailních odborných úvah, jak se alchymie mohla vůbec zrodit. Byl by to dlouhý výklad, o který se pokusila řada autorů4, takže se omezíme jen na stručnou zmínku. Především je však nutno zdůraznit, že vznik alchymie je dodnes předmětem zkoumání a živých diskusí, ovšem základní myšlenka je všeobecně přijímána – v helénistickém Egyptě se sešlo výtečné řemeslo, mimo jiné práce s drahými kovy a také výroba jejich napodobenin, což zde bylo tradiční, s řeckou přírodní filosofií a s některými nábožensko-filosofickými směry. Řecká přírodní filosofie vyvrcholila dílem Aristotela ze Stageiry (384 až 322 př. n. l.) a vyplývaly z ní závěry, které dovolovaly soudit, že transmutace, proměna kovů, je možný proces. Občas se zřejmě opravdu zdálo, že to potvrzují některé produkty egyptských metalurgů, ve skutečnosti velmi zdařilé napodobeniny. Navíc, a přiznejme, že v nemalé míře, tu bylo přání, které je otcem myšlenky. Kdo by si nepřál vyrobit zlato třeba z olova v nějakém laboratoriu, kde by pracovní podmínky byly přece jen neporovnatelně příjemnější než ve zlatém dole. Vyjmenovali jsme faktory pokládané za hlavní, které stály u zrodu alchymie, ovšem netroufáme si odhadovat podíl každého z nich, tím spíš, že nebyly jediné. Egypt se svým významným centrem Alexandrií byl křižovatkou, kde se protínaly cesty obchodníků směřujících od východu na západ a od severu na jih. Neputovali však jen obchodníci, ale také učenci oněch vzdálených dob, pro které byla významným ohniskem slavná Alexandrijská knihovna, tehdy nejvýznamnější centrum vzdělanosti Starého světa. Do helénistického Egypta se tak dostaly 3 4
Roku 30 př. n. l. byl Egypt připojen k římské říši. Viz seznam literatury, např. Hopkins, Lindsay, Lippmann.
KDO BYL PRVNÍM ALCHYMISTOU? /
101
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS171679