První poločas vypadal, že utkání skončí pro Nizozemce ponižující katastrofou. Byli trapní, zatímco Brazilci si dělali, co chtěli, a kdyby místo 1:0 vedli 3:0, nikdo by se nedivil. Zdálo se, že druhý poločas se bude hrát jen z povinnosti. Pak se stalo to, že Brazilci dostali gól. S něčím takovým ve své bohorovnosti vůbec nepočítali (napadá mě srovnání s onou scénou z televizního seriálu Larse von Triera Království, kde dr. Helmer dospěje ke zdrcujícímu poznání: i doktor může onemocnět!). Člověk by býval čekal, že vzápětí rozpoutají peklo a Nizozemce bude zbytek zápasu nadosmrti strašit ve snech. Ale nestalo se. Brazilci se s tím „šokem“ (I fotbaloví bozi mohou dostat gól!) nevyrovnali, vypadli z konceptu a až do konce utkání byli jen karikaturou sebe samých. A vítězný gól naopak vstřelili Nizozemci. Brazilci jsou proslulí prosluněnou pohodou, sambou a karnevalem, na těžkosti není v jejich světě místo. Nizozemci po staletí zarputile bojují o život s mořem, jež jim ukrajuje zemi. Při vysvětlování, proč Brazílie (potažmo Latinská Amerika) a Nizozemsko (potažmo západní Evropa) jsou tam, kde jsou, mohou ekonomové a další odborníci směle odložit suché poučky, definice, teorie a fráze, a namísto toho problém ilustrovat na živoucím, dramatickém, strhujícím a krásném příkladu v podobě tohoto fotbalového zápasu. Na námitku, že to byla náhoda a na základě jednoho příkladu se nedá generalizovat, by se dalo říct, že každý přece ví, jak den nato dopadli stejně tak nafoukaní Argentinci v zápase s Němci. (Lidové noviny, 10. 7. 2010) ¬¬
98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS170848
Půl opice a psí chlup Představte si, že dostanete hlad. Řeknete si, že pár vajec by to spravilo, zajdete do kavárny a začnete přemýšlet, jak si objednat smažená vajíčka, protože shodou okolností se zrovna nacházíte v Německu. Míchaná je nemáte rádi, a tak se mrknete do slovníku a poručíte si volská oka. Číšník nejprve zaváhá, co že vám to má přinést, ale když mu řeknete, aby vám je udělali se šunkou, bude mu konečně jasné, že chcete sázená vejce a nikoli linecké koláčky – saský výraz Ochsenauge totiž může znamenat obojí. Už jsem zde sice o zvířatech psal, ale překladatel se při práci a na cestách neustále učí a dozvídá něco nového, a zvířaty, našimi odvěkými souputníky, se to v jazycích jen hemží. Kdybych se probral svými poznámkami, některé z němých tváří by samy vydaly na (nejeden) celý sloupek. Třeba anglické hair of the dog, tedy „psí chlup“, je český vyprošťovák (tj. pro lidi po propité noci, nikoli na auta ocitnuvší se v příkopu). V anglické mluvě je psů vůbec plno. Naše „vrána vráně oči nevyklove“ se anglicky řekne „pes psa nesežere“, a když vám Angličan bude tvrdit, že má psa, ale výt musí sám, nekruťte hlavou a neberte ho doslova, protože on tím myslí jen to, že nikdo mu s ničím nepomůže, a on si musí všechno udělat sám. A když vám bude chtít říct, abyste se starali o své a nehasili, co vás nepálí, poví vám místo toho, abyste spící psy nechali ležet. V anglických protějšcích známého rčení o zakopaném psu se ale žádní psi nevyskytují. Zato 99
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS170848
v dánštině ta průpovídka vypadá úplně stejně jako v češtině, avšak nedávno jsem v dánských novinách narazil na její novou obdobu, kde místo psa byla zakopaná opice. Tady by překladateli nastalo těžké rozhodování: kdyby chtěl držet krok a obohatit mateřštinu o nový výraz, klidně by se mu mohlo stát, že mu to vytknou jako neobratnost. Nejbližší příbuzní člověka jsou vůbec vděčným námětem. My Češi bychom čekali, že typicky naším výtvorem bude (díky zvukové podobě) opice ve smyslu opilosti, ale v němčině je fráze „mít opici“ úplně stejná: einen Affen haben. Vzdálenou podobnost najdeme i v dánském slangu, kde výraz „půl opice“ znamená půl láhve kořalky. Kočky jsou svéhlavé a nevypočitatelné nejen ve skutečnosti, ale i v jazycích, v některých víc než v jiných. My sice kupujeme v pytli zajíce, ale třeba Dánové a Němci v něm kupují právě tu kočku. Pokud jste se někdy zarazili nad názvem slavné hry Tennessee Williamse, tak nejspíš proto, že jeho česká podoba je doslovným (neřkuli otrockým) překladem názvu původního. Anglická fráze „být jako kočka na rozpálené plechové střeše“ v češtině znamená být jako na řeřavém uhlí. Kočičích frází, jedna hezčí než druhá, je v angličtině nespočet. Pozor si překladatel musí dát třeba na tu dvojjedinou o tom, když si někdo o sobě myslí, že je jako kočičí vousy. Jde-li o ženu, naznačuje se tu, že se nosí a nafukuje jako královna. A jde-li o muže, znamená to, že se chová, jako kdyby sežral Šalamounovo…, no vždyť víte co. Být jako kočičí vousy, to je vada na kráse. Angličan by ovšem řekl, že to je moucha v masti. Takovou mouchou může i u těch nejvzornějších být zase ta kočka neboli kocovina. Ale ve Skandinávii se 100
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS170848