Plán chrámu Sethiho I. 1 – 1. pylon, 2 – 1. dvůr, 3 – 2. pylon, 4 – 2. dvůr, 5 – 1. sloupová síň, 6 – 2. sloupová síň, 7 – Usirova síň, 8 – Ptahsokarova síň, 9 – galerie se seznamem králů, 10 – sklady, 11 – Osireion
Umm el-Káb se již od nejstarších dob stal poutním místem, kam byl situován i domnělý hrob boha Usira a kam byly přinášeny obětiny. — S náboženským významem Abydu, jeho poutní tradicí i zvykem budovat zde zdánlivé hrobky souvisejí i velké chrámy – kenotafy z Nové říše. Nejvýznamnějším z nich je chrám →Sethiho I., dokončený →Ramessem II. Řekové ho nazývali Memnonium. Má dva →pylony, dvě velká nádvoří, sloupové síně, sedm velkých 97
kaplí, rozlehlé sklady aj. Stěny chrámu, včetně →sloupů a pylonů, pokrývá reliéfní výzdoba se scénami a nápisy především náboženského rázu. Pozornost poutají zejména scény historické bitvy u →Kádeše a slavný seznam eg. králů od počátku do doby zmíněných stavitelů chrámu. V hlavní ose chrámu leží jz. směrem jako jeho pokračování další chrám, řecky nazývaný Osireion, postavený rovněž Sethim I. a dokončovaný jeho nástupci, především Merenptahem. Byl přístupný dlouhou svažující se síní a tvoří ho celý komplex podzemních komor, jejichž stěny jsou popsány náboženskými, astronomickými a dalšími texty. Zejména dvě komory zasluhují zvl. pozornost. Jedna, obklopená vodním kanálem, připomíná ostrůvek – pahorek porostlý stromy, na němž měl být Usirův hrob. Druhá, napodobující sarkofág, má strop popsaný astronomickými texty. V Pozdní době se toto místo stalo cílem poutí. Původní kult →Usira zde byl v Ptolemaiovské době rozšířen o uctívání →Serápida a v Římské době také o →Bese. — Severně od chrámu Sethiho I. byl Ramessem II. postaven další chrám – kenotaf. Dnes je sice značně poškozený a dochovaný do výše jen asi 2 m, avšak i jeho zbytky poutají pozornost vysokou kvalitou reliéfní výzdoby. Ani zde nechybí výjevy z války Ramesse II. s Chetity. — Archeol. výzkumy v Abydu provádějí zejména expedice z Egypta, Německa (Umm el-Káb), USA (Velké ohrady) a Velké Británie. (mv) adopce (osvojení) – přijetí cizího dítěte, resp. osoby, za vlastní, spojené obvykle s jeho ustanovením za dědice. (a d o pc e )
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS170656
V Egyptě pocházejí nejstarší doklady z 19. dyn., ale vzhledem k důležité roli potomků (především nejstaršího syna) při udržování zádušního →kultu lze adopci předpokládat i pro starší období. Politický význam měla adopce jako způsob nástupnictví →božských manželek Amonových za 25. a 26. dynastie. (lb)
adžib – panovník 1. dyn. Jeho hrobka leží na královském pohřebišti v →Abydu. Podle análů na Palermské desce (viz též královské seznamy) se doba jeho vlády odhaduje na asi deset let. Tyto anály rovněž uvádějí, že Adžib postavil palác v Mennoferu a slavil zde také svůj svátek sed (viz též svátky). Absence panovníkova jména na některých kamenných nádobách se jmény králů 1. dyn. může znamenat, že Adžibův nástupce Semerchet legitimitu svého předchůdce zpochybňoval. (mv)
aha – panovník (jeho jméno v překladu znamená Bojovník) považovaný dříve za skutečného zakladatele 1. dyn. Podle některých starších názorů měl být pohřben v nejstarší z velkých →mastab na královské nekropoli z Archaické doby v Sakkáře. Na základě nápisu na slonovinové tabulce objevené v Nakádě byl ztotožňován s →Menim, legendárním zakladatelem 1. dyn., nového hlavního města Egypta Bílých zdí a královského pohřebiště v →Sakkáře. — Nejnovější archeol. nálezy z →Abydu však ukazují, že Aha byl pohřben zde, na archaickém královském hřbitově Umm el-Kábu. Ukazují dále, že nebyl prvním, ale druhým panovníkem 1. dyn. (primát patří →Narmerovi). — Ebeno(adži b )
Serech s Horovým jménem panovníka Ahy
vá tabulka objevená rovněž v Abydu oslavuje Ahovo vítězství nad Núbijci. Nemusí jít nutně o doklad vojenského tažení hluboko na jih do dnešní Núbie, ale spíš upevnění panovníkovy moci v oblasti mezi Gabal es-Silsilou a 1. nilským kataraktem na tehdejší jižní hranici země. (mv)
ahmose i. (Nebpehtire Ahmose) – syn →Sekenenrea Taa (II.), první vládce 18. dyn. Úspěšně završil osvobozovací boje svých předchůdců, když definitivně porazil →Hyksósy a vyvrátil jejich poslední opěrný bod Šaruhén poblíž Gazy v Palestině. — Obnovil eg. panství v syro-palestinské oblasti a Dolní Núbii, kam podnikl dvě vojenské výpravy a nastolil zde pevnou eg. vládu. V jejím čele byl núbijský místokrál Turi, který sídlil v →Buhénu. — Do vedení nové efektivní ústřední správy země jmeno98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS170656
val oddané a schopné thébské úředníky, kteří podporovali vládce 17. dyn. bojující proti Hyksósům. Za Ahmosovy vlády bylo obnoveno lámání vápence v Tuře a opět se započalo s velkými stavebními projekty (chrám v →Karnaku). Jeho manželka, královna Ahmose Nefertari, byla později zbožštěna a uctívána dlouhou dobu jako vlivné ochranné božstvo, kupodivu nikoli se svým manželem, ale jejich synem →Amenhotepem I. — Ahmosův →kenotaf se nachází v →Abydu a hrobka s největší pravděpodobností v Dra Abú ’n-Naga. Antropologický výzkum Ahmosovy mumie, která byla objevena v úkrytu královských mumií v →Dér el-Bahrí, prokázal, že panovník zemřel přibližně ve věku 35 let. (bv)
ahmose ii. (Chnemibre Ahmose, řecky Amasis) – předposlední panovník 26. dyn., původně uchvatitel trůnu dosazený vojskem vzbouřeným proti →Vahibreovi. Do doby jeho vlády spadá poslední ekonomický a kulturní rozkvět samostatného Egypta. — Jako panovník rozvíjel zahraniční obchod a přes odpor některých vrstev obyvatelstva, zejména kněžstva a vojenských kolonistů libyjského původu, podporoval usídlování Řeků, které soustředil do města →Naukratis. V zahraniční politice se opíral o spojenectví s maloasijskými a řeckými státy, především s lýdskou říší a Samem. Ovládl Kypr a s pomocí řeckých a kárských žoldnéřů odrazil útok novobabylónské říše. Stavebních památek z této doby se dochovalo málo (v →Sajích, →Abydu, →Bútó, →Memfidě). Jeho hrobka, umístěná v Neitině chrámovém okrsku 99
v Sajích, byla krátce po panovníkově pohřbu zničena perskými dobyvateli. (lb)
ahmose nefertari – pravděpodobně dcera panovníka 17. dyn. →Kamose a manželka zakladatele 18. dyn. →Ahmose I. Zejména po své smrti byla uctívána spolu se svým synem →Amenhotepem I. a považována za spoluzakladatelku 18. dyn. Centrem jejího kultu byly Západní Théby, zejména →Dér el-Medína (což úzce souviselo se skutečností, že Amenhotep I. založil královský hřbitov v →Údolí králů, na jehož výzdobě se právě umělci a řemeslníci z této vesnice podíleli). Mumie královny byla objevena ve skrýši v →Dér el-Bahrí. (mv)
ach – forma zejména posmrtné existence bohů a lidí (v překladu „zářící“), která vyjadřovala proměněný stav po splnění všech obřadů spojených s →pohřbem, vzniklý spojením →ka a →ba; zobrazovala se pomocí hieroglyfické značky v podobě →ibise skalního. Byly jí připisovány magické schopnosti týkající se i tohoto světa, zejména ochrana hrobu před znesvěcením nebo poškozením – díky tomu má toto slovo u Koptů význam duch, strašidlo. Slovo achu, odvozené od stejného základu, znamenalo původně duševní sílu, později také duševní schopnost, resp. vědění. V přeneseném významu znamenalo i souhrn čarodějných schopností a říkadel. (lb) achmím (eg. Ipu, řecky Chemmis nebo Panopolis) – archeol. lokalita na východním břehu Nilu v jižním Egyptě (ac h m ím )
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS170656