pozdÏ. St¯Ìzlivost vymazala to, co vymalovalo opo- 101 jenÌ. Vraù se, neû tÏ hostÈ tady uvidÌ a ¯eknou, ûe jsi zradila manûela o svatebnÌ noci, stejnÏ jako jsi zradila mne v dobÏ mÈ nep¯Ìtomnosti.ì Jakmile nevÏsta uslyöela tato slova, rozt¯·sla se jako vadnoucÌ kvÏtina p¯ed bou¯Ì a ¯ekla bolestnÏ: ÑNikdy se nevr·tÌm do onoho domu, neboù jsem jej opustila navûdy. NynÌ se cÌtÌm jako vÏzeÚ, kter˝ uprchl ze svÈho ûal·¯eÖ Neodvrhuj mÏ a ne¯Ìkej, ûe jsem tÏ zradila. Ruce, kterÈ spojily tvÈ srdce s m˝m, jsou silnÏjöÌ neû ruce emÌra a knÏze, kterÈ p¯i¯kly mÈ tÏlo mÈmu odpudivÈmu manûelovi. NenÌ takov· sÌla, kter· by mi tÏ vzalaÖ Ani smrt nedok·ûe odlouËit naöe duöe, neboù je-li co v˘le nebes, jenom nebesa to mohou zase zmÏnit.ì P¯edstÌraje lhostejnost a snaûe se vymanit z jejÌho objetÌ, Salim odvÏtil: ÑOdstup ode mne! Miluji jinou s takovou v·önÌ, ûe dÌky nÌ zapomÌn·m, ûe v˘bec chodÌö po svÏtÏ. NadûÌbÌ nelhala, kdyû ti ¯ekla, ûe m·m r·d ji. Vraù se k manûelovi a buÔ mu vÏrnou ûenou, jak ti to ukl·d· z·kon.ì NevÏsta zoufale vyk¯ikla: ÑNe, ne! J· ti nevϯÌm, Salime! J· vÌm, ûe mÏ milujeö, Ëtu ti to v oËÌch, cÌtÌm to, kdyû jsem ti nablÌzku, nikdy tÏ neopustÌm kv˘li manûelovu blahobytu, dokud mi srdce bude bÌt; p¯iöla jsem, abych tÏ n·sledovala t¯eba na konec svÏta. VeÔ mÏ, Salime, nebo prolij mou krev a zbav mÏ ûivota.ì Hlasem stejnÏ tich˝m jako p¯edtÌm Salim odpovÏdÏl: ÑOdejdi ode mne, nebo zaËnu k¯iËet
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS170182
102
a p¯ivol·m lidi sem do zahrady a zostudÌm tÏ p¯ed Bohem i p¯ed lidmi a nech·m svou milovanou NadûÌbÌ, aby se ti vysm·la a tÏöila se ze svÈho vÌtÏzstvÌ.ì Kdyû se pak Salim snaûil vytrhnout z jejÌ n·ruËe, nevÏsta se r·zem zmÏnila z doufajÌcÌ, nÏûnÈ a pokornÈ ûeny v zu¯ivou lvici br·nÌcÌ svÈ mladÈ, a vyk¯ikla: ÑNikdo se nebude radovat z vÌtÏzstvÌ nade mnou a nikdo mi nevezme mou l·sku!ì Po tÏch slovech vyt·hla zpod svatebnÌho öatu d˝ku a bleskurychle ji vrazila do mladÌkova srdce. Padl k zemi jako k¯ehk· vÏtev zlomen· vich¯icÌ a dÌvka se nad nÌm sklonila se zkrvavenou d˝kou v ruce. MladÌk otev¯el oËi a zmÌrajÌcÌm hlasem ¯ekl: ÑPojÔ sem, m· nejdraûöÌ; pojÔ ke mnÏ, Lajl·, a neopouötÏj mÏ. éivot je slaböÌ neû smrt a smrt je slaböÌ neû l·ska. Poslouchej ten krut˝ smÌch opilc˘ v domÏ, slyö cinkot a t¯ÌötÏnÌ rozbÌjen˝ch poh·r˘, m· l·sko. Lajl·, tys mÏ vysvobodila z ûivotnÌho utrpenÌ. Dovol mi polÌbit tu ruku, kter· zp¯etrhala ¯etÏzy a osvobodila mÏ. Polib mÏ a odpusù mi, ûe jsem nemluvil pravdu. Poloû svÈ ruce vykoupanÈ v krvi na mÈ srdce, a aû se m· duöe vznese k nebes˘m, vloû mi d˝ku do pravÈ ruky a ¯ekni, ûe jsem si s·m vzal ûivot.ì Nam·havÏ se nadechl a zaöeptal: ÑMiluji tÏ, Lajl·, a nikdy jsem jinou nemiloval. Tato obÏù je uölechtilejöÌ, neû kdybych s tebou uprchl. Polib mÏ, m· mil·, milenko mÈ duöe. Polib mÏ, m· Lajl·Öì A poloûiv ruku na zranÏnÈ srdce, vydechl naposled. NevÏsta pohlÈdla
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS170182
k domu a zmuËenÏ vyk¯ikla: ÑProberte se ze svÈ otu- 103 pÏlosti, tady je svatba! NevÏsta a ûenich na v·s ËekajÌ. PojÔte a pohleÔte na naöe mÏkkÈ loûe! ProbuÔte se, bl·zni a opilci; pospÏöte sem, aù pozn·te pravdu l·sky, smrti a ûivota!ì JejÌ pronikav˝ hlas dolehl do kaûdÈho kouta domu a zaznÏl ozvÏnou v uöÌch hostÌ. Jako v om·menÌ se vydali ke dve¯Ìm a do zahrady a rozhlÌûeli se kolem sebe. Kdyû se p¯iblÌûili ke scÈnÏ tragickÈ kr·sy a spat¯ili nevÏstu plaËÌcÌ nad Salimem, v ˙leku ucouvli a nikdo se neodvaûoval p¯iblÌûit. Jako by je krev pr˝ötÌcÌ z mladÌkova srdce a d˝ka v ruce nevÏstinÏ p¯itahovaly a z·roveÚ jim p¯i tom pohledu tuhla krev v ûil·ch. NevÏsta na nÏ pohlÈdla a ûalostnÏ za˙pÏla: ÑJen pojÔte, vy zbabÏlci! NedÏste se p¯Ìzraku smrti, jejÌû velikost se netouûÌ p¯iblÌûit k vaöÌ malosti, ani se nebojte tÈto d˝ky, neboù to je boûsk˝ n·stroj, kter˝ by se ani nedotkl vaöeho öpinavÈho tÏla s pr·zdn˝m srdcem. PohleÔte na tohoto kr·snÈho mladÌkaÖ Je to m˘j mil˝, a j· jsem ho zabila z l·skyÖ On je m˘j ûenich a j· jeho nevÏsta. Hledali jsme nÏjakÈ loûe hodnÈ naöÌ l·sky v tomto svÏtÏ, kter˝ je tak mal˝ vinou vaöÌ nevÏdomosti a vaöich tradic. Ale zvolili jsme si toto loûe. Kde je ta zvr·cen· ûena, kter· mi pomluvila mÈho mil·Ëka a tvrdila, ûe miluje ji? Kde je ta, kter· vϯila, ûe nade mnou zvÌtÏzila? Kde je NadûÌbÌ, ta zmije jedovat·, kter· mÏ oklamala? Kde je ta ûena, kv˘li nÌû jste se sem shrom·ûdili, abyste oslavovali smrt mÈho mil·Ëka mÌsto svatby s muûem,
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS170182