plakát na pivo ležák. Milwaukee (Wisconsin), uSa 70. léta 19. století.
obrázky brzy ztratily na přitažlivosti a jejich místo zaujala fotografie. náprstek sbíral portréty, ateliérové snímky, obrázky pamětihodností i přírodních úkazů, žertovné obrázky i momentky, a to od renomovaných firem i amatérů. o jeho kolekci věděli přátelé v praze i zahraničí a tak, jak rostla knihovna dary knih, rostly i kolekce grafiky, stereoskopů a fotografií. naprosto unikátním fondem se staly výstřižkové knihy, které si náprstek přivezl již z amerického pobytu. právě v Milwaukee si uvědomil, že často v novinách čte zajímavý článek, ke kterému by se později rád vrátil. začal proto vystřihovat vše, co jej zajímalo, a podle témat nalepovat do silných sešitů v plátěných deskách. z ameriky si přivezl takové sešity dva, ale v praze začaly rychle přibývat, a také se rozšířil záběr. Vystřihovalo se z českých, německých i anglických novin a časopisů to, co pan náprstek vlastnoručně barevnou tužkou zatrhl. tematicky byly tyto tzv. scrapbooks členěny do větších oddílů, např. Ženská otázka (11 svazků), Čechové mimo vlasť (12 svazků), praha (12 svazků), Výstavy (9 svazků), Životopisy (6 svazků) aj. 100
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS170181
Starověké památky egyptské. Stereoskopický snímek, sklo, 70. léta 19. století.
záhy se náprstkova knihovna stala společenským centrem, které nebylo přístupno jen určité společenské vrstvě, nýbrž všem opravdovým zájemcům. Vojta náprstek přijal od dob svého amerického pobytu za své prvky demokracie, a tak ve svém domě přijímal stejně srdečně diplomaty jako řemeslníky, věřící i bezvěrce, dospělé i děti. tak jak rostla knihovna, bylo nutno vyřešit její zpracovávání a odborné vedení. prvním pomocníkem byl František šlechta, který je rovněž autorem tištěného soupisu českých a bohemikálních knih.10 V roce 1873 nastoupila na jeho místo klárka špecingerová, která byla prvním sirotkem vychovávaným v domě u halánků. Stala se první slečnou bibliotekářkou a vedla si znamenitě. V roce 1887 se však provdala za ing. pavla bauše, který byl pravidelným návštěvníkem náprstkových dýchánků a také pro náprstka kreslil mapy a plány. dalším knihovníkem se stal Stanislav kodym, syn známého lékaře a autora odborných příruček, a i když zastával místo knihovníka jen dva roky, zanechal po sobě nesmazatelnou stopu v podobě knížky dům u halánků.11 Stal se posléze 10 11
šlechta František, knihovna V. náprstka. i. knihy české: bohemica. praha 1872. kodym Stanislav, dům u halánků. praha 1955.
101
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS170181
pravidelní účastníci náprstkových dýchánků: prof. bohdan jedlička, cichra, judr. jakub Malý, František špatný, jan Malypetr, Vojtěch náprstek, judr. edmund břetislav kaizl, František kaván, emanuel tonner, dr. F. Welner. h. Fiedler praha, 1868.
úředníkem, ale do náprstkovy knihovny docházel později ještě po mnoho let jako dobrovolník a ve volných chvílích pomáhal s katalogizací. V době, kdy jsem byl knihovníkem čítala knihovna asi třicet tisíc svazků, z nichž sotva třetina byla v katalogu zapsána. Nekatalogizované knihy bylo těžko nalézti, vždyť jich bylo tolik tisíc! Tu musel jsem spoléhati pouze na svou paměť, ježto nebyly řazeny dle svého obsahu. Pan Náprstek měl v tom ohledu paměť velmi bystrou a vycvičenou i odporučoval mně, abych se hodně probíral knihami nekatalogizovanými, abych si osvojil podrobný přehled. Nespoléhaje jen na paměť, byl bych rád katalogizoval nadřaděné knihy, nabízel jsem se, že i mimořádně budu o tom pracovati, ale pan Náprstek si toho nepřál. Vůbec jsem zastihl pana Náprstka, jak jsem si později uvědomil, ve věku, kdy jeho iniciativní duch byl ještě čilý, ale výkonná energie již ochabovala. Omezoval se tehdy pouze na rozmnožování obsahu knihovny a musea, ale konečné urovnání a úpravu sbírek odkazoval těm, jak říkával, „kteří přijdou po nás.“ 102
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS170181