Mezi základní potřeby jedince, které je nutno uspokojit, patří místo, výživa, podpora, ochrana a hranice. Pesso při práci zastával tyto zásady:9 1. Každá potřeba má svůj tvar. Tužby po naplnění základních, vývojově daných požadavků jsou zažívány tělesně a emocionálně a vedou k vyjadřování těchto potřeb pohybem. 2. Každá potřeba uspokojení vyjádřená v určitém tvaru (v pohybu) má svoji odpovídající odpověď, rovněž v určitém tvaru (countershape). 3. Každé uspokojení potřeby se děje na úrovni interakce (vztah). 4. Každé naplnění potřeby má svůj čas (vývojová stádia). Pesso Boyden Psychomotor Therapy je primárně skupinově terapeutický proces. Každé setkání je zaměřeno na jednoho klienta. Průběh jednoho setkání trvá asi 50 minut. Na konstruované scéně vede terapeut klienta, aby zkoumal výraz na kognitivní úrovni tak, že zaměří pozornost na procesy v těle, na tělesné pocity, a pak na motorické úrovni tím, že zapojí svaly a hledá v těle výraz. Akce, která následuje, se nemusí nutně vztahovat k tady a nyní, ale může v sobě obsahovat vzorec z minulosti. Následuje otázka: „Komu je akce určena?“ Ostatní členové skupiny přihlížejí, dokud je klient nepožádá, aby zahráli roli, která bude pravdivou odpovědí na výraz, tedy aby vytvořili countershape. Klient si rozmisťuje členy skupiny podle své volby. Během sezení nastává na symbolické úrovni restrukturalizace události z klientovy minulosti. Například někdo vyjadřuje vztek a agresivitu k negativnímu aspektu svého rodiče, symbolicky ho zabíjí nebo vyhazuje. Osoba, která hraje roli tohoto rodičova aspektu, reaguje v souladu s přáním klienta, např. vydává zvuky bolesti a pomáhá tak k uspokojení impulsu a přání klienta. Klient jedná z pozice, ze které může monitorovat celou situaci, na což je kladen důraz. Tak je zajištěno, že pro klienta nevzniká nejasnost v přechodu mezi jednotlivými situacemi. Konstruovaná scéna není striktně primární ani traumatická – ani scéna toho, co se dělo v minulosti. Je to symbolická scéna konstruo99
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS169244
vaná pro stav, jak se klient cítí teď a nyní, v prostoru a čase, kde se nalézá. Elementy jeho vědomí jsou vyjádřeny, stávají se slyšitelnými. Následuje verbalizace interaktivní zkušenosti do vědomé verbálně symbolické popisné formy. Pociťovaný stav (energie), prožitek pohybu (akce) a účinek interakce jsou nazírány jako Gestalt a přeloženy do slov, což zaručuje vědomí významu. Význam je formován ve smyslu interaktivního vzájemného vztahu. Potom klient konstruuje ideálního rodiče, který reaguje tak, aby symbolicky uspokojil pacientovy potřeby. Toto se děje v tzv. ozdravné scéně, kde se využívá dospělého klientova těla, spojené s pamětí na dětskou tělově prožívanou zkušenost. Klient si vytváří a zapamatovává kinestetickou, senzorimotorickou představu přijetí určité uspokojivé reakce.10 Klientovi jsou v psychoterapii použitím pohybů těla a dotyku zpřístupněny důležité vzpomínky a pocity, které mohou být nalezeny pouze v těle. Jedná se o zkušenost, která vyúsťuje v uvolnění, redukci napětí v těle a ve zvýšení pocitů harmonie díky možnosti komplexního sebevyjádření. V Pesso terapii dále klient dostává možnost kinestetické, motorické rekonstrukce a symbolického uspokojení nenaplněných potřeb. Může integrovat sílu a potenciál, které jsou ukryty v těle.
10.5 Arnold Mindell a proces-orientovaná terapie Proces-orientovaná terapie je psychoterapeutický přístup, jehož autorem je Arnold Mindell. Mindell vystudoval fyziku na Massachusetts Institut of Technology. V roce 1971 dokončil studium psychologie na Institutu C. G. Junga v Küsnachtu. Ve své práci se Mindell soustředil zpočátku na spjatost snů a tělesných projevů. Výsledkem bylo formulování tzv. snového těla. Snové tělo (anglicky dreambody) vyjadřuje vzájemnou spjatost snů a tělesných procesů a jejich vzájemné působení: tělesné problémy, symptomy a choroby, které ruší jedince, se objevují i ve snech v podobě rozličných symbolů a postav. 100
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS169244
Na druhé straně jsou tělesné problémy vyjádřením snů, které během bdělého vědomí pokračují na tělesné úrovni ve snaze o své dokončení, realizaci. Projevy snového těla jsou při normálním tělesném vědomí např. hlad, touha, únava, radost, spontánní pohyby nebo lokalizovaná bolest, v medicíně se projevují jako symptomy. Sem můžeme zahrnout všechny somatické příznaky – nejen patologické, ale třeba „husí kůži“, nevědomá gesta a mimiku. Tělesné symptomy takto můžeme chápat jako jakousi řeč či jazyk, který pro komunikaci s námi (vědomím, ego) používá snové tělo. Práce s procesem se zaměřuje na tři úrovně: 1. Na úrovni konsensuální reality se procesově orientovaná terapie zabývá „reálnými“ událostmi, problémy a tématy spojenými s rozvojem jedinců, párů, skupin. Skupiny a individua využívají pocity a fakta, aby popsaly konflikty, svá témata a problémy. 2. Na úrovni snění se proces-orientovaná terapie zabývá sny, hlubokými pocity, nevyslovenými pravdami, „dvojitými“ či nezáměrnými signály těla, „duchy“ (nepřítomnými postavami) v příbězích a mýtech jedinců a organizací. Důležité jsou historie, události a generační události. 3. Na nejhlubší, nondualistické či „základní“ úrovni se zabývá cítěním tendencí, které prožíváme, ale nesnadno se vyjadřují slovy. Tato oblast lidského života je někdy jako jemná atmosféra kolem lidí a událostí, atmosféra, kterou lze pociťovat jako hybnou sílu. Proces-orientovaná terapie zahrnuje práci s tělem, práci s lidmi v komatu, s hraničními stavy (psychiatrická práce), se vztahovými problémy, se skupinami. Jedná se o práci s pohybem, se sny, představami a mytologií, využívá se divadlo a performance. Signály, kterých si terapeut všímá, jsou: 1. konsensuální a opakovatelné signály, 2. jemné, jakoby snové signály a pocity, 3. prchavé a pomíjivé či neopakovatelné signály. 101
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS169244