Sarkofág v. 1.01
97
metem, LaFayette se nějak nemohl zbavit pocitu, že sedí jen na prosté sedačce ve svém novém archeonském bytě. Nedokázal se najednou ztotožnit s přebohatou iluzí streamové reality. „Jsem z toho všeho trochu mimo, ale je to tu fajn. Líbí se mi tu.“ „To jsem rád. Nemusíš mít strach. Tyhle hromadné porady se dělají jenom občas. Kolikrát stačí, že se na mě někdo obrátí přes den a většinou se to vždycky vyřeší. Tu a tam se ale sejdeme všichni. Aspoň tak máme pocit, že jsme kolektiv. Tady, ve třetím okruhu, byl vždycky klid. Uděláme si svou práci, pošleme ji ven a tím to končí. Teď ale chtějí, aby se naše nejlepší materiály dávaly o okruh výš a aby byly linkovaný až do prvního okruhu. Takže jsme teď trošku víc sledovaný, ale není to tak strašné. Možná to za čas přejde.“ „Proč to tak je?“ „To je jasné. Čím hlubší bude zanoření, tím delší dobu potrvá a tím více peněz to Nettrexu přinese.“ Corvegga se ve své digitální kůži neobratně zasmál. „Ne ne. Není to zase tak jednoduché. Stále víc věcí se děje tady uvnitř ve streamu. Polynomie, diplomacie, finance, vzdělávání i zábava. Podle statistik tu už trávíme třetinu života. Stream už není jen komunikační médium, je to svět sám pro sebe! Takže proto ta pozornost. Proto se teď tolik sleduje všechno, co se tady uvnitř děje. Proto taková štědrost a vstřícnost z nejvyšších míst a proto se posunujeme ve zpravodajství o úroveň výš.“ „To jsem nevěděl.“ „Ani jsi nemohl. Je to něco jako interní směrnice. Pro novináře, učitele, umělce a tak. Všichni o tom sice mluví, ale že je to přání z nejvyšších míst, to si radši každý nechá pro sebe. Asi aby tolik nedával najevo, že tím ztrácí nezá-
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS169230
98
Robert Blanda
vislost. Což je přitom to první, co ztratíš, když přijdeš do Nettrexu.“ Corvegga, alespoň podle svého streamového modelu, vypadal jako spokojený statný padesátník. LaFayette dobře věděl, že tihle lidé jen málokdy mění tady uvnitř svou podobu. „Víš co, už mě to tu moc nebaví. Nechceš se mnou dnes poobědvat? Řekněme tak v jednu?“ „Myslíš někde ve městě?“ „Houbeles! Přijeď k nám. Žena nám něco uvaří. Uděláme si kafe, zapálíme dýmky, natáhneme se na terasu. Uděláme přesně to, co tady ve streamu dělat nemůžeme. Posílám ti adresu.“ LaFayette přijal Corveggovu adresu. Byl jeho pozváním docela potěšen. Už se moc těšil, až šéfa uvidí doopravdy. „Tak jo. Díky za pozvání. Přijedu.“ „Zatím tedy sbohem,“ odvětil Corvegga a téměř současně se vymazal ze své pohodlné pracovny. LaFayette se ještě jednou rozhlédl kolem a nakonec se odpojil také. * * * Nejunikátnější stavby světa, nejpozoruhodnější památníky lidské minulosti se nyní otevírají nám, široké veřejnosti. Nejprve jsme navštívili pradávné paláce, hrobky faraónů a zmizelá města. Zřícené hrady, rozvrácené kláštery… Bylo to jedinečné a krásné, nevídané… Dnes už to ale nikoho nenadchne. Dnes to každý zná. Nikdo už na tato místa nezavítá. Zejí prázdnotou, jako celé věky před tím. Jsou opuštěné a znovu zapomenuté. Kam tedy dnes míří kroky streamových turistů? Sarkofág… Hrozivý a přesto obdivuhodný. První unikátní stavba svého druhu je nyní zpřístupněna pro širokou veřejnost. To znamená i pro vás…
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS169230
Sarkofág v. 1.01
99
Tolik jste o něm slyšeli a tolik četli. Chrám vystavěný z tun narychlo připraveného betonu. Dědictví našich otců, pokoušejících se před mnoha lety zkrotit atomovou energii. Dnes se nám to může zdát směšné, bláhové, a přece šlo v Sarkofágu o život. A lidé tam skutečně umírali. Chcete také vstoupit dovnitř? Na zdech haly si všimněte fotografií pracovníků elektrárny, jejichž pracovní náplní bylo udržovat Sarkofág v dobrém stavu pro příští generace. Ano, tito mužové pracovali uvnitř Sarkofágu. V temnotách opuštěné reaktorové haly zaplněné smrtícím zářením. Oblečeni do těžkých antiradiačních oděvů sestupovali po žebřících do nemrtvého reaktoru a sbírali na jeho dně vzorky dohořívajícího jaderného paliva. Tudy chodili. Každý den. Jdeme v jejich stopách. Za těmito těžkými dveřmi začíná přístupová chodba vedoucí do nitra Sarkofágu. Smrt stále číhá v jeho zdech. Ještě máte odvahu vstoupit dovnitř? Reklamní impaxt Streamové turistické divize, Nettrex
* * * LaFayette si sundal circlet z hlavy a otřel zpocené čelo. První den v práci je za ním. Ještě než vstal ze židle, překontroloval obsah všech nových informací a vložil je do skaraba a do svého domácího asistenta, který patřil k výbavě bytu. Odešel z pracovny a natáhl se v hale na pohovku. „Otevři archív redakce třetího okruhu 3N. Přístupová práva LaFayette, heslo Tea,“ zavelel novému domovníkovi. Ve chvilce, kdy stroj ověřoval hlasové otisky, se zamyslel, co asi Tea dělá. Tea… „Přístup povolen. Zadej parametry hledání,“ ozvalo se ze stropu. „Nazpět od dnešního data, zobrazuj první úroveň odkazů.“ LaFayette sledoval příspěvky kolegů o všedním virtu-
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS169230