v malÈ komunitÏ. Jeho velice vÏcn˝ otec, such˝ ˙¯ednÌk, trpÏl dvan·ctnÌkov˝mi v¯edy. I kontakt s matkou byl obtÌûn˝ ñ trpÏla migrÈnami ñ uû jako chlapec na ni musel br·t ohledy, öet¯it ji. Pacient sice dos·hl toho, ûe vede volnÏjöÌ, atraktivnÏjöÌ ûivot neû jeho otec, resp. ûe se mu d˝ch· volnÏji neû v p˘vodnÌ rodinÏ. Na druhÈ stranÏ mu to neposkytlo dost p¯Ìleûitosti k intenzivnÌ interperson·lnÌ interakci a k introspekci. Jeho atraktivita, jistÈ ¯emeslnickÈ nad·nÌ i voln˝ zp˘sob ûivota mu pom·hajÌ p˘sobit kr·tkodobÏ dojmem zajÌmavÈho ËlovÏka; na tÈto povrchnÌ rovinÏ zÌskal znaËnou dovednost. Kdyû vöak nap¯. partnerka û·d· vÌc, hluböÌ emoËnÌ vztah, kde by z·roveÚ musel p¯iznat i svÈ slabiny, tak radÏji odejde, Ëi dokonce recidivuje jeho kolitida. Terapeutka vlastnÏ reagovala na pacienta jako na neurotickou osobnost p¯edpokl·dajÌc, ûe pacient svÈ emoce pouze potlaËuje. Nebrala v ˙vahu, ûe se m˘ûe jednat o psychosomatickou osobnost s tÌm, ûe pacient je schopen jen pozvolna, podobnÏ jako ve v˝chovÏ, svÈ emoce vnÌmat, objevovat a nauËit se je vyjad¯ovat. NavÌc doölo k terapeuticky neû·doucÌmu spoluagov·nÌ ñ tÌm ûe projevovala svÈ emoce, terapeutka jen posilovala jeho zabÏhan˝ vzorec mezilidskÈho chov·nÌ ve smyslu parazitov·nÌ na emoËnÌm ûivotÏ partnera, Ëasto ruku v ruce s jist˝m opovrhov·nÌm a zlehËov·nÌm ûen pro jejich nekontrolovanou Ëi p¯ehnanou emocionalitu (a tak souËasnÏ pov˝öenÌm svÈho nedostatku na ctnost sebeovl·d·nÌ). 3.1.2.6 Somatický příznak – výraz (ekvivalent) potlačeného afektu či impulzu
Zde se jedn· o tÏlesnou reakci, jeû je v˝razem Ëi deformovan˝m zbytkem nep¯ipuötÏnÈ afektivnÌ reakce, aù ve formÏ citovÏ zbarvenÈ fantazie, abreakce Ëi afektivnÌho chov·nÌ. P¯i p¯ÌsluönÈ meziosobnÌ, skuteËnÈ Ëi i p¯edstavovanÈ situaci dojde pouze k tÏlesnÈ reakci, jeû b˝v· p¯inejmenöÌm ze dvou d˘vod˘ silnÏjöÌ neû norm·lnÌ tÏlesn˝ doprovod afektivnÌ reakce. Prv˝ d˘vod z·leûÌ pr·vÏ v potlaËenÌ afektu, coû p¯ispÏje ke zv˝öenÌ tÏlesnÈho napÏtÌ. Druh˝ d˘vod vÏzÌ v tendenci regredovat na niûöÌ, primitivnÏjöÌ ˙roveÚ v˝voje, pakliûe je dospÏlejöÌ ñ resp. vÏdomÈ ñ chov·nÌ potlaËeno. TÌm se st·v· tÏlesn· reakce nejenom intenzivnÏjöÌ, n˝brû 99
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS169200
i takto postiûenÈmu cizejöÌ, coû vede k p¯esvÏdËenÌ, ûe se jedn· o symptom a nemoc. K diskvalifikaci tÏlesnÈ reakce na nemoc vede i neznalost p˘vodnÌho potlaËenÈho afektu, tudÌû nepochopenÌ p¯ÌËiny p¯Ìznaku, tudÌû ne-moc nad nÌm a n·sledkem toho i hled·nÌ pomoci u lÈka¯e. Kdo by si nap¯. r·d p¯ipustil, ûe jeho bolesti ûaludku v kombinaci s obËasn˝m zvracenÌm jsou v˝razem hnusu, jenû se v urËitÈ ûivotnÌ Ëi mezilidskÈ situaci vnucuje? »asto (nap¯. v ortopedickÈ praxi) se u pacient˘ s bolestiv˝m svalov˝m napÏtÌm v öÌji Ëi v z·dech jedn· jak o afektivnÌ ekvivalent potlaËenÈho impulzu (nap¯. agresivnÌho), tak i o afektivnÌ ekvivalent opaËnÈ potlaËujÌcÌ tendence (nap¯. ˙zkosti z n·sledk˘ agresivnÌho chov·nÌ), takûe dojde k napÏtÌ agonistickÈ a antagonistickÈ muskulatury, coû vede ke vz·jemnÈ blok·dÏ, chronicitÏ a zv˝öenÌ bolesti. Franz Alexander (1948) pouk·zal jiû p¯ed mnoha lety na okolnost, ûe sympatick· reakce (a od nÌ odvozenÈ symptomy) nast·v· v afektivnÌ situaci ˙zkosti s tendencÌ reagovat ˙tokem Ëi ˙tÏkem (aktivnÏ); parasympatick· reakce (resp. p¯ÌbuznÈ symptomy) odpovÌd· tendenci reagovat izolacÌ Ëi z·vislostÌ, p¯izp˘sobenÌm (pasivnÏ). JakÈ jsou p¯ÌËiny potlaËenÌ Ëi vytÏsnÏnÌ afektu Ëi impulzu z glob·lnÌ psychosomatickÈ reakce v urËitÈ ûivotnÌ situaci? NejjednoduööÌ, ale i nejËastÏjöÌ vysvÏtlenÌ je to, ûe urËitÈ emoËnÌ proûÌv·nÌ Ëi jedn·nÌ nebylo ve v˝chovÏ dovoleno, resp. ûe v p˘vodnÌ rodinÏ prakticky neexistovalo, nebylo kde se mu nauËit. V extrÈmnÌm p¯ÌpadÏ je urËitÈ afektivnÌ chov·nÌ spojeno s tresty, odmÌtnutÌm Ëi ˙zkostÌ. Jindy je psychosomatickÈ chov·nÌ v urËit˝ch situacÌch v rodinÏ tradov·no, nauËeno. Tak se upevnÌ jist· p¯ipravenost, resp. postoj reagovat i dnes psychosomaticky v podobn˝ch situacÌch, v jak˝ch byl pacient jako dÌtÏ afektivnÏ omezen. Jiû zmÌnÏn· potlaËen· agrese Ëi p¯ipravenost k boji se m˘ûe projevit jako svalov· bolest (jindy jako vysok˝ krevnÌ tlak, buöenÌ srdce), Ëi spÌöe jako potlaËen· ˙zkost z agrese ve formÏ pr˘jmu, tremoru Ëi bolesti hlavy. Volba org·novÈho p¯Ìznaku zde z·visÌ nejenom na komplexitÏ potlaËen˝ch impulz˘ a afekt˘, n˝brû i na zmÌnÏnÈ tendenci p¯evzÌt v rodinÏ vidÏnÈ Ëi v okolÌ zako¯enÏnÈ ñ a koneckonc˘ i na vrozenÈ Ëi zÌskanÈ tendenci urËitÈho or100
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS169200
g·nu Ëi org·novÈho systÈmu onemocnÏt, resp. reagovat na z·kladÏ jistÈ nedostateËnosti ve smyslu locus minoris resistentiae. Symptom, nap¯. migrÈna, m˘ûe b˝t i v˝razem potlaËenÈho, a tÌm nevÏdomÈho, afektivnÌho konfliktu, nap¯. mezi pot¯ebou vyj·d¯it nesouhlas Ëi dokonce zlost v˘Ëi nÏkomu a p¯·nÌm nenaruöit dosud harmonick˝ vztah. U migrÈny se Ëasto jedn· jeötÏ o jeden afektivnÌ konflikt, mezi impulzem reagovat v urËitÈ p¯ÌsluönÈ situaci pl·Ëem, smutkem, a mezi tendencÌ nenechat na sobÏ nic zn·t, z˘stat nad·le siln˝ s hlavou jasnou a vzp¯Ìmenou. Oba konflikty se vyskytujÌ ruku v ruce nap¯. v situaci opuötÏnÌ. Jak p¯Ìsluön· agrese tak i smutek nejsou p¯ipuötÏny, bolesti hlavy tyto afekty zastupujÌ (alespoÚ tento tÏlesn˝ v˝raz je moûn˝) a z·roveÚ uöet¯Ì pacientovi citovou osobnÌ krizi, p¯ehodnocenÌ jeho dosavadnÌho sebeporozumÏnÌ. Situace je podobn· v p¯ÌpadÏ potlaËenÈho cÌlovÈho konfliktu, nap¯. p¯i zklam·nÌ p¯Ìtelem, partnerem atd. Na jednÈ stranÏ jsou zde p¯·telsk· pouta, city a oËek·v·nÌ s tÏlesnou or·lnÏ-receptivnÌ parasympatickou p¯ipravenostÌ, na druhÈ stranÏ frustrace tÏchto pot¯eb a p¯·nÌ a zlost s tÏlesnou sympatickou p¯ipravenostÌ k boji. TÏlesn˝ p¯Ìznak, nap¯. ûaludeËnÌ v¯ed vznik· pak tehdy, nenastane-li: 1. uvÏdomÏnÌ tohoto konfliktu jako pat¯ÌcÌmu k lidskÈmu ˙dÏlu, 2. afektivnÌ p¯ipuötÏnÌ, proûÌv·nÌ a vyj·d¯enÌ tohoto konfliktu 3. nalezenÌ nÏjakÈho ¯eöenÌ, vhodnÈho mezilidskÈho chov·nÌ. Ve v˝öe zmÌnÏnÈm p¯ÌpadÏ se pacient Ëasto ob·v·, ûe boj, otev¯en˝ konflikt, Ëi jen pokus jej otev¯enÏ prohovo¯it vede ke vzniku nep¯·telskÈho postoje na druhÈ stranÏ, jenû p˘vodnÏ dobr˝ vztah rozbije. Tato bezv˝chodnost p¯ispÌv· rovnÏû k rozvoji psychosomatickÈho onemocnÏnÌ. V nÏkter˝ch symptomech (nap¯. tik Ëi torticollis) lze vysledovat p˘vodnÌ impulz k urËitÈ reakci, urËitÈmu chov·nÌ, resp. je symptomem jeho deformacÌ ñ podobnÏ jako u anankast˘. I zde vÏtöinou chybÌ citov˝ doprovod, p¯edevöÌm pak kognitivnÌ a citovÈ porozumÏnÌ tÈto izolovanÈ tÏlesnÈ reakci. V jin˝ch p¯Ìpadech je afektivnÌ reakce p¯Ìtomn·, dokonce tak siln·, ûe se p¯Ìsluön· tÏlesn· reakce, nap¯. buöenÌ srdce, proûÌv· jako tÏlesn˝ p¯Ìznak 101
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS169200