C ESTA
NA VRCHOL
katastrofy. Nezdravě pyšná armáda žijící z odkazu Fridricha Velikého se zhroutila jako domek z karet, morálka a disciplína přestaly existovat a mnoho vojáků dezertovalo. Další se až příliš ochotně vzdávali svým francouzským pronásledovatelům a boj za krále je přestal zajímat. Dvojitá porážka Prusů mohla být ještě citelnější, ale maršál Bernadotte, veden svou sobeckou žárlivostí, nepodpořil Davouta v boji s přesilou a zapříčinil mj. i zbytečně velké ztráty. Napoleon zuřil, přesto viník zůstal bez trestu. Císař netoužil po skandálu, když Davoutovo vítězství prezentoval jako součást jenské bitvy. Tím zakrýval fakt, že před bitvou ztratil přehled o pohybech Prusů, a Bernadotte tak unikl potrestání. Na zbytečně mrtvé a raněné vojáky nikdo příliš nemyslel. Bilance 14. října 1806 byla přesto fascinující. Napoleon se svými 72 000 muži rozdrtil 56 000 Prusů. Z nich 12 000 padlo nebo utrpělo zranění a dalších 15 000 putovalo do zajetí. Lesk vítězství potvrdil také zisk 200 děl a 30 standart. Osamocený Davout sám s pouhými 28 000 vojáky porazil přes 60 000 Prusů, získal 115 děl a vyřadil z boje plných 13 000 mrtvých a raněných a 3 000 zajatých. Nečekaný dvojitý úspěch u Jeny a Auerstädtu umožnil francouzskému císaři zahájit grandiózní pronásledování dezorganizované pruské armády a pokusit se o její úplné zničení. Už druhý den po obou bitvách Francouzi zahájili velkolepý hon na nepřítele, jaký zatím ještě nikdy nepodnikli. O den později, 16. října, kapitulovalo 14 000 Prusů v Erfurtu a Blücher vyklouzl se svým sborem z francouzské smyčky jen díky lži o uzavření příměří. Brzy na to padlo Lipsko a Napoleon se chystal překročit tok Labe. Dne 25. října se první Francouzi objevili 99 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS169197
N APOLEONSKÉ
VÁLKY
v Berlíně a 27. dne téhož měsíce do pokořeného a skleslého města vstoupil triumfující Napoleon. Efektního vstupu do Berlína Napoleon využil ke zveřejnění významného dokumentu, který měl napomoci k tolik potřebné konečné porážce nenáviděného anglického nepřítele. Londýn nebylo možno porazit vojensky, a tak Napoleon nyní nasadil ekonomickou zbraň a 21. listopadu 1806 v Berlíně podepsal dekret o tzv. kontinentální blokádě. Ta zakazovala dovoz anglického zboží na kontinent. Vše, co pocházelo od Angličanů, mělo být konfiskováno a případně i zničeno. Dekret byl mj. odpovědí na obdobný krok Velké Británie, která znovu zavedla blokádu francouzského pobřeží 16. května 1806. Šlo o problematický krok – blokáda mohla sice velmi poškodit obchodní zájmy Londýna, ale aby byla úspěšná, bylo nutné zajistit kontrolu nad celým pobřežím kontinentu. To mohlo Francii zaplést do nekončícího řetězce konfliktů a válek. Vyhlášení kontinentální blokády fakticky znamenalo Napoleonovo přihlášení se k myšlence francouzské hegemonie nad Evropou, a to nemohlo ostatní monarchy ponechat v klidu. Nebezpečný byl tento dekret obzvláště pro Rusko, závislé na anglických dodávkách zboží a po porážce Pruska vystavené vojenskému a politickému tlaku francouzského císaře. Pruská vůle k odporu byla zlomena nečekaně rychle a snadno. Král a královna uprchli až do dalekého Královce na východě Pruska a odtud nakonec do ještě vzdálenější Klajpedy. Bázlivý a zlomený Fridrich Vilém III. se na potupném útěku blamoval uctivým vzkazem, v němž se Napoleona dotazoval, zda našel v královském zámku Charlottenburg vše v pořádku. Obdobně servilně a pod100 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS169197
C ESTA
NA VRCHOL
lézavě se chovala i většina zbylých úředníků a představitelů města Berlína. Hohenlohe sice shromáždil asi 70 000 zbylých vojáků, ale bojová hodnota takto slepené armády byla mizivá. Jedinou šancí byl ústup na východ a pokus o spojení s ruskou armádou. Ke zdržení francouzského postupu zanechal Hohenlohe 24 000 mužů v Magdeburgu a se zbytkem vojáků vyrazil ke Štětínu. Nejdříve mu přálo štěstí a díky trestuhodné pasivitě Bernadotta knížeti zbývalo už jen nějakých 80 kilometrů k řece Odře. Překročit Odru znamenalo být dočasně v bezpečí. Neblahému osudu Hohenlohe ale neunikl a dostižen francouzským jezdectvem kapituloval v Prenzlau den po Napoleonově vstupu do Berlína. Po kapitulaci v Prenzlau z celé pruské armády zůstalo v poli už jen 25 000 Blücherových vojáků, tísněných ze všech stran přesilou Francouzů. Pruské ponížení však ještě nekončilo. V předposlední říjnový den se pod hradbami skvěle opevněného a silně obsazeného Štětína objevila jezdecká divize generála Lasalla. Populární kavalerista proslulý výrokem: „Husar, který napadne do třiceti, je havěť“, s sebou neměl jediné dělo a disponoval jen 700 jezdci. To mu ovšem nezabránilo vyzvat pevnost ke kapitulaci, a ta tak skutečně učinila. Zbraně složilo 5 500 vojáků vybavených mj. 120 děly. Sečteny byly i dny nezdolného Blüchera, ten na svém ústupu sice dospěl až k Baltu, ale po nezvykle krvavém boji v Lübecku se vzdal 7. listopadu u Rattkau. V celém nešťastném podzimním tažení prakticky jedině nevzdělaný a hrubiánský Blücher zachraňoval čest pruské generality a vedl s Francouzi relativně vyrovnaný boj. Jeho čas měl teprve přijít a zatím nikdo nemohl tušit, že 101 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS169197