P
době vystupoval v Dér el-Bahrí po boku řecké bohyně Hygieie, dcery Asklépiovy. K jeho svatyním směřovaly kroky řady poutníků, kteří doufali v uzdravení nebo radu prostřednictvím snu. Na zobrazeních a sochách se s Imhotepem setkáváme v podobě muže v kněžském či písařském oděvu s těsně přiléhající pokrývkou hlavy. Sochy z Pozdní doby jej vypodobují vsedě s rozvinutým svitkem papyru na kolenou, na němž je zapsáno Imhotepovo jméno.
Posvátný předmět Imiut
IMIUT (Ten, který je v „ut“? – význam nejasný) – představoval posvátný předmět či fetiš doložený od dob 1. dynastie. Zobrazován byl ve formě zvířecí kůže bez hlavy a nohou, zavěšené na kůlu přední částí dolů. Někdy je zachycen také jako mumie se šakalí hlavou. Ve Staré a Střední říši se s ním setkáváme pouze ve vztahu k panovníkovi, např. v procesních scénách nebo při svátku sed. Od Nové říše se objevuje i v souvislosti se soukromými osobami, a to zvláště na vyobrazeních pohřebních, zádušních a zásvětních dějů. Na vinětách Knihy mrtvých bývá často zachycen při posmrtném soudu před Usirovým trůnem. Od 3. dynastie byl spojován s bohem ▶Anupem. Díky této silné vazbě se Imiut postupně stal jakýmsi Anupovým přídomkem.
IMSET viz SYNOVÉ HOROVI IMÚTHÉS viz IMHOTEP INET viz ABDŽU
98
INHERET (řec. Onúris) – bojovný bůh, jehož kult pocházel z oblasti kolem lokality Cenej (řec. This) u Abydu. Jeho jméno bývá vykládáno ve formě „Ten, který přivádí Vzdálenou“ a snad odkazuje na mýtický příběh o tom, jak přivedl uprchlou bohyni zpět do Egypta. Původně se jednalo o jeho manželku, bohyni ▶Mehitu (či Mechitu), v podobě divoké lvice nesoucí titul „Oko Reovo“. V pozdější, ovšem známější verzi tohoto příběhu byl Inheret ztotožněn s ▶Šuem a onou vzdálenou bohyní se stala jeho sestra a manželka, „lvice“ ▶Tefnut. Někdy byla, jako Oko Reovo,
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS168730
zaměňována i s ▶Hathorou. Vedle ▶Šua byl Inheret spojován také s ▶Horem, kterého podle mýtických příběhů obhajoval při jeho sporu o dědictví. Někdy nesl označení „Syn Reův“ a byl pokládán za bojovníka, který ochraňuje slunečního boha před jeho nepřáteli. Proto jej na zobrazeních nejčastěji nacházíme zachyceného vstoje, jak v pravé ruce třímá oštěp či kopí a v levé někdy svírá provaz. K jeho dalším atributům náleží dlouhá suknice se vzorem připomínajícím strukturu ptačího pera, krátká paruka, božský vous a koruna z dvou nebo čtyř vysokých per. Přestože Inheretův kult pravděpodobně pochází z hornoegyptského města Ceneje, později se jeho nejvýznamnějším střediskem stal Sebennytos v oblasti nilské delty, kde byl uctíván spolu s Šuem. Řekové jej ztotožňovali s Áreem.
[i]
INPU viz ANUP INPUT viz ANUP IPET, též zvaná IPEJ – ochranná bohyně spojovaná především s mateřstvím, porodem, přeneseně i vstupem do zásvětí, a magickou ochranou před všemožným nebezpečím. Její jméno známe již z Textů pyramid, kde kojí zemřelého panovníka svým mlékem, aby „nepoznal hlad ani žízeň navěky a navždy.“ Navíc jako jedno ze souhvězdí zadržovala Velký vůz, který byl dáván do souvislosti se ▶Sutechem, a tak se starala o udržení řádu maat. Posvátný okrsek a kultovní centrum bohyně Ipet se nacházelo v oblasti Vasetu, v rámci velkého karnackého chrámového komplexu. Vasetští kněží ji dokonce považovali za matku ▶Usirovu. Zobrazována byla v podobě stojící hroBůh Inheret se čtyřmi vysokými pery nad hlavou
99
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS168730
P
šice, resp. hrošice s ženskými prsy, tlapami lva a krokodýlí hlavou, opírající se o smyčku sa symbolizující ochranu. V některých případech je znázorněna s krokodýlem na zádech. Podobné vyobrazení bylo však užíváno také pro bohyni ▶Tueretu, s níž byla Ipet často spojována, vždy si ale uchovávala osobité rysy. IR (Zření) – bůh, který byl personifikací zraku, a to zvláště ve vztahu ke stvoření, Stvořiteli a panovníkovi. Spojován byl s podobně zaměřenými božstvy, jimiž byli především ▶Sedžem (Slyšení), ▶Hu (Výrok), ▶Sia (Myšlení), ▶Heka (Kouzelná moc). V některých případech vystupují jako jakási družina stvořitelské moci doprovázející slunečního boha. V obdobném vztahu jsou i k moci panovníka. To, že jsou dáváni do souvislosti s božstvy moudrosti, kouzelné moci, spravedlnosti a řádu, vyplývá také z jejich vyobrazení. V chrámu Thébská bohyně Ipet v podobě ženy se znakem svého jména, kravskými rohy Sethi I. v Abydu jsou Ir a Sedžem a slunečním kotoučem nad hlavou zachyceni, jak doprovázejí ▶Thovta, ▶Sešatu a ▶Esetu. Na Fílé tato dvojice doplňuje ▶Usira, ▶Maatu a Sešatu. Ir byl zobrazován většinou v podobě muže bez zvláštních atributů, pouze s vlastním jménem nad hlavou. Výjimečně mohl nést na hlavě i sluneční kotouč. IRTA či IRITA (Ten, který stvořil zemi) – podle vasetské (tj. thébské) teologie syn ▶Kematefa a stvořitelské božstvo, díky jehož činnosti povstalo z vod praoceánu ▶Nun slunce i ▶Osmero.
100
ISDEN (později ISDES) – bůh textově doložený od Nové říše až do Římské doby. Byl spojován s přelomovými okamžiky života a smrti, pře-
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS168730