Který krásně špačí A my si ho necháme Protože nám stačí (Zpívá se při krupobití na Plzeňsku) Náš táta šel na slívy Protože je žárlivý Šel asi moc spěšně Neboť přines třešně (Zpívá se při přástkách v Praze II) Jan si koupil na zimu Počitadlo Teď se bojí aby mu Neupadlo (Z Nuselska) 94
Zejtra já du Na estrádu Koupím si tam Marmeládu Namažu ji Na chleba Protože jsem Dareba (Z Československa) Matička mi Janka Upírajú A tím to mé srdce mladé Utýrajú Pro tebe mi srdce bolí Janko zlatý
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS168625
Máš v maštali čtyry voly Sám seš pátý (Zpívají za vlahých večerů děvuchy z Malacek) Pak jsme ale začali pracovat každý na vlastní pěst – Ivan spřádal povídání a já zas nové písničky. A chystali jsme se spojit své síly na malém pódiu Reduty. Z těch návštěv u Vyskočilů mi zbyla ještě překrásná vzpomínka na záchodovou mísu, jaká se hned tak nevidí. Byla to bílá porculánová věc, bohatě zdobená slabě zeleným drobným květinovým dekorem z doby těsně před secesí. Její povrch byl drobně rozpraskán, což dávalo věci seriózně starožitného vzhledu. Zkrátka nádhera. Na jedné schůzce mi Ivan sdělil, že vymyslel pro naše večery název. Bylo to slovo textappeal, utvořené podle vzoru sexappeal, jenomže zde šlo hlavně o přitažlivost textů. Slovo se vžilo a později je přebíraly i jiné skupiny a soubory. A k tomuto slovu vždycky pak Ivan připojoval informaci, o čem ten který textappeal bude. Ten první se jmenoval Textappeal o lidském trablu a já netušil, co si pro ten večer Ivan připravil. Spolu jsme měli pouze tu Vechtrovnu a já měl v zásobě řadu písniček. Když ten večer s tím podivným názvem začal, byla Reduta poznamenána zcela jinou atmosférou než v bezstarostných dobách našich písničkových pořadů. Nutno předeslat, že počátky textappealů spadají ještě do časů Akord clubu a též Pondělků ve Vltavě. Bylo to vlastně jen rozšíření nabídky. Pozvaní hosté čekali, co se vlastně bude dít. Textappeal, a ještě k tomu o lidském trablu a navíc jakýsi Ivan Vyskočil, kterému jsem vymyslel pseudonym V. Ivan, neboť se mu zdálo neslučitelné, aby mu studenti DAMU říkali pane profesore a přitom četli jeho jméno na návěstí nočního podniku – tohle všechno dohromady bylo záhadou, která trčela mezi čtyřmi stěnami mírně zakouřené Reduty onoho 15. ledna 1958. Textappeal o lidském trablu začal. V. Ivan v postarších černých šatech a v černém roláku a s tehdy ještě černým vousem se dostavil na pódium, byl mnou představen a spustil. Mluvil plynule, sugestivně, jako kniha.
95
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS168625
96
Dobrý večer, vážení. Dobrý večer, stěny, neboť také vy máte uši… – Redutou zavládlo nebývalé ticho a Ivan mluvil dál. Počal s důkladností sobě vlastní zařazovat lidský trabl do příslušných přihrádek. Trablů jsou spousty, nad hlavu, až to není hezké. Kdybychom chtěli klasifikaci, potom jsou to trable: a) na úrovni já tělesného – bolesti a strasti, kvůli kterým vznikly nemocnice a ambulatoria, medicína; b) na úrovni já sociálního – roztržky, krachy a rezignace, kvůli kterým vznikají léčebny pro duševně choré a trestnice; c) na úrovni já vlastního – špatné svědomí, zcizení. Kvůli těm nevzniká nic anebo jako náhražka vše předchozí. Celou trablologii bychom mohli rozvinout, každý trabl dát do škatulky. To ale potom dostaneme trabl, kterému se udělal člověk, a ne člověka s trablem. Trochu jinak na to půjdeme. A před žasnoucí Redutou rozvíjel V. Ivan teorii o tom, že většina poznání, objevů, většina velkých citů, většina opravdových rozhodnutí a konání jsou vlastně přímé nebo nepřímé důsledky trablů. Občas došlo ke smíchu, protože muž v černém prokládal svůj vážný výklad nevážnými větami. Chvílemi vznikla pochybnost o tom, je-li vážný výklad opravdu myšlen vážně, nebo zda je to mystifikace. Pak ale zazněly věty, při nichž zamrazilo. A zase nastala úleva při různých směšnostech. A do toho jsem vstupoval s písničkami, které většinou byly veselé, ale někdy taky ne: Paprsky lampy a měsíce Dosud se leskly na blátě Když časně zrána Potkal jsem pána Cizího pána v šedém kabátě Snad z baru vyhnalo ho smutné blues Tím smutnější čím více pil Je mi ho líto
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS168625