ústa mluvčího vypouštějí slova, ale uši naslouchajícího slyší jen monotónní bzukot.
Cvičte své uši v naslouchání Jak tedy překonat tento sklon k předstíranému naslouchání? Především musíme pochopit podstatu problému. Cvičte své uši v naslouchání a zpozorněte v okamžiku, kdy zjistíte, že přestáváte naslouchat a myšlenky se vám rozbíhají do všech stran. Když jste třeba na nějaké konferenci a monotónní hlas přednášejícího vás začne uspávat – proberte se a přinuťte se opravdově naslouchat! Když někdy během jakékoli konverzace zjistíte, že váš mozek registruje jen slova, za nimiž není žádná myšlenka – proberte se a začněte opravdově naslouchat! Když s někým vedete pohovor, a zdá se, že vám uniká smysl – zase a znovu, proberte se a začněte opravdově naslouchat! Když mluvíte s někým, kdo je nudným řečníkem, jako je třeba věčný stěžovatel jako Marc, a jaksi podvědomě odmítáte věnovat takovému člověku plnou pozornost, musíte ze sebe vydat tím větší úsilí, abyste si řekli: prober se a začni opravdově naslouchat! Zajímavé je, že když se opravdu zarazíte a začnete opravdově naslouchat, celý problém je už v zásadě vyřešen. Samozřejmě, že v této chvíli jste již přišli o určitou část sdělení, ale nic ještě není ztraceno. Dobrý posluchač se tedy rychle naučí poznat signály, které oznamují, že soustředění mizí a mysl má sklon k přechodu na jiné myšlenky. Když tedy včas rozpoznáte tento zlomový okamžik, kdy se slova začínají měnit v uspávající melodii, můžete se díky sebedisciplíně včas vrátit na správnou kolej, aniž byste ztratili podstatnou část informací. Stačí pak jen položit mluvčímu několik doplňujících otázek a stále ještě můžete poskládat dohromady uniklé informace a vytvořit si celistvý obrázek.
Vyhněte se vyrušování Další příčinou nekvalitního naslouchání může být prostředí, ve kterém se rozhovor odehrává. Adriana si chtěla vyslechnout to, co jí říká Denisa. Ale její zrak neustále přitahovaly papíry ležící na jejím stole. Nemohla si pomoci, ale stále musela číst zprávu, která ležela na hromád98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS168592
ce papírů. A tato zpráva ji samozřejmě odváděla od naslouchání. Pokud je to možné, pokuste se vést závažné rozhovory a pohovory stranou vašeho pracovního stolu. Pokud je k dispozici zasedací místnost, využijte ji. Vezměte si s sebou jen ty papíry, které jsou pro rozhovor důležité, a vyhnete se tak rozptylování. Pokud si nemůžete dopřát luxus neutrální místnosti, před začátkem rozhovoru si alespoň ukliďte pracovní stůl. Přesměrujte také své telefonáty na schránku. Jen máloco překoná rozptýlení způsobené zvonícím telefonem. Horší snad může být jen situace, kdy na takový neočekávaný telefonát začnete odpovídat a navíc se dlouho vybavujete a váš partner musí čekat. Nejenže ztratíte kontakt s druhou osobou, ale jen s velkými obtížemi se pak po ukončení takového rušivého telefonátu vracíte k původnímu tématu.
Nedělejte si až přespříliš velké pohodlí Dan Solomon měl ve zvyku naslouchat svým partnerům ve velmi pohodlné pozici: ruce sepjaté za zátylkem, sedával rozvalený doširoka ve svém manažerském křesle a mírně se pohupoval. Jednoho odpoledne při jakémsi pohovoru, právě v té chvíli, kdy konkrétní slova začínala splývat a měnila se v monotónní proud řeči, právě v té chvíli zaslechl otázku: „Pane Solomone, posloucháte mě vůbec?“ Dan se okamžitě probral. Cítil se zahanbeně a byl rozzlobený sám na sebe. Poté, co jeho návštěva odešla, Dan se zařekl, že něco podobného se mu už nikdy nestane. Rozhodl se, že místo zaklánění a rozvalování ve své židli bude napříště předkloněný. Už jen tato poloha měla vysílat partnerovi signál, že mu Dan naslouchá. Ale nešlo mu jen o nějaké falešné signály předstíraného naslouchání. Zjistil, že když se předkloní směrem k partnerovi, může opravdu lépe a pozorněji naslouchat. Uvědomil si, že tak má lepší oční kontakt, je i fyzicky blíže druhé osobě a lépe i slyší. Řeč vašeho těla naznačuje váš zájem o druhého, o vašeho partnera. A co je zdaleka nejdůležitější, protože nejste pohodlně rozvaleni v křesle a neodkláníte se, je tu také menší pravděpodobnost, že upadnete do snění s otevřenýma očima. Stáváte se tak lepšími posluchači. 99
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS168592
Klaďte dobré otázky Dobré naslouchání je posilováno kvalitní zpětnou vazbou. Když během konverzace kladete průběžně relevantní otázky, vysíláte druhé straně jasné signály svého upřímného zájmu. Můžete navíc z odpovědí usoudit, zda jste správně pochopili podstatu sdělení. Taková zpětná vazba vám navíc dává příležitost doplnit si informace, o které jste třeba přišli, když jste byť na okamžik sklouzli do onoho stavu mechanického naslouchání, a můžete se díky ní dostat zpět do obrazu. Je prostě lidskou přirozeností, že nikdy nejsme schopni někomu pozorně naslouchat s maximální soustředěností po celou dobu. Když odstraníme rušivé vlivy, když se nakloníme směrem k partnerovi, když se naučíme rozeznávat signály naznačující, že přestáváme vnímat obsah slov a že sklouzáváme do mechanického naslouchání, můžeme zvětšit objem času, kdy opravdově nasloucháme. Proto si také ze schůzek s partnery i z běžné konverzace odneseme mnohem více.
Pravidla naslouchání Zde najdete soubor osmi pravidel, která vám pomohou stát se lepším posluchačem: l Udržujte oční kontakt s osobou, se kterou hovoříte. l Snažte se postřehnout i to, co nebylo přímo vysloveno. Pozorujte řeč těla vašeho partnera, abyste zaznamenali případné signály nesouhlasu. l Cvičte svou trpělivost. Nepřerušujte druhé, nechte svého partnera dokončit větu, ani prudce neměňte téma rozhovoru. l Naslouchejte se snahou porozumět druhému. Chovejte se, jako by na vás na konci konverzace čekal test ověřující míru pochopení. l Vyjasněte všechny nejasnosti, které se objevily. Ujistěte se, zda jste správně porozuměli – zkuste parafrázovat to, co jste právě vyslechli. l Nedělejte ukvapené závěry a neověřené interpretace založené na dohadech. Snažte se vytvořit a udržet atmosféru tolerance. l Nacvičujte naslouchání. Zamezte rušivým vlivům a minimalizujte interní a externí „filtry“. 100
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS168592