EGYPTSKÉ NÁBOŽENSTVÍ
mezi chvalozpěvy např. chvalozpěv na Usira /tamtéž 286/, poděkování Meretsegeře /tamtéž 280/, poděkování Amon-Reovi /tamtéž 282, obsahuje pozoruhodné obdoby k některým žalmovým obratům, např. Ž 30,6; 103,9 nebo i prorockým Jr 3,5.12/. Na některých hymnech je ještě nyní patrné, jak vznikly srůstem různých textů, oslavujících asi dříve různé bohy /viz chvalozpěv na Amona, Lexa, Náboženská literatura 292-300/. Nejslavnější ze staroegyptských hymnů je chvalozpěv Echnatonův na Atona – Slunce /Lexa, Náboženská literatura 287; Lexa, Výbor I, 129/. O jeho obsahu a rázu byla zmínka v oddíle o vesetském panteonu v odstavci o Atonovi.
4. RITUÁLY Nejpozoruhodnější z nich je bezpochyby rituál Usirových mystérií v Ebozu /viz Lexa, Náboženská literatura 344/. Lexa ovšem přeložil jen krátký text z doby Střední říše /XII. dynastie/, o pozdější podobě Usirových mistérií máme podrobnější zprávy z helénistické doby. O průběhu těchto mystérií byla zmínka při probíraní bohů Usira a Esety v oddíle v onském panteonu a tamní Devítici.
5. LEGENDY Do tohoto literárního druhu by bylo možno zařadit pestré vyprávění o „zplození, narození, mládí a korunovaci královny Hatšepsovety“ /Lexa, Náboženská literatura 232-344/. Je samozřejmě protkána mytickými motivy a je to vlastně slovní doprovod k souboru obrazů.
6. ČARODĚJNICKÉ TEXTY Ty zpracoval Lexa ve zvláštní knize /Staroegyptské čarodějnictví, Praha 1925/, některé z nich jsou však i v knize “Náboženská literatura staroegyptská“. Zvláště pěkná ukázka jsou povídky o čarodějnicích, zařazená též do Lexova výboru /I, 92-106/. Ze zásadních důvodů je však sporné, máli se čarodějnictví zařazovat do náboženství. Podstatou magie je lidská, svévolná manipulace s božskými silami a nikoli vztah k bohům a jejich vzývání. Prakticky však obojí přechází jedno do druhého. [ 97 ]
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS168007
LITERATURA A MYTOLOGIE
C. TEXTY MYTOLOGICKÉ I tyto texty můžeme rozdělit do několika skupin, a to především podle obsahu. Na prvním místě jsou kosmo- a teogonie, a to 1. ARCHAICKÉ, odvozené z pozorování přírodního rytmu: a) Prapahorek: vystoupil z chaotického bahna jako souše ze záplav /ohlas v kosmogonii onské a chánské/. b) Prapták /husa/ snesl vejce z něhož se vylíhlo slunce /žloutek/ – /ohlas v chmunské kosmogonii/. c) Žáby a hadi, tvorové vznikající samoplozením, povstali z bahna /ohlas v kosmogonii chmunské/. d) Lotos vyrostl z bahna a z jeho květu vzešlo slunce. e) Kráva /Hathor/ se zvedla z bahna, slunce měla na hřbetě. f ) Slunce přilétlo jako pták a usedlo v Egyptě /fénix-benu!/. g) Chrobák, vzniklý samoplozením, přivalil sluneční kouli.
2. SPEKULATIVNÍ KOSMOGONIE a) Onská: Na počátku byl prachaos Nun, v němž však už byl ukryt princip života a řádu, vědomý sebe sama. Ten z něho povstal jako bůh Atum, zplodivší další bohy. b) Chmunská: Z prachaosu se vynořil prapahorek, „ostrov plamenů“, na něm pak osmice bohů /čtyři generace – čtyři dvojice/. c) Mennoferská: Prastvořitel Ptah vytvořil vše svou myšlenkou a slovem, které byly hypostazovány. d) Vesetská: Prastvořitel je Amon, všichni ostatní bozi jsou jen jeho aspekty. Tyto teogonické mýty jsou však většinou – až na několik výjimek – naší rekonstrukcí. Nejvýznamnějším kosmogonickým textem je tak zvaný Památník memfiské teologie, který Lexa přeložil a uveřejnil ve své Náboženské literatuře staroegyptské str. 317-323. Je nám zachován na známé „Desce Šabakově“. To byl farao pozdní doby z XXV. nubijské dynastie /byla u vlády 751-656/. V jeho době se našel neúplný spis, který dal Šabaka přepsat na [ 98 ]
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS168007
EGYPTSKÉ NÁBOŽENSTVÍ
kamennou desku, a to ještě s mnoha chybami. Šabakova deska obsahuje dva spisy. První z nich je mennoferská redakce sporu Hora se Sutechem, ovšem velmi neúplná. Druhá, závažnější část líčí stvořitelskou činnost Ptahovu: „On /Ptah/ vytvořil všecky bohy, Atuma i jeho devatero. Všecka božská slova povstala z myšlenky srdce a rozkazu jazyka. On vytváří duchy a …. On tvoří touto řečí všecky pokrmy a všecku stravu /sr. Ž 104,27/. On tvoří to, co jest milováno, i to, co jest nenáviděno. On dává život pokojnému a smrt zločinci. On vytvořil všecky práce a všecka umění, jež vykonávají ruce. Nohy chodí a všecky údy se pohybují podle jeho rozkazu; jak vymyslelo to srdce a vyšlo to z jazyka, tak se všecko děje. Atum, jenž stvořil bohy, řekl o Ptahu Cenenovi: On jest tvůrce bohů, z něho povstaly všecky věci, potrava i pokrmy, oběti bohů i všecko dobré. A Thovt /ví/ , že jeho síla jest větší než /síla všech ostatních/ bohů. Ptah byl spokojen, když stvořil všecky věci a všecka božská slova. Stvořil tak bohy, stvořil města, zřídil kraje, usadil bohy do jejich kaplí, určil jim jejich obětní chleby, vypravil jejich svatyně a zobrazil jejich těla podle jejich přání. A tu vstoupili bozi do svých těl ze dřeva, kamenu a bronzu všeho druhu. Všecko zrálo na svých stromech, když to tam vzniklo…“ O významu této kosmogonie byla již zmínka při probírání boha Ptaha a mennoferského panteonu. Citováno je podle Lexy, Náboženská literatura 317-324/. Vedle mýtů kosmogonických a teogonických tvoří nejvýznamnější součást bájesloví příběhy, jejichž námětem je boj bohů čili
3. TEOMACHIA V egyptském bájesloví patří do této kategorie především příběh o sporu Hora se Sutechem. Je to ústřední a nejzávažnější báje celého egyptského [ 99 ]
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS168007