I kdyû n·pis o Izraeli nic v˝slovnÏ ne¯Ìk·, je z¯ejmÈ, ûe historicky tu m·me co do ËinÏnÌ s nejbliûöÌ paralelou hebrejskÈ profÈtie. Lokalitu totiû po dobu existence izraelskÈho kr·lovstvÌ ovl·dal kr·l Izraele aû do z·vÏru vl·dy dynastie OmrÌovc˘. Uzurp·tor tr˘nu Jeh˙ (ñ 841 aû ñ 814) totiû p¯iöel o Zajord·nÌ, kterÈ zabral damaösk˝ kr·l Chazael (cca ñ 842 aû ñ 810), potÈ co roku ñ 853 velk· syrsk· koalice zastavila u Karkaru Asy¯any, kte¯Ì se v tÈto oblasti zaËali prosazovat aû v dobÏ od taûenÌ proti Damaöku roku ñ 841. Izraelskou moc za Jord·nem, alespoÚ zË·sti a v ne zcela jasnÈm rozsahu, obnovil teprve dosti ˙spÏön˝ Jarobe·m II. (ñ785 aû ñ745), v n·vaznosti na ˙zemnÌ zisky svÈho dÏda JÛachaze (ñ 814 aû ñ799) a otce JÛaöe (ñ799 aû ñ785). Je vzhledem k tomuto pohnutÈmu v˝voji moûnÈ text n·pisu za¯adit do doby izraelskÈho kr·le Jarobe·ma II., pop¯ÌpadÏ p¯edeöl˝ch Jeh˙ovc˘? Kladn· odpovÏÔ m˘ûe mÌt v˝znam p¯ednÏ pro souvislost n·pisu a hebrejskÈ tradice. VÏnujme se ale nynÌ n·pisu samÈmu. Ten totiû sv˝m charakterem p¯ipomÌn· staroz·konnÌ lÌËenÌ prorock˝ch vidÏnÌ (spÌöe neû marijskÈ dopisy), kdyû se v˝razn· vÏtöina jeho textu soust¯eÔuje na to, co Bile·m spat¯il ve svÈ noËnÌ teofanickÈ vizi. Deklaruje to jiû nadpis, kde se objevuje (z¯ejmÏ) Bile·movo jmÈno: Ñ(Toto je) n·pis o Bile·movi, BeÛrovu synu, vidoucÌm bohy.ì Ne¯Ìk· se, jak bohovÈ vypadali, ale jen to, ûe za nÌm v noci p¯iöli. Dovolili mu tak ˙Ëastnit se boûskÈ porady, o jakÈ se zmiÚuje ¯ada text˘ z Mezopot·mie, Ugaritu, Foinikie, ale i ze StarÈho z·kona. Bohy z¯ejmÏ vyslal …l jako hlava boûskÈho panteonu, aby Bile·movi p¯edali poselstvÌ o pohnutÈ souËasnosti a o dramatickÈ budoucnosti. V d˘sledku toho se druh˝ den r·no po probuzenÌ Bile·m postÌ a na¯Ìk· ñ a to p¯ivol·v· pozornost lidÌ. ProË prorok na¯Ìk·, jako by jej postihlo neötÏstÌ? LidÈ mohli vytuöit, ûe se mu dostalo zjevenÌ, p¯iöli k nÏmu jako k prorokovi, ale on nemusel jen reagovat na nep¯Ìznivou boûskou v˘li. Jeho n·¯ek mohl mÌt takÈ ritu·lnÌ v˝znam sebeponÌûenÌ, jÌmû se stavÏl na stranu posluchaˢ a souËasnÏ i boûstev, p¯imlouvajÌcÌch se za odvr·cenÌ pohromy.50 Na ot·zku, proË se postÌ a pl·Ëe, Bile·m nejprve vyz˝v· p¯ÌtomnÈ, aby se posadili. P˘jde nynÌ o vÏci, kterÈ nelze vyj·d¯it jen zbÏûnÏ. A potÈ se pouötÌ do podrobnÈho lÌËenÌ obsahu svÈho vidÏnÌ. Jemu je takÈ vÏnov·na hlavnÌ Ë·stÌ n·pisu. 50
Srv. KUTSCH, E., Trauerbr‰uche und ÑSelbstminderungenì im Alten Testament, in: t˝û, Kleine Schriften zum Alten Testament, ed. L. Schmidt, BZAW 168, Berlin aj 1986, s. 78 ñ95.
97 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS167732
MluvÌ se zde o bohyni äagar a o jejÌm setk·nÌ se shrom·ûdÏnÌm skupiny boh˘, nazvanÈ ädjn. Ti se kolem nÌ seöli, aby si stÏûovali na d˘sledky pohromy, kterou bohynÏ zp˘sobila sv˝m hnÏvem, a û·dajÌ ji, aby s nÌm p¯estala. JejÌ pr·vo na projev hnÏvu respektujÌ, ale protoûe vidÌ jeho aû kosmickÈ d˘sledky, ob·vajÌ se o boûsk˝ ¯·d svÏta, v nÏmû nynÌ vlaötovky tupÌ orla a na pastvin·ch zajÌci vyst¯Ìdali ovce. To je sice jen jedna z existujÌcÌch rekonstrukcÌ ñ p¯iöel s nÌ H.- P. M¸ller, ale je zajÌmavÈ, jak se tu prolÌn· kosmick· a zv̯ecÌ symbolika, kter· vyznaËuje lidsk˝ ûivotnÌ kontext ve dvou jeho dimenzÌch. Bile·mova vize tedy pojedn·v· o boûskÈm hnÏvu, kter˝ zasahuje lidi, mezi nimiû bohovÈ nach·zejÌ svÈ Ñnep¯·teleì. TÌm n·m nejen forma, ale i obsah Bile·mova n·pisu m˘ûe p¯ipomenout hebrejskou profÈtii soudu, Bile·movi zË·sti ËasovÏ blÌzkou. TakÈ ona mluvÌ o z·plavÏ deötÏ (srv. Iz 30,30; Ez 38,22), o potopÏ (srv. Iz 24,18n; d·le Gn 7,11; é 78,23), o temn˝ch mraËnech (srv. Jr 4,13; Ez 30,18; d·le Jb 3,5; 10,22) anebo o temnotÏ protikladnÈ svÏtlu (srv. Am 5,18.20; d·le Ex 10,21ñ23). A ekvivalent snahy boûstev vymoci si limity äaga¯ina hnÏvu zn· jiû epos o Gilgameöovi ve svÈm pod·nÌ m˝tu o potopÏ (na rozdÌl od pod·nÌ sumerskÈho); do jistÈ mÌry podobnÏ se pak i u hebrejsk˝ch prorok˘ setk·v·me s Hospodinovou v˘lÌ limitovat zk·zu (srv. Jr 3,12; Iz 57,16; d·le Gn 9,15; é 103,9; Pl 3,31). V kosmickÈm hnÏvu i v jeho limitaci tak m˘ûeme spat¯ovat jedny z nejv˝raznÏjöÌch starovÏk˝ch p¯edstav o boûskÈm p˘sobenÌ. Ve vztahu k boûstv˘m byl Bile·m mluvËÌm, kter˝ se tÏöil zvl·ötnÌmu osobnÌmu p¯Ìstupu k nim, s respektem tlumoËil jejich v˘li a z·roveÚ se stavÏl na stranu lidÌ, mezi nimiû ûil. Kdyû tedy podle poselstvÌ, kterÈ Bile·m sdÏlil, nastala pohroma a hrozila pokraËovat, je vskutku p˘sobivÈ zjiötÏnÌ ñ aË tÏûko je vzÌt doslova ñ, ûe byl tento prorock˝ text nalezen v ruin·ch, kterÈ po sobÏ zanechalo zemÏt¯esenÌ. ProË vöak byla Bile·mova slova zaznamen·na na stÏnu? Zd· se, ûe proto, ûe Bile·movo proroctvÌ se tÏöilo v·ûnosti. A snad mÏlo b˝t takÈ v co nejp¯esnÏjöÌm znÏnÌ dlouhodobÏ dostupnÈ coby varov·nÌ lidem, oslovovan˝m jako ÑprotivnÌci äagarì, Ëi jako vzpomÌnka na jakousi v·ûnou pohromu.
Literatura k ZakÌrovÏ stÈle: LIPI—SKI, E., The Arameans: Their Ancient History, Culture, Religion, OLA 100, Leuven aj. 2000; NOTH, M., Laëaö und Hazrak, ZDPV 52 (1929), s. 124 ñ141; ZOBEL, H.-J., Das Gebet um Abwendung der Not und seine Erhˆrung in den Klageliedern des Alten Testaments und in der Inschrift des Kˆnigs von Hamath, VT 21 (1971), s. 91ñ99.
98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS167732
Literatura k Bile·movu n·pisu: ALBRIGHT, W. F., The Oracles of Balaam, JBL 63 (1944), s. 207ñ233; CAQUOT, A. ñ LEMAIRE, A., Die aram‰ische Inschrift von Deir ëAlla und die ‰lteren Bileamspr¸che, ZAW 94 (1984), s. 214 ñ244; FRANKEN, H. J., Texts from the Persian Period from Tell Deir ëAlla, VT 17 (1967), s. 480n; HACKETT, J. A., Some Observations on the Bileam Tradition at Deir ëAlla-, BA 49 (1986), s. 116 ñ222; HOFTIJZER, J. ñ DER KOOIJ, G. VAN, Aramaic Texts from Deir ëAlla-: With Contributions by H. J. Franken, V. R. Mehra, J. Voskuil, J. A. Mosk. Preface by P. A. H. de Boer, Documenta et Monumenta Orientis Antiqui 19, Leiden 1976; TÕé (eds.), The Balaam Text from Deir ëAlla Reevaluated: Proceedengs of the International Symposium Held at Leiden, Leiden 1991; KNAUF, E. A., Recenze [Hackett, J. A., The Balaam Text from Deir ëAlla-, HSM 31, Chico / California 1985], ZDPV 101 (1985), s. 187ñ191; T›é, War ÑBiblisch-Hebr‰ischì eine Sprache?, ZAH 3 (1990), s. 11ñ23; KOOIJ, G. VAN DER, Book and Script at Deir ëAlla-, in: Hoftijzer, J. ñ Kooij, G. van der (eds.), The Balaam Text from Deir ëAlla- Reevaluated, Leiden 1991, s. 249 ñ257; LEVINE, B. A., The Deir ëAlla Plaster Insriptions, JAOS 101 (1981), s. 191ñ205; T›é, The Balaam Inscription from Deir ëAlla, in: Aviram, J. aj. (eds.), Biblical Archeology Today: Proceeding of the International Congress of Biblical Archeology, Jerusalem, April 1984, Jerusalem 1985, s. 326 ñ339; MCCARTER, P. K., The Balaam Texts from Deir Alla: The First Combination, BASOR 239 (1980), s. 49 ñ 60; M ‹LLER , H.-P., Die aram‰ische Inschrift von Deir ëAlla und die ‰lteren Bileam-spr¸che, ZAW 94 (1982), s. 214 ñ244; T›é , Einige alttestamentliche Probleme zur aram‰ischen Inschrift von DÈr Alla, ZDPV 94 (1978), s. 56 ñ 67; T›é, Die Funktion divinatorischen Redens und die Tierbezeichnungen der Inschrift von Tell Deir ëAlla-, in: Hoftijzer, J. ñ Kooij, G. van der (eds.), The Balaam Text from Deir ëAlla Reevaluated, Leiden 1991, s. 185 ñ205; T›é, Die Sprache der Texte von Tell Deir ëAlla- im Kontext der nordwestsemitischen Sprachen ñ mit einigen Erw‰gungen zum Zusammenhang der schwachen Verbalklassen, ZAH 4 (1991), s. 1ñ31; RINGGREN, H., Balaam and the Deir ëAlla- Inscription, in: RofÈ, A. ñ Zakovitch, Y. (eds.), Isac Seeligman Volume III: Non-Hebrew Section, Jerusalem 1983, s. 93 ñ98; ROST, L., Fragen um Bileam, in: Donner, H. aj. (eds.), Beitr‰ge zur alttestamentlichen Theologie: Festschrift f¸r Walther Zimmerli zum 70. Geburtstag, Gˆttingen 1977, s. 377ñ387; SASSON, V., The Book of Oracular Visions of Balaam from Deir ëAlla, UF 17 (1986), s. 283 ñ309; WEIPPERT, M., The Balaam Text from Deir Alla and the Study of the Old Testament, in: Hoftijzer, J. ñ Kooij, G. van der (eds.), The Balaam Text from Deir ëAlla Reevaluated, Leiden 1991, s. 151ñ184; WEIPPERT, H. ñ WEIPPERT, M., Die ,Bileamë-Inschrift von Tell Deir ëAlla-, ZDPV 98 (1982), s. 77ñ103; WENNING, R. ñ ZENGER, E., Heiligtum ohne Stadt ñ Stadt ohne Heiligtum?: Anmerkungen zum arch‰ologischen Befund des Tell De-r ëAlla-, ZAH 4 (1991), s. 171ñ193; WOLTERS, A., The Balaamites of Deir ëAlla as Aramaean Deportees, HUCA 59 (1988), s. 101ñ113.
99 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS167732