čátku a konce časové řady, ale tu jsem si já nevymyslel. Je evidentní, že jiná volba počátku by mohla dát jiný výsledek. Je možné „hrát si“ s počátkem, konec konců i s koncem časové řady, ale i to je velmi výmluvné. Je možné počítat různé klouzavé průměry. Meteorologové mi spočítali standardní jedenáctiletý klouzavý průměr – protože to odpovídá periodě sluneční činnosti, já si sám spočetl např. i třicetiletý klouzavý průměr, ale nic zásadního to nepřináší. Třicetiletý průměr ukazuje počáteční vysoké hodnoty, pokles do 70. let a mírný vzestup poté. Pro laiky je asi jednodušší podívat se na průměry jednotlivých dekád. Při celkovém průměru 8,3 °C je průměr dekád 1921–30 a 1931–40 ve výši 8,5 °C, což je hodnota, která byla znovu dosažena až v dekádě 1991–2000. Jediné teplejší období než dvacetiletí 1921–1940 je neúplná dekáda 2001– 2006. Tato data nechci vůbec zobecňovat, ani přeceňovat, pouze je uvádím jako výchozí ilustraci problému. Něco úplně jiného než společenskovědní úvahy, prováděné na předcházejících stránkách, jsou výsledky seriózní empirické analýzy klimatických změn, včetně globálního oteplování jako takového, jejich věrohodnost
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS165801