Z recenzí ■ Zatímco pro generaci srpnové okupace zÛstane Kryl mluvãím jejích hofik˘ch pocitÛ, pro generaci o deset let mlad‰í bude symbolem nûãeho zakázaného a pro ty, co pfiijdou za dvacet tfiicet let bude písniãkáfiem, kter˘ kdysi zpíval jejich prarodiãÛm o nûãem, ãemu oni moc nerozumûjí, ale kter˘ dokázal napsat i nûkolik krásn˘ch milostn˘ch skladeb a taky pár písní pln˘ch nesmrtelného humoru a nadsázky... Kryl humorista – to jsou na jedné stranû buì jen krátké popûvky s oãividnou radostí z hraní si s rodn˘m jazykem, v ãemÏ byl Kryl skuteãn˘m mistrem (Potkal jsem svou tch˘ni, Kostelní vûÏ), nebo úsmûvné parodie... UÏ pro tohle originální legráckovství se vyplatí JedÛfky sly‰et. A tûch pár písní, jejichÏ obsah uÏ dávno vyvanul pro své tehdej‰í spí‰ novinové agitování (Písniãkáfisk˘ bacil, Branibofii v âechách, Azbuk) se ztratí v záplavû ostatních, které klidnû mohou zlidovût... (Dûdek, H.: Karel Kryl: JedÛfky. Rock & Pop, 7, kvûten 1996, ã. 5/151.) ■ Krylovy nejvydafienûj‰í „jedÛfky“ jsou poeticky vtipné, jemnû filozoficky probrou‰ené a písniãkáfi v nich tolik na svou protestní pilu netlaãí. Textafiské skvosty typu „kromû poloprázdného povrchu poloprázdné lebky je‰tû ãtvrt kila radosti, ãtvrt kila smutku, pepfi, sÛl a párátka do my‰lének“ (Hannibal) zdobí vût‰inu z dvacítky písniãek, z nichÏ jenom Gulá‰ová polífka, Dívka havífika, Azbuk, Omezená suverenita a JedÛfka vy‰ly na jin˘ch deskách. [Pfiidejme k nim je‰tû Na jednu noteãku, která sice nevy‰la na desce, ale na magnetofonové kazetû Karel Kryl in Boston ’88 II., a PíseÀ pro blbouna nejapn˘ho z kazety Folkov˘ kolotoã II. (1994). Pozn. aut.] Nepovedla se parodie Monika, popûvek spí‰e studentsky besídkov˘, zatímco PíseÀ pro Zuzanu Kryl niãí pfiehnanû deformovan˘m a rozh˘kan˘m zpûvem. Limericky jsou pak zbyteãnû zahlcené 97 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS165642
Issuu converts static files into: and more. Sign up and create your flipbook.