��������������������������������������������� ���������������������������������������������
����������������������������������������������������������������� ����������������������������������������������������������������� ���������������������������������������������������������������� ���������������������������������������������������������������� ��������������������������������������������������������������� ��������������������������������������������������������������� �������������������������������������������������� �������������������������������������������������� ���������������������������������������������������������������������������������� �������������������������������������������������������������������������������� ���������������������������������������������������������������������������������� ����������������������������������������������������������������������������������� �������������������������������������������������������������������������������� ������������������������������������������������������������������������������������� ����������������������������������������������������������������������������������� ������� ������������ ������ �� ������������ ���������� ��������� ������������� ����������� ������������������������������������������������������������������������������������� ���������� ����������� ����� ����������� ������ ������������ ����� ������������� ������� ������������ ������ �� ������������ ���������� ��������� ������������� ����������� ������� ��� ���������� �������� ��� ��������� ���������� ��������� ��������� �������� ���������� ����������� ����� ����������� ������ ������������ ����� ������������� ���������������������������������������������������������������������������������� ������� ��� ���������� �������� ��� ��������� ���������� ��������� ��������� �������� �������������������������������������������������������������������������������� ���������������������������������������������������������������������������������� ���������������������������������������������������������������������������� �������������������������������������������������������������������������������� ������� ��� ������������ ������������ ������ ������� �������������� ������� ��������� ���������������������������������������������������������������������������� ������������������������������������������������������������������������������������ ������� ��� ������������ ������������ ������ ������� �������������� ������� ��������� ����������������������������������������������������� ������������������������������������������������������������������������������������ �����������������������������������������������������
����������������������������������
��������������������������������������������� ����������������������������������������������������������������� ���������������������������������������������������������������� ��������������������������������������������������������������� �������������������������������������������������� ���������������������������������������������������������������������������������� �������������������������������������������������������������������������������� ����������������������������������������������������������������������������������� ������������������������������������������������������������������������������������� ������� ������������ ������ �� ������������ ���������� ��������� ������������� ����������� ���������� ����������� ����� ����������� ������ ������������ ����� ������������� ������� ��� ���������� �������� ��� ��������� ���������� ��������� ��������� �������� ���������������������������������������������������������������������������������� �������������������������������������������������������������������������������� ���������������������������������������������������������������������������� ������� ��� ������������ ������������ ������ ������� �������������� ������� ��������� ������������������������������������������������������������������������������������ �����������������������������������������������������
����������������������������������
Color profile: Generic CMYK printer profile Composite Default screen
Nakladatelství dìkuje Ekonomické fakultì V B-TU v Ostravì za podporu této knihy.
Doc. Ing. Zdenìk Mikolá , CSc.
Jak zvý it konkurenceschopnost podniku Konkurenèní potenciál a dynamika podnikání Vydala Grada Publishing, a.s. U Prùhonu 22, 170 00 Praha 7 tel.: +420 220 386 401, fax: +420 220 386 400 www.grada.cz jako svou 2199. publikaci Odborní recenzenti: prof. Ing. Miroslav Nejezchleba, CSc. prof. Ing. Rù ena Petøíková, CSc. Odborná spolupráce: prof. Ing. Miroslav Huèka, CSc. (V B-TU Ostrava) prof. Ing. Milo Koneèný, DrSc. (VUT Brno) prof. Ing. Du an Smolík, DrSc. (V B-TU Ostrava) prof. Jaroslav Vanek (N.Y., USA) Odpovìdná redaktorka Mgr. Kateøina Rubá ová Sazba Milan Vokál Poèet stran 200 První vydání, Praha 2005 Vytiskla tiskárna PBtisk Prokopská 8, Pøíbram 4 Publikace byla zpracována v rámci výzkumného zámìru MSM275100015 Analýza a modelování adaptaèních procesù prùmyslových regionù v kontextu integrace do Evropské unie a vytváøení euroregionù za dílèí úkol è. 3/2 s názvem Rozvoj podpory malého a støedního podnikání . V souladu s uèebními plány vhodné jako podpùrná uèebnice ve studijních oborech ekonomika podniku a podnikání na vysokých kolách a fakultách ekonomického, mana erského a podnikatelského zamìøení.
© Grada Publishing, a. s., 2005 Cover Photo © profimedia.cz/CORBIS, 2005 ISBN 80-247-1277-6 (tištěná verze) ISBN 978-80-247-6263-0 (elektronická verze ve formátu PDF) © Grada Publishing, a.s. 2011 1 Jak zvysit konk. sch. podniku folie.vp 22. œnora 2005 21:24:52
Color profile: Generic CMYK printer profile Composite Default screen
Obsah O autorovi . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7 Pøedmluva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8 Foreword . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9 Úvod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 1. Trendy a dilemata rozvoje podnikání . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13 1.1 Dopady globalizace na podnikání . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13 1.2 Teorie firmy a podnikání . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 17 Pohled mikroekonomie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 17 Pohledy dal ích vìdních oborù . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 18 1.3 Systémové pojetí podnikatelství . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 19 Systémový pøístup . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 20 Pojetí podnikatelství jako systému . . . . . . . . . . . . . . . . . 22 Historické souvislosti podnikatelství . . . . . . . . . . . . . . . . 23 Nástin základních pohledù a výchozích pojmù . . . . . . . . . . . 25 1.4 Soudobé principy podnikání . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 30 Princip v eobecný . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 31 Princip výchozí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 31 2. Podnikatelský potenciál . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 33 2.1 Konkurenceschopnost jako potenciál . . . . . . . . . . . . . . . . . 33 2.2 Základní principy vzniku a transformací potenciálù . . . . . . . . . 34 Princip prvý: gnoseologický . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 35 Princip druhý: kauzality a formy . . . . . . . . . . . . . . . . . . 36 Princip tøetí: pøita livosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 40 Princip ètvrtý: u iteènosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 41 Princip pátý: závislosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 43 Princip estý: odstøedivosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 43 Princip sedmý: synergický . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 44 Princip osmý: princip svobody . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 46 Princip devátý: princip vývoje . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 48 Princip desátý: princip rotace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 49 Princip jedenáctý: míry nezvratnosti jevù . . . . . . . . . . . . . 49 2.3 Vymezení a mìøení podnikatelského potenciálu . . . . . . . . . . . 51 3. Firma a synergie podnikatelského potenciálu . . . . . . . . . . . . . . 54 3.1 Vymezení firmy s ohledem na její potenciály . . . . . . . . . . . . . 54 3.2 Model formování potenciálu firmy . . . . . . . . . . . . . . . . . . 59 4. Dimenze konkurenceschopnosti firem . . . . . . . . . . . . . . . . . . 65 4.1 Pojetí konkurence . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 65 Pojetí konkurence v mikroekonomii . . . . . . . . . . . . . . . . 65 Marketingovì orientované teorie konkurence . . . . . . . . . . . 69
2 Jak zvysit konk. sch. podniku folie.vp 22. œnora 2005 21:24:53
Color profile: Generic CMYK printer profile Composite Default screen
Pojetí konkurence v zorném úhlu øízení prosperity firmy . . . . . 75 Poznámka k dal ím pojetím . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 81 4.2 Nové dimenze pojetí konkurenceschopnosti firem . . . . . . . . . . 81 5. Realita a trendy v podnikání . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 89 5.1 Statistická fakta, interpretace a argumenty . . . . . . . . . . . . . . 89 5.2 Nová typologie podnikání . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 94 6. Ekonomie èasu v podnikání jako konkurenèní potenciál . . . . . . . 102 6.1 Prostor a èas . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 102 6.2 Ekonomie èasu malých firem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 104 6.3 Ekonomie èasu a inovaèní proces . . . . . . . . . . . . . . . . . . 106 Inovace a ekonomie èasu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 106 Dynamika podnikání a ekonomie èasu . . . . . . . . . . . . . . 110 6.4 Ekonomie èasu globálnì fungujících firem . . . . . . . . . . . . . 117 Srovnání výsledkù simulací s empirickými poznatky . . . . . . . 117 Shrnutí poznatkù zákonitosti vztahu kvantity a kvality èasu . 119 6.5 Ekonomie èasu inovaèního procesu a morfologie firmy . . . . . . . 123 Firma ve znalostní spoleènosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . 123 Vnitøní rozporuplnost ekonomie èasu inovaèního a investièního procesu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 128 7. Synergický efekt konkurenèního boje . . . . . . . . . . . . . . . . . 133 7.1 Konkurence a spolupráce zákony nejsilnìj ího a nejslab ího . . . 133 7.2 Synergická spojenectví v podnikání sítì, aliance, klastry aj. . . 138 Vertikální a horizontální rozmìr pojetí sítí konkurenèních potenciálù . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 138 Transformaèní proces organizace konkurenèního potenciálu firmy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 142 7.3 Pyramida synergického podnikání . . . . . . . . . . . . . . . . . . 149 Synergické podnikání soudobý trend posilování konkurenèního potenciálu a dynamiky podnikání . . . . . . . . . . . . . . . . . 149 Nìkolik praktických poznatkù . . . . . . . . . . . . . . . . . . 158 7.4 Pøedpokládané trendy synergie konkurenèního boje erupèní klastry . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 161 Závìr . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 173 Dodatky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 174 Dodatek è. 1: Mìøení potenciálu . . . . . . . . . . . . . . . . . . 174 Dodatek è. 2: Pøíklad zjednodu ené globální diagnózy potenciálù malé firmy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 177 Dodatek è. 3: Struèná charakteristika totální diagnózy podnikatelského potenciálu (pod oznaèením GM-TREND ). . . . 181 Seznam pramenù . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 186 Poznámka k seznamu pramenù: . . . . . . . . . . . . . . . . . . 194 Slovník vybraných pojmù . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 195 Abstrakt/Abstract. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 197
3 Jak zvysit konk. sch. podniku folie.vp 23. œnora 2005 14:49:01
Color profile: Generic CMYK printer profile Composite Default screen
O autorovi n 7
O autorovi Doc. Ing. Zdenìk Mikolá , CSc. Spolupracuje s øadou vysokých kol v Èeské republice, na Slovensku a v Polsku. Je docentem Ekonomické fakulty V B-TU Ostrava specializujícím se na problematiku rozvoje podnikání, malého a støedního podnikání a poradenství pro podnikatele a mana ery. Na výuce a výzkumu vysokých kol se podílí ji 30 let. V poslední dobì se kupøíkladu zúèastnil projektu LEED/OECD vìnovanému problematice klastrù (clusters). Docent Mikolá dlouhodobì pùsobí v podnikové sféøe. Pracoval v Severomoravských energetických závodech. Od roku 1990 podniká v oblasti poradenství v podnikání, byl a je èlenem statutárních a dal ích vrcholových orgánù akciových spoleèností, s.r.o. nebo spoøitelního a úvìrového dru stva. Je typickým pøíkladem teoretikù , kteøí preferují tìsný kontakt s praxí. Od roku 1990 ji publikoval formou monografií, èlánkù ve sbornících, v novinách a èasopisech, v televizi a rozhlase více ne 200 svých pøíspìvkù a prezentací nejen v Èeské republice, ale také na Slovensku, v Polsku, ve Slovinsku, Francii atd. Nevyhýbá se popularizaci vìdy v praxi autorovým èastým sloganem je: Pøimìøenì praxe pro teoretiky a pøimìøenì teorie pro praxi. Kontakt: Doc. Ing. Zdenìk Mikolá , CSc. zdenek.mikolas@vsb.cz tel.: 596992124, 604747979
4 Jak zvyst konk. sch. podniku folie.vp 23. œnora 2005 11:55:22
Color profile: Generic CMYK printer profile Composite Default screen
8 n Jak zvý it konkurenceschopnost podniku
Pøedmluva Významným úkolem v ech univerzit je vìdecká a výzkumná práce. Snaha posílit kreativitu a anga ovanost akademické obce na la kromì jiného pøed esti lety odraz v zalo ení institutu výzkumných zámìrù na vysokých kolách. V roce 2004 v echny schválené výzkumné zámìry konèí. Pøispìly ke zvý ení anga ovanosti pedagogických a vìdeckých pracovníkù v oblasti vìdy a výzkumu a staly se i významným zdrojem financování vysokých kol. V roce 1999 uspìla Ekonomická fakulta Vysoké koly báòské Technické univerzity Ostrava ve výbìrovém øízení s úkolem Analýza a modelování adaptaèních procesù prùmyslových regionù v kontextu integrace do Evropské unie a vytváøení euroregionù . V prùbìhu prací byly vyøe eny vytyèené úkoly a tím byly splnìny plánované cíle. Výsledky práce byly ka doroènì hodnoceny v pravidelných nároèných oponentních øízeních. V souèasné dobì se dokonèují souhrnné materiály, které budou pøedlo eny k závìreènému oponentnímu øízení v I. ètvrtletí roku 2005. Zároveò byly pøipraveny publikace, které shrnují výsledky nejdùle itìj ích výzkumných etøení. Pøedpokládám, e kniha, která se Vám dostává do rukou, bude pro odborníky i praxi významným zdrojem poznání a pouèení. Jsem pøesvìdèen, e konèící výzkumný zámìr podnítil zejména v mladých akademických pracovnících zájem o vìdu a výzkum, co se pozitivnì projeví v dal ích letech nejen v jejich výzkumné práci, ale i v pedagogické èinnosti. prof. Ing. Jiøí Kern, CSc., dìkan Ekonomické fakulty Vysoké koly báòské Technické univerzity Ostrava
5 Jak zvysit konk. sch. podniku folie.vp 22. œnora 2005 21:24:53
Color profile: Generic CMYK printer profile Composite Default screen
Foreword n 9
Foreword Every university considers scientific and research work an essential task. Six years ago, the efforts aimed at strengthening of academic community s creativity and commitment reflected, among others, in setting up an institute of research projects at universities. In 2004, all approved research projects should be finalized. They have considerably contributed to the increased engagement of educational and research workers in the area of science and research and have also become a significant source of universities funding. In 1999, the Faculty of Economics, Technical University of Ostrava, succeeded in the selective proceedings with its project Analysis and Modelling of Industrial Regions Adaptation Processes in the Context with Integration into the European Union and Euro-regions Shaping . During research work the determined targets were solved and thus the outlined goals were fulfilled. Every year the outcome of research work was assessed in regular exacting opponent proceedings. Currently, the summary materials are being finalized that will be submitted for the final opponent proceedings in the first quarter of 2005. At the same time, publications have been prepared presenting the summarized findings of the most important research searching. I presume that the book you are confronted with will become a significant source of knowledge and learning for both experts and practice. I am confident that the research project, completed recently, has encouraged young academic workers to a greater interest in science and research. This will be reflected positively not only in their research work but also in their teaching activities in the subsequent years. prof. Ing. Jiøí Kern, CSc., the Dean of the Faculty of Economics, Technical University of Ostrava
6 Jak zvysit konk. sch. podniku folie.vp 22. œnora 2005 21:24:53
Color profile: Generic CMYK printer profile Composite Default screen
10 n Jak zvý it konkurenceschopnost podniku
Úvod Ze závìrù Lisabonského summitu Evropské unie (EU) z roku 2000 vyplývá pro v echny její èleny konkrétní cíl a velmi nároèný a aktuální úkol vybudovat na evropském kontinentu nejkonkurenceschopnìj í ekonomiku svìta zalo enou na znalostech. Je zcela zøejmé, e nejde o lokální a krátkodobý cíl, jde o strategický cíl pro podnikatelské subjekty celé integrující se Evropy. Základem onoho úsilí je jasná konkurenèní strategie a její razantní a soustavná realizace jak EU jako celkem, tak jednotlivými státy Evropské unie a zejména firmami pùsobícími na jejich území. Konkurenèní strategie EU, aby se její vý e uvedený cíl stal realitou a nikoli fikcí, musí splòovat jak vìcný, tak právní, etický a podnikatelský standard. Materiály Evropské unie vymezují konkurenci jako situaci na trhu, kdy se prodejci výrobkù nebo slu eb sna í nezávisle na sobì získat pøízeò kupujících, a to s cílem dosáhnout konkrétní podnikatelský cíl jako napø. zisk, velikost prodeje a (nebo) podíl na trhu. Konkurenèní soutì ení mezi firmami se uskuteèòuje na základì cen, jakosti, doprovodných slu eb nebo kombinací tìchto a dal ích faktorù, které zákazník pozitivnì hodnotí. Spravedlivá a nedeformovaná konkurence je klíèovým pilíøem tr ní ekonomiky.1 Podnikatelský standard konkurenèní strategie firem (regionální teorie zdùrazòují navíc i nutnost konkurenèní strategie regionù), umo òující efektivnìji konkurovat, a tím upevnit její postavení na trhu (Porter, 1994, s. VI), prezentuje ve svých publikacích øada autorù. K v eobecnì nejuznávanìj ím v souèasné dobì patøí stanoviska pøedního experta v oblasti konkurenèní strategie M. E. Portera2. Praxe a souèasnì teoretické výzkumy v ak potvrzují, e v globální konkurenci, resp. soutì i firem a regionù v globálnì se rozvíjejícím svìtì, není mo né udr et si pozice mezi konkurenty bez zmìny standardního pojetí konkurenèní strategie. Pøíkladù snah o nový pohled reagující na mìnící se podmínky v globální ekonomické i mimoekonomické soutì i je øada k nejznámìj ím patøí napø. publikace R. Gibsona a kol. Nový obraz budoucnosti.3
1 European Commission Directoriate General for Competition: Glossary of terms used in EU compe-
tition policy Antitrust and control of concetrations. Brussels July 2002. Rovnì viz: Vodáèek, L. Vodáèková, O.: Malé a støední podniky: konkurence a aliance v Evropské unii. Praha: Management Press 2004. 2 Porter, M. E.: Konkurenèní strategie. Praha: Victoria Publishing 1994. 3 Gibson, R. a kol.: Nový obraz budoucnosti. Praha: Management Press 1998.
7 Jak zvysit konk. sch. podniku folie.vp 22. œnora 2005 21:24:53
Color profile: Generic CMYK printer profile Composite Default screen
Úvod n 11
® Nutno v ak upozornit na inspirativní pokus autorù knihy Prùvodce øízením zmìn Trendy managementu.4 Autoøi knihy hledají nové mo nosti jak pøekonat nìkteré star í modely konkurenceschopnosti a reagovat na Evropský model excelence (EFQM), ke kterému se v poslední dobì hlásí EU. V knize (Häuser, 2003, s. 58) se uvádí jako pøíklad nové cesty spirála rùstu konkurenceschopnosti vyrùstající z vnitøního fungování firmy, rozvíjející se v podobì rùstu potenciálu úspì nosti, následující øadou kombinací konkurenèních faktorù, jako jsou inovace, rychlost, kvalita, náklady, produktivita aj. Spirála konkurenceschopnosti je dovr ena zákaznickou spokojeností. Jde o jednu z øady variant hledání cest k naplnìní odvá ných cílù EU formulovaných na Lisabonském summitu v roce 2000. Problematika konkurenèního potenciálu a dynamiky podnikání má spoleèné východisko s vý e uvedeným pojetím spirály rùstu konkurenceschopnosti. Tím je kladení obdobných otázek hledajících základy a smysl soudobé konkurenceschopnosti firem, jde o hledání nových pohledù na konkurenci a její místo v souèasném slo itém svìtì jde o pohled stavìjící na pojmech potenciál a dynamika zmìn . Právì zde v onom filozofickém fundamentu podnikatelského my lení nutno hledat dal í cesty k naplnìní konkurenèních cílù Evropské unie, Èeské republiky, jednotlivých firem, regionù a samotných obèanù. Pokud tomu tak nebude, obávám se, e propast v konkurenceschopnosti mezi Evropou a USA a zøejmì v blízké budoucnosti mezi Evropou a Èínou se bude zvìt ovat. Dnes u konèí éra, kdy postaèilo jen sledovat dosa ené výsledky nebo extrapolovat statistická data do budoucna nastupuje období, kdy se hospodáøská, sociální a politická soutì posouvá do oblasti konfrontací potenciálù a dynamiky zmìn soutì ících stran. Soutì na trhu (resp. i mimo nìj) je vícedimenzionální jak v obsahu, formách, prostoru, tak i v èase. Dokonce po racionálním posouzení soutì ící strany mnohdy neotevøou ani reálný konflikt nedodají výrobky a slu by na trh, nevstoupí do otevøeného støetu, vyhnou se konkurenci apod.
Následující kapitoly pøedkládané monografie nabízejí øadu nových pohledù na konkurenceschopnost v podnikání na poèátku tøetího tisíciletí. Nejde ani o pokus shromá dit dostupné poznatky do encyklopedického díla, zároveò nejde ani o naplnìní ambicí pøinést za ka dou cenu revoluèní my lenky. Jde o snahu doplnit ji tak iroké spektrum názorù na konkurenèní aktivity firem o specifický zorný úhel pohledu v tìch místech nebo momentech, kde teorie a praxe vìdomì èi nevìdomì obchází existující dilemata dal ího rozvoje podnikání a konkurence podnikatelských subjektù. Pozornému ètenáøi jistì neujde, e v této publikaci se zámìrnì støídají pasá e spí e praktického a faktografického zamìøení (statistické údaje, deskriptivní poznatky jiných autorù apod.) jde napø. o úvod, kapitoly 1.1, 4 a 5 s kapitolami znaènì teoretickými a formalizovanými (kap. 1.2 a 3). 4 Häuser, S. Klamta, P. Kovács, J. Makarová, M.: Prùvodce øízením zmìn Trendy managemen-
tu. Ostrava, Opava: V B-TU/Silma Gradient 2003.
8 Jak zvysit konk. sch. podniku folie.vp 22. œnora 2005 21:24:54
Color profile: Generic CMYK printer profile Composite Default screen
12 n Jak zvý it konkurenceschopnost podniku
Smyslem praktických kapitol je otevøení prostoru pro teorii nebo naopak jde o faktické dokreslení kapitol spí e s teoretickým nábojem. V duchu této koncepce obsahovì monografie vrcholí na prvý pohled výraznì teoretickou a formalizovanou estou kapitolou, která ideovì vyrùstá z kapitoly 3. a opírá se o deskriptivní poznatky zejména kapitoly páté. Ve skuteènosti jde o èistou teorii jen na prvý pohled, proto e praxe v této oblasti zøejmì pøedbìhla teorii. Publikace nabízí skromný pokus najít teoretické vysvìtlení toho, co nepokrytì v realitì funguje. Proto estou kapitolu je mo né pova ovat za stì ejní my lenkový pøínos publikace v chápání dynamiky podnikání odvozené z konkurenèního potenciálu firmy. Následující sedmá kapitola rozvíjí pøedchozí teoretické poznatky do pohledu na konkurenceschopnost firem ze zorného úhlu synergie a dynamiky podnikání. Zejména zde, v kapitolách esté a sedmé, nutno hledat odpovìdi na soudobé otázky konkurenèního boje v globalizujícím se svìtì, naznaèené názvem publikace jak zvý it konkurenceschopnost? Odpovìï zní: hledejte svùj konkurenèní potenciál a dynamiku svého podnikání! Publikace není kuchaøkou jak zvý it konkurenceschopnost, proto e moderní podnikatel a mana er jsou tvoøiví lidé, kteøí nepotøebují kuchaøky a návody. Vynikající podnikatel èi mana er jsou osobnostmi, které tvùrèím zpùsobem rozvíjejí zøetelehodné impulzy do vlastních autorských výstupù to jsou praktické výsledky podnikání, resp. podnikatelský úspìch ( pøípadnì neúspìch).
9 Jak zvysit konk. sch. podniku folie.vp 22. œnora 2005 21:24:54
Color profile: Generic CMYK printer profile Composite Default screen
Trendy a dilemata rozvoje podnikání n 13
1. Trendy a dilemata rozvoje podnikání 1.1 Dopady globalizace na podnikání Poznatky z Èeské republiky a z dal ích postsocialistických zemí Evropy poukazují na velmi záva né zji tìní ovlivòující tvorbu strategie malých, støedních i velkých firem. V souèasné dobì, tedy na poèátku tøetího tisíciletí, nejen v uvedených zemích, ale rovnì v dal ích státech napø. východní a jihovýchodní Evropy, se sbíhají, resp. slévají tøi transformaèní sociálnì-ekonomické vlny: n transformaèní vlna nesoucí zmìnu spoleèenského a ekonomického systému; n zmìny mající spoleèné oznaèení jako globalizace a glokalizace; n proces reálných a formálních pøíprav vstupu jednotlivých státù do EU a jejich
následná adaptace v nových podmínkách po vstupu do EU.
Zmìna spoleèenského a ekonomického systému trvá ji více ne deset let a v uvedených zemích se nachází v koneèné fázi. Projevy globalizace jsou zde intenzivnì vnímány zhruba od roku 1995 a v souèasné dobì poci ujeme nové projevy globalizace v podobì glokalizace. Tøetí EU vlna se intenzivnì zvedá a teprve v dal ích letech èekáme její vrchol. Z hlediska formování strategie firem je dùle ité poznat nebo odhadnout souètový , resp. synergický efekt v ech uvedených vln sociálnì-ekonomické transformace jednotlivých zemí (pøípadnì urèitého seskupení, napø. Polska, ÈR, Slovenska a Maïarska). Dokonce se dá pøedpokládat, e za nìkolik let (zøejmì do roku 2010) nastane v regionu støední Evropy výrazný a kvalitativnì nový transformaèní proces mìnící charakter podnikání. Lze v ak obtí nì definovat obrysy výsledku této nové transformaèní vlny. Zvládnutí dopadù uvedených transformaèních procesù na jednotlivé firmy bude patøit k velmi nároèným úkolùm podnikatelské praxe, proto e podniky, zvlá tì malé a støední firmy, jsou velmi citlivé na zmìny podnikatelského prostøedí. Navíc existuje urèitá paradoxní situace v tom smyslu, e pøedev ím malé a støední firmy, které jsou nejvíce pod tlakem transformaèních turbulencí, nemají dostateènì kompetentní vlastníky a mana ery, kteøí by vý e uvedené trendy poznali, pochopili a promítli do rozvojových podnikatelských strategií. Dal í problém tkví v tom, e tyto firmy nemají obvykle ani dostatek finanèních prostøedkù, aby uvedené vlastní nedostatky pøekonaly s pomocí externích poradcù a slu eb expertù. Obecnì mù eme øíci, e velká èást firem, zejména tìch nejmen ích, má velmi mlhavé pøedstavy o budoucnosti, jejich podnikatelské zámìry jsou èasto povrchní a formální, pøípadnì jejich strategie podceòují rizika budoucího vývoje. Za tìchto okolností se po a-
10 Jak zvysit konk. sch. podniku folie.vp 22. œnora 2005 21:24:54
Color profile: Generic CMYK printer profile Composite Default screen
14 n Jak zvý it konkurenceschopnost podniku
davek, aby tyto firmy vytváøely svou konkurenèní strategii, pøibli uje spí e k oblasti iluzí a mýtù ne k reálné a ivotaschopné praxi. Uvedené firmy se vyøadily z konkurenèní soutì e ji pøed jejím zaèátkem, proto e nepoznaly, nepochopily a nepromítly realitu okolního svìta do vlastního podnikatelského ivota . Na stranì druhé nelze ani tyto firmy odsuzovat èi zesmì òovat taková je realita. Povinností odborníkù na podnikání, kompetentních politikù, pedagogù, bankéøù, seriozních novináøù atd. je vzniklou situaci správnì pojmenovat a objektivnì objasnit. V prvé øadì je nutno definovat základní pojmy v ideální podobì (tedy tak, jak by situace, jev, proces mìl existovat, pokud by byl jen konkrétnì vymezenou teorií, resp. modelem ). V této publikaci s ohledem na potøebu jednotného chápání celého textu vymezujeme vybrané pojmy v následujícím smyslu, pøièem jsme si vìdomi, e existují jiné definice a jiné pohledy na popisované jevy v závislosti na kontextu pøíslu ného díla nebo filozofickém pøístupu k problematice konkrétního autora. Soudobá soutì na trhu vy aduje uplatòovat dùmyslnì promy lené a do hlouby propracované konkurenèní strategie (napø. M. E. Porter, 1994). Konkurenèní strategie firmy je efektivní, pokud je souèástí systémovì zpracované strategie firmy. Strategie firmy je obvykle chápána jako reakce podnikatelských subjektù na pøíle itosti a ohro ení vytváøené podnikatelským prostøedím s ohledem na schopnosti, potenciály, resp. silné a slabé stránky podniku (resp. podnikatele), která má zásadní a èasto existenèní dopady na poslání (misi) a vizi vývoje podniku a jeho dlouhodobý rozvoj ve stì ejních èinnostech a funkcích. Strategie firmy musí pøedev ím garantovat: n stanovení a rozpracování základních rozvojových cílù firmy s ohledem na zájmy
vlastníka a jím zadané parametry , jako jsou mise, vize a vlastnické cíle rozvoje firmy, pøípadnì dal í podmínky definované vlastníkem pro vývoj firmy; n permanentní vytváøení firemního potenciálu; n trvale udr itelnou prosperitu firmy; n eliminaci pøedvídatelných rizik; n základ pro taktické a operativní øízení firmy. Z hlediska vztahu vlastníkù a mana erù k podniku existují dvì strategie: n vlastnická strategie definovaná vlastníkem, pøièem firma (podnik) je obvykle
dílèí slo kou vlastnického portfolia;
n mana erská strategie firmy (podniku), která naplòuje obsah strategie vlastnické
v konkrétní firmì, je definována jejím managementem.
Pøikláním se k názoru (viz napø. R. D. Hishrich, 1996 nebo J. Jünger, 2004), e vlastnická strategie musí být prvotní a musí jasnì stanovit vlastnickou misi a vizi firmy (co je zejména dilematem vlastníkù malých a støedních firem). Napøíklad znaèným problémem posledních let v ÈR je, jak konkrétní vlastníci chápou vý e uvedené sociálnì-ekonomické transformaèní vlny, jak je promítají do svého vlastnického portfolia, jaký prostor (rámec) stanoví managementu pro rozvoj podniku
11 Jak zvysit konk. sch. podniku folie.vp 22. œnora 2005 21:24:54
Color profile: Generic CMYK printer profile Composite Default screen
Trendy a dilemata rozvoje podnikání n 15
atd. Toto vlastnické dilema stálo mimo jiné u zrodu nového významu èeského slova tunel . Situace je o to nároènìj í, e podniky ji nejsou izolované podnikatelské instituce1, ale jsou naopak souèástí svìtové ekonomiky, která prostøednictvím neviditelných podnìtù usmìròuje vývoj podnikù a celých odvìtví tam, kde to svìtová ekonomika potøebuje (Èuba, 2002, s. 22)2. Globalizaci a dal í sociálnì-ekonomické transformace musí aktivnì vnímat ka dá firma, pokud nechce být vláèena událostmi nezávisle na vlastní vùli. Jen èást firem v ak mù e být oznaèena za globalizované , tedy schopné výraznìji ovlivòovat globalizaèní procesy (Okoñ-Horodyñska, 2003). Globalizované firmy se rovnì vyznaèují specifickými a èasto málo vnímanými znaky jako napø. bezskladovým zásobováním a výrobou, vyu íváním globálních mana erských informaèních a øídicích systémù, jsou opro tìny od v ech èinností, které s pøímým tokem èinností nesouvisejí (Èuba, 2002, s. 25)2. Jde tedy o nové soudobé trendy konkurenèního boje, které zvládá jen velmi malá èást firem (viz napø. Zimniewicz, 2003; Martyniak, 2002). Dle F. Èuby (2002, s. 55)2 globalizaèním tlakùm naprostá vìt ina podnikù (zejména prùmyslových a zemìdìlských) neodolá, proto e tradièní pojetí výroby neumo òuje významnì sní it náklady. Globalizaèní proces probíhá podle jednoznaèného pravidla akvizice ekonomiky tam, kde to pøiná í nejvy í efekt . Na tomto místì mù eme zdùraznit aktuální my lenky prof. H. Bienioka3, který pøi rùzných pøíle itostech zdùrazòuje, e globalizace není globální ve smyslu abstrakce jevù , je naopak velmi konkrétní , pøesto e pùsobí globálnì (celosvìtovì). Konkrétnost globalizace prof. Bieniok vidí v souèasné dobì jednak v selektivností (tzn. konkurenèní diferenciaci) a jednak v tom, e globalizace získává podobu (formu) glokalizace (tzn. e v urèitých momentech se globální jevy prosazují s výraznou intenzitou ve zcela konkrétních lokalitách). Do tohoto kontextu zapadají rovnì dal í my lenky F. Èuby a J. Hurty (2002, s. 25 26)2, kteøí konstatují: Nadnárodní spoleènosti mohou prostøednictvím svých celosvìtových vnitropodnikových cen pøevádìt z jedné zemì do jiné jak zisk èi danì, tak i nìkteré nákladové polo ky. To v e zpùsobuje nerovnoprávné postavení podnikù na trhu. Na trhu proto vítìzí globální nadnárodní organizace. Uvnitø hospodáøství se tak vytváøí asymetrický trh. Uvedená tvrzení (a nejde jen o osamocený názor citovaných autorù) velmi naru ují jak mikroekonomické, tak právní koncepty konkurence , hospodáøské soutì e apod.
1 Spoleènou charakteristikou rùzných podnikù je jejich obecné vymezení jako institucionalizova-
ného podnikání. in: Èuba, F. Hurta, J.: Øízení podniku. Slu ovice/Zlín: Mondon 2002 (citace ze strany 9). 2 Èuba, F. Hurta, J.: Fungování podniku v souèasném svìtì. Slu ovice: Mondon 2002. 3 Prof. H. Bieniok patøí k významným polským odborníkùm na problematiku systémù øízení, mj. byl dìkanem fakulty øízení Ekonomické akademie (univerzity) v Katovicích.
12 Jak zvysit konk. sch. podniku folie.vp 22. œnora 2005 21:24:54
Color profile: Generic CMYK printer profile Composite Default screen
16 n Jak zvý it konkurenceschopnost podniku
Globalizace takto vná í do praxe i teorie podnikání (resp. ekonomiky i ekonomie) urèité dilema, urèitou pochybnost, zda dosavadní pojetí konkurence, konkurenceschopnosti (viz napø. citace z dokumentù EU v úvodní kapitole) jsou vìrným obrazem reality a nikoli zidealizovaným modelem, resp. dokonce pøáním autorù onìch konceptù. Dilemata souèasného podnikání jsou tedy svázána s obtí nou volbou mezi do znaèné míry se vyluèujícími mo nostmi jít dosavadní ovìøenou cestou nebo riskovat zmìnu základního smìru (trendu) rozvoje podnikání? Pokud setrváme v logice citovaných autorù knihy Fungování podniku v souèasném svìtì2, dospìjeme k závìru, e nadnárodní korporace vý e popsaným postupem se vymaòují ze závislosti na území, na nìm pùsobí. Vzniknou-li na daném území ménì pøíznivé podmínky, pak nadnárodní organizace z daného území odcházejí a ponechávají místním vládám øe ení v ech dùsledkù. Tak e i o tyto náklady fungují nadnárodní organizace levnìji (Èuba, 2002, s. 26)2. Autoøi citované publikace navíc zdùrazòují, e v souèasné dobì probíhají v echny aktivity pod poruènictvím a kontrolou nadnárodních finanèních velkovlastníkù (tamté , s. 22). Pøes mnohé velmi odvá né názory F. Èuby a J. Hurty je mo né najít analogie s my lenkami vý e citovaného prof. Bienioka, pøípadnì dal ích expertù na problémy globalizace (viz prùbì né citace a odkazy v dal ím textu). Globalizace tedy pøiná í do konkurence firem, regionù a státù nové rozmìry, vedle pozitivních jevù jsou zcela zøejmá rùzná dilemata. Hledat odpovìdi na otázky, které nastoluje tato vnitøní jednota boje protikladù globalizace, je nároèný úkol. Dle F. Èuby (Èuba, 2002, s. 59)2 podniky, které chtìjí v nových podmínkách obstát a vytvoøit si v globalizovaném svìtì výhodné postavení, musejí zcela zmìnit nazírání na podnikání . Nezbývá jim ne se chovat podle tìchto základních pravidel: n V emi zpùsoby se spojovat v silné spoleènosti. n Neustále se rozvíjet a expandovat. n Postavit svou existenci na exportu.
n Uplatnit novou konstrukci podniku.
n Podpoøit druhotnou podnikatelskou èinnost ve svém teritoriu.
Na závìr diskuse o dopadech globalizace na podnikání je nezbytné konstatovat, e hledání nových cest teorie podnikání se nejeví jen jako mo nost, ale jde o zcela aktuální nutnost. Zvlá tì problematika formování strategie podnikù v souèasné turbulentní dobì charakterizované globální konkurencí vede k diskusi o samotné podstatì pojmu konkurence, konkurenèní strategie v podnikání atd.4
4 Kromì ji citovaného M. E. Portera je mo né se setkat s rùznými pojetími (a v rùzném kontextu) stra-
tegie podnikù a podnikání (viz napø. seznam pramenù).
13 Jak zvysit konk. sch. podniku folie.vp 22. œnora 2005 21:24:54
Color profile: Generic CMYK printer profile Composite Default screen
Trendy a dilemata rozvoje podnikání n 17
1.2 Teorie firmy a podnikání Má-li být diskuse, resp. rozprava o konkurenceschopnosti firem smysluplná, musíme si vyjasnit, co chápeme pod pojmy firma, podnikání atd. Jde o velmi nároèný a do znaèné míry nekoneènì se vyvíjející úkol, proto e jak teorie rùzných vìdních oborù, tak praxe se dynamicky vyvíjejí a poznatky jednìch bývají èasto rozporuplné a protichùdné se stanovisky druhých. Pokusme se tedy o struènou (vstupní) orientaci v nastoleném tématu.
Pohled mikroekonomie Firma je obvykle pojata (napø. Soukupová, 1996, s. 149)5 jako subjekt specializující se na výrobu, tj. na pøemìnu zdrojù (vstupù) ve statky (výstupy). Èím je dána existence firmy? V hlavním proudu mikroekonomie (Soukupová, 1996, s.150) se konstatuje, e firma se soustøeïuje na tøi hlavní èinnosti: 1. nákup slu eb výrobních faktorù, 2. organizace jejich pøemìny ve výstup, 3. prodej výstupu. Ekonomové zpravidla pøedpokládají, e cílem firmy je maximalizace zisku (obdobnì cíl podnikání chápe obchodní právo), tzn. maximalizace rozdílu mezi výnosy a náklady (resp. mezi pøíjmy a výdaji), jak mimo jiné vyplývá z platné èeské legislativy. Zjednodu ování odli ného pojetí stejného pojmu v rùzných vìdních oborech v ak mnohdy vede k omylùm a èasto i k nepochopení nebo výrazným desinterpretacím zkoumaných jevù v praxi. Napøíklad samotné pojetí zisku není v ekonomii a právních vìdách shodné. Obecná ekonomická teorie (mikroekonomie) pojetí zisku chápe odli nì ne èeská legislativa, a to takto: a) Ekonomický zisk je rozdílem mezi pøíjmy a ekonomickými náklady, jejich vý e je dána souètem explicitních a implicitních nákladù. Ekonomický zisk je úèetním ziskem (v pojetí mikroekonomie) sní eným (minus) o dosa itelné alternativní výnosy ze v ech zdrojù, které subjekt vlastní. b) Úèetní zisk (v pojetí mikroekonomie) je rozdílem mezi pøíjmy a explicitními náklady, tj. náklady, které byly reálnì vynalo eny na nákup výrobních faktorù ve vlastnictví jiných subjektù.
5 Podrobnìji v knize Soukupová, J. Hoøej í, B. Macáková, L. Soukup, J.: Mikrokekonomie. Pra-
ha: Management Press 1996.
14 Jak zvysit konk. sch. podniku folie.vp 22. œnora 2005 21:24:55
Color profile: Generic CMYK printer profile Composite Default screen
18 n Jak zvý it konkurenceschopnost podniku
Vedle hlavního proudu mikroekonomie jsou známa alternativní ekonomická pojetí teorie firmy (Soukupová, 1996, s. 334 335, 342 344), která chápou podstatu existence firmy a zisku odli nì: 1. Kompenzaèní a funkcionální teorie firmy chápou zisk jako platbu podnikateli za jeho aktivitu a podstoupené riziko. Tento pøístup lze aplikovat na firmy v individuálním vlastnictví a firmy spoluvlastníkù (napø. obchodních spoleèností), jde o tzv. partnerství . U akciových spoleèností je obvykle vlastnictví oddìleno od výkonu podnikatelské funkce. Proto je uvedená teorie firmy u akcionáøského vlastnictví problematiètìj í. 2. Monopolní teorie firmy chápe zisk firmy jako výsledek nìjaké výhody, výsadního postavení, tedy jako zisk monopolní. 3. Technologické a inovaèní teorie firmy chápou zisk jako výsledek technických a technologických zlep ení a inovaèní aktivity. 4. Behavioristické teorie (teorie zájmových skupin) opou tìjí pøedpoklad, e cíl firmy je zále itostí pouze vlastníkù (popø. pièkových mana erù). Firma je pojata jako koalice jednotlivých zájmových skupin. 5. Zamìstnanecké teorie firmy staví na úvaze, e podnikatelskou funkci plní v ichni zamìstnanci, pøièem zisk se rozdìluje mezi v echny pracovníky. Ji tento výèet pohledù mikroekonomie na vymezení pojmu firma (pøièem nejde o vyèerpávající výèet) naznaèuje nejednotnost ekonomù pøi vymezování tohoto pojmu. Situace se stává slo itìj í, kdy sáhneme k informaèním zdrojùm právních vìd, sociologie, managementu atd.6
Pohledy dal ích vìdních oborù Ekonomické pojetí firmy7 je odvozeno od ekonomického pojetí podnikání, které je chápáno jako kombinace ekonomických zdrojù a jiných aktivit tak, aby se zvý ila jejich pùvodní hodnota. Dìje se tak zejména prostøednictvím inovací a zavedením zmìn. Je to dynamický proces vytváøení pøírùstkového bohatství, resp. pøidané hodnoty. Ekonomie obvykle firmu formálnì popisuje jako produkèní funkci . Psychologické pojetí firmy staví na pojmu podnikatel. Podnikatel v psychologickém konceptu firmy je osoba motivovaná urèitými pohnutkami. Potøebou nìco
6 Viz konference V E Praha: Ekonomika a management 2003 bez hranic. Praha: V E 10. 12. 9.
2003 nebo Truneèek, J.: Projekt SYNERGIE Podnik ta ený znalostmi v èeském prostøedí. 2002 2005. Praha: V E 2004. Podnìtné poznatky z dosavadního výzkumu V E Praha jsou rovnì prezentovány napø. ve vìdeckém èasopise Acta Oeconomica Pragensia. Praha: V E 3/2002 Podniková sféra pøed vstupem Èeské republiky do Evropské unie, zejména pøíspìvky J. Srpové a M. Kubátové (s. 37 43) nebo J. Srpové a L. Kuèerové (s. 98 105). 7 Ekonomickým pojetím se chápe pojetí oboru aplikovaná ekonomika , resp. podniková ekonomika a nikoli oboru mikroekonomie . Viz Synek, M. a kol.: Podniková ekonomika. Praha: C. H. Beck, 2002.
15 Jak zvysit konk. sch. podniku folie.vp 22. œnora 2005 21:24:55
Color profile: Generic CMYK printer profile Composite Default screen
Trendy a dilemata rozvoje podnikání n 19
získat, nìèeho dosáhnout, vyzkou et si nìco, nìco splnit. Dosáhnout seberealizace nebo se zbavit závislosti. Sociologické pojetí firmy rovnì vychází z pojmu podnikání, které vymezuje jako proces vytváøení blahobytu pro v echny zainteresované hledáním cesty k dokonalej ímu vyu ití zdrojù. Vytvoøením pracovních míst a pøíle itostí. Právnické pojetí firmy je zcela odli né. Firma je chápána jako oznaèení podnikatelského subjektu, tedy jako jeho obchodní jméno. Pojítkem mezi ekonomickým pojetím firmy a právním pohledem je právnické vymezení podnikání, které je pojato jako soustavná èinnost provádìná podnikatelem samostatnì, vlastním jménem a na vlastní odpovìdnost, za úèelem dosa ení zisku. Jádrem podnikatelského pojetí firmy je nositel v ech podstatných firemních iniciativ, tzn. podnikání podnikatel. Podnikání je proces vytváøení èehosi jiného, èemu nále í hodnota prostøednictvím vynakládání potøebného èasu a úsilí, pøebírání doprovodných finanèních, psychologických a spoleèenských rizik a získávání výsledné odmìny v podobì penì ního a osobního uspokojení (Hisrich, 1996, s. 19).8 Z uvedeného plyne, e nejen v ekonomické teorii9 existuje mno ství zorných úhlù v pojetí firmy a podnikání obecnì, ale také vymezení firmy a podnikání v jiných vìdních disciplínách se více èi ménì od vý e prezentovaných pojetí výraznì odli uje.10 Proto pojem firma je v textu této publikace u íván v obecnìj ím smyslu ne pojmy podnikatel a podnik. Pod pojmem firma chápeme (pokud není uvedeno jinak) ka dý podnikatelský subjekt. Dùvodem tohoto vymezení firmy je skuteènost, e z praktického a ekonomického (nikoli právnického), resp. podnikatelského pohledu nelze v nìkterých pøípadech jednoznaènì odli it pojmy podnikatel a podnik napø. pokud jde o podnikatele bez zamìstnancù apod. Zejména v tomto a podobných pøípadech je zcela na místì obecnìj í pojem firma.
1.3 Systémové pojetí podnikatelství Existující situace v pojetí firmy, podniku, podnikání apod. svou nesourodostí staví studium problematiky konkurenceschopnosti, resp. konkurence firmy do velmi slo ité metodologické situace. Navíc nutno zdùraznit, e se nevìnujeme problemati8 Hisrich, R. D. Peters, M. P.: Zalo ení a øízení nového podniku. Praha: Victoria Puplishing 1996. 9 Prof. R. Holman dokonce diskutuje nad pojetím souèasné ekonomie a konstatuje s odvoláním na
Hayeka, e základním ekonomickým problémem není alokace, nýbr problém koordinace koordinace èinností velkého poètu lidí s odli nými specializovanými znalostmi. citace ze stati Vize a model v ekonomii (s. 85 89) In: Ekonomické teorie a èeská ekonomika. II. Sborník pøíspìvkù ze série ekonomických semináøù. Praha: ÈSE 2003. 10 Struèné vymezení pojetí firmy se opírá zejména o poznatky dosa ené na V P Ostrava, napø. prezentované rektorem J. Jüngrem: Bariéry rozvoje podnikání v Moravskoslezském kraji a hledání cest k jejich odstranìní. Sborník. V P Ostrava, 2001.
16 Jak zvysit konk. sch. podniku folie.vp 22. œnora 2005 21:24:55
Color profile: Generic CMYK printer profile Composite Default screen
20 n Jak zvý it konkurenceschopnost podniku
ce z pohledu rùzných kulturních prostøedí napø. støedoevropská pojetí se odli ují od anglosaských nebo asijských atd. (viz napø. Mole, 1995). Nabízí se tedy otázka, zda je mo né najít spoleèný základ nebo alespoò spoleèná východiska popsaného stavu. Odpovìï se pokusíme nalézt v dal ím textu publikace. Jde v ak jen o urèitý pokus o syntézu uvedených èasto nehomogenních pojetí firmy na pøijatelné a pro tuto publikaci potøebné úrovni. Spoleèným metodologickým východiskem synkrézy (tzn. syntézy nehomogenních jevù) je systémové pojetí firmy, podnikání, konkurence atd. z pohledu teorie a praxe podnikání. Prof. Z. Pitra, èlen Rady expertù Èeské mana erské asociace, zdùrazòuje, e jedním z prvkù triády podnikatelského my lení je systémové my lení (viz Èeský podnikatel , 2004). Lze plnì souhlasit s jeho názorem, e ten podnikatel èi mana er, který nemá jasné strategické my lení, systémové pojetí podnikání a cílevìdomì neøídí finance své firmy, nemá dispozici uspìt na trhu a být konkurenceschopný. Právì proto je potøebné v souèasné turbulentní dobì vìnovat vìt í pozornost systémovému pøístupu k podnikání a øízení firem, ne je tomu v podnikatelské praxi bì né.
Systémový pøístup R. Holman (ÈSE, 2003, s. 86 88) zdùrazòuje, e vìdecké (odborné) poznání zaèíná preanalytickou vizí. Jde o odhalení vìci v novém svìtle , jde o nápad nové my lenky , jak svìt vypadá a funguje. Na tuto vizi musí navazovat tvorba abstraktního modelu. Svìt pozorujeme jako celistvý, a abychom jej pochopili, musíme jej zjednodu it. Existují v ak dva typy odborných (vìdeckých) vizí jednak jsou to vize jednoduchosti, jednak vize komplexnosti. Vize jednoduchosti je, dle R. Holmana, charakteristická pro na i standardní ekonomickou vìdu. Témìø výluènì se opírá o deduktivní modely. Postup zalo ený na vizi komplexnosti je zalo ený na jiném postupu: slo itý systém je zkoumán rovnou tak, jaký je , ani bychom jej strukturálnì zjednodu ovali. Místo deduktivních modelù se hledají a uplatòují modely intuitivní, simulace, experimenty, hry, empirické a praxeologické postupy.11 Je zøejmé, e pøi zkoumání konkurenceschopnosti firem a konkurence se musíme pøiklonit k vizím komplexnosti s pøimìøenou mírou aplikace vizí jednoduchosti (z praktických dùvodù nelze se obvykle pøiklánìt jednoznaènì k jedné nebo druhé extrémní stranì). Jinými slovy øeèeno model je fyzikální, matematické nebo symbolické znázornìní zkoumaného systému. Za systém budeme pova ovat úèelovì definovanou mno inu prvkù a mno inu vazeb mezi nimi, které spoleènì urèují vlastnosti celku (Habr, 1973, s. 20). Systémy mohou být podle obsahu (odrazu reality, vìcné podstaty) hmotné (fyzické), nehmotné (abstraktní) a informaèní (viz tamté s. 21 a 37, viz rovnì S. M. Vi nìv. 1977 pøedev ím pojednání o vztahu analogií, modelù 11 Viz podrobnìji k problematice metodologie ekonomie: Varadzin, F. Bøezinová, O.: Hledání ve svì-
tì ekonomie (vìda, metodologie, ekonomie). Praha: Professional Publishing 2003.
17 Jak zvysit konk. sch. podniku folie.vp 22. œnora 2005 21:24:55