��������������������������������������������� ����������������������������������������������������������������� ���������������������������������������������������������������� ��������������������������������������������������������������� �������������������������������������������������� ���������������������������������������������������������������������������������� �������������������������������������������������������������������������������� ����������������������������������������������������������������������������������� ������������������������������������������������������������������������������������� ������� ������������ ������ �� ������������ ���������� ��������� ������������� ����������� ���������� ����������� ����� ����������� ������ ������������ ����� ������������� ������� ��� ���������� �������� ��� ��������� ���������� ��������� ��������� �������� ���������������������������������������������������������������������������������� �������������������������������������������������������������������������������� ���������������������������������������������������������������������������� ������� ��� ������������ ������������ ������ ������� �������������� ������� ��������� ������������������������������������������������������������������������������������ �����������������������������������������������������
����������������������������������
prof. Jaro Køivohlavý PSYCHOLOGIE VDÌÈNOSTI A NEVDÌÈNOSTI Kudy vede cesta k pøátelství Vydala Grada Publishing, a.s. U Prùhonu 22, 170 00 Praha 7 tel.: +420 220 386 401, fax: +420 220 386 400 www.grada.cz jako svou 3009. publikaci Odpovìdné redaktorky Mgr. Alena Herbergová, Zuzana Koutná Sazba a zlom Milan Vokál Poèet stran 120 Vydání 1., 2007 Vytiskla tiskárna PB tisk Prokopská 8, Pøíbram 6 © Grada Publishing, a.s., 2007 Obrázek na obálce © doc. MUDr. Pavel áèek, Ph.D. ISBN 978-80-247-1838-5 (tištěná verze) ISBN 978-80-247-6559-4 (elektronická verze ve formátu PDF) © Grada Publishing, a.s. 2011
prof. Jaro Køivohlavý PSYCHOLOGIE VDÌÈNOSTI A NEVDÌÈNOSTI Kudy vede cesta k pøátelství Vydala Grada Publishing, a.s. U Prùhonu 22, 170 00 Praha 7 tel.: +420 220 386 401, fax: +420 220 386 400 www.grada.cz jako svou 3009. publikaci Odpovìdné redaktorky Mgr. Alena Herbergová, Zuzana Koutná Sazba a zlom Milan Vokál Poèet stran 120 Vydání 1., 2007 Vytiskly Tiskárny Havlíèkùv Brod, a. s. Husova ulice 1881, Havlíèkùv Brod © Grada Publishing, a.s., 2007 Obrázek na obálce © doc. MUDr. Pavel áèek, Ph.D. ISBN 978-80-247-1838-5
OBSAH
Úvod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7 1. Proè se zajímat o psychologii vdìènosti?. . . . . . . . . . . . . . . . . 11 1.1 Vliv vdìènosti na celkový fyzický i psychický stav lidí . . . . . . . 11 1.2 Osobnostní charakteristika zvaná vdìènost mo nosti mìøení dispozice vdìènosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13 2. Co se rozumí slovem vdìènost ? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15 2.1 Vdìènost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15 2.2 Tøi momenty v projevu vdìènosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . 19 2.3 Nevdìènost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 27 2.4 Definice vdìènosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 28 3. Psychologické pojetí vdìènosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 29 3.1 Podìkování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 30 3.2 Citová a my lenková stránka vdìènosti . . . . . . . . . . . . . . . 32 3.3 Vdìènost jako ivotní postoj . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 32 3.4 Vdìènost jako zpùsob ivota . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 34 3.5 Vdìènost jako vrcholový zá itek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 35 3.6 Druhy vdìènosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 36 3.7 Zamìøení vdìènosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 38 4. Historie pojetí vdìènosti. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 41 4.1 Seneca. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 41 4.2 Adam Smith. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 44 4.3 Martin Buber . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 55 5. Vdìènost jako emoce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 59 5.1 Vdìènost jako emoce a vdìènost jako osobnostní charakteristika . . 59 5.2 Vdìènost jako pozitivní emoce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 62 6. Osobnost vdìèného a nevdìèného èlovìka . . . . . . . . . . . . . . . . 71 6.1 Èím se li í vdìèný èlovìk od èlovìka nevdìèného? . . . . . . . . . 71 6.2 Pøístupy k mìøení a diagnostikování vdìènosti . . . . . . . . . . . . 73 6.3 Mìøení vdìènosti metodou GQ-6 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 74 6.4 Pohled do psychologických výzkumù vdìènosti . . . . . . . . . . . 76
6.5 6.6 6.7
Vztah vdìènosti k jiným charakteristikám osobnosti. . . . . . . . . 78 Druhá sonda do osobnostní charakteristiky vdìènosti . . . . . . . . 78 Tøetí pohled do tajù vztahù vdìènosti postoj k materiálním hodnotám . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 79 6.8 Je vdìènost relativnì samostatným osobnostním rysem? . . . . . . 82 6.9 Osobnostní rys vdìènosti a vdìèná nálada . . . . . . . . . . . . . . 82 7. Vliv vdìènosti na to, jak nám je dobøe na na i celkovou pohodu . . . 85 7.1 Empirický pøístup ke zji ování vlivu vdìènosti na ivot lidí . . . . 86 7.2 Co v na í psychice zvy uje a co sni uje vdìènost?. . . . . . . . . . 91 7.3 Prohlubování poznatkù o vlivu vdìènosti na to, jak nám je . . . . . 91 8. Prosociální a morální stránka vdìènosti . . . . . . . . . . . . . . . . . 93 8.1 Psychologie vdìènosti a etika ctností . . . . . . . . . . . . . . . . . 93 8.2 Prohlubování morálního pojetí vdìènosti . . . . . . . . . . . . . . 102 9. Narcizmus jako pøeká ka vdìènosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . 103 9.1 Poznávání vztahu mezi narcizmem a nevdìèností . . . . . . . . . 103 9.2 Co dnes víme o narcizmu a jeho pùsobení? . . . . . . . . . . . . . 104 10. Kultivace vdìènosti. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 107 10.1 Metoda Naikan . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 107 10.2 Psychologická metoda kultivace vdìènosti . . . . . . . . . . . . . 110 10.3 Metoda morálních investic . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 110 10.4 Deník vdìènosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 111 Literatura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 113
ÚVOD
/
7
ÚVOD
Blaze tomu, kdo dává, ne tomu, kdo bere. Perské úsloví Oè zde jde? V nejjednodu í formì je mo no øíci: Nejde zde o soustøedìní pozornosti na negativní cti v na í psychice. Jde zde v prvé øadì o soustøedìní pozornosti na pozitivní, kladné vìci, a to jak v mezilidských vztazích, tak v na em osobním vztahu ke svìtu a ivotu vùbec.
Co se zde myslí tìmito negativními vìcmi? n Na rovinì mezilidských vztahù je to napøíklad to, co nás zabolí, potrápí,
zamrzí, urazí a i psychicky zraní.
n Mohou to být projevy nepøátelství, nelásky, nenávisti, zá ti, pomsty atp. n Mù e to být zklamání dùvìry, rozèarování, které se objeví tam, kde zjis-
tíme, e nás nìkdo vyu il, zneu il, podvedl
n Mù e to být ikanování, ostrakismus, projevy diktátorského poruèníko-
vání
A co se zde myslí tìmi pozitivními vìcmi? n To, e nìkdo nìkomu udìlá nìco, co mu dìlá radost, n e nìkdo je nìkomu pøíjemný, n e nìkdo je nìkomu za nìco vdìèný, n e mu projeví vdìk, n e mu podìkuje, n e se nìkdo na nìkoho pøíjemnì usmìje, n e nìkdo nìkoho pochválí, n e nìkdo dodr í slovo,
8
/
PSYCHOLOGIE VDÌÈNOSTI A NEVDÌÈNOSTI
n e se projeví jako dùvìryhodný, n e se nìkdo zachová jako pøítel, n e nìkdo nìkoho má rád, e ho miluje, n e nìkdo nìkomu dùvìøuje, n e nìkdo nìkomu odpustí to, co mu ten zlého udìlal (a chtìnì nebo ne-
chtìnì),
n e nìkdo nìkomu projeví pøízeò, laskavost, milost, n e nìkdo nìkoho potì í obraznì: pøilo í mu chladný átek na rozpálené
èelo,
n e nìkdo nìkoho pøátelsky pozdraví a podá mu ruku, n e nìkdo nìkomu projeví úctu, n e nìkdo je k nìkomu milý, laskavý, vítaný, vdìèný, pøíjemný, n e nìkdo nìkoho uklidní, ukonej í, zmírní jeho bolest, n e se nìkdo nìkomu odvdìèí (zpùsobem dobrým za dobré) za to, co ten
mu dobrého udìlal, ba dokonce i to, e nìkdo nìkomu udìlá nìco dobrého jen tak ani by za to nìco èekal nebo ten mu udìlal nìco kladného (pro nìho hodnotného), n e nìkdo nìkomu udìlá tak èi onak radost Stranou pøitom zatím ponecháváme situace, kdy takovýto kladný èin, projev èi skutek je èinìn z vypoèítavosti, kdy není pravý autentický, ale hraný, kdy jde o vypoèítavost, fintu, oklamání druhého atp.
Jak je z uvedeného pøehledu vidìt, je tìchto jak negativních, tak i pozitivních jevù hodnì. Nebudeme se vìnovat v em. Zvolíme jinou cestu: Vezmeme z ka dé skupiny pozitivních a negativních jevù jeden jev jako model , který by reprezentoval danou, v elijak rùznorodou skupinu. Pro vìci negativní bude tímto modelem nevdìènost a pro vìci pozitivní vdìènost . Proto e nám zde jde v prvé øadì o vìci pozitivní, budeme zde vìnovat nepomìrnì více pozornosti vdìènosti. Obdobnì tomu bylo a je v øadì psychologických výzkumných prací. I kdy se vìnují jak nevdìènosti, tak i vdìènosti, pøece jen vdìènosti je vìnováno pozornosti nepomìrnì ménì. Proè to jsou právì kladné vìci v mezilidském styku, kterým se zde vìnuje pozornost? Dùvodù je nìkolik: Je-li kus pravdy na starém latinském pøísloví homo homini lupus èlovìk èlovìku vlkem (nepøítelem) i na aplikaci teorie realismu v politice na mezilidské vztahy, pøece jen je mo no podpoøit opaèný postoj.
ÚVOD
/
9
Tato teorie tvrdí, e to je nerovnost sil, která je základním faktorem dynamiky vzájemných vztahù.
Èlovìk není a nemusí být jen vlkem (nepøítelem) druhého èlovìka, ale mù e být i jeho pøítelem. Neexistuje jen nepøátelství. Existuje i pøátelství mezi lidmi. Neexistuje jen závist. Existuje i vdìènost.
Druhý dùvod pramení z oblasti psychologie. Ta dosud vìnovala velkou pozornost negativním vìcem v mezilidských vztazích. Mnohé z nich soustavnì studovala. Vìnovala více pozornosti studiu zá itkù nespravedlnosti ne li spravedlnosti, psychickým zranìním, ne li tomu, kdy je èlovìku dobøe, nemoci více ne li zdraví, rozvratùm man elství více ne li dobrým vztahùm v man elství, negativním dopadùm stresu ne li pøedcházení stresu, studiu negativních dopadù mezilidských konfliktù ne li jejich tvoøivému øe ení atp. Je tedy mo no øíci: Tato publikace, která vìnuje pozornost kladným projevùm v mezilidských vztazích, je dílèí splátkou toho (dluhu), e dosud bylo v psychologii vìnováno ménì pozornosti kladným psychickým jevùm.
Tøetím dùvodem je celkové zamìøení publikace. Pravdou je, e tam, kde je èlovìk zranìn, je tøeba mu na prvním místì pomoci. Léèit ho, vyléèit a uzdravit. Na druhé stranì je kus pravdy i na tom, e lépe je zranìním pøedcházet ne li prevenci podcenit a poté zji ovat, jaké zlé vìci se v mezilidských vztazích dìjí. Toto zamìøení se v psychologii nazývá salutogeneze doslova: kde a jak se rodí zdraví . I kdy se tato salutogeneticky orientovaná pozornost vìnovala v prvních fázích svého vývoje pøevá nì prevenci tìlesných zranìní, nemocí a dlouhodobì se vlekoucích chorob, pøece jen u toho nezùstala. Právì zde probírané téma patøí do oblasti du evní hygieny tzv. salutogenetických studií. Jde v ní o to: Vytváøet kladné, pozitivní pøedpoklady k nadìjným mezilidským vztahùm, a tak pøedcházet tì kostem, kterých máme a dost.
Jedna charakteristika této práce mù e být pro nìkoho pøekvapením. O vztazích mezi lidmi jsme zvyklí hovoøit obvykle jazykem beletrie (novel
10
/
PSYCHOLOGIE VDÌÈNOSTI A NEVDÌÈNOSTI
a románù). I tam, kde o vztazích mezi lidmi hovoøí psychologové, volí nìkdy takovouto formu do urèité míry nezávazného povídání . V této publikaci se v ak na více místech setkáváme s výsledky experimentálních prací psychologických pokusù. Tento odklon od románového pojetí k øeèi, kterou jsme zvyklí nacházet spí e v pøírodovìdeckých pracích, není náhodný. Proè jej autor volí? Na urèitou vìc mohu mít já jiný názor ne li má ty. Tento rozpor je mo no øe it rùzným zpùsobem. Mám-li já vy í moc (napø. jsem-li uèitelem) a ty jsi bezbranným áèkem- koláèkem , tak mi prostì musí vìøit, souhlasit se mnou a pøijmout mùj názor (z moci úøední). Jiný zpùsob se uchyluje k pokusùm. Vytvoøí se modelová situace obdobnì jako se zji oval napøíklad zákon zemské pøita livosti provede se pokus. Jeho výsledky mají urèitou, tì ko vyvratitelnou výpovìdní hodnotu. Ta má vy í platnost ne li mùj nebo tvùj názor. Proto by autor rád poprosil o laskavou shovívavost ty ètenáøe, které by uvedené pokusy urá ely. Není to autorova schválnost, ale jeho víra, e se øeèí pokusù mù eme lépe domluvit i v oblasti mezilidských vztahù a sjednotit se v nìkdy odli ných názorech, ne li tam, kde hovoøíme øeèí výrokù, kterým se musí bezpodmíneènì vìøit (jenom proto, e to øíká autor èi autorita). Vzdor tomu, e je zde na více místech pou ito øeèi psychologických pokusù, tato práce by nemìla být pova ována pøísnými mìøítky kladenými na vìdecké práce za vìdeckou studii sui generis . V takové práci by bylo tøeba uvádìt výsledky s pøesnou citací, detailním popisem pou itých metod a statistickým aparátem a jím zhodnocených výsledkù. To zde není. Kdo by o takové práce mìl zájem, toho autor odkazuje na prameny uvádìné na konci knihy. Zde jde v prvé øadì o pomoc psychologùm i nepsychologùm nahlédnout do dílny psychologie zabývající se vdìèností. Uvádìní jmen psychologù, kteøí uvedené pokusy provádìli, není náhodné. Chce jen naznaèit, e autor není v evìd, e si v e sám nevymyslel ( e není tak chytrý a neví v e), ale e na poznávání daného tématu (problému, sociálního jednání) pracuje vìt í mno ství psychologù i kdy zdaleka v echny není mo no v takovémto pojednání uvést.
®
PROÈ SE ZAJÍMAT O PSYCHOLOGII VDÌÈNOSTI?
/
11
1. PROÈ SE ZAJÍMAT O PSYCHOLOGII VDÌÈNOSTI?
Robert E. Emmons University of California, Davis a Michael E. McCullough University of Miami zveøejnili v roce 2005 pøehled výsledkù experimentálních prací, které se týkají jevu vdìènosti a byly provedeny v jejich laboratoøích. K tomuto pøehledu zveøejnili i pøesnou citaci celkem 15 èlánkù o psychologických pokusech, kde základní promìnnou byla vdìènost. lo o èlánky, které byly publikovány v poslední dobì v renomovaných odborných psychologických èasopisech. Jde o souhrnný pøehled výsledkù souboru výzkumù nazvaný Highlights from Research Projects on Gratitude and Thankfulness, pøilo ený ke zprávì o plnìní grantu (autor této publikace získal tento materiál osobnì od profesora Emmonse v roce 2005).
Tyto práce se týkají dvou oblastí: n Vlivu vdìènosti na celkový fyzický a psychický stav lidí zvlá tì na
tzv. du evní pohodu (well-being).
n Mo nosti mìøení a hodnocení osobnostní charakteristiky vdìènosti
dispozice jednat vdìènì.
Co se zkoumalo a k èemu se do lo? Pøehled výsledkù zveøejnìných experimentálních prací najdete v následujících dvou kapitolách.
1.1 VLIV VDÌÈNOSTI NA CELKOVÝ FYZICKÝ I PSYCHICKÝ STAV LIDÍ Prokázalo se, e ti lidé, kteøí si vedli pravidelnì deník, v nìm si po dobu dvou mìsícù ka dý týden peèlivì zaznamenávali to, za co mohou být vdìèni, mìli ménì pøíznakù fyzických potí í, celkovì se lépe cítili, pravidelnìji cvièili (pro zdraví) a byli optimistiètìj í v pohledu na to, co
12
/
PSYCHOLOGIE VDÌÈNOSTI A NEVDÌÈNOSTI
budou v pøí tím týdnu dìlat v porovnání s lidmi (jinými skupinami pokusných osob), kteøí obdobným zpùsobem zaznamenávali neutrální události nebo vìci, které je uvádìjí do úzkých (své ivotní problémy, tì kosti). Obdobnou tendenci bylo mo no zjistit tam, kde lo o dosahování cílù vlastního sna ení. Lidé, kteøí si vedli tento deník, spìli s vy í mírou úspìchu k realizaci svých dùle itých ivotních cílù a tímto cílem bylo zlep ování zdravotního stavu, úspì nost studia nebo zlep ování mezilidských vztahù. V pokusech, kde mladí lidé ka dý den veèer provádìli systematicky øízené cvièení v diagnostice toho, za co by mohli èi mìli být ten den vdìèni, se ukázalo, e dosahovali vy í úrovnì pozornosti, zamìøenosti, soustøedìní na cíl svého sna ení (determinace), bdìlosti, nad ení a ivotní energie v porovnání s lidmi (druhými skupinami pokusných osob), kteøí se v obdobném ka dodenním cvièení zamìøovali na to, v èem byli ten den lep í ne li druzí lidé nebo prostì jen zaznamenávali své ivotní problémy. V tìchto pokusech s ka dodenním cvièením ve vidìní toho, za co by daný jedinec mohl èi mìl být vdìèný, se té zjistilo, e ti, kteøí toto cvièení provádìli, prokazovali vy í míru sociální opory druhým lidem a hlásili i více vlastních prosociálních projevù typu osobní pomoci druhým lidem v jejich problémech v porovnání s lidmi (druhými skupinami pokusných osob), kteøí se v obdobném ka dodenním cvièení zamìøovali na to, v èem byli ten den lep í ne li druzí lidé nebo prostì jen zaznamenávali, co je trápí. Tam, kde pokusnými osobami byli pacienti s neuromuskulárním onemocnìním, se po tøítýdenním cvièení obdobného druhu jako v pøedcházejícím pøípadì zjistilo, e tito lidé dosahovali vy í míry pozitivních nálad a ivotní energie, vy ích hodnot pocitu sociální sounále itosti s druhými lidmi, del í prùmìrné doby spánku i kvality spánku a vy ích hodnot ve zva ování svého optimistického pohledu na ivot v porovnání s tìmi, kteøí mìli obdobné alternativní úkoly jako v pøede lém pokusu.