Skip to main content

EB966749

Page 1

��������������������������������������������� ����������������������������������������������������������������� ���������������������������������������������������������������� ��������������������������������������������������������������� �������������������������������������������������� ���������������������������������������������������������������������������������� �������������������������������������������������������������������������������� ����������������������������������������������������������������������������������� ������������������������������������������������������������������������������������� ������� ������������ ������ �� ������������ ���������� ��������� ������������� ����������� ���������� ����������� ����� ����������� ������ ������������ ����� ������������� ������� ��� ���������� �������� ��� ��������� ���������� ��������� ��������� �������� ���������������������������������������������������������������������������������� �������������������������������������������������������������������������������� ���������������������������������������������������������������������������� ������� ��� ������������ ������������ ������ ������� �������������� ������� ��������� ������������������������������������������������������������������������������������ �����������������������������������������������������

����������������������������������


Nìkolik slov o autorce Docentka Fialová vystudovala dva obory na Karlovì univerzitì (na Fakultì tìlesné výchovy a sportu a na Filozofické fakultì UK). Od roku 1989 pùsobí na katedøe pedagogiky, psychologie a didaktiky na FTVS UK, kde vyuèuje didaktiku a tìlesné sebepojetí. S výzkumem postojù k vlastnímu tìlu a chování zamìøeného na péèi o nìj zaèala u skupiny dospívajících dívek. Postupnì roz íøila sledování na v echny vìkové kategorie. Od roku 1995 získaly její aktivity novou dimenzi zapojila se do mezinárodního výzkumu tìla, zdraví a sportu ve støední, východní a západní Evropì. Od roku 2003 spolupracuje také s univerzitami v Austrálii, USA a Kanadì. Kvalita ivota je ovlivnìna faktory dìdiènosti, zpùsobem ivota, ivotní úrovní, ale také ivotním prostøedím a spokojeností jednotlivcù. Proto pøiná í mezinárodní srovnání cenné informace. V roce 2003 byla autorka této knihy ocenìna jako ena mìsíce a její pøíspìvek byl zaøazen do knihy o 10 úspì ných èeských enách v oblasti vìdy. Je uznávanou odbornicí nejen na domácí pùdì, ale i v zahranièí, publikuje v odborných, populárnì nauèných èasopisech, aktivnì se úèastní kongresù a stá í doma i v zahranièí.


Ludmila Fialová MODERNÍ BODY IMAGE Jak se vyrovnat s kultem tíhlého tìla Vydala Grada Publishing, a.s. U Prùhonu 22, 170 00 Praha 7 tel.: +420 220 386 401, fax: +420 220 386 400 www.grada.cz jako svou 2431. publikaci Odpovìdná redaktorka Mgr. Olga Kopalová Sazba a zlom Milan Vokál Poèet stran 98 Vydání 1., 2006 Vytiskly Tiskárny Havlíèkùv Brod, a. s. Husova ulice 1881, Havlíèkùv Brod © Grada Publishing, a.s., 2006 Cover Photo © profimedia.cz/CORBIS ISBN 80-247-1350-0 (tištěná verze) ISBN 978-80-247-6015-5 (elektronická verze ve formátu PDF) © Grada Publishing, a.s. 2011


OBSAH ÚVOD . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7 I.

ØEÈ LIDSKÉHO TÌLA . . . . . . . . . . . . . . . . . 9 Co o nás vypovídá tìlo? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11 Co øíká vzhled o na em vztahu k druhým? . . . . . . . . . . 15 Jaké signály vysíláme svým chováním? . . . . . . . . . . . 16

II.

KULTURNÍ PODMÍNÌNOST VNÍMÁNÍ TÌLESNÉ KRÁSY . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 21 Jak se v prùbìhu dìjin vyvíjel ideál krásy? . . . . . . . . . 22 Je hodnocení krásy ovlivnìno také zemìpisnou polohou? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 26

III.

TÌLESNÉ PROPORCE A JEJICH OVLIVNITELNOST . 29 Jaký vliv na postavu má dìdiènost? . . . . . . . . . . . . . 29 Antropologické typy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 29 Genetický vliv na tìlesný typ . . . . . . . . . . . . . . . . . . 30 Mù e postavu ovlivòovat prostøedí? . . . . . . . . . . . . . 34

IV.

MÌØENÍ TÌLESNÝCH PARAMETRÙ . . . . . . . . . 35 Vý ka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 35 Hmotnost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 36 Pohlaví, tìlesný typ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 39 Somatotyp . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 41 Tlou ka ko ních øas . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 42 Tìlní obvody . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 45 Proporcionalita . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 46

V.

POSTOJ K VLASTNÍMU TÌLU . . . . . . . . . . . . 49 Jaký obraz si vytváøíme o svém tìle? . . . . . . . . . . . . 51 Správné dr ení tìla . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 52 Stav a barva kù e . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 53 Je péèe o postavu vymo eností moderní doby? . . . . . . . 53 |5|


Jaký ideál je nám pøedkládán? . . . . . . . . . . . . . . . . 56 Rozpor mezi skuteèností a ideálem . . . . . . . . . . . . . . 58 VI.

ÈÍM JE OVLIVNÌN VZHLED TÌLA? . . . . . . . . . . 64 Dìdiènost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 64 Výchova a vliv prostøedí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 66 Tìlesná cvièení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 67 Stravovací návyky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 68 Hormonální poruchy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 70

VII. TÌLO A IDENTITA

. . . . . . . . . . . . . . . . . . 71

V èem se li í tìlesná identita eny? . . . . . . . . . . . . . . 73 Jaké poruchy souvisí se vztahem k tìlu? . . . . . . . . . . 75 Jak vnímáme tìlesnou atraktivitu? . . . . . . . . . . . . . . 77 Je zdravìj í být tíhlý, nebo mírnì obézní? . . . . . . . . . 79 VIII. TÌLO A KVALITA IVOTA . . . . . . . . . . . . . . 80 Zdraví . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 82 Vzhled . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 83 Zdatnost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 84 Postoj k vlastní osobì . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 84 IX.

ZÁVÌR . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 88 SEZNAM POU ITÉ LITERATURY . . . . . . . . . . . 91

|6|


ÚVOD V posledních letech pozorujeme velký nárùst zájmu souèasného èlovìka o vlastní tìlo, pøedev ím o jeho vzhled, ale i o jeho funkènost a o mo nosti péèe o nìj. Tyto tendence se projevují napø. ve zvý ených nákladech na cílenou péèi o tìlo, zdravou vý ivu, v narùstajícím zájmu o pohybové aktivity, rùzné kosmetické úpravy, ale i o zákroky plastického chirurga. Zdraví ji dnes není chápáno ani jako samozøejmost, ani jako zále itost na í spoleènosti, ale jako vìc ka dého jednotlivce. Èasto pak o zdraví uva ujeme v souvislostech s aktivním ivotním stylem a s tìlesnou zdatností èlovìka. Tato kniha vznikla jako reakce na potøebu peèovat o vlastní tìlo na jedné stranì a souèasnì jako reakce na záplavu v elijakých zaruèených rad a doporuèení, která chtìjí tento proces ovlivnit, ale jejich hlavní motivací není ani tak snaha pomoci druhému, jako spí e snaha souèasné tr ní spoleènosti vydìlat na ochotì a zájmu druhých. Postoj k vlastní osobì je zkoumán u celá staletí, ale pøesto neexistuje ádné univerzální pojetí sebe sama. Mnohem slo itìj í je situace ve vnímání a hodnocení lidského tìla, které je v tomto ohledu zkoumáno teprve desítky let. Tradièní vìdy medicína, psychologie a sociologie byly zamìøeny jen na nìkteré fragmenty tìlesného sebepojetí (napø. na jeho vývoj, spokojenost s vlastním tìlem, ohranièení tìla, hodnocení tìla i jeho jednotlivých èástí apod.). Ve výzkumech celkového sebepojetí bylo tìlesné sebepojetí dlouho zanedbáváno. Autorka této knihy se výzkumu vnímání vlastní osoby i tìla a péèi o tìlesný vzhled a zdraví systematicky vìnuje ji pøes 10 let, a to nejenom u èeské populace, ale také v mezinárodním srovnání. Cílem této knihy je obohatit vìdomosti souèasného èlovìka se zájmem o zdravý zpùsob ivota a s odhodláním aktivnì se na zdokonalování vlastního tìla podílet. Pøiná íme informace o tìlesném sebepojetí, o jeho úloze v utváøení celkového sebepojetí. Objasòujeme, jaký vliv má subjektivní hodnocení tìla na zpùsob ivota i na spokojenost jedince se sebou samým, |7|


informujeme o objektivních zpùsobech hodnocení tìlesných parametrù i o mo nostech a limitech, které ka dý z nás v péèi o tìlo má. Chceme pøispìt k lep í orientaci ètenáøe v souèasné nabídce prostøedkù korekce tìla i k objektivnìj ímu pohledu na vlastní vzhled a zdraví a na na e mo nosti, kterými mù eme na nì pozitivnì pùsobit. Také se zabýváme øeèí tìla , která èasto doká e prozradit více ne tisíc slov. Následovat bude druhá kniha, která se bude vìnovat souèasným nabídkám korekce tìla a otázkám manipulace na eho vnímání, hodnocení a následného chování prostøednictvím médií. V tomto pokraèování nabídneme i nìkteré testy, pomocí kterých mù e ètenáø lépe posoudit své tìlesné parametry i vztah k vlastní osobì, vlastnímu vzhledu, zdraví a zdatnosti.

|8|


I. ØEÈ LIDSKÉHO TÌLA Mù e lidské tìlo promlouvat? Poskytuje druhým informace o svém nositeli? A lze takovéto informace zámìrnì ovlivòovat? Asi je ka dému jasné, e na e tìlo skuteènì vysílá okolí urèité signály a e jejich kamuflá je dosti obtí ná. Je to proto, e informace o èlovìku poskytované beze slov jen øeèí tìla jsou úèinnìj í, zároveò ale ménì kontrolovatelné, a proto pravdivìj í ne mluvená slova. Øeèí mù eme sdìlovat polopravdy èi dokonce nepravdy, signály tìla ale umí zastírat jen skuteèní profesionálové (herci, politici apod.). Image podporuje nebo boøí na e ance na úspìch. Na e sebepojetí není jen to, co posuzují druzí, ale i to, jak se vidíme my sami. Vypadáme-li dobøe a uvìdomujeme-li si to, cítíme vìt í sebedùvìru. Pozitivní image v nás vyvolává sebeúctu a pùsobí na na e výkony. V dùsledku lep ího sebepojetí se cítíme jistìji pøi vystupování a následnì se pravdìpodobnì doèkáme vìt ího uznání, které opìt podpoøí na i sebeúctu. Negativní image (nevhodné oblékání, zanedbaný zevnìj ek, patná kondice, sebepodceòování, nedostatek suverenity pøi vystupování atd.) mù e vést ke zhor enému výkonu a v urèitém stupni a k paranoie. Na základì výzkumu, který provádìl profesor psychologie Albert Meharbian na kalifornské univerzitì (Lewis, 1995), lze konstatovat, e: U pouze 7 % v ech informací, které získáváme o druhém èlovìku, po-

skytují slova, U dal ích 38 % poznatkù získáváme z tónu a zabarvení hlasu, U zbývajících 55 % informací poskytuje øeè lidského tìla.

Z toho vyplývá, e ani si to uvìdomujeme, více ne polovinu informací o sobì pøedáváme prostøednictvím tìla, a to tak tvoøí nejvýznamnìj í slo ku komunikace s okolím.

|9|


Turn static files into dynamic content formats.

Create a flipbook