Issuu

��

Color profile: Generic CMYK printer profile Composite Default screen

PaedDr. Soòa Ko átková HRY V MATEØSKÉ KOLE V TEORII A PRAXI Dìkujeme Fakultní mateøské kole v Praze 5, Mohylová 1964 za mo nost fotografovat pøi hrách. Vydala Grada Publishing, a.s. U Prùhonu 22, 170 00 Praha 7 tel.: +420 220 386 401, fax: +420 220 386 400 www.grada.cz jako svou 2232. publikaci Odpovìdná redaktorka Mgr. Alena Herbergová Sazba a zlom Milan Vokál Návrh a realizace obálky Antonín Plicka Fotografie Jiøí Ko átko Poèet stran 184 Vydání 1., 2005 Vytiskly Tiskárny Havlíèkùv Brod, a. s. Husova ulice 1881, Havlíèkùv Brod © Grada Publishing, a.s., 2005 Cover Photo © profimedia.cz/CORBIS

(tištěná verze) ISBN 80-247-0852-3 ISBN 978-80-247-6836-6 (elektronická verze ve formátu PDF) © Grada Publishing, a.s. 2011

1 Hry v MS folie.vp 5. dubna 2005 16:17:32

Color profile: Generic CMYK printer profile Composite Default screen

OBSAH

Úvod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7

I. Hra v teorii a praxi 1. Nìco málo o teorii hry . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11 2. Volná hra . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 16 2.1 Znaky hry . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 17 2.2 Co dítìti hra pøiná í . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 19 2.2.1 Kognitivní rozvoj . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 20 2.2.2 Sociální rozvoj . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 22 2.2.3 Pohybový rozvoj . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 24 2.3 Hra a pravidla . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 26 2.4 Jak si hraje batole . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 27 2.5 Jak si hraje dítì mezi tøetím a estým rokem . . . . . . . . . . . . . 29 2.5.1 Potøeba konstruovat . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 30 2.5.2 Potøeba zvládat svoje tìlo a prostor . . . . . . . . . . . . . . . 32 2.5.3 Potøeba vyrovnat se s okolním svìtem vytváøet a naplòovat reálný pøíbìh . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 34 2.5.4 Potøeba ztvárnit námìty z dìtské literatury a z médií . . . . . 36 2.5.5 Potøeba mìnit skuteènost vytváøet a naplòovat fiktivní pøíbìh 38 2.5.6 Potøeba hrového partnera . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 40 2.5.7 Potøeba soupeøit a spolupracovat . . . . . . . . . . . . . . . . 42 3. Místo hry v mateøské kole . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 45 3.1 Dìtská skupina . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 47 3.1.1 Vìkovì smí ená . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 48 3.1.2 Vìkovì stejnorodá . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 49 3.1.3 Negativní jevy ve skupinì . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 51 3.2 Hry øízené a didaktické . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 53 3.2.1 Strukturované hry . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 54 3.2.2 Poèítaèové hry . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 56

2 Hry v MS folie.vp 5. dubna 2005 16:21:37

Color profile: Generic CMYK printer profile Composite Default screen

3.3 Hra a její terapeutické mo nosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 60 3.4 Úloha uèitelky pøi volné høe dìtí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 63 3.4.1 Pozorování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 65 3.4.2 Akceptace, empatie, autenticita . . . . . . . . . . . . . . . . . 67 3.4.3 Facilitace a verbalizování procesu hry . . . . . . . . . . . . . 69 3.5 Úloha uèitelky pøi organizovaných hrách . . . . . . . . . . . . . . . 71 Literatura k teoretické èásti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 76

II. Praktický inspiromat 1. Zámìr praktické èásti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 80 2. Hry . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 82 1. Hry aktivizující . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 82 2. Hry zlep ující koncentraci . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 86 3. Hry na seznamování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 92 4. Hry kontaktní . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 98 5. Hry procvièující artikulaci . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 103 6. Hry komunikaèní . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 110 7. Hry interakèní . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 117 8. Hry pohybové . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 124 9. Hry kooperativní . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 129 10. Hry dramatické prùpravné . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 134 11. Hry dramatické strukturované . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 143 3. Pár vìt na závìr . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 179 Literatura k praktické èásti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 182 Seznam her . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 183

3 Hry v MS folie.vp 5. dubna 2005 15:51:04

Color profile: Generic CMYK printer profile Composite Default screen

ÚVOD

V souèasné dobì je dána mateøské kole velká autonomie, a to jak instituci, tak i uèitelkám, které jsou hlavními postavami v iniciaci vzdìlávacího procesu. Demokracie a zorientovaná svoboda v pedagogických pøístupech pøiná í spolu s pedocentrickými tendencemi dne ního pojetí výchovy mnoho inspirativních mo ností. Pøipravované rámcové programy otevírají mo nosti, jak pomáhat na svìtlo svìta dìtským dispozicím, rozvoji jejich individuality, a to v echno s velkou dùvìrou ve formující pøínos dìtské skupiny a kooperativních pøíle itostí. Berme to jako výzvu, proto e si troufám øíci, e takto svobodnì pojato, s uznáním v ech zúèastnìných, to zde je tì ve vývoji lidstva nebylo. Není ale nikde øeèeno, e je to jednoduché. Urèitì je to obtí nìj í ne druhého rozvíjet a øídit v urèitém omezeném koridoru tak, abychom byli v ichni tak trochu stejní a trochu poslu ní a také se trochu báli. To jsme si po urèitou historicky ne zas tak krátkou dobu vyzkou eli. Souèasné cíle se odvíjejí od kvalitního rozvoje osobnosti ka dého dítìte, od citlivého vnímání jeho potøeb a navíc s rozvinutím kvality vzájemných vztahù a pøijetí druhých i s jejich odli nostmi. To je dost maximalistický rozmìr! Musíme ale uznat, e jsou to cíle pozitivní a jistì pro sou ití na ich dìtí velmi potøebné. Mateøské koly se ve své práci o naplòování tìchto cílù u více ne desítku let sna í. Uèitelky se zajímají o nové pohledy na výchovu, vzdìlávání a osobnostní orientaci pøijaly v nejvìt í míøe za své. Pro kvalitní i sebeuspokojující práci je v ak potøeba se stále orientovat v názorech druhých, stále se dozvídat a uèit se, pro podporu tìchto zmìn dokázat agrumentovat a vysvìtlovat je. Jeden náhled na ú asnou a plnohodnotnou èinnost jakou je hra, která je základním spou tìèem rozvoje dítìte, si vám dovoluji na následujících stránkách pøedlo it a jen si pøeji, aby vás oslovila stejnì silnì a magicky, jako mì. V následujícím textu jsem se sna ila prozkoumat souèasný stav a tendence, vzala jsem si na pomoc názory a zku enosti druhých, abych hájila a vedla k docenìní pøedev ím volnou hru pøed kolních dìtí. Také jsem se sna ila

4 Hry v MS folie.vp 5. dubna 2005 15:51:04

Color profile: Generic CMYK printer profile Composite Default screen

HRY V MATEØSKÉ KOLE V TEORII A PRAXI

dát odpovìdi na nìkteré otázky a nejistoty uèitelek z praxe, které si upøímnì øeèeno, s volnou hrou a svojí pozicí v ní, nevìdìly tak úplnì rady. V tomto smìru mám také na mysli absolventy kol, budoucí uèitele mateøských kol, kterým by tato publikace mohla slou it k prohloubení zájmu a porozumìní této pedagogické oblasti. Nelehkým cílem pro mne bylo nabídnout trochu jiný pohled na hru. Ne jen na její dìlení nebo na praktické ukázky organizovaných her, které pøiná ejí nìkteré publikace. Moje základní snaha se zamìøila na komplexnìji pojatý pøístup zakotvený v rùzných úhlech pohledu na hru. Jde mi o to, zabývat se volnou dìtskou hrou s pokorou a vìdomím, e z ní èlovìk v dìtském vìku èerpal vnitøní sílu, zku enosti a dovednosti po celý vývoj lidstva. Sna ila jsem se shrnout, co dítìti hra pøiná í, jak se v ní cítí a projevuje, jakou má potøebu hrát si ve vrstevnické skupinì. V druhé rovinì se cíl soustøedil na hru v mateøské kole, na jedineènou pøíle itost pro ívat herní souhru a uèit se pøitom respektovat druhé. S tím úzce souvisí i úloha uèitelky pøi høe, která nebývá, podle mého názoru, v posledním pedagogickém vývoji dost zøetelnì vyslovována, i kdy se høe roz íøily její mo nosti. V tøetí rovinì jsou nabídnuty hry k praktickému pou ití a v urèité struktuøe dìlení, ale s plným vìdomím respektuji prolínání jejich pùsobnosti. Také doporuèuji, aby uvedené hry byly upraveny pro potøeby dìtí, se kterými budete pracovat. K této práci i k pøemý lení o høe u jednotlivých dìtí i ve skupinì, spolu s ochotou reflektovat zpìtnì svoji práci, vám upøímnì pøeji hodnì dobrých pocitù z toho, e pomáháte na svìt maximu potencialit, které v dìtech jsou. autorka

5 Hry v MS folie.vp 5. dubna 2005 16:17:23

Color profile: Generic CMYK printer profile Composite Default screen

I. Hra v teorii a praxi

6 Hry v MS folie.vp 5. dubna 2005 15:51:04

Color profile: Generic CMYK printer profile Composite Default screen

HRY V MATEØSKÉ KOLE V TEORII A PRAXI

7 Hry v MS folie.vp 5. dubna 2005 15:51:06

Color profile: Generic CMYK printer profile Composite Default screen

NÌCO MÁLO O TEORII HRY

/ 11

1. NÌCO MÁLO O TEORII HRY

Hra je star í ne lidstvo samo. Hry a hrové prvky mù eme sledovat i u mláïat v ech vy ích ivoèichù, pøedev ím savcù. To vedlo ji pøed stopadesáti lety pøírodovìdce a filozofy k srovnávání nìkterých znakù hry u dìtských a ivoèi ných mláïat. Výzkumná etøení odborníkù z rùzných vìdeckých disciplin ovlivòovala veøejnost a dùsledkem byl vzrùstající zájem o podstatu stì ejní dìtské èinnosti, kterou hra dozajista je. V druhé polovinì 19. století se zaèínaly mno it výchovnì-vzdìlávací instituce pro pøed kolní dìti, existovaly pro nì opatrovny a vznikaly mateøské koly. Pedagogové, kteøí v nich pùsobili, nemohli tak charakteristický, výrazný a v udypøítomný fenomén, jakým je hra pro dítì, pøehlédnout. Napø. Fröbel (1782 1852) se zamìøil na zkvalitnìní dìtské hry a svými didaktickými pomùckami ji usmìròoval ve prospìch uèení se urèitým dovednostem a pochopení vztahových souvislostí. Svoboda (1800 1844) ve své opatrovnì Na Hrádku vyu íval her v metodicky promy lených a na vzdìlání dìtí cílených èinnostech, které se vyznaèovaly propojeným integrovaným charakterem a pedagogickým zámìrem. Oba se zamìøovali na hru v souvislosti s didaktickými zámìry, které ve svých výchovných snahách sledovali. V tuto dobu byla hra støedem zájmu i dal ích vìdních oborù, které ji sledovaly ze svých úhlù pohledu, co pomáhalo hloubìji prozkoumávat její rùzné stránky. Ale proto e je to jev slo itý a dodnes pro výzkumná etøení obtí nì uchopitelný, tak teprve jakýsi nadhled nad v emi tìmito teoriemi nám umo òuje chápat hru komplexnìji a v ir ích souvislostech. Teorie výcarského filozofa Karla Groose se odvíjí od analýzy hry mláïat a dìtí (spisy O høe zvíøat, 1896, O høe èlovìka, 1899) a dochází k závìrùm, e hra je obecný impuls k procvièování instinktù dùle itých pro souèasný i budoucí ivot ka dého jedince. Èím je ivot, který ho èeká, slo itìj í a inteligentnìj í, tím del í èas potøebuje mládì k tomu, aby mohlo hrou a nápodobou získat potøebné praktické dovednosti. Jeho teorie hry, jako nacvièování dovedností, je provázena i jakousi výzvou k vytváøení podmínek pro hru mláïat ze strany jejich rodièù i skupin dospìlých jedincù v rámci druhu. Napø.

8 Hry v MS folie.vp 5. dubna 2005 15:51:06

Color profile: Generic CMYK printer profile Composite Default screen

HRY V MATEØSKÉ KOLE V TEORII A PRAXI

koèka pøipravuje situace v hrové podobì, aby svá mláïata nauèila zájmu o svìt, který je obklopuje a ve kterém by mìly pøe ít, a vybavila je dovednostmi spojenými s pøekonáváním nejrùznìj ích pøeká ek. Groosova teorie obrátila zájem odborné i praktické veøejnosti k hraèkám a pomùckám, které by mohly rozvíjet rùzné oblasti dìtských dovedností potøebných pro dal í ivot. Pøibli nì ve stejné dobì se americký psycholog Stanley Hall, ovlivnìný Darwinovou teorií, soustøedìnì zajímal o to, jak a s èím si dìti hrají a následnì vyslovil svoji rekapitulaèní teorii. Její podstatou je, e dítì ve svých hrách, od tìch nejjednodu ích a po stále slo itìj í, rekapituluje vývoj lidstva. Zku enosti pøedkù jsou geneticky zakódovány a dìdiènì pøedávány a dítì si ve høe znovu o ivuje jejich zájmy a èinnosti, a to v posloupnosti, v ní se objevily u prehistorického a primitivního èlovìka (Millarová, 1978). Také tato teorie i pøes rùzné kritiky obrátila pozornost na hru jako to souèást zrání a uèení dítìte. Výèet významných teoretikù té doby by nebyl úplný, kdybychom se nezmínili o Herbertu Spencerovi, anglickém filozofovi a ranném psychologovi, který v polovinì 19. století formuloval ve svém díle Principy psychologie podstatu hry, která funguje na základì pøebyteèné energie. V tomto pojetí má aktivita spojená s hrou úzkou souvislost s únavou centrální nervové soustavy. Ta pro své uvolnìní hledá mo nost, jak reagovat jinými smìry ven z této zátì e, ven z jakéhosi nuceného klidu a zátì ové soustøedìnosti. I tato teorie prospìla svým zpùsobem dítìti, proto e podpoøila nároky na prostor, který by mìl být k dispozici dìtem pro od ití této pøebyteèné energie. V prvé polovinì 20. století vysledoval celkem nezámìrnì psychoanalytik Sigmund Freud u svých dìtských pacientù, e odraz skuteènosti, ve které dítì ije, se objevuje v jeho hrových motivech. Sledoval i promìnu nejrùznìj ích obav a stresù v hrovém provedení, proto e ve høe se dítì necítilo podøízeno vnìj ím omezením. Vyslovil názor, e hra je projekce rùzných ru ivých podnìtù, s kterými se dítì musí vyrovnat prostøednictvím hraèek, nadpøirozených nebì ných postav a jevù tím, e nastolí rùzné katastrofické situace. Hra tak umo òuje dítìti od ít si v bezpeèném prostøedí rodiny nebo dìtské skupiny úzkosti a nejistoty, pramenící ze zatím nezvládnutého svìta. Tato projekce pøání a reprodukování konfliktù a nepøíjemných událostí má pro dítì oèistný úèinek. V souèasné dobì mù eme tuto katarzi velmi èasto pozorovat u dìtí hrajících si na nejrùznìj í témata pøevzatá z televize. Dìti je nedoká í ani zaèle-

9 Hry v MS folie.vp 5. dubna 2005 15:51:06

Color profile: Generic CMYK printer profile Composite Default screen

NÌCO MÁLO O TEORII HRY

nit do zku eností z bì ného ivota, ani si je nijak vysvìtlit. Pøijímají je jako fakta, ale velmi nevysvìtlitelná, a jako taková je v podvìdomí zneklidòují a iritují. Dítì si následnì nastoluje ve høe rùzné akèní situace, které je mají zbavit obav a napìtí z tìchto situací, které napø. vidìlo v televizních zprávách, v dokumentech nebo akèních filmech. Hrou inspirovanou tìmito vizuálními stimuly se oèi uje od napìtí a obav v bezpeèném prostøedí domova nebo mateøské koly. Tím se uji uje, e se jej zlo, které vidìlo na televizní obrazovce netýká, proto e po høe, kde uplatnilo podobné akèní vnìj í chování i zvnitønìné pro itky a pøedstavy, jsou okolí a lidé kolem nìho nezmìnìny. To, co neblahého vidìlo, tedy nepatøí do jeho svìta a neohro uje ho to. V 50. 60. letech 20. století se sovìtský psycholog Rubin tejn zajímal o dìtskou hru jako o odraz skuteènosti, kterou dítì nereflektuje pouze jako realitu, ale sna í se ji pøetváøet. Motivy si vybírá takové, které jsou pro nìj z nìjakého dùvodu významné. Dítì výbìrem motivù a jejich zpracováním uplatòuje svùj vztah ke svìtu prostøednictvím chápání rùzných situací na své úrovni a s vyu itím fantazie mù e tyto skuteènosti pro sebe ovlivòovat. Ameriètí odborníci, kteøí se zabývali teorií uèení (Hull a Skinner) ve stejné dobì sledovali situace, ve kterých se objevuje uèení, jeho motivace, posilování a stimul. Neopomenuli ani hru, i kdy ta byla chápána a sledována pøedev ím jako urèitý projev chování. Skinner rozli oval mezi reakcemi, je jsou odpovìdí na nìjaký stimul, a operativním chováním, které se projevuje spontánnì. Toto operativní chování je ovlivnitelné a formovatelné urèitými reakcemi z okolí, a tak je pozitivnì nebo negativnì posilováno. Na podkladì tohoto teoretického kontextu je hra stimulována zvenèí, ale má i svùj vnitøní potenciál, který mù e být posilován nebo tlumen podle podmínek, ve kterých se dítì nachází. Explorace (otevøenost ke zkoumání a zamìøenost na získávání informací), která hru provází, vyvolává vzru ení a mù e být i reakcí na nedostatek pøimìøené a vhodné stimulace nebo na nudu. Je vyslovován i názor, e optimální úroveò stimulace zále í nejen na mno ství aktuálnì pùsobících podnìtù, ale i na schopnosti organismu se s nimi vyrovnat, utøídit je nebo je nìjakým zpùsobem zpracovat (Millarová, 1978). Piaget, výcarský pøírodovìdec a psycholog, vyslovil na základì dlouhodobého výzkumného sledování hry u dìtí pøesvìdèení o úzké souvislosti hry s rozvojem my lení a inteligence dítìte. Piaget (1970) rozli uje základní období intelektuálního vývoje, která se realizují v urèitém charakteru hry senzomotorické (6 mìsícù a 2 roky), symbolické (2 7 let) a konkrétních logických operací (7 11 let). Tato teorie pøipisuje høe jasnou biologickou

10 Hry v MS folie.vp 5. dubna 2005 15:51:07

Color profile: Generic CMYK printer profile Composite Default screen

HRY V MATEØSKÉ KOLE V TEORII A PRAXI

funkci aktivního opakování a experimentování, pomocí které se mentálnì zpracovávají nové situace a zku enosti. V senzomotorické høe mají podle Piagetových tezí své koøeny my lení a rozvoj inteligence a ne tedy pouze vnímání a vjemy, jak se pøedpokládalo. Na základì tìchto senzomotorických her a èinností se utváøejí senzomotorické struktury, a ty jsou ve vývoji poznávacích funkcí u dítìte zdrojem pozdìj ích my lenkových operací zprvu konkrétních, dále logických a abstraktních. Ka dý znak v senzomotorické struktuøe se mù e objevit jen v souvislosti s tìmi pøedchozími. Jednotlivá stádia vývoje hry (v úzké souvislosti s vývojem my lení) mohou být pøípadnì ovlivnìna, napø. urychlena, pozdr ena, ale ádné z tìchto stádií nemù e být pøeskoèeno. Období symbolické hry, které je v oblasti my lení a intelektu toto né se stádiem pøedoperaèního my lení (2. 7. rok vìku dítìte), znamená vrchol dìtské hry. Je zde obsa ena obrazná pøedstava, tedy pøítomnost fantazie, pou ívání symbolu hraèek, pøedmìtù které fungují jako zprostøedkovatelé nìèeho dal ího, co dítì zatím nemù e obsáhnout nebo reálnì pou ívat. Se symboly souvisí i rozvoj øeèi, který symbolický proces provází a umocòuje. Dal ím znakem tohoto stádia hry a s ní souvisejícího du evního rozvoje, je oddálená nápodoba urèité pro ité nebo pozorované skuteènosti. Také kresba, která je od poèátku pøechodem mezi hrou a obraznou pøedstavou, má v sobì obsa eny v echny ostatní vý e zmínìné znaky. Dítì se musí postupnì adaptovat na svìt dospìlých, který dobøe nechápe. Právì hra pomáhá pochopit obklopující realitu tím, e ji pomáhá pøizpùsobovat potøebám a mo nostem dìtského já . Hra je základní aktivitou dìtské seberealizace (ale je tomu tak i v obecnì lidské rovinì). I kdy vychází z vnitøního popudu a odrá í podmínky, ve kterých se dítì nachází, je navíc originálnì nastavena podle dispozic ka dého jedince a její forma se v èase a spoleènosti promìòuje. Filozof Fink (1993) nemá hru spojenu pouze s dìtstvím a zamìøuje se na hru jako na významný fenomén, který pøeru uje kontinuitu úèelných jednání, proto e hra má svùj úèel plnì sama v sobì. Oblasti reálných skuteèností se mohou na základì vstøebaných informací a poznatkù proplétat a tvùrèím zpùsobem nechávají vzniknout novým skuteènostem tady a teï, na základì individuální jedineènosti i skupinových souher a pro itkù. Vybrané my lenky z uvedených teorií spoleènì naznaèují obraz dìtské hry jako nositelky ivotního rozvojového principu.

11 Hry v MS folie.vp 5. dubna 2005 15:51:07

Color profile: Generic CMYK printer profile Composite Default screen

NÌCO MÁLO O TEORII HRY

12 Hry v MS folie.vp 5. dubna 2005 15:51:08

Color profile: Generic CMYK printer profile Composite Default screen

HRY V MATEØSKÉ KOLE V TEORII A PRAXI

2. VOLNÁ HRA

Pro nás dospìlé je nìkdy dítì pøed kolního vìku po v ech stránkách nevyspìlé, nedokonalé, nechce se nám dokonce ani vìøit, e si dovede hrát a e to má nìjaký smysl. V mateøských kolách se donedávna plánovaly hry pro dìti v èase, který mìl být poskytnut k volné dìtské høe. Dodnes to bývá prostor pro hru nìkterých dìtí a pro smysluplnou èinnost jiných, které si v dobì volné hry cosi dokonèují nebo nìco pøipravují. Stále se chápe hra, jako nìco nedùle itého, co musí uèitelka buï organizovat nebo vytrpìt. Setkala jsem se s mnoha uèitelkami, které otevøenì nebo s pocitem viny sdìlují, e vlastnì pøi plnohodnotné dìtské høe nevìdí co ony mají dìlat. V pohledu z pozice dospìlého stále figuruje hra jako nìco, co sice k dítìti patøí, co je v ude oznaèováno jako dùle itá utváøející èinnost, ale ve skuteènosti by dospìlý radìji vyu il tento èas u iteènìji pro rozvoj dítìte. A proto e má i rozhodovací pravomoci, omezuje èas pro skuteènì volnou hru dítìte v dobré vùli, e dìlá pro nìj to nejlep í. Èas pro volnou hru, je pro dítì do esti let nezbytný. Dovoluje naplòovat jeho potøeby, zku enosti, vìdomosti, dovednosti, individuální tempo a zájmy, dìtské vztahy a vzájemnost, která má nenahraditelnou hodnotu pro sociální uèení. Caiatiová, Delaèová, Müllerová (1995) uvádìjí tu zku enost, e dìti se díky podceòování volné hry odnauèí hrát si je tì pøed nástupem do koly. Hra jako zpùsob aktivity jim byla vytýkána. Autorky uvádìjí, e se v dùsledku toho mù e vyvinout první odpor k uèení, proto e vyuèování je èasto pro íváno jako neradostná povinnost. Dítì vycítí, co je uznávané a co nemá pro jeho okolí ádnou hodnotu a ztrácí dùvìru ve své vnitøní zdroje. Emocionální uspokojení, které by mìla hra pøinést, je opakovanì ohro ované. Nezájem nebo dokonce nepøízeò ze strany blízkých dospìlých (i uèitelky) zpochybní hrové aktivity dítìte také proto, e emocionální atmosféru spojenou s urèitou èinností si dítì více pamatuje. Volnou hru v následujícím textu budeme chápat jako takovou èinnost, pøi které si dítì samo volí námìt, zámìr a chce spontánnì cosi pro-

13 Hry v MS folie.vp 5. dubna 2005 15:51:09

Color profile: Generic CMYK printer profile Composite Default screen

VOLNÁ HRA

zkoumávat, zkou et, ovìøovat, vytváøet. Volí si k tomu podle vlastního uvá ení nebo podle dohody s dìtským partnerem hraèky, zástupné nebo doplòkové pøedmìty, místo ke høe a jeho úpravu, role a zpùsob jejich ztvárnìní, mo nosti a podmínky pro souhru s druhými. Samo si tedy volí námìt, cíl a prostøedky k uspokojivé høe, a ta se vyznaèuje urèitými konkrétními znaky. Naprostá vìt ina dìtí si doká e hrát a mìli bychom jim to vìøit. V pozici vychovatele je tøeba si uvìdomovat, e prostor pro volnou hru je prostorem pro jejich celkový rozvoj, a proto musíme jejich hru brát vá nì a nehodnotit ji jako ztrátu èasu. Dítì se pøirozenì ve své volné høe uèí a bude-li se potøebovat uèit u v pøed kolním vìku jiným zpùsobem, dá nám to vìdìt a my se podle toho mù eme zaøídit. Jestli e si dítì v pøed kolním vìku nehraje samo bez na í iniciativy, mìjme o nìj obavy, proto e je buï nemocné nebo je pøinucené ít v jiném ne ve svém dìtském svìtì a to takovém, který mu nedovoluje hrát si. Mù e mít také málo podnìtù pro hru nebo jsou to podnìty dominantnì jednostranné, jako napøíklad televize, a ty, jsou-li u ívány ve vìt í míøe, paralyzují dìtskou spontaneitu, tvoøivost a touhu hledat a objevovat. Ka dá spontánní èinnost dítìte nemusí být hrou. Èinnost je ve vztahu ke høe v pozici obecného a specifického. Hra není jakákoliv aktivita a jakákoliv reakce na vnìj í podnìty, ale má své urèité specifické atributy, které jsou v ní z vìt í míry naplòovány soubì nì.

2.1 ZNAKY HRY Základní znaky hry mohou být pro nás urèitými pozorovacími vodítky, podle kterých mù eme zjistit, zda-li si dítì skuteènì hraje nebo mù eme pøes nì reflektovat zpìtnì nahlí et proces hry, kterou jsme s dìtmi zámìrnì navodili, a tak si uvìdomovat, jestli byla pro dìti skuteènì hrou. Významné znaky, které se ve høe projevují, jsou: n spontánnost, n zaujetí, n radost, n tvoøivost,

n fantazie, n opakování, n pøijetí role.

14 Hry v MS folie.vp 5. dubna 2005 15:51:09

Color profile: Generic CMYK printer profile Composite Default screen

HRY V MATEØSKÉ KOLE V TEORII A PRAXI

Spontánnost je viditelná v pøirozeném, aktivním chování, v bezprostøedním jednání a rùznorodé improvizaci. Dítì dává ke høe nebo do jejího prùbìhu samo podnìty, viditelnì se uplatòují jeho vnitøní zdroje, stanovuje si své cíle a zámìry, sdìluje nebo vysvìtluje svùj motivaèní kontext. Zaujetí hrou má èasto podobu hlubokého soustøedìní na èinnost, kdy dítì nevnímá okolí nebo nechce pøijmout podnìty, které jsou mu urèeny a s jeho hrou nesouvisejí. Doká e svou hru bránit, nechce jí opustit, vyslovuje nesouhlas a nespokojenost s jejím pøeru ením. Radost a uspokojení se zraèí na výrazu tváøe hrajícího dítìte. Mù e se jakoby, bez vnìj í pro pozorovatele viditelné pøíèiny usmívat, smát se nahlas, gesty a pohyby vyjadøovat radost, nad ení, spokojenost. Pro itek je èasto provázen samomluvou, která emoce konkretizuje a umocòuje. Tvoøivost znaèí nové, originální upravování a konstruování skuteèností z okolního svìta a jejich nové kombinování. Má povahu velmi rùznorodou, od výrazových prostøedkù orientujících se na tìlesnou a pohybovou tvoøivost, pøes vytváøení fabulaèních kontextù pro pøíbìhy s vytváøením a volbou originálních rekvizit, hledání slovních spojení, novotvarù a jazykových výrazových prostøedkù, a po plo nou i prostorovou konstrukèní tvoøivost.

15 Hry v MS folie.vp 5. dubna 2005 15:51:10