EB963577 by Knižní klub

��

MINIMÁLNÌ INVAZIVNÍ OPERACE V GYNEKOLOGII Poøadatelé díla:

Doc. MUDr. Zdenìk Holub, CSc. Doc. MUDr. David Ku el, CSc. Autorský kolektiv: MUDr. Zdenìk Adamík Gynekologicko-porodnické oddìlení, Krajská Ba ova nemocnice, Zlín MUDr. Hana Drábková Anesteziologicko-resuscitaèní oddìlení, Nemocnice Kladno MUDr. Josef Eim Gynekologicko-porodnické oddìlení, Nemocnice s poliklinikou Vy kov MUDr. Drahomíra Fischlová Nefrologicko-dialyzaèní centrum, Nemocnice Kladno MUDr. Hedvika Ger ová Gynekologicko-porodnická klinika, Krajská nemocnice Ostrava MUDr. Ladislav Hanousek Gynekologicko-porodnické oddìlení, Krajská nemocnice Pardubice MUDr. Ilona Hegerová Gynekologicko-porodnické oddìlení, Nemocnice s poliklinikou Boskovice Doc. MUDr. Zdenìk Holub, CSc. Gynekologicko-porodnické oddìlení, Nemocnice Kladno MUDr. Martin Charvát Gynekologicko-porodnická klinika, 2. LF UK, FN Praha-Motol MUDr. Radek Chvátal Gynekologicko-porodnické oddìlení, Nemocnice Znojmo MUDr. Eduard Kuèera, CSc. Ústav pro péèi o matku a dítì, Praha Prof. MUDr. Milan Kudela, CSc. Gynekologicko-porodnická klinika FN Olomouc Doc. MUDr. David Ku el, CSc. Gynekologicko-porodnická klinika 1. LF UK, VFN Praha MUDr. Jan Lukáè Gynekologicko-porodnické oddìlení, Nemocnice Kladno MUDr. Jan Machaè Gynekologicko-porodnické oddìlení, Nemocnice s poliklinikou Boskovice Doc. MUDr. Tonko Marde iè, CSc. Sanatorium Pronatal, Praha MUDr. Zdenìk Novotný, CSc. Gynekologicko-porodnická klinika FN Plzeò MUDr. Martin Petrenko, CSc. Gynekologicko-porodnická klinika FN Brno MUDr. Du an Tóth, CSc. Gynekologicko-porodnická klinika 1. LF UK, VFN Praha MUDr. Franti ek Zábranský, CSc. Gynekologicko-porodnické oddìlení, Krajská Ba ova nemocnice, Zlín Recenze: Doc. MUDr. Zdenìk Rokyta, CSc. Primáø MUDr. Jiøí Klikar © Grada Publishing a.s., 2005 Cover Design © Grada Publishing, a.s., 2005 Vydala Grada Publishing, a.s. U Prùhonu 22, Praha 7 jako svou 2332. publikaci. Odpovìdná redaktorka Eva Jungwirthová Ilustrace Nina Holubová, foto archiv autorù Sazba a zlom Milan Vokál Poèet stran 232 + 4 str. bar. pøílohy První vydání, Praha 2005 Vytiskla tiskárna PB tisk s.r.o. Prokopská 87, Pøíbram VI

Tato publikace vznikla za podpory firmy Schering s.r.o. èlena koncernu

Doporuèuje èasopis Postgraduální medicína. Názvy produktù, firem apod. pou ité v knize mohou být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami pøíslu ných vlastníkù, co není zvlá tním zpùsobem vyznaèeno. Postupy a pøíklady v této knize, rovnì tak informace o lécích, jejich formách, dávkování a aplikaci jsou sestaveny s nejlep ím vìdomím autorù. Z jejich praktického uplatnìní v ak pro autory ani pro nakladatelství nevyplývají ádné právní dùsledky. V echna práva vyhrazena. Tato kniha ani její èást nesmìjí být ádným zpùsobem reprodukovány, ukládány èi roz iøovány bez písemného souhlasu nakladatelství.

ISBN 80-247-0834-5 (tištěná verze) (elektronická verze ve formátu PDF) ISBN 978-80-247-6758-1 © Grada Publishing, a.s. 2011

Obsah Úvod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15 I. ÈÁST INTERDISCIPLINÁRNÍ POHLED NA PROBLEMATIKU MINIMÁLNÌ INVAZIVNÍCH OPERACÍ 1 Anestezie a minimálnì invazivní operace v gynekologii . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 18 H. Drábková 1.1 Laparoskopické operace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 18 1.2 Hysteroskopie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 18 1.3 Vliv kapnoperitonea a polohy na hemodynamiku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 18 1.3.1 Kapnoperitoneum . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 18 1.3.2 Trendelenburgova poloha . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 19 1.4 Vliv kapnoperitonea a polohy na ventilaci . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 19 1.5 Dal í vlivy kapnoperitonea . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 19 1.5.1 Renální úèinky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 19 1.5.2 Splanchnický obìh . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 20 1.5.3 Vnitøní prostøedí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 20 1.5.4 Tìlesná teplota . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 20 1.5.5 Intrakraniální tlak . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 20 1.6 Výbìr pacientek pro laparoskopické výkony . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 20 1.7 Volba anesteziologického postupu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 21 1.7.1 Pøedoperaèní vy etøení a pøíprava . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 21 1.7.2 Premedikace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 21 1.7.3 Volba anesteziologického postupu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 22 1.8 Monitorace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 23 1.9 Komplikace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 23 Literatura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 24 2 Imunitní a hormonální zmìny v souvislosti s laparoskopií . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 25 Z. Holub 2.1 Úvod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 25 2.2 Laparoskopie, imunitní funkce a zánìtlivá reakce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 25 2.3 Cytokiny a reakce akutní fáze (APR, Acute-Phase Response) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 26 2.4 Nespecifická imunitní odpovìï . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 27 2.5 Opo dìný typ hypersenzitivity (OTH) a funkce T- bunìk . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 27 2.6 Intraperitoneální imunitní funkce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 27 2.7 Imunitní funkce, nádorový rùst a metastázy v místì vstupu (PSR Port-Site Recurrence) . . . . . 28 2.8 Laparoskopická chirurgie a endokrinní èi metabolická odpovìï . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 28 2.9 Závìr . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 28 Literatura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 28 3 Hemodynamické a metabolické zmìny v prùbìhu laparoskopie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 30 D. Fischlová 3.1 Úvod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 30 3.2 Absolutní a relativní kontraindikace laparoskopie z interního hlediska . . . . . . . . . . . . . . . 30 3.3 Operaèní stres a jeho vliv na metabolické a hemodynamické zmìny . . . . . . . . . . . . . . . . . 30 3.4 Neuroendokrinní zmìny pøi laparoskopické operaci . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 31

3.5 3.6 3.7 3.8

Vliv kapnoperitonea na hemodynamiku a kardiovaskulární systém . . . . . . . . . . . . . . . . . 31 Vliv Trendelenburgovy polohy na hemodynamiku a kardiovaskulární systém . . . . . . . . . . . . 33 Mo nosti ovlivnìní metabolických a hemodynamických zmìn pøi laparoskopii . . . . . . . . . . . 33 Závìr . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 33 Literatura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 34 II. ÈÁST LAPAROSKOPIE

4 Podmínky, indikace a kontraindikace laparoskopie, pøíprava pacientek . . . . . . . . . . . . . . . . 36 Z. Adamík 4.1 Úvod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 36 4.2 Indikace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 36 4.2.1 Diagnostická laparoskopie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 36 4.2.2 Operaèní laparoskopie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 36 4.3 Kontraindikace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 37 4.3.1 Absolutní kontraindikace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 37 4.3.2 Relativní kontraindikace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 37 4.3.3 Zvý ený stupeò rizika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 37 4.4 Pøedoperaèní vy etøení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 38 4.4.1 Rozdìlení gynekologické endoskopické operativy ve vztahu k pøedoperaènímu vy etøení . . 38 4.4.2 Operaèní zátì organismu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 38 4.5 Pøedoperaèní pøíprava . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 38 4.5.1 Vaginální pøíprava . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 38 4.5.2 Prevence TEN . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 39 4.5.3 Pøíprava støeva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 39 4.5.4 Profylaktické podání antibiotik . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 39 4.5.5 Informovaný souhlas . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 39 4.6 Závìr . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 39 Literatura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 39 5 Laparoskopický vstup do bøi ní dutiny, komplikace, technika a technologie . . . . . . . . . . . . . 40 Z. Holub 5.1 Úvod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 40 5.2 Komplikace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 40 5.2.1 Cévní poranìní . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 40 5.2.2 Gastrointestinální komplikace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 41 5.2.3 Poranìní moèového ústrojí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 42 5.2.4 Adheze pøední bøi ní stìny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 42 5.2.5 Dehiscence a hernie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 42 5.2.6 Infekce v incizi . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 43 5.2.7 Metastázy v místì trokarové incize (Port-Site-Metastasis, PSR) . . . . . . . . . . . . . . . 43 5.2.8 Extraperitoneální únik plynu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 43 5.3 Techniky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 43 5.3.1 Uzavøená pøedinsuflaèní technika (closed laparoscopy) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 43 5.3.2 Inzerce primárního trokaru bez pøedchozí insuflace plynu . . . . . . . . . . . . . . . . . . 45 5.3.3 Otevøená laparoskopie (open laparoscopy) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 46 5.4 Technologie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 46 5.5.1 Systém optických trokarù . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 46 5.5.2 Systém radiální expanze . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 46 5.5.3 Systém druhé generace (EndoTipTm) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 47

5.5

Souhrn . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 47 Literatura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 47

6 Laparoskopie v gynekologii dìtí a dospívajících . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 49 H. Ger ová 6.1 Úvod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 49 6.2 Historie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 49 6.3 Indikace k laparoskopii v gynekologii dìtí a dospívajících . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 49 6.4 Odli nosti v laparoskopickém pøístupu u dìtí a dospívajících . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 50 6.5 Operaèní taktika v laparoskopii dìtí a dospívajících . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 50 6.6 Komplikace laparoskopické operativy u dìtí a dospívajících . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 51 6.7 Vlastní zku enosti s laparoskopickými výkony v gynekologii dìtí a dospívajících . . . . . . . . . 52 6.8 Závìr . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 52 Literatura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 53 7 Minimálnì invazivní chirurgie v operaèní léèbì endometriózy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 54 D. Ku el 7.1 Definice endometriózy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 54 7.2 Rizikové faktory vzniku endometriózy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 54 7.3 Incidence endometriózy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 54 7.4 Vznik endometriózy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 54 7.5 Klasifikaèní systémy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 54 7.6 Lokalizace endometriózy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 55 7.7 Makroskopické hodnocení endometriózy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 55 7.8 Mikroskopické hodnocení endometriózy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 55 7.9 Patofyziologie bolesti v souvislosti s endometriózou . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 55 7.10 Patofyziologie sterility v souvislosti s endometriózou . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 55 7.11 Diagnostika endometriózy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 56 7.11.1 Neinvazivní diagnostika endometriózy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 56 7.11.2 Invazivní diagnostika laparoskopie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 56 7.12 Léèba endometriózy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 57 7.12.1 Operaèní léèba . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 57 7.12.2 Symptomatická operaèní léèba v souvislosti s endometriózou . . . . . . . . . . . . . . . 62 7.13 Hysteroskopie pøi diagnostice a operaèní léèbì endometriózy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 64 7.14 Follow-up po léèbì endometriózy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 64 7.15 Asistovaná reprodukce pøi sterilitì v souvislosti s endometriózou . . . . . . . . . . . . . . . . . . 65 7.16 Mo né perspektivy diagnostiky a léèby endometriózy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 65 Literatura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 65 8 Adnexální laparoskopická chirurgie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 67 M. Petrenko 8.1 Operace spojené s mimodìlo ním tìhotenstvím . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 67 8.1.1 Konzervativní operace mimodìlo ního tìhotenství . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 67 8.1.2 Radikální operace mimodìlo ního tìhotenství . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 68 8.2 Operace adhezivních procesù malé pánve . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 68 8.2.1 Adheze ji formované . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 68 8.2.2 Adheze formující se . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 69 8.3 Operace spojené se zánìty adnex . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 69 8.3.1 Zánìty akutní . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 69 8.3.2 Zánìty chronické . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 69 8.3.3 Endometrióza . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 69

8.4 8.5 8.6 8.7 8.8

Pravé a nepravé ovariální tumory . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 69 8.4.1 Ovariální a parovariální cysty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 70 8.4.2 Ovariální tumory . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 70 Torze adnex . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 71 Tubární sterilizace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 71 Techniky laparoskopické sterilizace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 71 8.7.1 Elektrokoagulace s pøeru ením nebo bez pøeru ení vejcovodù . . . . . . . . . . . . . . . . 71 8.7.2 Tubární tìlíska a stehy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 71 Transvaginální hydrolaparoskopie (THL) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 72 Literatura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 72

9 Význam endoskopie pøi souèasném vývoji asistované reprodukce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 74 T. Marde iæ 9.1 Hysteroskopie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 74 9.2 Laparoskopie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 74 9.2.1 Selekce pacientek vhodných pro tubární rekonstrukèní operaci . . . . . . . . . . . . . . . 75 9.2.2 Úspì nost v závislosti na rozsahu laparoskopického výkonu . . . . . . . . . . . . . . . . . 75 9.2.3 Vliv hydrosalpingu na výsledky IVF a význam salpingektomie v managementu tubární sterility . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 77 9.2.4 Chirurgické øe ení tubárního faktoru versus IVF . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 77 9.2.5 Chirurgie versus IVF finanèní aspekty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 78 9.2.6 Závìr . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 78 9.3 Transvaginální hydrolaparoskopie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 78 Literatura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 78 10 Laparoskopická myomektomie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 80 E. Kuèera 10.1 Úvod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 80 10.2 Terapie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 80 10.2.1 Laparoskopická myomektomie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 80 10.3 Komplikace myomektomie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 84 10.3.1 Integrita jizvy po myomektomii . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 84 10.3.2 Pooperaèní adhezivní proces . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 84 10.3.3 Pooperaèní rekurence myomù . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 85 10.3.4 Peroperaèní a pooperaèní krvácivé komplikace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 85 Literatura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 86 11 Laparoskopicky asistovaná myomektomie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 87 J. Lukáè, Z. Holub 11.1 Úvod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 87 11.2 Operaèní technika LAM . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 87 11.3 Komentáø . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 88 11.4 Závìr . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 88 Literatura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 88 12 Alternativní minimálnì invazivní metody léèby myomù . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 90 Z. Holub 12.1 Embolizace dìlo ních tepen (Uterine Artery Embolisation, UAE) . . . . . . . . . . . . . . . . . . 90 12.2 Myolýza . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 91 12.2.1 Elektromyolýza . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 91 12.2.2 Kryomyolýza . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 91

12.3 Laparoskopická bipolární koagulace dìlo ních tepen (Laparoscopic Bipolar Coagulation of Uterine Vessels, LBCUV) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 92 12.4 Laparoskopická disekce dìlo ních tepen (Laparoscopic Dissection of Uterine Vessels, LDUV) . . 92 12.5 Perspektivní postupy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 94 Literatura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 95 13 Definice a klasifikace laparoskopické hysterektomie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 96 Z. Holub 13.1 Obecná èást . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 96 13.2 Speciální èást . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 96 13.2.1 Laparoskopická hysterektomie (LH) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 96 13.2.2 Laparoskopicky asistovaná vaginální hysterektomie ( LAVH) . . . . . . . . . . . . . . . . 96 13.2.3 Vaginálnì asistovaná laparoskopická hysterektomie (VALH) . . . . . . . . . . . . . . . . 97 13.2.4 Laparoskopická supracervikální hysterektomie (LSH, LASH) . . . . . . . . . . . . . . . . 98 13.2.5 Totální laparoskopická hysterektomie (TLH) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 98 13.2.6 Laparoskopicky asistovaná radikální vaginální hysterektomie (LARVH) . . . . . . . . . . 98 13.2.7 Laparoskopická radikální hysterektomie (LRH) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 100 Literatura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 100 14 Laparoskopická supracervikální hysterektomie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 101 I. Hegerová, J. Machaè 14.1 Operaèní technika LSH . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 101 14.1.1 Poranìní okolních orgánù a tkání . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 102 14.1.2 Riziko pahýlového karcinomu dìlo ního hrdla . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 102 14.1.3 Sexuální dysfunkce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 102 14.1.4 Symptomy pahýlu dìlo ního hrdla . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 102 14.1.5 Zachování integrity pánevního dna . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 103 14.1.6 Ekonomické hledisko . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 103 14.2 Vlastní výsledky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 103 14.3 Závìr . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 105 Literatura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 105 15 Laparoskopicky asistovaná vaginální hysterektomie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 107 Z. Holub 15.1 Úvod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 107 15.2 Operaèní technika laparoskopicky asistované vaginální hysterektomie (LAVH) . . . . . . . . . . 107 15.2.1 První fáze . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 107 15.2.2 Druhá fáze . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 107 15.2.3 Tøetí fáze . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 108 15.2.4 Ètvrtá fáze . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 109 15.2.5 Pátá fáze . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 109 15.3 Vaginální morselaèní technika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 109 15.3.1 LAVH elektrochirurgická technika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 110 15.3.2 LAVH ultrazvuková technika (harmonický skalpel) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 110 15.3.3 LAVH staplerová technika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 110 15.3.4 LAVH stehová technika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 111 15.3.5 LAVH ménì známé modifikace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 111 15.4 Indikace k LAVH . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 111 15.5 Kontraindikace a komplikace LAVH . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 111 Literatura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 111

16 Totální laparoskopická hysterektomie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 113 Z. Holub, J. Lukáè 16.1 Operaèní technika totální laparoskopické hysterektomie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 113 16.1.1 První fáze . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 113 16.1.2 Druhá fáze . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 113 16.1.3 Tøetí fáze . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 113 16.1.4 Ètvrtá fáze . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 114 16.1.5 Pátá fáze . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 114 16.2 Indikace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 114 16.3 Výhody TLH pøi srovnání s ostatními typy laparoskopické hysterektomie . . . . . . . . . . . . . 115 16.4 Komentáø . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 115 16.5 Závìr . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 116 Literatura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 116 17 Vaginální hysterektomie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 117 F. Zábranský 17.1 Historie vaginálního pøístupu k hysterektomii . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 117 17. 2 Charakteristika vaginální hysterektomie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 118 17.2.1 Výhody a nedostatky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 118 17.2.2 Indikace a kontraindikace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 119 17.2.3 Algoritmus pøístupové cesty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 120 17.3 Základy operaèní anatomie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 120 17.4 Operaèní technika pøi vaginální hysterektomii . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 125 17.4.1 Vaginální hysterektomie pøi sestupu nebo prolapsu rodidel . . . . . . . . . . . . . . . . . 125 17.4.2 Standardní vaginální hysterektomie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 126 17.4.3 Vaginální hysterektomie pøi objemné dìloze . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 127 17.5 Obtí e a technické problémy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 129 17.6 Nìkteré alternativní techniky a pøístupy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 131 17.6.1 Základní modifikace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 131 17.6.2 Technické inovace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 131 17.6.3 Poznámky k jednotlivým fázím operace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 132 17.6.4 Ménì obvyklé operaèní metody . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 132 17.7 Komplikace, morbidita, mortalita . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 132 17.7.1 Peroperaèní komplikace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 133 17.7.2 Èasné pooperaèní komplikace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 133 17.7.3 Pozdní pooperaèní komplikace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 134 Literatura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 134 18 Rukou asistovaná laparoskopie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 136 J.B. Eim 18.1 Úvod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 136 18.2 Technické po adavky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 136 18.3 Výhody rukou asistované laparoskopie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 138 18.4 Mo nosti vyu ití HAL v abdominální chirurgii . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 139 18.5 HAL v gynekologické operativì . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 140 18.6 Výhody HAL . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 141 18.7 Závìr . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 141 Literatura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 141

19 Laparoskopické operace defektu pánevního dna a stresové inkontinence . . . . . . . . . . . . . . 143 R. Chvátal 19.1 Úvod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 143 19.2 Anatomie pánevního dna . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 143 19.3 Epidemiologie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 144 19.4 Diagnostika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 145 19.5 Pøedoperaèní pøíprava . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 145 19.6 Popis jednotlivých výkonù . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 145 19.6.1 Kolposuspenze transperitoneální . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 145 19.6.2 Preperitoneální pøístup . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 146 19.6.3 Korektura paravaginálního defektu (paravaginal repair PR) . . . . . . . . . . . . . . . . 147 19.6.4 Laparoskopická sakrokolpopexe (LS) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 148 19.6.5 Rekonstrukce pericervikálního prstence . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 149 19.6.6 Suspenze pøedního kompartmentu transpozicí ligg. rotunda . . . . . . . . . . . . . . . . 149 19.6.7 Rekonstrukce rektovaginálního septa . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 149 19.6.8 Obturace pánevního dna po radikálních výkonech . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 149 19.7 Výsledky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 150 19.8 Závìr . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 150 Literatura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 150 20 Postavení laparoskopie v øe ení adnexálních tumorù . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 151 M.Charvát 20.1 Podmínky pro indikaci laparoskopie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 151 20.1.1 Pøedoperaèní vy etøení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 151 20.1.2 Screening maligního tumoru adnex . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 151 20.1.3 Podmínky pro laparoskopickou operaci tumoru adnex . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 152 20.2 Operace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 152 20.2.1 Technika vstupu do bøi ní dutiny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 152 20.2.2 Technika biopsie tumoru . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 152 20.2.3 Techniky exstirpace tumoru . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 153 20.3 Pseudonádory . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 154 20.3.1 Perzistující cysty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 154 20.4 Nezhoubné nádory . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 155 20.4.1 Fibrom . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 155 20.4.2 Teratom . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 155 20.5 Neoèekávaný zhoubný tumor . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 155 20.5.1 Stagingová operace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 155 20.5.2 Konverze na laparotomii . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 156 20.6 Oèekávaný zhoubný nádor . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 156 20.6.1 Restagingová operace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 156 20.6.2 Pokroèilá stadia . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 156 20.6.3 Second-look laparoskopie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 157 20.7 Perspektivy laparoskopické léèby tumorù adnex . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 157 Literatura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 157 21 Laparoskopické operace v gynekologické onkologii . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 159 Z. Holub 21.1 Úvod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 159 21.2 Laparoskopická technika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 159 21.3 Laparoskopická lymfadenektomie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 160 21.4 Karcinom dìlo ního hrdla . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 161

21.4.1 Èasné stadium karcinomu dìlo ního hrdla . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 161 21.4.2 Pokroèilé stadium karcinomu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 163 21.4.3 Recidiva karcinomu dìlo ního hrdla . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 164 21.5 Karcinom endometria . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 164 21.5.1 Èasné stadium karcinomu endometria . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 164 21.5.2 Chirurgický staging po neoèekávaném nálezu karcinomu endometria v odstranìné dìloze . 165 21.5.3 Recidivy karcinomu endometria . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 165 21.6 Adnexální rezistence . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 165 21.7 Karcinom ovaria . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 166 21.7.1 Èasné stadium karcinomu ovaria . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 166 21.7.2 Second look laparoskopie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 166 21.7.3 Interval debulking (ID) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 166 21.8 Karcinom vulvy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 167 21.8.1 Laparoskopická pánevní a paraaortická lymfadenektomie v pøípadì pozitivity tøíselných uzlin . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 167 21.8.2 Laparoskopická inguinální lymfadenektomie (LIL) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 167 21.9 Karcinom vejcovodu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 167 21.10 Karcinom pochvy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 167 21.10.1 Èasné stadium karcinomu pochvy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 167 21.10.2 Pokroèilý karcinom pochvy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 168 21.11 Metastázy v místì trokárové incize (Trocar-Site-Metastases, TSM) . . . . . . . . . . . . . . . . 168 21.11.1 TSM u pacientek s karcinomem endometria . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 168 21.11.2 TSM u pacientek s karcinomem cervixu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 168 21.12 Laparoskopická detekce sentinelových lymfatických uzlin . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 168 21.12.1 Karcinom cervixu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 168 21.12.2 Karcinom endometria . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 169 21.13 Závìr . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 169 Literatura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 169 22 Komplikace laparoskopie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 171 Z. Novotný 22.1 Úvod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 171 22.2 V eobecné komplikace a jejich prevence . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 171 22.3 Komplikace vstupu do peritoneální dutiny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 171 22.3.1 Insuflace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 171 22.3.2 Perforace velkých cév . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 171 22.3.3 Perforace dolních epigastrických cév . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 172 22.3.4 Insuflace u obézních pacientek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 172 22.3.5 Poranìní trokarem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 173 22.4 Komplikace v prùbìhu laparoskopie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 175 22.4.1 Poranìní cév . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 175 22.4.2 Poranìní moèového mìchýøe . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 175 22.4.3 Poranìní støeva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 176 22.5 Komplikace spojené s jednotlivými typy výkonù . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 176 22.5.1 Krvácivé komplikace pøi enukleaci myomu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 176 22.5.2 Problémy pøi extrakci tkánì z peritoneální dutiny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 176 22.5.3 Komplikace pøi enukleaci ovariální cysty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 177 22.5.4 Komplikace léèby endometriózy Douglasova prostoru . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 177 22.5.5 Komplikace laparoskopické hysterektomie (LH) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 178 22.5.6 Komplikace pánevní lymfadenektomie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 178

22.6 Komplikace laparoskopické chirurgie provádìné v tìhotenství . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 178 22.7 Komplikace podle Registru komplikací ÈR . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 179 Literatura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 179 III. ÈÁST HYSTEROSKOPIE 23 Podmínky a indikace hysteroskopie, pøíprava pacientky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 182 L. Hanousek 23.1 Indikace k hysteroskopii . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 182 23.1.1 Abnormální dìlo ní krvácení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 182 23.1.2 Abnormální ultrazvukový obraz dìlo ní dutiny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 182 23.1.3 Sekundární dysmenorea . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 183 23.1.4 Infertilita a sterilita . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 183 23.1.5 Lokalizace a extrakce nitrodìlo ního tìlíska (IUAD) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 183 23.1.6 Kontrola po operacích na dìloze . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 183 23.1.7 Kontrola po hysteroskopické operaci . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 183 23.1.8 Rezidua po potratu nebo po porodu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 183 23.1.9 Hysteroskopická sterilizace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 183 23.1.10 Vaginoskopie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 183 23.1.11 Embryoskopie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 184 23.2 Kontraindikace pro hysteroskopii . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 184 23.3 Pøístroje a nástroje . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 184 Literatura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 185 24 Komplikace hysteroskopie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 186 L. Hanousek 24.1 Komplikace potenciálnì fatální . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 186 24.1.1 Fluid overload syndrom (FOS) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 186 24.1.2 Septický ok . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 186 24.1.3 Anafylaktický ok . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 187 24.1.4 Vzduchová embolie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 187 24.1.5 Ruptura dìlohy pøi plnìní laparoskopickým insuflátorem . . . . . . . . . . . . . . . . . . 187 24.2 Komplikace ostatní . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 187 24.2.1 Perforace dìlohy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 187 24.2.2 Pooperaèní krvácení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 188 24.2.3 Ostatní zánìtlivé komplikace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 188 24.2.4 Ireverzibilní glycinová encefalopatie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 188 24.2.5 Nedokonèení výkonu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 188 24.2.6 Pozdní komplikace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 188 24.3 Závìr . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 189 Literatura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 189 25 Operaèní hysteroskopie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 190 D. Ku el 25.1 Informovaný souhlas pøed diagnostickou a operaèní hysteroskopií . . . . . . . . . . . . . . . . . 190 25.2 Èasování operaèního výkonu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 190 25.2.1 Doèasné folikulární fáze (pøi konèících menses) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 190 25.2.2 Medikamentózní/hormonální pøíprava endometria (zvl. GnRH-a a danazol) . . . . . . . . 191 25.3 Volba operaèního místa . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 191 25.4 Anestezie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 191

25.5 Volba distenzního média . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 192 25.5.1 Klasická distenzní média . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 192 25.5.2 Moderní distenzní médium, fyziologický roztok, F1/1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . 193 25.6 Klasifikace hysteroskopických výkonù podle pou itého instrumentária . . . . . . . . . . . . . . 193 25.6.1 Hysteroskopie diagnostická . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 193 25.6.2 Hysteroskopie operaèní . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 193 25.6.3 Transcervikální chirurgie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 193 25.7 KIasifikace hysteroskopických výkonù podle stupnì obtí nosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . 193 25.8 Klasifikace hysteroskopických výkonù podle re imu provedení diagnostického nebo operaèního intrauterinního výkonu, instrumentárium . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 194 25.8.1 See and treat procedures . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 194 25.8.2 Transcervikální chirurgie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 194 25.9 Intrauterinní operativa . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 195 25.9.1 Histologické ovìøení nálezu na endometriu biopsie endometria . . . . . . . . . . . . . . 195 25.9.2 Endometriální polyp . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 196 25.9.3 Intrauterinní cizí tìleso . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 196 25.9.4 Dìlo ní subseptum a septum . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 196 25.9.5 Intrauterinní adheze . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 199 25.9.6 Submukózní myom/y . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 203 25.9.7 Ablace endometria . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 206 25.9.8 Hysteroskopická sterilizace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 206 Literatura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 208 26 Ablace endometria . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 210 D. Tóth 26.1 Metody první generace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 210 26.1.1 Monopolární instrumentárium a techniky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 210 26.1.2 Bipolární instrumentárium a techniky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 210 26.2 Metody druhé generace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 210 26.3 Pøínos a rizika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 210 26.4 Anatomické pøedpoklady a pøedoperaèní pøíprava . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 211 26.5 Technika výkonu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 212 26.5.1 Metody první generace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 212 26.5.2 Metody druhé generace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 214 26.6 Komplikace a jejich prevence . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 214 26.7 Follow-up . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 215 26.8 Výsledky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 215 26.9 Srovnání ablace endometria s abdominální nebo vaginální hysterektomií . . . . . . . . . . . . . 216 26.10 Závìr . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 216 Literatura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 217 27 Mo nosti a limity hysteroskopie v gynekologické onkologii . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 220 M. Kudela 27.1 Hysteroskopie a karcinom endometria . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 220 27.2 Pøínos hysteroskopie v diagnostice a strategii léèby karcinomu endometria . . . . . . . . . . . . 220 27.3 Rizika hysteroskopie u karcinomu endometria . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 221 27.4 Závìr . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 222 Literatura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 223 Rejstøík . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 224

Úvod Vývoj nových medicínských technologií na konci minulého století pøinesl revoluèní zmìny aplikací principù minimálnì invazivní chirurgie do øady lékaøských oborù. Zavedení laparoskopie a hysteroskopie do iroké klinické praxe umo nilo mnoha enám absolvovat úspì nì operaèní léèbu chorob reprodukèního systému pøi sní eném perioperaèním stresu a rychlej í rekonvalescenci. Poøadatelé monografie Minimálnì invazivní operace v gynekologii vyzvali øadu pøedních èeských odborníkù k sepsání knihy, která pøiná í recentní literární informace a klinické zku enosti z celého spektra gynekologické endoskopie. Poznání minimální mortality, nízké morbidity, ale pøedev ím ekonomický pøínos byl pøíèinou, e endoskopické metody, pozdìji techniky, byly uvedeny do klinické praxe døíve, ne byly k dispozici závìry teoretických studií. V názvosloví se odrá ela zejména filosofie a pøístup k endoskopickým technikám v gynekologii. Pod pojmem laparoskopie nebo hysteroskopie byla mínìna pøedev ím invazivní intraperitoneální nebo intrauterinní diagnostika. Pøi patologickém nálezu navazoval na ni operaèní výkon uskuteènìný per laparotomiam v jedné anestezii nebo s odstupem, popøípadì klasická kyretá bez vizuální kontroly. V souvislosti s tìmito endoskopickými metodami se nyní èasto pou ívá termín minimálnì invazivní chirurgie . Základním cílem je zejména výrazné sní ení traumatizace tkání, které pøímo nesouvisí s operovaným orgánem, a uplatnìní principù mikrochirurgie.

V souèasnosti prakticky není operaèní výkon, který by byl odmítán proto, e jej není mo no primárnì uskuteènit prostøednictvím minimálnì invazivní chirurgie . Znaènì se roz íøilo spektrum a rozsah intrauterinních výkonù provádìných transcervikálnì. K endoskopii dnes obecnì pøistupujeme tak, e výkon bude dokonèen endoskopicky. Pojmy, jako jsou minimálnì invazivní chirurgický výkon , operaèní výkon s minimální invazivitou , uzavøený transabdominální pøístup nebo laparovaginální výkon , reprezentují urèité kombinace výkonù s maximální snahou o co nejvìt í podíl málo traumatizujících operaèních technik èi technologií. Provedení laparotomie je nezbytné jen v minimu sporných nálezù nebo v pøípadì nìkterých operaèních komplikací. V této souvislosti je nutné si znovu pøipomenout, e minimálnì invazivní chirurgie a transcervikální chirurgie jsou øetìzem, jeho pevnost je dána pevností nejslab ího èlánku . Tìmito èlánky øetìzu jsou pøedev ím zku enost, odpovìdnost a zruènost indikujícího lékaøe, operaèního týmu (operatér, asistenti, instrumentáøka, anesteziolog, anesteziologická sestra), technické vybavení a zázemí k øe ení eventuálních komplikací. Pojem primum nihil nocere musíme chápat jako pojem individuální, v rùzných podmínkách variabilní. Autoøi monografie si v této souvislosti kladli za cíl prohloubit znalosti ètenáøù v oboru gynekologické endoskopie o teoretické a praktické klinické poznatky tak, aby byly ku prospìchu na ich pacientek. Zdenìk Holub, David Ku el

I. ÈÁST INTERDISCIPLINÁRNÍ POHLED NA PROBLEMATIKU MINIMÁLNÌ INVAZIVNÍCH OPERACÍ

Anestezie a minimálnì invazivní operace v gynekologii

1 Anestezie a minimálnì invazivní operace v gynekologii H. Drábková

1.1 Laparoskopické operace Za poslední desetiletí zaznamenala laparoskopická operativa znaèný rozvoj. Od pùvodnì nìkolika diagnostických výkonù se postupnì dostala k velkému mno ství laparoskopicky provádìných operaèních výkonù jak v chirurgii, tak v gynekologii. Tìmto novým podmínkám bylo a je zapotøebí pøizpùsobovat anesteziologické postupy, monitorování bìhem výkonu, ale i sledování v bezprostøedním pooperaèním období [1, 2, 3]. Ji mnohokráte opakovaný pøínos laparoskopie ve smyslu minimální invazivity operaèního traumatu, a tím i kosmetických, patofyziologických a ekonomických kladù, jsou ov em znevýhodnìny pomìrnì znaènými vlivy kapnoperitonea a polohy na základní ivotní funkce hemodynamiku a ventilaci [4]. Tím jsou èasto dány znaèné, ale oprávnìné po adavky anesteziologa na kvalitní pøedoperaèní vy etøení a pøípravu, na vedení anestezie a na korekci intraabdominálního tlaku èi polohy ve prospìch pacienta a anesteziologa a neprospìch operatéra.

1.2 Hysteroskopie Hysteroskopické výkony jak diagnostické, tak operaèní nevy adují z pohledu anesteziologa zvlá tní pøípravu a opatøení. Je tøeba poèítat s eventuálními negativními vlivy gynekologické polohy na respiraèní a kardiovaskulární aparát, obdobnì jako u ostatních výkonù v této poloze. Anesteziolog by mìl být obeznámen s principem hysteroskopické metody a s typem instilovaného roztoku, aby mohl v souèinnosti s gynekologem øe it mo né komplikace v prùbìhu operace (fluid overload syndrom, anafylaktický ok, vzduchová embolie, ruptura dìlohy apod.).

1.3 Vliv kapnoperitonea a polohy na hemodynamiku 1.3.1 Kapnoperitoneum Kapnoperitoneum má mnoho vedlej ích úèinkù (kardiovaskulární, respiraèní, renální apod.), ale pøesto je oxid uhlièitý ideálním plynem z hlediska svých fyzikálnì-chemických vlastností a pøi zachování fyziologických hodnot v krvi je zcela netoxický [4]. Kapnoperitoneum je pøíèinou mnoha hemodynamických zmìn zvý ené srdeèní frekvence, zvý eného arteriálního tlaku a systémové vaskulární rezistence (SVR), sní ení perfuze nitrobøi ních orgánù (kromì nadledvin), sní ení preloadu a zvý ení afterloadu. Na hemodynamických zmìnách se podílí jednak zvý ený intraabdominální tlak (IAP), jednak pøímý vliv CO2. Pøíèinou zvý ené SVR je aktivace neurohumorálního vazoaktivního systému antidiuretický hormon (ADH = vazopresin), n.sympathicus, kaskáda renin-angiotenzin-aldosteron. K aktivaci vazoaktivního systému dochází v èasné fázi insuflace, mo ná jen samotným CO2. U aktivace sympatiku nelze jednoznaènì pova ovat kapnoperitoneum za jedinou pøíèinu aktivace. Zvý ené hladiny katecholaminù mohou být souèástí odpovìdi na inzult jako takový. Pøesto i CO2 pùsobí na zvý ení centrální sympatoadrenální aktivity. ADH ovlivòuje arteriální tlak prostøednictvím receptorù v hladké svalovinì cév. Pøi podání antagonisty ADH byla reakce potlaèena. ADH se jeví jako klíèový hormon v øízení kardiovaskulární odpovìdi bìhem laparoskopie. Úèinek CO2 a zvý eného intraabdominálního tlaku na minutový výdej srdeèní (cardiac output, CO) kolísá. CO2 sice pùsobí pøímo na myokard sní ením kontraktility, ale nepøímo pøes sympatikus ji naopak zvy uje. Zvý ený IAP a zvý ená

Vliv kapnoperitonea a polohy na ventilaci

SVR zvy ují afterload a sni ují ilní návrat, tedy i preload, co ve výsledku znamená sní ení srdeèního výdeje. Pøi dostateèném intravaskulárním objemu zaji tìném pøed zalo ením kapnoperitonea se CO nemusí sní it, naopak mù e vzrùst. Zvý ené hodnoty nitrobøi ního tlaku zvý í centrální ilní tlak (CVP), který pak neodrá í stav náplnì cévního øeèi tì. Proto je vhodné u limitovaných pacientù zavést pro objektivizaci funkce myokardu plicnicový katétr k monitoraci bìhem výkonu nebo monitorovat za pomoci transezofageální echokardiografie (TEE). Zvý ené hodnoty CO2 v arteriální krvi mají arytmogenní úèinek. Za bezpeènou hodnotu intraabdominálního tlaku je pova ováno rozmezí 12 15 mm Hg.

1.3.2 Trendelenburgova poloha Trendelenburgova poloha zesiluje negativní úèinek zejména na ventilaci. Pro hemodynamiku je naopak pøíznivìj í ne anti-Trendelenburgova poloha u ívaná v chirurgii (cholecystektomie, herniotomie). Trendelenburgova poloha zvý í ilní návrat a CVP, zvý í minutový výdej srdeèní, zvý í intrakraniální tlak a intraokulární venózní tlak, sní í systémovou vaskulární rezistenci. Dochází ke sní ení transmurálního tlaku pánevních orgánù a tím ke sní ení krevních ztrát. Trendelenburgova poloha zvy uje riziko vzniku plynové embolie. Míra zmìn závisí na úhlu sklonu. Úhel 15° by u zdravých pacientek nemìl zpùsobovat významné zmìny hemodynamiky. Velmi dùle ité je ulo ení a fixace dolních konèetin tak, aby v nich zvlá tì u del ích výkonù nedocházelo k oblenìní krevního proudu.

1.4 Vliv kapnoperitonea a polohy na ventilaci Sama celková anestezie vede ke zhor ení ventilace jednak zvý ením rigidity hrudní stìny (zvlá tì pøi pou ití fentanylu), jednak nepomìrem ventilace a perfuze (vznik atelektatických lo isek pøi pou ití inhalaèních anestetik, pokles funkèní reziduální kapacity). Absorbovaný CO2 je vyluèován

výhradnì plicemi. Bìhem anestezie se v ak nevylouèí v echen a jeho zvý ené vyluèování pøetrvává je tì nìkolik hodin po skonèení anestezie. CO2 je akumulován v hlub ích kompartmentech, zejména kostech. Bìhem kapnoperitonea narùstá objem vydechovaného CO2, ET CO2 (end tidal CO2), asi do 40. minuty pøi konstantní ventilaci, pak nastává vyvá ený stav mezi pøíjmem a výdejem CO2. Oxid uhlièitý je velmi dobøe rozpustný v krvi a v tìlních tekutinách. Aby se upravily parametry ventilace zvý it minutový objem o 30 %. Zmìny ventilace v prùbìhu laparoskopie jsou zpùsobeny vytlaèením bránice smìrem vzhùru zvý eným nitrobøi ním tlakem a Trendelenburgovou polohou. Dochází ke sní ení exkurzí bránice, k omezení rozpìtí plic a zhor ené ventilaci a ke vzniku atelektáz v bazálních partiích plic. Zvy uje se intratorakální tlak a dochází ke sní ení vitální kapacity plic, ke sní ení dynamické compliance a o 50 % a ke sní ení funkèní reziduální kapacity (FRC). Zvy uje se objem mrtvého prostoru a mìní se pomìr ventilace a perfuze, co omezuje výmìnu plynù. Zvy uje se tlak v dýchacích cestách, hlavnì vrcholový (peak) a plateau, co pøiná í vy í riziko barotraumatu. Zvy uje se parciální tlak CO2 v arteriální krvi (paCO2). Zmìny polohy bìhem výkonu zvy ují pravdìpodobnost dislokace tracheální rourky endobronchiálnì a tím opìt i riziko barotraumatu, ale i mo nost vzniku atelektázy druhostranného plicního køídla. Trendelenburgova poloha zvy uje riziko regurgitace aludeèního obsahu (a pøi zmìnì polohy jeho zateèení do dýchacích cest) a vznik aspiraèní bronchopneumonie. Èím je pH aludeèního obsahu ni í, tím je eventuální aspirace nebezpeènìj í.

1.5 Dal í vlivy kapnoperitonea 1.5.1 Renální úèinky Bìhem kapnoperitonea se zvý eným nitrobøi ním tlakem dochází ke sní ení prùtoku krve renálními cévami pøímým stlaèením renálních cév, stlaèením dolní duté íly a zvý enou aktivitou ADH. Sní ený prùtok krve renálními cévami aktivuje

Anestezie a minimálnì invazivní operace v gynekologii

systém renin-angiotenzin-aldosteron. Aktivace reninu spou tí dál aktivaci angiotenzinu II, který dále sni uje prokrvení ledvin. Prùtok krve ledvinami je sní en je tì 2 hodiny po výkonu. Podání selektivního beta1-blokátoru esmololu vede ke sní ení presorické odpovìdi na kapnoperitoneum a zøejmì má i ochranný úèinek na renální ischemii bìhem kapnoperitonea. Na sní ení tvorby moèi se podílí i sní ená teplota tìlesného jádra vlivem chladného plynu. Pøi insuflaci CO2 pøedehøátého na tìlesnou teplotu byla pozorována zvý ená tvorba moèi. Jako indikátor po kození renálních funkcí je nìkterými autory doporuèována N-acetyl-b-D-glukosaminidáza (NAG), lyzosomální enzym proximálních tubulù. Pøi laparoskopii byly pozorovány zvý ené hodnoty NAG v moèi, zmìny v ak nekorelují s klinickým významem renální dysfunkce. Nesteroidní antiflogistika (NSAID) vedou k renální medulární vazokonstrikci, proto nejsou vhodná pøed laparoskopií a v jejím prùbìhu, zvlá tì u pacientek s renální dysfunkcí. Abychom omezili renální cévní zmìny na minimum, je doporuèován dostateèný i.v. pøívod.

1.5.2 Splanchnický obìh Zvý ený nitrobøi ní tlak zpùsobuje pøímou kompresi nitrobøi ních orgánù [5]. Zvý ení IAP z 10 na 15 mm Hg významnì sní í perfuzi splanchniku u zdravých jedincù. Pokles splanchnické mikrocirkulace vede k poklesu perfuze aludku a tím k poklesu pH sliznice. Stanovení pHi (intrinsic) aludku pomocí gastrické tonometrie je nìkterými autory pova ováno za mo nou prognostickou i terapeutickou monitoraci. V oblasti støevní bylo zji tìno díky men ímu operaènímu traumatu a èasnìj í obnovì peristaltiky sní ení zánìtlivé odpovìdi støevní sliznice oproti laparotomii (prokázány ni í hladiny IL6).

1.5.3 Vnitøní prostøedí Absorbovaný CO2 ovlivòuje hodnoty vnitøního prostøedí. V poèátku kapnoperitonea se nachází hlavnì v alveolech a v krvi, v pozdìj ích fázích se

pøemis uje do hlub ích kompartmentù, hlavnì do kostí a svalù. Bìhem zotavovací fáze po výkonu dochází k pøesunùm z tìchto hlubokých kompartmentù a hrozí vznik hyperkapnie a respiraèní acidózy (RAC). Zvý ený výdej CO2 a RAC byly opakovanì zji tìny u pacientek ASA I a II je tì hodinu po ukonèení anestezie.

1.5.4 Tìlesná teplota Pokud se k vytvoøení kapnoperitonea pou ívá nepøedehøátý oxid uhlièitý nebo je výkon dlouhý a/nebo komplikovaný pou itím vìt ích prùtokù a celkovì vy í spotøebou plynu (únik kolem instrumentária èi po kozeným instrumentáriem), sni uje se teplota tìlesného jádra. Teplota tìlesného jádra významnì ovlivòuje eliminaci vìt iny anestetik a tím i délku probouzení. Tøesavka v pooperaèním období znaènì zvy uje nároky na dodávku kyslíku.

1.5.5 Intrakraniální tlak Poloha a kapnoperitoneum zvy ují nitrohrudní tlak a centrální ilní tlak (CVP), který pøená í zvý ení na intrakraniální tlak (ICP). Souèasnì je sní en odtok ilní krve z mozku, a tím vzrùstá i ICP. Pokud je pøítomna hyperkapnie, dochází k vazodilataci mozkových cév a tím k dal ímu zvý ení ICP.

1.6 Výbìr pacientek pro laparoskopické výkony Jednoznaèná kritéria, kteøí pacienti jsou k laparoskopickým výkonùm kontraindikováni, nelze stanovit. Rozhodnutí v dy závisí pøedev ím na stavu pacienta, na komplikujících onemocnìních, jejich stupni a kompenzaci léèbou. Dále zále í i na oèekávané délce a slo itosti operace [6]. Anesteziolog musí zvá it pøínos a rizika laparoskopicky provedeného výkonu. Mezi komplikující onemocnìní, která je tøeba peèlivì posoudit, patøí zejména respiraèní choroby (asthma bronchiale, restrikèní plicní onemocnìní, obstrukèní plicní onemocnìní, respiraèní insuficience peroperaènì v anamnéze,

Volba anesteziologického postupu

u pacientù s pøedoperaènì zji tìnou hyperkapnií v dy hrozí prodlou ená eliminace CO2 se v emi jejími následky). Kardiovaskulární choroby pøedstavují dal í rizikovou skupinu ( srdeèní vady se zkratem, chlopòové srdeèní vady, nestabilní angina pectoris, srdeèní insuficience, záva ná hypertenze, A-V blokády, krvácivé cévní pøíhody mozkové v anamnéze). Mezi dal í rizikové pacienty patøí nemocné s jaterní cirhózou a portální hypertenzí, s renální insuficiencí. Dialyzovaní pacienti vìt inou nejsou k laparoskopickým výkonùm indikováni. Obezita je spí e pøeká kou pro operatéra (obtí nìj í pøístup, nutnost u ití zvlá tního instrumentaria), co je dolo eno vy ím poètem konverzí na laparotomii u obézních [7]. Z anesteziologického hlediska je u obézních pacientek problematická volba správného ventilaèního re imu s dostateènou eliminací CO2 a udr ení normoxemie. Pøi srovnání s neobézními pacienty se neprokázaly bìhem laparoskopie výraznì negativní ventilaèní zmìny. Naopak pooperaèní ventilaèní komfort je díky men í incizi, men ímu chirurgickému traumatu a èasné mobilizaci po laparoskopii pøínosem u obézních pacientù. Nicménì u obézních pacientù oèekáváme vy í výskyt hypertenze, omezenou kardiální rezervu a sní enou funkèní reziduální kapacitu. Rozvinutá metabolická acidóza (napø. diabetes mellitus, renální insuficience) je pokládána za kontraindikaci zavedení kapnoperitonea. Mezi dal í riziková komplikující onemocnìní patøí dysfunkce nadledvin spojená s hypertenzí (Connùv syndrom, Cushingùv syndrom, feochromocytom), nelze opominout pravdìpodobné zvý ení nitrolebeèního a nitrooèního tlaku (NOT) a zvá it indikaci laparoskopie u tìch pacientù, kde by zvý ený ICP èi NOT byl riskantní. Opakované pøedchozí laparotomie jsou spí e pøeká kou operatérovi. Gravidita je obecnì pova ována za kontraindikaci. Otázkou je indikace laparoskopického øe ení mimodìlo ního tìhotenství s alterací hemodynamiky ve smyslu hypovolemie a hypotenze. U v ech vý e zmínìných skupin pacientù zpravidla anesteziolog vy aduje velmi podrobné pøedoperaèní vy etøení a roz íøenou monitoraci v prùbìhu výkonu.

1.7 Volba anesteziologického postupu 1.7.1 Pøedoperaèní vy etøení a pøíprava Pøedoperaèní vy etøení a pøíprava jsou zamìøeny na rizikové faktory. Pacientky jsou bì nì zaøazovány do skupin rizika podle ASA (American Society of Anesthesiologists). U pacientek s ASA I a II, tj. s minimálním rizikem, je pøedoperaèní vy etøení v rozsahu jako pøed laparotomií èi jinými výkony. U pacientek s kardiovaskulárními chorobami záva nìj ího stupnì je po adováno echokardiografické vy etøení, popø. i zátì ový EKG. Pøi arytmogenní formì srdeèního posti ení je nutný v dy èerstvý iontogram a pøi reálném riziku vzniku blokády je namístì kardiostimulace. U respiraèních onemocnìní je v indikovaných pøípadech nutná spirometrie a vy etøení acidobazické rovnováhy a krevních plynù. U pacientek s alterací ledvinových funkcí je opìt namístì vy etøení krevních plynù a acidobazické rovnováhy a v echny dal í laboratorní ukazatele stupnì renální dysfunkce. Dùkladné pøedoperaèní vy etøení je zárukou kvalitní pøípravy pacientky, anesteziologa i operatéra, a tím co nejbezpeènìj ího výkonu a anestezie.

1.7.2 Premedikace Jako pøedpremedikaci na noc pøed výkonem podáváme nejèastìji hypnotika ze skupiny benzodiazepinù (flunitrazepam, diazepam, midazolam), nebo zolpidem (Stilnox, Hypnogen) [8, 9]. Ranní premedikace v den výkonu obsahuje nejèastìji jako sedativnì hypnotickou slo ku opìt benzodiazepiny. Ke sní ení peroperaèní hypertonické dysregulace se pou ívá klonidin (Catapresan) alfa2-sympatomimetikum s centrálním úèinkem, vìt inou v krátké infuzi pøed výkonem v dávce 0,150 mg. U pacientù s hypertenzí se bìhem pøedoperaèní pøípravy sna íme o co nejvyrovnanìj í hodnoty arteriálního tlaku. Ke sní ení kyselosti aludeèního obsahu jsou podávány antagonisté H2-receptorù. Preventivní podání nízkomolekulárních heparinù k omezení rizika tromboembolické nemoci se stalo

Anestezie a minimálnì invazivní operace v gynekologii

ji bì nou souèástí pøedoperaèní medikace pøed laparoskopiemi.

1.7.3 Volba anesteziologického postupu Nejbì nìj í doporuèený postup je celková doplòovaná anestezie s tracheální intubací a umìlou plicní ventilací (UPV). UPV bez pou ití PEEP (positive endexpiratory pressure), s vy ími objemy podle hodnot ET CO2 (end tidal CO2) na kapnografické køivce. Minutový objem by mìl být asi o 30 % vy í; je otázkou u konkrétního pacienta, zda zvý ením dechového objemu èi frekvence. Zvý ení frekvence se jeví výhodnìj í pro men í nárùst inspiraèních tlakù. U obézních pacientù, s ji vy ími inspiraèními tlaky, volíme ventilaèní re im tak, aby byla co nejvy í eliminace CO2 s pøijatelnými tlaky v dýchacích cestách. Na pou ití oxidu dusného (N2O) k anestezii jsou nejednotné názory. N2O difunduje do tìlních dutin vyplnìných vzduchem, èím zpùsobí mimo jiné distenzi støevních klièek, která zvy uje riziko poranìní nitrobøi ních orgánù. Halothan inhalaèní anestetikum není vhodné pou ívat, a to z dùvodu senzibilizace myokardu vùèi katecholaminùm a tím snadnìj ímu vzniku záva ných arytmií. Navíc je v gynekologické operativì bì né u ití vazokonstrikèních látek ke sní ení krevní ztráty bìhem výkonu. Tyto látky mají úèinky na myokard; obzvlá tì epinefrin (adrenalin), který sice významnì sní í krvácení, ale souèasnì významnì ovlivní kardiovaskulární aparát. Terlipressin (Remestyp) je z hlediska myokardu bezpeènìj í, ale vazokonstrikèní úèinek je men í [10].V souèasné dobì se z inhalaèních anestetik nejèastìji pou ívají izofluran a sevofluran. Z dùvodù mo né regurgitace aludeèního obsahu se doporuèuje zavedení nazogastrické sondy k odsátí aludeèního obsahu a dekompresi gastrointestinálního traktu. Je v ak tøeba mít na zøeteli, e pøi zavedené nazogastrické sondì dochází k naru ení funkce gastroezofageálního svìraèe. Ideální by tedy bylo odsátí aludeèního obsahu pøed výkonem a poté vyta ení sondy. Trendelenburgova poloha sice drénuje aludeèní obsah mimo dýchací

cesty, pøi její zmìnì na polohu horizontální v ak mù e dojít k zateèení èi k aspiraci. Pro úvod do celkové anestezie se u ívají bì ná intravenózní anestetika (barbituráty, etomidat, propofol, benzodiazepiny). Pøi vedení anestezie jako totální intravenózní anestezie (TIVA) byl prokázán men í výskyt plicních atelektatických lo isek. Vìt inou se k vedení anestezie pou ívá kombinace inhalaèních anestetik, opioidù a svalových relaxancií. Svalová relaxace musí být velmi kvalitní, nedokonalá relaxace je pøíèinou ztí ených podmínek pro operatéra, zvý eného intraabdominálního tlaku a z toho plynoucích ne ádoucích úèinkù. Pou íváme svalová relaxancia nedepolarizujícího typu. Pøednost mají látky neuvolòující histamin (vekuronium, rokuronium, mivakurium). V závìru operaèního výkonu je nutná hluboká anestezie pro kontrolu operaèního pole pøi kapnoperitoneu s po adavkem dobré svalové relaxace a s velmi rychlou suturou kanálù po portech a koncem výkonu. Èasto je tedy na vyvedení z anestezie a spolehlivé odeznìní svalové relaxace zapotøebí del í doba ne u laparotomie, kde lze ji mnohem døíve sní it a pøeru it pøívod anestetik. Potlaèení presorické odpovìdi bìhem výkonu lze ovlivnit bud¡ dostateènì hlubokou anestezií nebo lze u ít beta1-agonistu-esmolol, který má i pøíznivý vliv na renální prokrvení. U gynekologických výkonù byl prokázán vy í výskyt pooperaèní nevolnosti a zvracení (PONV) vlivem zvý ené hladiny serotoninu pøi ischemizaci splanchniku. Výskyt PONV lze sní it ji bìhem anestezie buï podáním anestetik s antiemetickým úèinkem (propofol) nebo podáním antiemetika (ondansetron) ji na operaèním sále ke konci výkonu. Vyu ití svodné anestezie je v literatuøe popisováno spí e u laparoskopických výkonù v anti-Trendelenburgovì poloze, bì nì se v ak neu ívá. Kombinace svodné a celkové anestezie je lákavá pro výrazný sympatikolytický vliv svodných technik (epidurální, subarachnoidální). Av ak obava z vlivu synergie celkové a svodné anestezie na hemodynamiku a mo nosti vzniku záva né hypotenze pøeva uje.

Monitorace

1.8 Monitorace Rozsah monitorace závisí na stavu pacientky a eventuálních komplikujících onemocnìních, ale také na mo nostech pracovi tì. Rutinnì a povinnì je monitorována EKG køivka, saturace krve kyslíkem (SpO2), neinvazivní krevní tlak, kapnografie, ventilaèní parametry (VT, MV, inspiraèní tlak, dechová frekvence), nitrobøi ní tlak. Pokud lze, je velkým pøínosem monitorování svalové relaxace. S modernìj ími anesteziologickými pøístroji lze monitorovat plicní funkce (spirometrické hodnoty, compliance ). U indikovaných pacientek pøichází v úvahu monitorace tìlesné teploty, centrálního ilního tlaku (CVP), tlaku v zaklínìní (PAWP), krevních plynù, acidobazické rovnováhy, glykemií, transezofageální echokardiografie (TEE), invazivní mìøení arteriálního tlaku. V dy je nutno minimalizovat invazivní metody. Zavedení plicnicového katétru je metoda, která pøiná í èetná rizika. V souèasnosti lze sní it invazivnost monitorace napøíklad èidly k mìøení CO2 umístìnými v tracheální rource. Vzhledem k dlouhotrvajícím úèinkùm kapnoperitonea je velmi dùle itá monitorace v èasném pooperaèním období na zotavovacím pokoji.

1.9 Komplikace Pokud je dodr ena peèlivá pøedoperaèní pøíprava a pokud i bìhem výkonu jak operatér, tak anesteziolog postupují tak, aby minimalizovali rizika spojená s laparoskopií, je vznik komplikací omezen. Anesteziolog se více èi ménì podílí na øe ení chirurgických komplikací (poranìní nitrobøi ních orgánù, krvácení ) . Komplikace spojené s anestezií a úèinky kapnoperitonea a polohy øe í bìhem operace pøedev ím anesteziolog. Respiraèní komplikace. V peroperaèním období mù e vzniknout podko ní emfyzem, bronchospastická reakce dýchacích cest na zvý ení inspiraèního tlaku (pi), barotrauma s pneumotoraxem, mediastinální emfyzem, endobronchiální sklouznutí tracheální rourky s atelektázou druhostranného plic-

ního køídla, barotrauma a hypoxemie. Byl popsán i vznik hydrotoraxu [11]. Pøi nedostateèném ventilaèním re imu dojde k hyperkapnii a respiraèní acidóze. Obávaná a mnohdy smrtelná komplikace je plynová embolie. CO2 se buï poranìnou cévou nebo i bez poranìní dostává do obìhu. Vìt ina embolií vzniká v iniciální fázi insuflace nebo pøi cévní preparaci. Pro patofyziologické následky má význam rychlost a mno ství vniklého plynu. Náhle vzniklá tachykardie, pokles SpO2 a ETCO2 nás v dy nutí pomyslet na tuto záva nou komplikaci. Velmi vá né problémy mù e zpùsobit i aspirace nebo zateèení regurgitovaného aludeèního obsahu do dýchacích cest, zvlá tì pokud je pH aludeèního obsahu nízké. Kardiovaskulární komplikace. Pùsobením zvý eného tonu sympatiku a vy í hladiny CO2 jsou èasté výkyvy TK (hypertonická dysregulace) a arytmie. Ke kardiovaskulárním problémùm mohou pøispìt vazokonstrikèní látky. Ostatní komplikace se neli í od komplikací vzniklých bìhem jiných výkonù. Po dlouhodobých výkonech lze oèekávat hypotermii, èastìj í je i posti ení renální funkce a vznik oligurie. V pooperaèním prùbìhu je prokázána men í alterace ventilaèních funkcí ne u klasické laparotomie. Ale i u zdravých pacientek byly je tì 2 3 hodiny po skonèení anestezie namìøeny vy í hladiny CO2, proto je dùle itá pooperaèní monitorace a správné naèasování aplikace analgetik. U pacientek s lehkou hypotermií a tøesavkou po výkonu stoupá znaènì spotøeba kyslíku (a 4krát). Pokud jde o pacientky kardiálnì èi respiraènì limitované, je hypoxemie záva ná pro myokard a CNS. Pooperaèní bolestivost bývá obvykle men í ne po laparotomii. Je spojena s distenzí cév a nervù a drá dìním bránièního nervu. Vznikající bolest je tøeba úèinnì tlumit se zøetelem na respiraèní aktivitu pacientky. Vyu íváme pøedev ím farmakologické metody ovlivnìní bolesti, a to tøemi skupinami lékù: opioidy, nesteroidními antiflogistiky (NSAID), lokálními anestetiky. Pro minimalizaci bolesti lze ji bìhem výkonu uèinit nìkolik opatøení: infiltrace okolí portù lokálním anestetikem, udr ení IAP do 12 mm Hg, ohøátý a zvlhèený CO2, evakuace reziduálního plynu po výkonu, preemp-

Anestezie a minimálnì invazivní operace v gynekologii

tivní analgezie tato v echna opatøení zmen ují bolestivost. S velmi dobrým analgetickým efektem a s minimem vedlej ích úèinkù je popisována instilace lokálního anestetika (bupivakain) do peritoneální dutiny. Pokud byla tato metoda kombinována s podáním opioidu parenterálnì, byl výsledný analgetický efekt velmi dobrý. NSAID nejsou pøíli doporuèována pøedoperaènì a peroperaènì vzhledem k mo nému ledvinovému po kození. V pozdìj ím pooperaèním období ji není proti jejich u ití námitek (pokud neexistují jiné kontraindikace). Laparoskopické výkony jsou bezesporu pøínosem pro pacientku a pøi peèlivém zvá ení stavu konkrétní pacientky, pøi dobré pøedoperaèní pøípravì, etrné anestezii a etrném operaèním postupu (udr ení pøijatelného intraabdominálního tlaku, optimalizace sklonu pøi Trendelenburgovì poloze) a dokonalé monitoraci i zcela bezpeèné. Nároky na anesteziologa jsou v ak, jak z pøedchozích øádkù vyplývá, vysoké.

Literatura 1. 2.

KOLEKTIV. Anestezie k laparoskopickým výkonùm. Suppl. Anest. Neodkl. Péèe, 1999. LARSEN, R., et al. Anestezie. Praha : Grada, 1998, s. 739.

ØÍHA, H. Anestezie u laparoskopických výkonù. Referátové výbìry A+R, 1998, 4 5, s. 226 234 . 4. ELTABBAKH, GH. Laparoscopic surgery in obese women. Obstet. Gynec., 1999, 94, p. 704 708. 5. MAREK, O., et al. Anesteziologické postupy v bøi ní chirurgii. Anest. Resusc. Péèe, Nadace AIM, 1998, s. 116 123. 6. MÁLEK, J., et al. Perorální Klonidin v premedikaci pøed laparoskopickou cholecystektomií srovnání rùzných zpùsobù premedikace klonidinem. Anest. Neodkl. Péèe, 1999, 3, s. 111 116. 7. MÁLEK, J., et al. Premedikace Moxonidinem (CYNT) a laparoskopická cholecystektomie. Anest. Neodkl. Péèe, 2001, 6, s. 288 290. 8. KOIVUSALT, AM., LINDGREN, L. Effects of carbondioxide pneumoperitoneum for laparoscopic cholecystectomy. Acta Anaesth. Scand., 2000, 44, p. 834 841. 9. ADAMCOVÁ, P., HYNEK, T., BUCHAL, J. Vliv lokální aplikace epinefrinu (adrenalin) nebo terlipressinu (Remestyp) na zmìnu hemodynamických parametrù bìhem laparoskopicky asistované vaginální hysterektomie nebo vaginální hysterektomie. Suppl. Anest. Neodkl. Péèe, 2001, s. 50 53. 10. DRUMMOND, GB., RUNCÁN, MK. Abdominal pressure during laparoscopy: Effects of Fentanyl. Br. J. Anaesth., 2002, 88, p. 384 387. 11. KANNO, T., et al. Hydrothorax: an unexpected complication after laparoscopic Myomectomy. Br. J. Anaesth., 2001, 87, p. 507 509.

Úvod

2 Imunitní a hormonální zmìny v souvislosti s laparoskopií Z. Holub

2.1 Úvod Výsledky chirurgické léèby se v posledních letech výraznì zlep ily v dùsledku pokrokù v anestezii, v chirurgické technologii a v pooperaèní péèi [1]. V prùbìhu posledního desetiletí se laparoskopické operace staly, v porovnání s otevøenou chirurgií, integrální souèástí bì né chirurgické praxe se v emi výhodami, jako je men í pooperaèní bolest, zkrácená hospitalizace, sní ení pooperaèní morbidity, døívìj í návrat bì ných aktivit a lep í estetické výsledky. Lze pova ovat za prokázané, e chirurgický výkon je spojen s významným útlumem imunitní funkce, jeho stupeò a délka trvání jsou determinovány rozsahem a záva ností iniciálního operaèního inzultu [2]. Vzhledem k tomu, e laparoskopický výkon sni uje operaèní trauma, lze pøedpokládat, e následná imunitní odpovìï mù e být ménì výrazná. Zatímco vìt ina studií prokázala pøíznivou systémovou imunitní reakci v dùsledku laparoskopického pøístupu k operaci, v pøípadì místní imunitní reakce na úrovni peritoneální dutiny by tomu tak nemuselo být [2].

V následujícím textu jsou pøedkládány poznatky, které byly získány z recentní literatury a z výsledkù vlastních studií o vlivu laparoskopické hysterektomie na pooperaèní metabolické, zánìtlivé a imunitní zmìny.

2.2 Laparoskopie, imunitní funkce a zánìtlivá reakce Vliv laparoskopické techniky na imunologickou odpovìï zaèal být zvý enì studován v souvislosti s uvedením minimálnì invazivních chirurgických technik. V posledních letech byla provedena øada experimentálních a klinických studií, které byly zamìøeny na hodnocení celkové imunitní reakce v souvislosti s laparoskopickou chirurgií [3 9]. Klinické nálezy z tìchto studií prokazují rozdílné výsledky, které mohou vycházet z nerozsáhlých randomizovaných souborù (tab. 2.1).

Tab. 2.1 Vliv laparoskopické operace na perioperaèní endokrinní a imunitní funkce Autor

Typ operace

Parametr

Yuen ( 1998)

LH vs AHY

CRP * IL-6* Leu* Kortizol*

Harkki Siren (2000)

LH vs AHY

CRP* IL-6* TATI ns CA 125 ns

Holub (1999)

LH vs AHY

CRP* IL-6 *

Ellström (1996)

LH vs AHY

CRP ns IL-6 ns Kortizol ns

Joris (1992)

LPSC vs klasická CHCE

CRP* IL-6 * Leu* Kortizol ns

Redmond (1994)

LPSC vs klasická CHCE

CRPns TNF* Leu* Kortizol ns

*významný rozdíl v poklesu reakce (P < 0,05); ns bez významného rozdílu; LH laparoskopická hysterektomie; AHY abdominální hysterektomie; CHCE cholecystektomie