EB961986

��

OBSAH

PODÌKOVÁNÍ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

7

O AUTORECH . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

9

PØEDMLUVA . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11

A

KRIZE . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13

1. VYMEZENÍ POJMU KRIZE . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15 (Nadì da patenková) 1.1 Identifikace krize . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 17 1.2 Pøíèiny krize . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 19 2. TYPOLOGIE KRIZÍ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 23 (Nadì da patenková) 2.1 Vývojové krize . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 23 2.2 Situaèní krize . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 26 2.3 Kumulované krize . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 27 2.4 Baldwinova typologie krizí. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 28 3. PRÙBÌH KRIZE . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 33 (Nadì da patenková) 3.1 Determinanty prùbìhu krize . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 34 3.2 Pomoc v krizi . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 35 3.3 Pøekonání krize . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 47

B

KDO JE V KRIZI . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 49

4. JEDINEC V KRIZI . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 51 4.1 Dítì v krizi . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 51 (Nadì da patenková) 4.2 Dospívající v krizi . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 60 (Nadì da patenková) 4.3 Dospìlý v krizi . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 63 (Nadì da patenková) 4.4 Senior v krizi . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 65 (Dana Sýkorová)

5. RODINA V KRIZI . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . (Irena Sobotková) 5.1 Definice rodinné krize. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.2 Pøíèiny a typy rodinných krizí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.3 Vybrané pøístupy k rodinné krizi . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.4 Diagnostika krize v rodinì . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.5 Adaptace rodiny øe ení krize . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6. KOMUNITA V KRIZI . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . (Alice Pøíhodová) 6.1 Pojem komunita v krizi . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6.2 Komunita v krizi . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

73 73 75 78 81 82 85 85 89

7. SPOLEÈNOST V KRIZI . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 93 (Miroslav Dopita) 7.1 Jak je to s krizí spoleènosti? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 93 7.2 Jak se z pohledu souèasných poznatkù díváme na krizi dnes? . . . . . . . . . . 94 7.3 Je spoleènost v krizi? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 102 ZÁVÌR . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 105 POZNÁMKY . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 107 Poznámky k èásti Krize . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 107 Poznámky k èásti Kdo je v krizi? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 112 LITERATURA . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 121 REJSTØÍK . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 127

PODÌKOVÁNÍ

/

7

PODÌKOVÁNÍ

Chtìla bych velmi podìkovat v em èlenùm autorského kolektivu: doc. PhDr. Irenì Sobotkové, CSc., PhDr. Danì Sýkorové, Ph.D., PhDr. Alici Pøíhodové, Ph.D. a Mgr. Miroslavu Dopitovi. Ráda bych také podìkovala svým uèitelùm, lektorùm, kolegùm a v mnoha ohledech vzorùm, pøedev ím pak: Yvonì a Lubo ovi, Dádì, Bobinì, Marii, Ivance, Jitce, Du anovi a Oldøichovi, kteøí mi pomohli fenomén krize pochopit a uchopit . Také bych chtìla ocenit redaktory nakladatelství Grada Publishing, a.s., e se bìhem práce na na í knize nedostávali do (pøíli velké) krize V neposlední øadì bych chtìla podìkovat svým nejbli ím za trpìlivost, pochopení a tvùrèí zázemí. Dìkuji. Nadì da patenková, rozená Kubíèková

O AUTORECH

/

9

O AUTORECH

PhDr. Nadì da patenková, Ph.D., roz. Kubíèková (1973) Vystudovala psychologii, sociologii a andragogiku v profilaci na sociální práci. Pùsobila jako sociální pracovnice v rodinné poradnì, externí pracovník a posléze supervizor a odborný garant Linky SOS ve Zlínì. V souèasné dobì pøedná í na Zdravotnì sociální fakultì Ostravské univerzity a na Filozofické fakultì Univerzity Palackého v Olomouci, kde také vede Univerzitu tøetího vìku. Je autorkou kni ních monografií Zármutek a pomoc pozùstalým a Krizová intervence pro praxi. Doc. PhDr. Irena Sobotková, CSc. (1964) Vyuèuje na Katedøe psychologie Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Zamìøuje se hlavnì na vývojovou psychologii a psychologii rodiny. Dlouhodobì se v rámci obèanských sdru ení vìnuje poradenství pro pìstounské rodiny a v psychologické poradnì pøi FF UP se rovnì specializuje na rodinné a partnerské problémy. Její výzkumné aktivity se týkají pøedev ím funkènosti a odolnosti rodin. Publikovala øadu prací, mj. monografii Psychologie rodiny. Anga uje se v nìkolika národních i mezinárodních odborných spoleènostech (napø. Èeskomoravská psychologická spoleènost, IAFP- International Academy of Family Psychology). PhDr. Dana Sýkorová, Ph.D. (1957) Je odbornou asistentkou v oboru sociologie na Filozofické fakultì Univerzity Palackého v Olomouci. Zabývá se dlouhodobì sociologií rodiny, zejména mezigeneraèními vztahy a pøíbuzenstvem jako zdrojem pomoci a podpory. Participovala na øadì výzkumných projektù, publikuje v Sociologickém èasopise i v mezinárodních recenzovaných èasopisech. V souèasné dobì je nositelkou grantu GAÈR, reg. è. 403/02/1182 Senioøi ve spoleènosti. Strategie zachování osobní autonomie . PhDr. Alice Pøíhodová, Ph.D. (1973) Vystudovala obor sociologie andragogika (specializace sociální práce) na Filozofické fakultì Univerzity Palackého v Olomouci, v doktorandském studiu pokraèovala v oboru sociální práce na Fakultì zdravotnictví a sociální práce na Trnavské univerzitì. V souèasné dobì pùsobí jako odborný asistent na katedøe sociální práce Zdravotnì sociální fakulty Ostravské univerzity. Jejím hlavním odborným zájmem jsou metody sociální práce, vyuèuje komunitní sociální práci. Spolupracuje s nestátními organizacemi na komunitních projektech.

10

/

KRIZE

Mgr. Miroslav Dopita (1972) Absolvoval obor sociologie a andragogika na Filozofické fakultì Univerzity Palackého v roce 1997. V souèasnosti je zamìstnán na Katedøe sociálních vìd Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, kde vyuèuje obecnou sociologii a sociologické teorie. Specializuje se na problematiku kulturní a sociální reprodukce spoleènosti, zvlá tì v díle Pierra Bourdieuho. Je autorem øady statí a spoluautorem nìkolika uèebních textù.

®

PØEDMLUVA

/

11

PØEDMLUVA

Krize je v souèasné dobì ve spoleèenských vìdách a pøedev ím pak v psychologii a sociologii velmi frekventovaným pojmem. Je skloòována ve v ech pádech a jsou jí pøipisována rùzná adjektiva. Termín pøejala i obecná èe tina, aby ho jak øíká Klimpl vyprázdnila, proto e krize je módní slovo. Ale co je to vlastnì krize? Je to normální nebo nenormální stav? Koho mù e krize postihnout? Jak se taková krize projevuje? Jaké má dùsledky? Je nutné ji nìjak øe it? Tyto a podobné otázky jsme si kladli a pokusili se na nì hledat a snad i nalézt odpovìdi. Cílem této publikace je ukázat, e krize není nic výjimeèného nejen v ivotì èlovìka, ale i v dal ích sociálních systémech a e pokud se objeví, je mo né ji urèitým zpùsobem pøípadnì i øe it. V první èásti publikace se zamìøíme na vymezení pojmu krize, identifikujeme pøíèiny této situace, objasníme si typologii krizí a prùbìh krizové situace. Nastíníme mo nosti (a limity) pomoci v krizi a to jak formální, tak neformální. Podíváme se také na to, co znamená (a neznamená) pøekonání krize. Druhá èást publikace pøiná í zamy lení nad tím, kdo (resp. co) je v krizi. Pozornost je vìnována jedinci v krizi, rodinì v krizi, komunitì v krizi i spoleènosti v krizi. V psychologii je krize pojímána pøedev ím jako zále itost jedince, individua. Sociologie nahlí í na fenomén krize ir í optikou krize je situace, která postihuje spoleènost a její instituce, postihuje komunity a jiné sociální skupiny. Je tøeba si uvìdomit, e jedinec nepøedstavuje izolované individuum, je ve vzájemné interakci s jinými sociálními systémy reaguje na jejich zmìny, adaptuje se na nì (a nebo také ne) a zpìtnì je nìjakým zpùsobem ovlivòuje. Krize jiných sociálních systémù tak vytváøí kontext, resp. referenèní rámec pro krize individuální. S ohledem na specifika krize a krizové intervence v rùzných obdobích ivota jedince je pojednáno o krizích v dìtství, dospívání, dospìlosti a ve stáøí zvlá . Kapitola o krizích v rodinì zahrnuje také problematiku krizí man elských, resp. partnerských. Následující kapitola reflektuje problematiku komunity v krizi. Závìreèná kapitola pak analyzuje pojem krize ve spoleènosti, v její struktuøe a dynamických systémech. Dozvíte se, e systémy samy o sobì v krizi být nemohou a e pøesnìj í oznaèení toho, èemu øíkáme krize ve spoleènosti, je spí e nedostateèná systémová integrace. Cílem pøedlo ených textù je ukázat, e krize není vlastním projevem jednotlivých institucí, ale e je v dy dùsledkem lidského jednání, které v jeho zdrojích a dùsledcích studují obì vý e zmínìné humanitní vìdy psychologie i sociologie.

/

A KRIZE

13

Turn static files into dynamic content formats.

Create a flipbook