EB961952

��

OBSAH I.

POZNEJ (ALESPOÒ V MEZÍCH MÍRNÉHO POKROKU A ZÁKONA) SEBE SAMA?! . . . . . . . . . . . . . . . 7 Pár øádek teorie aneb Co to je, kdy se øekne osobnost . . . . . . . . 9 Know-how výcviku pansofického managementu aneb Jak se stát úspì ným . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13 A zpìt k realitì . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 17 Retrotesty nejen z Jilemnice . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 17 Testy: Jakou máte pamì ? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 18 Zkou ka pamìti s rozptylem. . . . . . . . . . . . . . . . . 19 Introverze-extroverze . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 20 Jste (vìènì) mladí? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 22 II. TESTY (KONEÈNÌ PØEVÁ NÌ) VÁ NÌ. . . . . . . . . 24 Testy: Jste tvùrci svého osudu? . . . . . . . . . . . . . . . . . . 24 Co vás èeká a nemine. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 26 Jste introvertní, nebo extrovertní?. . . . . . . . . . . . . . 29 Jste øádní lidé? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 31 Jste mu , nebo ena? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 33 Macho, nebo slu ný, zodpovìdný a seriózní mu ? . . . . . 34 Jste tvrdí , mìkcí , konzervativní nebo radikální? . . . . . 36 III. KDO, CO, KDE, KDY, JAK JSEM JÁ? . . . . . . . 40 Testy: Chtìl bych mít svoje foto nejen na noèním stoleèku . . . 40 Jak hodnotíte své místo ve svìtì? . . . . . . . . . . . . . 42 Hamiltonova stupnice pro hodnocení deprese (v sebehodnotící úpravì) . . . . . . . . . . . . . . . . . . 45 Jaký vlastnì jsem? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 49 Co si odná íte do ivota? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 51 Testy: Pøistøihovali vám rodièe køídla? . . . . . . . . . . . . . . . 51 Vy a vá scénáø . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 53 Jste zralou enou zbyteènì si komplikující ivot? . . . . . . 55 Jak hodnotíte ivotní události? . . . . . . . . . . . . . . . 56 |5|

Intelekt skuteènì není v echno . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 58 Testy: Umíte hospodaøit s èasem? . . . . . . . . . . . . . . . . . 58 Vìkové IQ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 59 Vycházíte se svými emocemi? . . . . . . . . . . . . . . . 60 Pro zahradníky-amatéry : Jakým zpùsobem se proSAZUjete? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 62 Risk = zisk . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 65 Ctíte tradice? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 67 IV. VY A 100+1 PROJEVÙ VA EHO CHOVÁNÍ . . . . . . 71 Testy: Skøivánek, nebo sova? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 72 Jak nakládáte s èasem?. . . . . . . . . . . . . . . . . . . 74 Jakou máte vùli? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 76 Dovedete hospodaøit s èasem? . . . . . . . . . . . . . . . 77 Zájmy a vy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 80 Vy a va e hodnoty. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 83 Jste samorost , nebo osobnost spí e konvenèní? . . . . . 85 Jste sám(a) sebou? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 87 Umíte improvizovat?. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 88 Jste skuteènì tolerantní? . . . . . . . . . . . . . . . . . . 90 Sázíte na náhodu? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 92 Je poøádek vá dobrý sluha , nebo zlý pán ? . . . . . . . 95 Je práce a úspìch va e droga? . . . . . . . . . . . . . . . 96 Jste potenciálním workoholikem? . . . . . . . . . . . . . . 98 Malá inventura. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 99 V. BONUS PRO SAMOZVANÉ DIAGNOSTIKY ANEB NE, TAKHLE OPRAVDU NE! . . . . . . . . . . 102 VI. MÍSTO ZÁVÌRU . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 107 Test: Pou íváte ve stresových situacích rozum? . . . . . . . . 107 PØEÈTÌTE SI . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 110

|6|

I. POZNEJ (ALESPOÒ V MEZÍCH MÍRNÉHO POKROKU A ZÁKONA) SEBE SAMA?! Tvrdit o nìèem, e ji staøí Øekové , bývá o idné. Obvykle je to pravda. Jako vìt ina pravd i tato si koleduje o zlehèování. I zde mo no navázat na tradici. ertovat na toto téma zaèal zøejmì Jaroslav Ha ek, po nìm následovaly parodie Voskovce a Wericha. U díla poslednì jmenovaných se pozdr íme, neb dí: Ètìte bibli, tam to v echno je. Zda úplnì v echno, je vìcí názoru, leè mnohé urèitì. Namátkou tøeba podiv nad tím, e vidí tøísku v oku svého bratra, ale trám ve vlastním oku nepozoruje . Navíc je zcela bì né vnímat palèivì ka dou tøísku, ji na trám na ich problémù pøilo ilo okolí, leè vlastní, podstatný podíl na jeho rozmìrech nepozorovat Dá se to zmìnit? Do jisté míry ano. Tato kní ka chce pøispìt k zamy lení nad sebou samým i k reálnìj ímu vnímání sebe. Pro pøíruèku máme dva inspiraèní zdroje. Jednak urèitým zpùsobem navazujeme na dávno rozebranou publikaci Otestujte si svou du i . Du e v názvu oné publikace umo nila zabývat se irokým spektrem problémù. Styl letem svìtem v nové práci chceme zú it, více si v ímat osobnosti èlovìka. Doslova v ak i dnes platí omezení v textu z roku 1998: Mýlí se, kdo pøedpokládá, e k na í kní ce si ji jen musí poøídit bílý plá a zamy lený výraz a bude nejen sám sobì, ale i druhým psychologem, ba pøímo psychodiagnostikem. Psychodiagnostika je aplikovaná psychologická disciplína. Zamìøuje se na mìøení du evních vlastností a stavù, nepracuje pouze s testy, a pokud s testy pracuje, volí metody jinak pøipravené i koncipované, ne jsou zde uvedené. Na ím cílem nebylo a není vytváøet testy vìdecké, ale pouze nastavit ètenáøi a nìkterým jeho rysùm zrcadlo. Vìøíme, e nebude pøíli køivé, ale zajímavé a nutící k zamy lení. |7|

Ve vlastní psychologické praxi pova ujeme za základní metodu rozhovor a rozbor komunikace. Ten z ètenáøù, který by ve vý e zmínìném zrcadle na el obraz nepøíjemný, èi dokonce úzkostný, nech vyhledá odborného psychologa a pohovoøí s ním. Dost mo ná pak i na (tentokrát ji vskutku vìdecké) testy dojde.

Dobrý psycholog musí být té velkorysý èlovìk, a ne s odpu tìním hnidopich. Jako takovému mu je jasné, e slovo test nemá psychologie takøíkajíc propachtováno. Existují rùzné testy, od testù dejme tomu z fyziky a po ty, je testují parametry auta (oba pøíklady jsou pøevzaty ze Slovníku spisovné èe tiny. Praha, Academia 1978). Mimo striktnì vìdecké psychologické testy mohou být i testy psychologické hry. Pøedstava, e právì tyto zneu ije rafinovaný podvodník k vybavení své obskurní pseudovìdecké kanceláøe, seriózní psychology pøipraví o chleba a klienty patnými informacemi v ene do ne tìstí, je pøedstavou naivní. Dìlá se to zcela jinak. Ti, kdo new age pøekládájí jako òù rej ve smyslu nalezení nového Klondiku, jednají sugestivnìji a rafinovanìji. I sekty, je zaènou pomalièku, polehouèku, tøeba i testy a posléze ponechají obìti jen utrápenou du i prostou materiálních, majetkových svodù, mají své metody. Ostatnì nejen metody, ale i jejich kanceláøe jsou ji dávno vytvoøeny. S høíèkami na sebepoznání nemají nic spoleèného. Úvahu o testech uzavøeme vzpomínkou: Autor této kní ky druhdy coby student se ptal svého uèitele, legendárního psychologa PhDr. Huga irokého, CSc.: Které psychologické testy jsou nejlep í? Tázaný psychoanalytik jungiánského zamìøení se zamyslel a opáèil: Raven a Rorschach. Rorschachùv osobnostní test, ano to chápu, na to studentík, ale proè zrovna Raven? To je snadné, odpovìdìl významný psycholog, pota mo i známý ironik, jedinì Rorschachem se skuteènì nìco dozvíte a Ravena zadáte, kdy potøebujete pacienta zabavit na pùl hodiny, abyste se mohli nasvaèit

Autorská práva na vydání Rorschachových testù barvových skvrn získal Verlag Hans Huber Bern ji pøed pìknou øádkou let. Vìøíme, e i na e testy psychologické sebepoznávací hry vás zaujmou tak, e pøinejmen ím zapomenete na svaèinu. Druhý inspiraèní zdroj ponechme a na závìr kapitoly. Nyní bude lépe dát prostor pro pár øádek teorie. |8|

I. KAPITOLA

P ár øáde k t e or ie a ne b C o t o j e , k d y se øek n e os obnos t V bì né øeèi bezesporu èlovìk vynikající, dalo by se øíci i persona , nìkdo, kdo se obvykle pozitivnì a výraznì odli uje od ostatních lidí. Pojem persona hovorové èe tiny znamenal v antickém divadle masku s ústy tvarovanými tak, aby byl zvuk slov zesílen. Kdy nositel persony nìco øekl, tak to znìlo! Souèasná psychologie pøikládá pojmu osobnost ir í význam. Osobností je ka dý èlovìk jako celek se v emi svými vlastnostmi, schopnostmi, sklony a dovednostmi. Mù e tedy jít o jedince prùmìrné takøka v dy a v ude , nebo naopak nìkde velmi nadprùmìrné, jinde podprùmìrné Jednotlivé vlastnosti rozvinuté tak èi onak se mohou harmonicky snoubit v jeden, zjevnì vyrovnaný celek. Známe ov em i termín disharmonická osobnost . Vejde se sem asociální tvor v zásadì se zlatým srdcem (napø. filmaøka Olga Sommerová sleduje formou sbìrného dokumentu podobnou dámu, která krade, ale nikdy chudákovi , ji více ne 10 let, pravda vìt inu doby nutno natáèet ve vìzení) i geniální vìdec èi filozof neschopný ít v klidném man elství a vychovávat vlastní dìti. Netøeba asociovat smìrem ke hvìzdám typu J. J. Rousseaua, mo no hledìt podstatnì ní e. Jak to, e pan XY vyhraje ka dý konkurz, jeho se zúèastní, ale ádná partnerka s ním nevydr í, nebo mo ná opaènì on to se ádnou nevydr í? Jisté je, e na utváøení osobnosti se podílejí vlivy z prostøedí (pøírodního, vìcného, sociálního), vlivy výchovy i vlivy dìdiènosti. Èlovìk se rodí s urèitými dispozicemi dìdìnými po pøedcích. Psychika èlovìka je výsledkem slo itého vzájemného pùsobení jak faktorù endogenních (dìdiènost), tak exogenních (výchova a prostøedí). K tomu se docela dobøe hodí opìt Voskovce a Wericha: ivot je jen náhoda Nebo snad spí e v echno v ivotì je náhoda? V souèasném pojetí je osobnost jednotou psychických procesù, stavù a vlastností a souhrnem vnitøních determinant pro ívání a chování. Není tedy zdaleka jen tím, co je vidìt, není ani synonymem du e èlovìka. Jde |9|

o celek vnitøku a vnìj ku . Není to zøejmì pravda o masce èlovìka , co coby bonmot prohlásil lord, slavný romantický básník G. G. Byron, v jeho biografii lze najít nejednu disharmonii. Nejspí by se dalo øíci je to maska a pravda èlovìka v pozoruhodném mixu. Nebo snad hardware a software?

Jak se vyznat v osobnosti? Na co se pøi posuzování struktury osobnosti zamìøit pøedev ím? Zdá se, e osobnost lze pomìrnì pøesnì popsat pomocí výètu vlastností. Klasik R. B. Cattell jich ve svém dotazníku popsal estnáct, neménì významný klasik H. J. Eysenck takto vyu il tøi. V souèasnosti se zdá být pøijatelná tzv. velká pìtka. Prvním krokem, východiskem k jejímu urèení byl rozbor jazykové zásoby. Pracnì, leè pøesnì lze ze slovníkù vypsat slova charakterizující vlastnosti osobnosti. Vznikne tak seznam nìkolika tisíc vlastností. Z nich se pak slo itými matematickými postupy vyberou názvy nejvíce charakteristické. Ty pak hodnotí nezávislí posuzovatelé dle toho, jak jsou jednotlivá slova výsti ná. Nejen v èe tinì, ale i v øadì jiných jazykù se názvy jednotlivých rysù seskupí do pìti významných oblastí: 1. Extroverze Sem patøí kvalita a kvantita interpersonálních interakcí, stav aktivace, potøeba stimulace. Vysoká úroveò je zde zaznamenána u osob aktivních, optimistických, obrácených na druhé lidi, øeèných. Nízké skóre vystihuje opak uzavøené, vá né, mlèenlivé lidi. Ti jsou orientováni spí e na úkoly ne na lidi. Dávají pøednost tichu pøed bodrým halasem. 2. Emocionální stabilita Na jedné stranì v kladné podobì klid, uvolnìnost, stabilita, pøimìøená míra asertivity bez pøímìsi agrese, uvolnìnost v projevu a spokojenost se svým údìlem a mo nostmi i mezemi. Na stranì druhé neuroticismus, tenze, neklid, nejistota, labilní nervozita a úzkostné reakce, vèetnì nepøimìøených obav o své zdraví. Lze odli it osoby náchylné k psychickému vyèerpání, k vyhoøení psychických rezerv organismu i v relativnì | 10 |

I. KAPITOLA

®

pøijatelných podmínkách, ke zhroucení a k závislosti na nereálných ideálech od osob odolných a nezdolných, které hned tak nìco z míry nevyvede. Jinými slovy na jedné stranì psychická stabilita, na stranì druhé psychická instabilita. 3. Pøívìtivost Zjednodu enì apriornì pøátelský pøístup k lidem proti pøedem vzniklému, tedy apriornímu nepøátelství. V pozitivní podobì vstøícnost, zájem o druhé, schopnost poskytnout jim psychickou podporu, jednat laskavì a upøímnì bez skrytých plánù. Opakem a projevem nízkého skóre je hrubost, cynismus, podezíravost, bezcitnost, agresivní mstivost. 4. Svìdomitost Kdo je ideálem rodiny i koly ? Spolehlivý, na výsledky a formy svého chování v dobrém slova smyslu nároèný èlovìk smìøující ke kladným a pøedem urèeným cílùm. Jeho opakem je laxní nedbalec ba ící po po itcích teï a nyní , lenoch, nespolehlivý flink. 5. Intelekt, tvoøivost, otevøenost vùèi zku enostem Vysoké skóre znamená tvoøivou zvídavost, originalitu, v estranné zájmy se schopností abstrakce. Na stranì nízkého skóre najdeme konzervativní, konvenèní pøízemnost spojenou s úzkými zájmy a neschopností abstrakce. Nemù e jít jen o umìní vyøe it testy inteligence , ale spí e o schopnost orientovat se ve slo itém, nejistém a mìnlivém svìtì, v nìm není málem nic jistého. Dodejme, e v této knize není ádný z testù inteligence. Od té doby, co 24. 5. 2003 televize NOVA zjistila v testu národa, e èe tí mu i mají prùmìrné IQ 116 a èeské eny 114, je to zbyteèné. Jsme toti národ nadprùmìrnì inteligentní. A ji volíme KSÈM (prùmìrné IQ 113) nebo Unii svobody (prùmìrné IQ 120) nebo kteroukoliv parlamentní stranu s pøizniveckým IQ mezi uvedenými, jsme prostì jednièky Ve skuteènosti je to daleko slo itìj í nejen v onglování se slùvkem nadprùmìr. Mimo jiné i proto, e podobnì jako nevede jedna cesta ke tìstí, tak také nevede jedna cesta k zmìøení intelektu. Navíc to, e v tom kterém testu nìkdo skóruje víc ne druhý, mù e mo ná znamenat, e je inteligentnìj í , leè nemusí to znamenat, e je chytøej í, rozumnìj í, moudøej í, snesitelnìj í | 11 |

Turn static files into dynamic content formats.

Create a flipbook