Issuu

NOC KOSTELŮ a její využití pro prezentaci památek sakrálního charakteru Jitka Jonová (ed.)

Univerzita Palackého v Olomouci

NOC KOSTELŮ a její využití pro prezentaci památek sakrálního charakteru

Jitka Jonová (ed.)

Olomouc 2025

Metodika typu NmetS schválená Ministerstvem kultury (osvědčení č. 308 Ministerstva kultury ČR, Odboru výzkumu a vývoje, Č. j. MK 106667/2025 OVV, Sp. Zn. MK‑S 12359/2022 OVV ze dne 8. 12. 2025) Metodika je určena odborným pracovníkům církevních, státních i soukromých paměťových institucí, které se zabývají péčí o sakrální památky a jejich ochranou. Cílovými skupinami jsou pracoviště zaměřená na výzkum a dokumentaci sakrálních památek a jejich správci. V neposlední řadě se metodika obrací k široké odborné i laické veřejnosti, která se pre‑ zentaci sakrálních památek věnuje systematicky či zájmově nebo má možnost ovlivňovat péči o sakrální památky, zpřístupňované rovněž v rámci Noci kostelů. Metodika vznikla v rámci výzkumného projektu „Sakrální objekty: prezentace, péče a zhodnocení“ (DH23P03OVV069), financovaného z Programu na podporu aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje národní a kulturní identity na léta 2023 až 2030 (NAKI III). Neoprávněné užití tohoto díla je porušením autorských práv a může zakládat občansko‑ právní, správněprávní, popř. trestněprávní odpovědnost. Autoři textů: Mgr. Lukáš Jambor, doc. PhDr. Jitka Jonová, Th.D., PhDr. Zdeněk Orlita, Ph.D., Mgr. Pavel Macura, Josef Mikulášek, Ph.D., PhDr. Aleš Naňák, Ph.D., Mgr. Jakub Novák, Ph.D., Mgr. Libor Šturc, ICLic. Jiří Zámečník, Mgr. Helena Zápalková, Ph.D. Odborní recenzenti: PhDr. Eva Doležalová, Ph.D., doc. Mgr. Jaroslav Šebek, Ph.D., DSc. © Text: Lukáš Jambor, Jitka Jonová, Zdeněk Orlita, Pavel Macura, Josef Mikulášek, Aleš Naňák, Jakub Novák, Libor Šturc, Jiří Zámečník, Helena Zápalková, 2025 © fotografie: Petr Hofman, 2023, Alexander Müller, 2019, Tobias Müller, 2014, Člověk a víra – Ro‑ bert Beníček, 2022, Ivana Bužková, 2023, Tomáš Cigánek, 2019, Radek Hanskut, 2024, Vojtěch Hlávka, 2019, Lucie Horníková, 2023, Bohuslav Kyslík, 2025, Pavel Langer, 2019, Dominik Novák, 2019, Petr Polanský, 2019, Zdeněk Poruba, 2024, 2025, Martina Řeho‑ řová, 2017, 2019, 2022, Radoslav Vnenčák, 2025, Muzeum umění Olomouc – Markéta Ondrušková, 2015, 2023 © Univerzita Palackého v Olomouci, 2025 https://doi.org/10.5507/cmtf.25.24467726 ISBN 978-80-244-6772-6 (print) ISBN 978-80-244-6773-3 (online: iPDF)

Obsah

Úvod

1 Noc kostelů v českých zemích

1.1 Vznik Noci kostelů 2 Duchovní rozměr Noci kostelů

12 20

2.1 Noc kostelů jako součást (pre)evangelizace

2.2 Noc „živých“ kostelů

3 Zásady a právní rámec pořádání Noci kostelů

3.1 Ideové zásady akce Noci kostelů

3.2 Proces přihlášení do Noci kostelů

3.3 Noc kostelů a předpisy katolické církve

3.4 Noc kostelů a památková ochrana objektů

4 Doporučení pořadatelům Noci kostelů

4.1 Cílové skupiny návštěvníků

4.2 Příprava programu

4.3 Programová náplň Noci kostelů

4.4 Organizace

4.5 Bezpečnost

4.6 Vyhodnocení

4.7 Prezentace zaniklých sakrálních staveb

4.8 Noc kostelů a turismus

64 5

5 Příklady z praxe

5.1 Brandýs nad Labem – Stará Boleslav – Kolegiátní kapitula, farní správa

5.2 Novojičínsko – farnosti a paměťové instituce

5.3 Olomouc – Arcidiecézní muzeum Olomouc

5.4 Olomouc – zaniklé sakrální prostory

5.5 Zákolany – obecní samospráva

5.6 Praha – Strahovský klášter

5.7 Přerov – ekumenický rozměr Noci kostelů

5.8 Olomouc – Husův sbor

5.9 Postřehy návštěvnice Noci kostelů 2024

Závěr

Summary

Přílohy

Přehled ročníků Noci kostelů v České republice

Ukázky programů z Noci kostelů 2024

Pracovní list pro Noc kostelů ve Staré Boleslavi

Seznam pramenů a literatury

Tištěné zdroje

Online zdroje

Webové stránky

Katedrála sv. Václava v Olomouci foto: Muzeum umění Olomouc, Markéta Ondrušková, 2015

Úvod

V českém prostředí dnes patří Noc kostelů mezi zavedené a veřejností vyhle‑ dávané každoroční akce. Jedná se o specifickou formu prezentace sakrálních objektů, která umožňuje široké veřejnosti nezávazné setkání s křesťanstvím v otevřeném a přístupném formátu. Akce je koncipována jako krátkodobá – soustředěná do jednoho večera a noci v roce – a nabízí širokou škálu způsobů prezentace, které lze přizpůsobit danému místu, tradici i cílové skupině. Většina sakrálních památek byla v českých zemích po roce 1948 vnímána převážně jako historické nebo architektonické doklady minulosti, nikoli jako mís‑ ta otevřená širší veřejnosti. Ideologicky motivované potlačení výzkumu i veřejné přítomnosti těchto památek vedlo často k jejich chátrání, zejména ve vysídlených oblastech, a v některých případech dokonce k jejich cílené likvidaci. Kostely byly považovány za prostory určené výhradně věřícím a přístup veřejnosti mimo bohoslužby byl často omezován. Po roce 1989 došlo k výraznému obratu. Sakrální památky se začaly těšit obnovenému zájmu a díky iniciativám různých spolků i dobrovolníků se daří obnovovat i značně poškozené objekty. Mnohé z nich dnes opět slouží nejen liturgickým účelům, ale také kulturním, komunitním a vzdělávacím aktivitám. Právě Noc kostelů významně přispívá k rostoucímu zájmu o sakrální dě‑ dictví – a to i o objekty, které nejsou chráněny podle zákona, nebo které již fyzicky neexistují a připomínají se pouze symbolicky. Akce má zároveň výrazně ekumenický charakter1 a funguje jako nízkoprahová forma evangelizace. Je

Noc kostelů je představením křesťanství a mohou se do ní zapojit se svými kostely křesťanské farnosti, řády, sbory nebo církevní obce; netýká se tedy židovských a muslimských obcí, které se tak přímo do Noci kostelů nezapojují. V zahraničí, např. ve Vídni či v Německu, se můžeme setkat s tím, že se koná Dlouhá noc mešit či Dlouhá noc náboženství, kdy se otevírají mod‑ litebny a posvátná místa i jiných náboženství. Srov. Damián Němec, Noc kostelů – pastorální odpověď na výzvy adhortace Ecclesia in Europa (studie je v tisku), autorovi děkuji za laskavé poskytnutí rukopisu.

nevýdělečná, vstupy jsou bezplatné2 a cílem je přijmout každého návštěvníka – bez ohledu na jeho vyznání či postoj. Noc kostelů se tak stává prostorem pro seznámení nejen se samotnými památkami, ale i s životem křesťanských komunit. Ačkoliv metodika vychází převážně z prostředí katolické církve, je třeba připo‑ menout, že významnou roli v prezentaci sakrálního dědictví hrají také církve ne‑ katolické – evangelické, pravoslavné, Československá husitská a další křesťanská společenství. Jejich chrámy, modlitebny a sbory představují nejen architektonic‑ ky i historicky hodnotné stavby, ale také živá centra kulturního a společenského života obcí a měst. Vedle liturgického využití se v nich pravidelně konají koncerty, přednášky, výstavy či komunitní akce, které přispívají k utváření místní identity a posilují soudržnost obyvatel. Specifikem těchto objektů bývá zpravidla jednodušší architektura a interiér odrážející teologické důrazy dané tradice, například na srozumitelnost slova, prostor pro společný zpěv nebo komunitní charakter shromáždění. Tyto od‑ lišnosti obohacují celkový obraz křesťanského kulturního dědictví a nabízejí návštěvníkům možnost porozumět rozmanitosti duchovních tradic v českých zemích. Metodické zásady zpřístupňování sakrálních objektů, odstraňování bariér a práce s návštěvníky lze uplatnit napříč konfesemi. V budoucnu by proto bylo žádoucí věnovat se prezentaci nekatolických objektů podrobněji a na širším vzorku příkladů, aby byla vyváženě zachycena pluralita církevního a kulturního života u nás. Významnou roli hraje pestrost témat i forem, které mohou oslovit různé sku‑ piny návštěvníků – od místních obyvatel přes turisty až po farníky hledající hlubší zážitek. Vedle klasických prohlídek se objevují také netradiční formy zapojení,

Lange Nacht der Religionen, „Lange nacht der Religionen“, https://nachtderreligionen.de/ [cit. 2025-04-30]. Wien.orf.a, „Erste ‚Lange Nacht der Moscheen‘“ in Wien, https://wien.orf.at/v2/news/sto‑ ries/2509893/ [zveřejněno 19.11.2011, cit. 2024-04-03]. Berlin.de – Oficiální portál hlavního města, „Die Lange Nacht der Moscheen“, https://www.berlin. de/events/3205288-2229501-tag-der-offenen-moschee.html [cit. 2025-04-30]. Vzhledem k tomu, že tato metodika je zaměřena na prezentaci sakrálních objektů v rámci Noci kostelů, nebude v ní prezentaci židovských a muslimských náboženských objektů věnována pozornost. Noc kostelů výslovně nemá za cíl finanční zisk, není spojena s komerčním aspektem. Prvoplá‑ nové komerční využití tedy není žádoucí. Případná propagace komerčních aktivit či sbírek nesmí budit dojem, že je příspěvek od návštěvníků při Noci kostelů požadován.

jako „Noc kostelů na kole“, nebo tematické programy zaměřené na přírodu, hudbu či umění. Cílem této metodiky je představit různé možnosti prezentace sakrálních památek v kontextu Noci kostelů na vybraných příkladech dobré praxe. Noc kostelů se sice na odbornou prezentaci památek primárně nezaměřuje, ale prá‑ vě její otevřenost a široký dosah z ní činí silný nástroj pro přiblížení sakrálního prostoru veřejnosti. Zároveň může sloužit jako podnět pro dlouhodobější formy zpřístupnění – ať už ve fyzické, obrazové či digitální podobě. Metodika čerpá z praktických zkušeností historiků umění, duchovních, ar‑ cheologů, pracovníků památkové péče i koordinátorů Noci kostelů. Je určena širokému spektru zájemců, od duchovních a členů farností přes zaměstnance paměťových institucí a pracovníky Národního památkového ústavu až po laické organizátory příležitostných akcí. Nepředstavuje odborný manuál pro speciali‑ zovaná muzea, nýbrž praktický a srozumitelný návod pro každého, kdo se chce na přípravě Noci kostelů podílet. Metodika reaguje na různorodost cílových skupin a podmínek, v nichž se akce odehrává. Z toho důvodu kombinuje obecné zásady prezentace s kon‑ krétními příklady a doporučeními, jež si uživatelé mohou přizpůsobit vlastním možnostem. Důraz je kladen na praktické využití metodiky, která má být in‑ spirací – jak pro farnosti, tak pro jednotlivce či spolky usilující o smysluplné zpřístupnění daného prostoru. Text se zaměřuje výhradně na prezentaci sakrálních památek v rámci Noci kostelů. Neřeší obecná pravidla prezentace sakrálních objektů mimo tuto akci ani se podrobně nezabývá prezentací liturgického textilu, která již byla zpracována v samostatné metodice Liturgický textil a způsoby jeho prezentace. Vlastní text metodiky je rozdělen do pěti částí: 1 Historie Noci kostelů – přehled vývoje akce od jejího vzniku v Rakousku a Německu po zavedení v České republice a její proměny až do současnosti. 2. Duchovní rozměr akce – zamyšlení se nad smyslem a posláním Noci kostelů v kontextu dnešní společnosti, církve a evangelizačního úsilí. 3. Organizační a právní východiska – přehled základních principů, práv‑ ních aspektů (kanonických i světských) a organizačních pravidel, která je nutné respektovat.

4. Metodická doporučení – praktické rady k přípravě, průběhu i vyhod‑ nocení akce, včetně inspirativních návrhů a osvědčených postupů. 5. Příklady dobré praxe – konkrétní zkušenosti z realizovaných Nocí kos‑ telů, které mohou posloužit jako inspirace. Metodika je doplněna přílohami, které obsahující přehledy uskutečněných roč‑ níků, ukázky programů a vybrané materiály využité při konkrétních realizacích.

Noc kostelů v roce 2022, Svatá Hora u Příbrami, poutní kostel Panny Marie foto: Martina Řehořová (Člověk a víra)

oc kostelů N v českých zemích

Jitka Jonová Noc kostelů nemá v České republice příliš dlouhou tradici. Tato aktivita vznikla v německy mluvících zemích a byla inspirována akcemi jako „Muzejní noc“ či „Noc v divadle“, které se začaly objevovat od počátku 90. let 20. století.

1.1 Vznik Noci kostelů3 První Noc kostelů se uskutečnila v Německu, kde se již od roku 1995 ve Frank‑ furtu nad Mohanem konala „Nacht der Kirchen“, při níž byly veřejnosti otevřeny katolické i evangelické kostely. Postupně se frankfurtským příkladem inspirovala další města a od roku 2001 probíhá tato akce pod názvem „Lange Nacht der Kirchen“.4 Bezprostředním vzorem pro české prostředí se stalo až rozšíření Noci kostelů v sousedním Rakousku. První oficiální Noc kostelů se zde uskutečnila dne 1. květ‑ na 2005 a byla omezena pouze na Vídeň,5 nejednalo se však o úplnou novinku. O rok dříve proběhla Noc kostelů ve Vídni tak trochu neoficiálně a „neplánova‑ ně“: Během městských misií tehdy jeden kostelník nechal otevřený kostel a zjistil, že lidé mají zájem o improvizovanou komentovanou prohlídku. V roce 2006 již byl k dispozici podpůrný tým na arcibiskupství, který pomáhal s propagací, výro‑ bou tiskovin, komunikací s médii i školeními pro ty, kdo se podíleli na organizaci. Zájem veřejnosti o Noc kostelů tehdy prověřila konkurence v podobě mistrovství 3

K tématu počátku Noci kostelů v ČR a zkušeností z Rakouska děkuji za poskytnutí rozhovoru a konzultace Mgr. Zlatě Keprtové a P. ThLic. Petru Šikulovi. Wolfgang Puschmann, Wolfgang Reinbold und Insa Becker-Wook (Hrsg.), Lange Nacht der Kirchen, Hannover: Hora Verlag, 2007, s. 5nn. Michaela Speringer et al., Nachts in der Kirche: das Magazin zur Langen Nacht der Kirchen, Vikariat Wien-Stadt, 2021, s. 4.

světa ve fotbale, probíhajícího v Německu. Přestože bylo kostelů otevřeno méně, celková návštěvnost zůstala nezměněna. Ohlas myšlenky Noci kostelů vedl k postupnému rozšíření do řady evrop‑ ských zemí, přičemž se obecně zdá, že Noc kostelů je „úspěšnější“ v zemích, kde katolictví není majoritní a kostely nejsou běžně přístupné. Například v Nizozemí se akce poprvé konala již v roce 2005, zatímco na Slovensku až roku 2011. Také v Itálii byla první Noc kostelů (La Lunga notte delle chiese) uspořádána teprve v roce 2015.6 Český přínos Noci kostelů nespočívá pouze v úspěšném zakořenění meziná‑ rodní akce v domácím prostředí – z České republiky se akce šířila dál, zejména na Slovensko a později do Estonska.7

6 7

Do té doby byla pořádána Notte bianca, propojená spíš s Muzejní nocí. S podporou Rakouska, a konkrétně díky osobnímu úsilí mons. Roberta Bezáka, se projekt začal šířit i do dalších zemí. V Estonsku získaly podnět k zapojení zejména řeholní sestry, které v Tartu provozují školu a zároveň spravují olomoucký penzion Tode a Ode. Právě sestry myšlenku představily estonskému biskupovi, jenž ji přijal. Postupně se iniciativa rozšířila, získala ekumenický charakter a byla převzata i pravoslavnými a protestantskými církvemi. Nejprve se ujala v Tartu a později i v Tallinnu.

Noc kostelů v roce 2019, Vídeň, kostel sv. Petra foto: Alexander Müller

1.1.1 N oc kostelů v České republice pohledem prvních organizátorů8 Jak tomu obvykle bývá, u zrodu myšlenky začít pořádat Noc kostelů také v České republice stálo několik nadšenců. Ti první se našli v Brně a jejich inspirací se stala sousední vídeňská arcidiecéze. Noc kostelů začala být vnímána jako zajímavá pastorační příležitost. Nezávisle na tomto uvažování se již v roce 2006 objevila také nabídka ze strany muzeí zpřístupnit kostely v rámci Muzejní noci. Výzva byla dobře míněna, ale nesetkala se s kladným ohlasem – přestože i kostely uchovávají mnohdy řadu uměleckých děl, jejich poslání je jiné, a neměly by být proto vnímány stejně jako muzea či galerie. Příběh české Noci kostelů se začal psát 1. června 2007, kdy se na vídeňskou Noc kostelů vydalo sedm lidí v čele s děkanem brněnského děkanátu, vedoucím

Srov. pozn. 3.

Vážení čtenáři, právě jste dočetli ukázku z knihy Noc kostelů a její využití pro prezentaci památek sakrálního charakteru. Pokud se Vám ukázka líbila, na našem webu si můžete zakoupit celou knihu.