H. Karunová J. Cieslar, L. Flekačová, L. Bednárová, L. Pazourková, V. Regec
KOMUNIKAČNÍ MOSTY v podpoře rozvoje osob s poruchami autistického spektra a jiných skupin jedinců s postižením
Univerzita Palackého v Olomouci Pedagogická fakulta Ústav speciálněpedagogických studií
KOMUNIKAČNÍ MOSTY v podpoře rozvoje osob s poruchami autistického spektra a jiných skupin jedinců s postižením
Hana Karunová Jakub Cieslar Lucie Flekačová Lucie Bednárová Lucie Pazourková Vojtech Regec
Olomouc 2021
Tato e-kniha byly zakoupena na vydavatelstvi.upol.cz. Další šíření je zakázáno.
Oponenti: Mgr. Monika Smolíková Mgr. Veronika Švecová, Ph.D. Kolektiv autorů: Hana Karunová Jakub Cieslar Lucie Flekačová Lucie Bednárová Lucie Pazourková Vojtech Regec
Neoprávněné užití tohoto díla je porušením autorských práv a může zakládat občanskoprávní, správněprávní, popř. trestněprávní odpovědnost.
1. vydání © Hana Karunová a kol., 2021 © Univerzita Palackého v Olomouci, 2021 ISBN (print) 978-80-244-5878-6 ISBN (iPDF) 978-80-244-5879-3
Tato e-kniha byly zakoupena na vydavatelstvi.upol.cz. Další šíření je zakázáno.
Obsah Úvod 1
7
Komunikační mosty aneb komunikace obecně
9
1.1
Co se skrývá pod pojmem komunikace?
10
1.2
Jedinec se specifickými potřebami jako účastník komunikace
12
1.3
Co pro nás komunikace znamená?
13
1.4
Most komunikace využitím asistivních (pomocných) technologií
14
1.4.1
Základní východiska asistivních technologií
15
1.4.2
Asistivní technologie a jejich význam v podpoře komunikace
17
2
Poruchy autistického spektra, alternativní a augmentativní komunikace 23
2.1
Teoretická východiska poruch autistického spektra
23
2.2
Etiologie
25
2.3
Symptomatologie
26
2.3.1
Specifické symptomy
27
2.3.2
Sociální interakce
27
2.3.3
Představivost a zájmy
28
2.3.4
Komunikace
29
2.4
Využití alternativní a augmentativní komunikace v kontextu poruch autistického spektra a dalších typů postižení či jejich kombinací
30
2.5
Výhody a nevýhody využívání AAK
33
2.6
Klasifikace AAK
34
3
Význam mezioborové spolupráce v mezích řešeného projektu 43
3.1
Vymezení pojmů interdisciplinarita, multidisciplinarita a transdisciplinarita
43
3.1.1
Interdisciplinarita versus multidisciplinarita
44
3.1.2
Transdisciplinarita
3.2
45
Specifikace řešeného projektu a význam spolupráce oborů
46
3.2.1
Záměr projektu
47
3.2.2
Vývoj inteligentní databáze
49
3.2.3
Komunikační mosty speciální pedagogiky a informatiky
49
5
Tato e-kniha byly zakoupena na vydavatelstvi.upol.cz. Další šíření je zakázáno.
4
Výsledky dotazníkového šetření: Srovnání České a Slovenské republiky v rámci podpory komunikace jedinců s poruchou autistického spektra 55
4.1
Použitá metodologie
56
4.1.1
X2 test dobré shody
56
4.1.2
X2 test nezávislosti v kontingenční tabulce
57
4.1.3
Test hypotézy o relativní četnosti
58
4.2
Výsledky dotazníků
59
4.3
Vyhodnocení hypotéz
77
4.4
Diskuze
91
5
Rozbor stavu existujících aplikací
95
5.1
Sdílení obsahu
96
5.2
Licenční omezení
97
5.3
Cílové skupiny uživatelů
97
5.4
Multiplatformnost
98
5.5
Požadavky na implementaci
99
5.6
Využité technologie
100
5.6.1
Hybridní webové technologie
100
5.6.2
Technologie a architektura Frameworku
104
5.6.3
Architektura
105
5.7
Automatizace
105
5.8
Struktura projektu
107
5.9
Technologie pro vývoj databáze
111
5.9.1
Vyhledávací algoritmy
113
5.9.2
Grafické rozhraní pro databázi
116
5.9.3
Zapojení třetích stran a rozšiřitelnost produktu
122
6
Křížení komunikačních mostů a závěrečná evaluace
129
6.1
Evaluace ze strany zařízení věnujícího se cílové skupině
129
6.2
Závěrečný komentář členů týmu
134
Závěr
138
6
Resumé
139
Summary
140
Reference
141
Stručný slovník technických pojmů
149
Věcný rejstřík
150
Tato e-kniha byly zakoupena na vydavatelstvi.upol.cz. Další šíření je zakázáno.
Úvod Předložená odborná publikace si klade za cíl seznámit čtenáře s aspekty komunikace v kontextu řešeného výzkumného projektu. Na své si přijde také čtenář, který se zajímá o nové možnosti v alternativní a augmentativní komunikaci osob s postižením. Publikace je jedinečná mezioborovým pojetím. Na jejím vzniku participovali odborníci humanitních a technických oborů, primárně speciální pedagogiky a informatiky. Její vznik se váže k řešenému výzkumnému projektu na Pedagogické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci: Projekt (TL02000214/Inteligentní databáze pro podporu rozvoje osob s poruchami autistického spektra či jiných skupin jedinců s postižením) je spolufinancován se státní podporou Technologické agentury ČR v rámci Programu Éta. Kniha se skládá ze šesti hlavních kapitol. První kapitola uvádí čtenáře do tématu komunikace a asistivních technologií. Druhá kapitola navazuje cílovou skupinou osob s poruchami autistického spektra (dále jen PAS) a jiných skupin jedinců s postižením v kontextu alternativní a augmentativní komunikace. Třetí kapitola se věnuje významu mezioborové spolupráce a nastiňuje její fungování v rámci řešeného projektu. Ve čtvrté kapitole jsou předloženy výsledky dotazníkového šetření, které proběhlo v zařízeních věnujících se osobám s PAS či jiným typem postižení. Pátá kapitola rozebírá stav existujících (neexistujících) aplikací a navazuje přímo na hlavní myšlenku projektu, tedy vytvářenou inteligentní databázi obrázků. V šesté kapitole se lze dočíst o závěrečné evaluaci projektu a pohledu zařízení věnujících se cílové skupině na výslednou aplikaci. Text je proložen grafickými prvky, obrázky, tabulkami a grafy s ohledem na obsah jednotlivých kapitol a podkapitol. Linie knihy se odvíjí od řešeného projektu a umožňuje tak čtenáři nahlédnout do jednotlivých fází jeho realizace. Zároveň podává odborné i laické veřejnosti nebo studentům speciální pedagogiky či informatiky vhled do problematiky, která se pohybuje mezi dvěma výrazně odlišnými obory. Hana Karunová
Úvod
7
Tato e-kniha byly zakoupena na vydavatelstvi.upol.cz. Další šíření je zakázáno.
1
Komunikační mosty aneb komunikace obecně
Komunikace může být obrazně vnímána jako čarovný most spojující světy a motivy každého jedince bez rozdílu. Schopnost komunikovat patří mezi přirozené vlastnosti, které se budují prakticky ihned po narození člověka. Novorozenec se postupně učí, že svými projevy působí na své okolí. Pláč, smích nebo i lokomoce jednotlivých končetin či celého těla vyjadřují obrovské množství informací již v době, kdy dítě ještě nedokáže mluvit a verbálně komunikovat se svým okolím. Verbální i neverbální projevy dítěte se postupně formují na základě jeho komunikačních zkušeností a sociálních interakcí. Klíčový význam má taky působení vlastních biologických faktorů dítěte, které determinují proces zrání a rozvoj kognitivních procesů. Komunikační kompetence, schopnost porozumění řeči a jazyku, jsou výsledkem působení vnitřních a vnějších faktorů v rámci vývoje dítěte. Odchylky v oblasti zrání a učení z důvodu odlišného přirozeného vývoje dítěte mohou vést k utváření specifických forem komunikace. Tato specifická forma komunikace je typická pro děti s narušením psychického vývoje, mezi které patří i děti s poruchou autistického spektra (PAS). Důležitá není v této souvislosti otázka, jak změnit či „vyléčit“ přirozenost dítěte s autismem. Podstatná je nekonečná potřeba poznávat přirozenost dítěte. Jenom díky poznání přirozenosti dítěte s autismem můžeme objevovat jeho bohatství kompenzačního fondu a postupně tak odkrývat nádherný svět dítěte s jeho touhami, představami i obavami. Namísto dosažení normálního vývoje a naplnění stanovených standardů je hlavním cílem podpora přirozeného vývoje a efektivní podpora funkční komunikace dítěte s okolím. Vycházíme z poznatku, že každé dítě dokáže komunikovat a úlo-
1 Komunikační mosty aneb komunikace obecně
9
Tato e-kniha byly zakoupena na vydavatelstvi.upol.cz. Další šíření je zakázáno.
hou specialistů i rodičů je přistupovat ke komunikaci jako „k čarovnému mostu“ spojujícímu světy a motivy každého jedince bez rozdílu (upraveno podle Regec, Stejskalová a kol., 2012; Pastieriková, 2013).
1.1
Co se skrývá pod pojmem komunikace?
Komunikace je jedním z nejfrekventovanějších pojmů. Po zadání pojmu „communication“ do webového prohlížeče se objeví více než 2 miliardy odkazů. Po zadání pojmu v češtině je těchto odkazů poněkud méně, „jenom“ 23,5 miliónů. Pokud se zaměříme na databáze, tak v době přípravy publikace bylo například v databázi Scopus nalezeno 442 výsledků k pojmu komunikace (communication). Samozřejmě je nutno brát v potaz také kontext pojmu, v jakém je použit. Vybíral (2009) vnímá komunikaci jako komplexní a široký pojem, což odpovídá velkému zájmu mnoha vědních oborů (psychologie, politologie, neurověda, lingvistika, biologie, antropologie a dalších). Každý z těchto oborů se snaží komunikaci popsat ze svého úhlu pohledu. Neexistuje tedy žádná její celistvá a všeobjímající definice. Slovo komunikace pochází z latinského „communicare“, jež znamená „společně něco sdílet, činit něco společným“ (srov. Vybíral, 2009; Kroupová a kol., 2016). Pomocí komunikace můžeme informace nejen získávat, ale i předávat, můžeme jiné lidi ovlivňovat, nebo se nechat ovlivňovat jimi, můžeme budovat vztahy, nebo je ničit. Prostřednictvím komunikace popisujeme, vysvětlujeme, sdělujeme zkušenosti, vyjadřujeme pocity a nálady. Komunikace patří k základním životním potřebám lidí a zvířat, jedná se o nejčastější aktivitu člověka (Mikuláštík, 2003). Nejedná se pouze o výměnu informací mezi účastníky, ale dle Vybírala (2009) můžeme komunikaci chápat spíše jako synonymum interakce, procesu vzájemného ovlivňování a působení. Jak autor dále uvádí (tamtéž), interakce je však pojem širší, který má nejblíže k pojmu vztah. Často má na naše chování vliv osoba, s níž právě nekomunikujeme, ale jsme s ní v nějakém vztahu. Mezilidskou komunikaci je potom možné vymezit jako „interakci pomocí symbolů“ (jazyka, gest, mimiky, sdělujícího pohledu apod.). Komunikace není sama o sobě vztahem mezi lidmi, ale je pro tento vztah nezbytnou podmínkou. Lze ji definovat jako proces, který se skládá z:
10
1 Komunikační mosty aneb komunikace obecně
Tato e-kniha byly zakoupena na vydavatelstvi.upol.cz. Další šíření je zakázáno.
•
vyslání informací komunikátorem, jenž zprostředkovává určitý obsah (sdělení),
•
a reakce na sdělení podle způsobu, jakým vnímá obsah přijatého sdělení (elearning.everesta.cz, 2020).
Obrázek 1: Komunikační proces (Zdroj: upraveno dle Zamazalová, 2009).
Základní model komunikačního procesu je tvořen následujícími složkami (viz Obrázek 1): ● Odesílatel/vysílající/komunikátor • Odesílatel komunikace odesílá zprávu příjemci. Přitom předpokládá, že příjemce má podobný kódovací systém jako on. Komunikátor do svého sdělení promítá také subjektivní dojmy, emoce a vlastní zkušenosti. ● Kódování • Odesílatel se musí rozhodnout, jakým způsobem odešle zprávu. V tomto bodě probíhá transformace myšlenky do podoby, která umožní zprávu odeslat (např. písemně, přes médium, osobně atd.). ● Komunikační kanál • Cesta sloužící pro přenos zprávy od odesílatele k příjemci (telefon, dopis, Skype, osobně, televize atd.), přičemž neosobní komunikace je ochuzena o smyslová vnímání komunikace, jako jsou např. mimika, gesta, vůně, doteky, či oblečení. ● Dekódování • Opak kódování. Příjemce zprávy musí zprávu dešifrovat, aby porozuměl informaci, kterou mu odesílatel poslal. ● Příjemce/komunikant • Subjekt přijímající informaci. Komunikant podobně jako komunikátor předpokládá, že mají společný kódovací systém, také reper-
1 Komunikační mosty aneb komunikace obecně
11
Tato e-kniha byly zakoupena na vydavatelstvi.upol.cz. Další šíření je zakázáno.
toár poznatků a vyjadřovací schopnosti. Příjemce zprávy by měl sdělení vyslechnout až do konce a nedomýšlet si své vlastní závěry. ● Reakce/odezva • Odpověď nebo reakce příjemce po obdržení zprávy. ● Zpětná vazba • Zpráva, kterou vysílá příjemce jako reakci na zaslané sdělení. ● Komuniké • Zpráva, informace, myšlenka či pocit, který je sdělován příjemci. Může mít podobu verbální i neverbální. Použijeme-li slovo vyjadřující konkrétní věc, většinou nás přijímatel pochopí. Problém může nastat u abstraktních pojmů, které jsou chápány individuálně. ● Šum • Soubor všech faktorů negativně ovlivňujících komunikační proces ve stádiu dekódování a zpětné vazby (Hesková a Štarchoň, 2009; Mikuláštík, 2003; Olejníčková, 2014). Jak můžeme vidět z výše popsaného procesu, v rámci komunikace vždy vystupuje někdo, kdo přináší nějaké sdělení druhému, přičemž informace se přenáší určitým kanálem k druhé osobě se zcela konkrétním účinkem.
1.2
Jedinec se specifickými potřebami jako účastník komunikace
V rámci komunikačního procesu jsme popsali, jak se informace předávají od odesílatele k příjemci. Uvedli jsme si, že proces kódování a následného dekódování informací tvoří nezbytné články úspěšné komunikace. Problémy s dekódováním informací se mohou týkat všech účastníků komunikace. Souhlasně se Slowíkem (2010) můžeme tvrdit, že problémy v mezilidské komunikaci se mohou týkat všech skupin osob s postižením. Tyto těžkosti nejsou u všech skupin stejné, u těžších forem zdravotního postižení je narušení komunikace, pochopitelně, výraznější (viz níže zobrazené schéma).
12
1 Komunikační mosty aneb komunikace obecně
Tato e-kniha byly zakoupena na vydavatelstvi.upol.cz. Další šíření je zakázáno.
Obrázek 2: Vliv jednotlivých druhů postižení a znevýhodnění na komunikaci člověka (Zdroj: doplněno podle Slowík, 2010, s. 15).
Jak lze vidět v rámci výše uvedeného schématu (Obrázek 2), vzhledem k jednotlivým typům postižení jsou určitá specifika, která s sebou ten daný typ postižení nese. Zmíněná specifika se pak mohou promítat do komunikace jako procesu. Problémem však nemusí být jenom omezené komunikační dovednosti a schopnosti komunikačního partnera s postižením, ale limitem může být i znalost komunikačních strategií či znalost komunikačních prostředků na straně intaktního partnera.
1.3
Co pro nás komunikace znamená?
Asi si to ani neuvědomujeme, ale komunikace je pro nás velice důležitá. Dovolujeme si tvrdit, že si bez ní nedokážeme každodenní život ani představit. Bereme ji však jako něco samozřejmého, běžného. Její smysl začínáme pociťovat tehdy, kdy ji postrádáme – buď v důsledku samoty, nemoci nebo omezených komunikačních schopností či omezených příležitostí.
1 Komunikační mosty aneb komunikace obecně
13
Tato e-kniha byly zakoupena na vydavatelstvi.upol.cz. Další šíření je zakázáno.
Komunikace má zpravidla svůj smysl nebo účel. Dle Vybírala (2009) plní komunikace určité funkce: ● Informativní: předat zprávu, oznámit, prohlásit. ● Instruktážní: naučit, navést, zasvětit. ● Persuasivní: přesvědčit, ovlivnit, ale i zmanipulovat. ● Vyjednávací nebo operativní: vyjednat, domluvit (se), řešit a vyřešit. ● Zábavní: pobavit, rozveselit, rozptýlit. ● Faktická nebo kontaktní: kontaktovat se, užít si blízkosti, prožít si pocit, že pro někoho má cenu se se mnou bavit. ● Sebe-prezentační: prezentovat se, předvést se, zalíbit se, někdy zastrašit nebo exhibovat. Ať již budeme hovořit o důležitosti informativní funkce komunikace, té faktické či instruktážní, každá z výše uvedených funkcí má svůj nezastupitelný význam v životě člověka (s postižením). Komunikace je v životě jedince (s postižením) důležitým předpokladem pro jeho existenci ve společnosti, jeho seberealizaci i sebeprosazení. Forma a způsob komunikace jsou pak dalšími tématy, kterými se mimo jiné budeme v rámci publikace zabývat, především ve vztahu k alternativní a augmentativní komunikaci (dále jen AAK) nebo asistivním technologiím.
1.4
Most komunikace využitím asistivních (pomocných) technologií „Samostatnost a radost z komunikace zažívám díky technologiím.“ chlapec s poruchou autistického spektra, 14 let
Rychlý vývoj asistivních technologií se zrcadlí v oblasti nových možností efektivní podpory komunikace. Tato podpora je nanejvýš cenná a nenahraditelná pro jedince se specifickými potřebami, protože díky ní mají tito lidé vysoký potenciál rozšiřovat a nahrazovat běžné prostředky a prvky verbální i neverbální komunikace. Inovativní změny, které nám asistivní technologie na bázi moderních prostředků přinášejí, se postupně transformují do příležitostí posílení expresivní a receptivní složky při komunikaci. Funkční jádro těchto prostřed-
14
1 Komunikační mosty aneb komunikace obecně
Tato e-kniha byly zakoupena na vydavatelstvi.upol.cz. Další šíření je zakázáno.
ků předpokládá, že jsou vytvořeny takové mechanismy a postupy, které dokážou potenciál asistivních technologií účinně rozpoznat a následně jej využít při podpoře komunikace jednotlivců se specifickými potřebami. V úplném centru pozornosti ale nestojí jen samotný produkt, resp. asistivní technologie, jako například piktogram („low-tech“ prostředek), tablet se speciálním softwarem pro podporu komunikace („high-tech“ prostředek), ale především samotný jednotlivec využívající tyto prostředky ke komunikaci.
1.4.1 Základní východiska asistivních technologií Pierangelo a Giuliani (2007), Maanum (2010) považují za asistivní technologie jakékoliv zařízení, které může jednotlivec se zdravotním postižením použít v rámci procesu eliminace bariér ke zvýšení funkčních schopností, a zvyšovat tak svou nezávislost. Podle Regece (2012) asistivní technologie zahrnují asistivní, adaptační a rehabilitační prostředky a také proces užívání při jejich výběru a používání. V uvedeném pojetí vyjadřují asistivní technologie takové technologie, které v životě osob se zdravotním postižením zvyšují nezávislost (pomáhají překonávat komunikační, informační a technické bariéry), produktivitu a schopnost jedinců se zdravotním postižením. Z důvodu kladení akcentu na společenský dopad se v praxi stále častěji do pozornosti dostává sociální model definic asistivních technologií, který poukazuje především na překlenutí bariér s cílem poukázat na potenciální možnosti jednotlivce se zdravotním postižením při aktivní účasti v existující sociální infrastruktuře intaktních jednotlivců bez postižení (Hersh a Johnson, 2008). Cook, Polgar (2010) nahlížejí na celé spektrum asistivních technologií jako na variabilní mechanismus, který pomáhá při začleňování jednotlivce se zdravotním postižením do společnosti. Klíčovým se tak stává samotný jednotlivec a jeho aktivita v kontextu. Na základě této premisy byl vytvořen Haato (Human Activity Assistive Technology) model, na jehož podkladě vzniká celistvý CAT (Comprehensive Assistive Technology) model, který představuje komplexní rámec pojetí asistivních technologií. Hersh a Johnson (2008, In: Regec, 2012) popisují oba modely jako systém, který je vytvořen z následujících čtyř složek:
1 Komunikační mosty aneb komunikace obecně
15