Na skok k sousedům
s Jiřím Martínkem
Vyšlo také v tištěné verzi
Objednat můžete na www.fragment.cz www.albatrosmedia.cz
Jiří Martínek
Na skok k sousedům s Jiřím Martínkem – e-kniha
Copyright © Albatros Media a. s., 2026 Všechna práva vyhrazena.
Žádná část této publikace nesmí být rozšiřována bez písemného souhlasu majitelů práv.
Na skok k sousedům
s Jiřím Martínkem
30 jednodenních výletů za hranice Česka
Text © Jiří Martínek, 2026
ISBN tištěné verze 978-80-253-7689-8 (1. zveřejnění, 2026)
ISBN e-knihy 978-80-253-7698-0 (1. zveřejnění, 2026) (ePDF)
1 Překrásné skalní město (Súľovské skály)
2 Římský nápis a sídlo Matúše Čáka (Trenčín)
3 Mohyla spoluzakladatele státu (Bradlo)
4 Historická stráž Uher (Skalica)
5 Nejsvětější slovenský kostel (Šaštín – Stráže)
Slovensko
6 Po stopách Přemysla Otakara II. (Dürnkrut)
7 Thayathal aneb rakouská strana Podyjí (Hardegg) 8 Odkud vzalo jméno Rakous počátek? (Raabs) 9 K pramenům Lužnice (Weitra) 10 Klášter jménem Drkolná (Aigen-Schlägl)
11 Jedinečná klášterní knihovna (Zwettl)
12 Sídlo biskupského státu (Pasov) 13 Šumavské vrcholy (G. Arber, G. Rachel)
Praha Linz
14 Přes 200 nejslavnějších Němců (Walhalla)
15 „Hluboká díra“ (Windischeschenbach)
16 Zpět do středověku (Bärnau)
17 Město plné keramiky (Selb)
18 Jedinečný most (Göltzschtalbrücke)
19 Největší hlava v Evropě (Chemnitz)
Bratislava
20 Za hornickou slávou (Freiberg)
21 Kdo byli Moravští bratři? (Herrnhut)
22 Oblíbený hrad Karla IV. (Oybin)
23 Nejen Tři oříšky pro Popelku (Moritzburg)
24 Kde spočinula paní kněžna (Żagań) 25 Kostely Míru (Świdnica, Jawor)
26 Malá Praha (Kłodzko)
27 Slezská šikmá věž (Žabkowice)
28 Kde vymřeli Přemyslovci (Racibórz)
29 Papežovo rodiště (Wadowice)
30 Kdybych se narodil před 100 léty… (Cieszyn)
1. Súľovské skaly
Bytča, Súľov
2. Trenčín
Trenčianské Teplice, Trenčianská Teplá
3. Bradlo
Brezová pod Bradlom
4. Skalica
Holíč, Kopčany
5. Šaštín – Stráže
Smrdáky
Slovensko
Slovensko je naším nejbližším sousedem.
Společný etnický původ, blízká kultura, vzájemně plně srozumitelné jazyky a také společná historie z nás dělají takřka bratry.
Skoro tři čtvrtě století jsme tvořili společný stát, než jsme se v roce 1993 v klidu rozešli.
Teprve tehdy se naše hranice (ač původně vzniklá ve středověku jako moravsko-uherská) stala hranicí státní. V délce 252 km vytváří východní vymezení naší republiky, především pak Moravy a Slezska, pro něž je Slovensko přece jen dostupnější, než z Čech.
Překrásné skalní město
Súľovské skály
Strážovské vrchy nepatří k nejznámějším chráněným krajinným oblastem; na rozdíl od Tater a Fater ale mají jednoznačné nejkrásnější místo (jak se dnes říká „highlight“). Tím je slepencové skalní město, označované podle kdysi zde stojícího hradu jako Súľovské skaly. I když se ve skutečnosti nenacházejí ve Strážovských vrších, ale v samostatném malém pohoří označovaném jako Súľovské vrchy.
Vědci-geomorfologové pro takové skalní město mají odborný termín „klenba s centrální sníženinou, typu combe“. Nám laikům
asi stačí označení skalní město. Soubor jedinečně tvarovaných skal až bizarních tvarů vznikl během statisíců let, kdy původní až 1 000 metrů mocnou vrstvu usazených hornin, hlavně starotřetihorních pískovců a slepenců, narušily voda, mráz i vítr. Původně skály vznikaly na mořském dně, takže při postupném vynořování zasáhl do formování krajiny dokonce i mořský příboj. Najdete tu jehly, skalní věže, okna, až tři metry vysoké skalní hřiby i jiné unikáty. Samozřejmě že mají svá jména: setkat se tu můžete třeba se 13 metrů vysokým skalním oknem přezdívaným Gotická brána, jinde je Soví hlava; a jiná skála je tak majestátní, že dostala jméno (poněkud neuctivě) podle mocné císařovny: Mária Terézia.
Súľovské skály – Gotická brána
Nejvyšší horou skalního města je Žibrid tyčící se do nadmořské výšky 867 metrů. Možná známější je ale Roháč, vysoký 773 metrů, s dvojicí vrcholů, které jsou výzvou i pro zkušené horolezce. Jejich možnosti k lezení tu jsou ale omezeny (jakkoli jich je poměrně dost), neboť již od roku 1929 jsou Súľovské skaly národní přírodní rezervací o rozloze 543‚2 hektarů.
Spatřit můžete také dvoustupňový, celkem 15 metrů vysoký Hlbocký vodopád (při
Zajímavost
Z větších zvířat tu žije rys či srnec, kromě nich zde můžete vidět až 80 druhů ptáků v čele se sokoly stěhovanými, káňaty a poštolkami (slovensky krásně „sokol myšiar“).
zelené značce směr Hlboké nad Váhom) nebo puklinovou jeskyni Šarkania diera. Lze skrz ni projít až asi 50 metrů hluboko do skály.
Súľovské skály