Jiří Dušek
2026 DAŇOVÁ EVIDENCE podnikatelů
Upozornění pro čtenáře a uživatele této knihy Všechna práva vyhrazena. Žádná část této tištěné či elektronické knihy nesmí být reprodukována a šířena v papírové, elektronické či jiné podobě bez předchozího písemného souhlasu nakladatele. Neoprávněné užití této knihy bude trestně stíháno.
Automatizovaná analýza textů nebo dat ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU a použití této knihy k trénování AI jsou bez souhlasu nositele práv zakázány.
Edice Účetnictví a daně
Ing. Jiří Dušek
Daňová evidence podnikatelů 2026
Vydala GRADA Publishing, a.s. U Průhonu 22, Praha 7 tel.: 234 264 401 www.grada.cz jako svou 10 407. publikaci
Realizace obálky Vojtěch Kočí Sazba Jan Šístek
Odborná redaktorka Ing. Michaela Průšová Počet stran 152
Dvacáté třetí vydání, Praha 2004, 2005, 2006, 2007, 2008, 2009, 2010, 2011, 2012, 2013, 2014, 2015, 2016, 2017, 2018, 2019, 2020, 2021, 2022, 2023, 2024, 2025, 2026
Vytiskla TISKÁRNA V RÁJI, s.r.o., Pardubice
© GRADA Publishing, a.s., 2026
ISBN 978-80-271-8450-7 (pdf)
ISBN 978-80-271-5851-5 (print)
1.5 Zahrnutí daně dědické a darovací do zákona o daních z příjmů od 1. 1. 2014
1.6 Oznámení o osvobozených příjmech FO
1.7 Jednoduché účetnictví (novela – zákon o účetnictví č. 221/2015 Sb.)
1.8 Poplatník v paušálním režimu
1.9 Stravovací paušál
1.10 Lex
2.5
stav majetku a dluhů
§ 7b Daňová
2.7 Nezaplacené náklady, které jsou v daňové evidenci daňovým
2.9
2.10 Nejčastější chyby v daňové evidenci
Přehled
5.4
5.7
6.2
6.3
6.4
6.6
7.3.2 Zrychlené odpisování
7.3.3 Mimořádné odpisy (§ 30a) .
7.4 Vyřazování dlouhodobého majetku
7.4.2 Vyřazování dlouhodobého majetku v důsledku darování
7.4.3 Vyřazování v důsledku škody nebo manka
Vyřazování v důsledku likvidace
7.4.5 Vyřazování v důsledku přeřazení majetku do osobního užívání
8 Evidence najatého majetku
8.1 Operativní leasing
8.2 Finanční leasing
8.3 Pojem akontace a problémy s ní spojené
8.4 Odkoupení najaté věci po skončení nájmu
8.5 Způsob evidence najatého majetku
8.6 Nahrazení
9.2 Oceňování zásob
9.3 Evidence zásob
9.5 Výpočet marže u zboží v daňové evidenci
17 Přechod z daňové evidence na účetnictví
18 Komplexní příklad
19 Přiznání k dani z příjmů fyzických osob
19.1 Přehled hlavních slev uplatnitelných v daňovém přiznání
19.2 Daňové zvýhodnění na vyživované dítě (§ 35c/1 ZDP)
19.3 Příjmy, které se zahrnují či nezahrnují do vlastního příjmu manželky (manžela)
19.4 Možnost zahrnutí dohod o provedení práce do daňového přiznání
19.5 Bytová potřeba § 4b
19.6 Sociální a zdravotní pojištění OSVČ – minimální zálohy
19.7 Lhůta pro podání daňového přiznání
19.8 Povinnost fyzické osoby podat daňové přiznání
20.1 Zadání příkladu
20.2 Postup sestavení daňového přiznání podnikatele za rok 2025
Seznam literatury
Předmluva k aktuálnímu vydání
Toto vydání reaguje na zákonné změny. Jsou zde uváděny aktuální odkazy na zákonné předpisy.
Byla doplněna nová kapitola o dlouhodobém finančním majetku.
Z důvodu ještě plně nezažitých nových pojmů vyvolaných rektifikací soukromého práva je uveden stručný slovník pojmů z nového občanského zákoníku (NOZ) a zákona o obchodních korporacích (ZOK):
Starý pojem
Nový pojem závazek dluh = co má být ze závazku plněno
sdružení společnost
člen sdružení společník společnosti dar bezúplatné plnění půjčka zápůjčka
úvěr a půjčka úvěrový finanční nástroj nájem pronájem, pacht společnost obchodní korporace podnik nebo část podniku obchodní závod společník, člen družstva člen obchodní korporace příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky
příjmy ze závislé činnosti
příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti příjmy ze samostatné činnosti dividendy a jiné podíly podíly na zisku
Některé příklady jsou ponechány v původním starším časovém období. Jedná se o některé speciální případy, které takto skutečně platily. Pokud je již odlišný zákonný předpis pak je to uvedeno. Dále jsou to příklady, které probíhají přes více let – odpisy majetku, finanční leasing.
Příklad daňového přiznání za rok 2025 je zpracován na daňovém portálu české daňové správy. Jedná se o výbornou možnost pro každého poplatníka, protože toto zpracování je s provedením všech možných kontrol. A zároveň jeho obsluha nevyžaduje žádné velké odborné počítačové vědomosti.
Své připomínky, náměty i vlastní zkušenosti můžete posílat na adresu: dusek.jiri@tiscali.cz.
J. Dušek
1 Předmět a cíl daňové evidence
Daňová evidence si klade za cíl poskytnout údaje potřebné ke zjištění základu daně z příjmů. Je určena pro ty subjekty, které nejsou účetními jednotkami ve smyslu zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. Za účetní jednotky se podle § 1 tohoto zákona považují právnické a některé fyzické osoby, jak je znázorněno na obr. 1.1. Novela zákona o účetnictví, která vstoupila v platnost od 1. 1. 2004, uložila účetním jednotkám vést podvojné účetnictví a současně zrušila jednoduché účetnictví1. Místo jednoduchého účetnictví byla pro podnikatele zavedena daňová evidence v podobě záznamů pro daňové účely.
1.1 Právní úprava daňové evidence
Legislativně je daňová evidence upravena zákonem č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. I když novela zákona o účetnictví již neuvažovala v roce 2004 s jednoduchým účetnictvím byla dána fyzickým osobám, prokazujícím povinnosti pro daňové účely, možnost přechodného období tak, aby 1. 1. 2005 bylo jednoduché účetnictví nahrazeno daňovou evidencí.
Účetní jednotky
Právnické osoby
se sídlem na území ČR (podnikatelé, nepodnikatelské subjekty)
zahraniční subjekty, které na území ČR podnikají nebo provozují jinou činnost podle zvláštních předpisů
Fyzické osoby
Podnikatelé Ostatní
s obratem větším než 25 mil. Kč za rok podle zákona o DPH2
pokud jeden z účastníků společnosti je účetní jednotkou
pokud se rozhodli dobrovolně vést účetnictví
jimž je povinnost vedení účetnictví uložena zvláštním zákonem
pokud se rozhodli dobrovolně vést účetnictví
Obr. 1.1 Subjekty, které jsou účetní jednotkou ve smyslu zákona o účetnictví
Možnost vedení daňové evidence je uvedena v zákoně o účetnictví č. 563/1991 Sb. v § 1/2/e. Je zde zároveň uvedena povinnost pro fyzické osob, kdy musí vést účetnictví.
1 Tato koncepce jednotných účetních pravidel pro všechny druhy účtujících subjektů je reakcí na vstup ČR do EU, jejíž členské země používají výhradně podvojné účtování a jednoduché účetnictví je pro ně neznámým pojmem.
2 Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů
§ 1 OBECNÁ USTANOVENÍ
(2) Tento zákon se vztahuje na účetní jednotky, kterými jsou
d) fyzické osoby, které jsou jako podnikatelé zapsány v obchodním rejstříku,
e) ostatní fyzické osoby, které jsou podnikateli, pokud jejich obrat podle zákona o dani z přidané hodnoty, včetně plnění osvobozených od této daně, jež nejsou součástí obratu, v rámci jejich podnikatelské činnosti přesáhl za bezprostředně předcházející kalendářní rok částku 25 000 000 Kč, a to od prvního dne kalendářního roku.
f) ostatní fyzické osoby, které vedou účetnictví na základě svého rozhodnutí,
g) ostatní fyzické osoby, které jsou podnikateli a jsou společníky sdruženými ve společnosti, pokud alespoň jeden ze společníků sdružených v této společnosti je osobou uvedenou v písmenech a) až f) nebo h) až l),
h) ostatní fyzické osoby, kterým povinnost vedení účetnictví ukládá zvláštní právní předpis,
Pokud fyzická osoba podnikatel překročí za rok částku 25 000 000 Kč, stává se od následujícího kalendářního roku účetní jednotkou. Ale povinnost vést podvojné účetnictví je až od roku následujícího. Dobrovolně lze hned ten následující rok.
Na toto již nemá vliv dosažený obrat v tom druhém roce, pokud by byl menší než 25 mil. Kč.
Od kdy je povinnost vést podvojné účetnictví § 4: (3) Účetní jednotky uvedené v § 1 odst. 2 písm. e) jsou povinny vést účetnictví od prvního dne účetního období následujícího po kalendářním roce, ve kterém se staly účetní jednotkou, až do posledního dne účetního období, ve kterém přestaly být účetní jednotkou, nevznikla-li jim povinnost vést účetnictví podle § 1 odst. 2 písm. d), g) nebo h).
Za tento rok překročen obrat 25 000 000 Kč
Následující rok se stává účetní jednotkou (§ 1/2/e ZÚČ)
1.2 Předmět daňové evidence
Pak od tohoto roku povinnost vést podvojné účetnictví (§ 4/3 ZÚČ)
Podle toho jaký druh příjmů fyzické osoby, poplatníci daně z příjmů získávají a jaké výdaje k těmto příjmům uplatňují musí povinně vést následující dokumentaci:
Ø záznamy o příjmech a evidenci pohledávek vzniklých v souvislosti s podnikatelskou nebo jinou samostatnou výdělečnou činností (podnikatelé, kteří neuplatňují výdaje prokazatelně vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů, ale v paušální výši, stanovené procentem z příjmů podle § 7 odst. 9, zákona o daních z příjmů),
Ø záznamy o příjmech a vynaložených výdajích v časovém sledu, evidenci hmotného majetku, který lze odpisovat, evidenci o tvorbě a použití rezervy na opravy hmotného majetku (pokud se vytváří), evidenci o pohledávkách a dluzích ve zdaňovacím období, ve kterém dochází k ukončení pronájmu a mzdové listy, pokud jsou vypláceny mzdy (poplatníci mající příjmy z pronájmu a uplatňující výdaje na dosažení, zajištění a udržení těchto příjmů podle § 9 zákona o daních z příjmů),
Daňová evidence podnikatelů
Ø daňovou evidenci ve smyslu § 7b zákona o daních z příjmů (fyzické osoby, které mají příjmy ze samostatné výdělečné činnosti3 a uplatňují výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení.
Daňová evidence je v podstatě obdobou jednoduchého účetnictví, je však mnohem méně administrativně náročná, je značně jednodušší po metodické stránce a klade podstatně nižší nároky na technické vybavení. Zachycuje podle zásady jednoduchosti pouze peněžní toky, které bezprostředně souvisejí s podnikáním, a stav majetku a dluhů podnikatele (firmy) na konci zdaňovacího období. Obdobně jako účetnictví vymezuje složky majetku, které podléhají evidenci, a určuje metody oceňování majetku a dluhů. Výslovně není předepsána ani forma daňové evidence. Uložena je pouze povinnost uchovávat daňovou evidenci za všechna zdaňovací období, pro která neskončila lhůta pro vyměření daně stanovená zákonem o daních z příjmů (§ 7b odst. 5) nebo zvláštním předpisem4 .
1.3 Cíl daňové evidence
Daňová evidence slouží ke zjištění základu daně z příjmů (je vstupní databází pro daňové přiznání), ale pokud bude průběžně vedena, má i druhý užitek, neboť poskytuje přehled o stavu a pohybu majetku a dluhů podnikatele (firmy) a je tedy využitelná pro ekonomické rozhodování, pro řízení firmy. Stejně jako účetnictví se opírá o prvotní doklady, z nich provádí záznamy, které dále třídí a sumarizuje. Postup zpracování daňové evidence je schematicky znázorněn na obrázku 1.2.
Z obrázku je zřejmé, že poslední fází je zpracování daňového přiznání, které předkládá podnikatel na konci příslušného zdaňovacího období správci daně. Do daňového přiznání musí být promítnuty i případné rozdíly mezi daňovou evidencí a skutečným stavem majetku a dluhů podnikatele, zjištěným na konci zdaňovacího období (tečkovaná vazba na obrázku 1.2). Zpětné (čárkované) vazby na obrázku pak znázorňují kontrolní funkci správce daně.
Dalším úkolem daňové evidence je zajistit povinnosti plynoucí podnikateli z § 100 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, pokud je registrovaným plátcem této daně. Daňová evidence musí poskytovat zejména údaje potřebné pro správné stanovení daňové povinnosti a musí být vedena v členění potřebném pro sestavení měsíčního nebo čtvrtletního daňového přiznání. Plátce DPH je povinen vést také evidenci uskutečněných plnění, která nejsou zdanitelná.
Prvotní doklady
Skutečný stav
Daňová evidence
Informace pro řízení Daňové přiznání Správce daně
Obr. 1.2 Postup vedení daňové evidence
3 dále jen podnikatelé
4 Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád.
Předmět a cíl daňové evidence
1.4 Jak vést daňovou evidenci
Zákon neurčuje způsob ani formu, jak vést daňovou evidenci. Toto záleží pouze a jen na poplatníkovi.
Zde lze ale doporučit několik forem.
1) Úplně začínající podnikatel v malém rozsahu:
• Zcela postačí obyčejný sešit. Výhodná je příprava tabulky v Excelu.
• Lze si zadarmo stáhnout z internetu tabulku v Excelu pro vedení daňové evidence.
2) Úplně začínající podnikatel, ale ve větším (očekávaném) rozsahu:
• Zde je určitě lepší mít již program pro daňovou evidenci. Opět lze si zadarmo stáhnout program z internetu nebo využít i on-line řešení.
3) Zadat evidenci nějaké účetní firmě.
Při rozhodování musí minimálně vědět:
a) Zdali bude mít zaměstnance.
b) Bude-li plátcem DPH – a to i dobrovolně.
c) Zda povede položkovou skladovou evidenci.
Pokud v daňové evidenci uplatňuje výdaje paušálem (%) – nemusí vést výdaje.
A je zde ještě jedna možnost – přejít na paušální daň, kde daňovou evidenci nemusí vést a ani se starat o platby sociálního a zdravotního pojištění a o daňové přiznání.
Minimální evidenci, kterou musí poplatník vést, je evidence příjmů. A to z těchto důvodů:
a) Limit pro povinnou registraci k DPH – hodnota obratu 1 mil. Kč pro rok 2022.
b) Tento limit je zároveň limitem pro paušální daň.
Ani způsob vedení příjmů pro tyto účely není žádným předpisem specifikován.
1.5 Zahrnutí daně dědické a darovací do zákona o daních z příjmů od 1. 1. 2014
K 1. 1. 2014 je daň dědická a darovací zahrnuta do zákona o daních z příjmů. Zákon používá pojem „bezúplatný příjem“, který zahrnuje:
Ø příjmy z dědění
Ø příjmy z odkazu
Ø darování
Ø jiné příjmy nabyté bez poskytnutí protiplnění
Již tedy nerozlišuje, zda-li byly dary přijaty v souvislosti s podnikáním, či nikoliv.
Bezúplatné příjmy jsou:
Ø dle § 4a/1/m a § 19b/1/d:
• vydlužitele při bezúročné zápůjčce
• vypůjčitele při výpůjčce
• výprosníka při výprose
Ø dle § 10/3c:
• ostatní bezúplatné příjmy (dědictví,…)
Daňová evidence podnikatelů
Bezúplatné příjmy FO (§ 4a/1/m, § 10/3 jiné než § 4a/1/m) jsou osvobozeny:
Ø od příbuzného v linii přímé a v linii vedlejší, pokud jde o…
Ø od osoby se kterou před obdržením žil bezprostředně nejméně 1 rok ve společně hospodařící domácnosti nebo byl na tuto osobu odkázán výživou
Ø obmyšleného z jeho majetku…
Ø v úhrnu příjmy od téhož poplatníka nepřesáhnou ve zdaňovacím období
• 100 000 Kč (§ 4a/1/m/4.)
• 15 000 Kč (§ 10/3/c/4.) ostatní nahodilý bezúplatný příjem
1.6 Oznámení o osvobozených příjmech FO
Jedná se o úplně nové oznámení správci daně. Poprvé se toto oznámení podává až za zdaňovací období roku 2015, tj. nejspíše do 31. 3. 2016.
Pokud FO obdrží příjem, který (§ 38v):
Ø je od daně z příjmu FO osvobozen,
Ø je vyšší než 5 000 000 Kč (nelze rozložit),
Ø a toto nemůže FU zjistit z rejstříků či jiné evidence (jeho zjištění zveřejní na webu) (§ 38v/3),
je povinna oznámit FU (není určena forma) u tohoto příjmu (§ 38v/2):
Ø výši ,
Ø popis okolností nabytí,
Ø datum vzniku,
a to do dne podání daňového přiznání za období, kdy příjem obdržel (§ 38v/1), i když nemusí podat DP.
U společného jmění manželů – oznámí jeden (§ 38v/5).
Pokud toto neprovedete, jsou zde velké pokuty za neoznámení osvobozeného příjmu (§ 38w):
Z částky neoznámeného příjmu je pokuta %
a) Povinnost splnil, aniž by byl vyzván 0,1 %
b) Povinnost splnil na základě výzvy náhradní lhůtě (38v/4) 10 %
c) Povinnost nesplní ani v náhradní lhůtě 15 %
Na stránkách Finanční správy naleznete:
Ø Formulář tohoto oznámení
Ø Podrobný přehled osvobozených příjmů.
Ø Pokyn GFŘ D-28 k promíjení pokuty za neoznámení osvobozeného příjmu
Ø Některé sporné případy řeší zápis KDP ČR a GFŘ ČR č. 452/22.04.15
1.7 Jednoduché účetnictví (novela – zákon o účetnictví č. 221/2015 Sb.)
Jednoduché účetnictví, které se objevilo v novele zákona o účetnictví (§ 13b), se netýká podnikatelů. Jde o možnost vést jednoduché účetnictví pro vyjmenované účetní jednotky s li-
Předmět a cíl daňové evidence
mitem příjmů a majetku do 3 000 000 Kč (§1f). Jde např. o honební společenstva, spolky PO, dobrovolné hasiče, církve atd.
Podle připravované novely zákona o účetnictví se jednoduché účetnictví bude nazývat hotovostní účetnictví.
1.8 Poplatník v paušálním režimu
Jedná se o případ, kdy se chcete zbavit daňové evidence. Jedná se o § 2a, § 7a a § 38lk. Paušální daň je dobrovolný způsob, jak mohou některé OSVČ od roku 2021 za přísně daných podmínek vyřešit daňové a odvodové povinnosti jedinou trvalou měsíční platbou. Nepodává se daňové přiznání, ani hlášení na sociální správu či zdravotní pojišťovnu. Se zdravotní pojišťovnou ani správou sociálního zabezpečení se už nic dalšího neřeší. Jednáte tedy pouze s finančním úřadem, který jim informace předá, a tím odpadá nutnost komunikace se třemi úřady zároveň. Toto platí i pro začínajícího podnikatele.
Zda je toto řešení pro vás finančně výhodné si můžete spočítat na kalkulačce ministerstva financí.
Nejdůležitější fakta ohledně paušální daně:
– Kdo může být v paušálním režimu – neplátce DPH.
– Je ale nutné si vést nějakou jednoduchou evidenci příjmů, aby bylo možné prokázat výši ročních příjmů – viz dále.
–
–
Do tohoto příjmu se nezahrnují osvobozené příjmy a příjmy daněné srážkovou daní.
Nesmí být příjem ze závislé činnosti (výjimka DPČ a DPP).
– Souhrnná výše příjmů z nájmu podle § 9 a ostatních příjmů podle § 10 nesmí v daném roce, kdy je poplatník v paušálním režimu, přesáhnout limit 50 tisíc Kč.
–
Tyto měsíční zálohy jsou splatné vždy do 20. dne daného měsíce. Daň je možné zaplatit i jednorázově na celý rok dopředu.
– Není možné uplatňovat slevy na dani a daňová zvýhodnění.
Výhody paušální daně:
– Nemusíte vést daňovou evidenci.
– Nepodáváte daňové přiznání.
– Nepodáváte hlášení na sociální správu ani tam nic neplatíte.
– Nepodáváte hlášení na zdravotní pojišťovnu ani tam nic neplatíte.
– Platíte vše jednou částkou měsíčně na finanční úřad.
Pokud dojde ke změně stanovených vstupních podmínek, pak je nutné:
– podat daňové přiznání a doplatit daň z příjmů,
– podat přehledy sociálního a zdravotního pojištění a doplatit pojistné.
V případě přechodu na paušální daň se základ daně upravuje podle § 23/8.
V případě přechodu z paušální daně na daňovou evidenci se základ daně neupravuje (§ 23/8 poslední věta).
Zákon č. 366/2022 Sb. podstatným způsobem mění a rozšiřuje podmínky pro paušální daň od roku 2023. Především zavádí tři pásma pro paušální daň. Pro stanovení pásma paušální daně
Daňová evidence podnikatelů
je zohledněno možné uplatnění výdajového paušálu (§ 7/7), aby se paušální daň přiblížila odvodům, kdyby paušální daň nebyla, ale bylo běžné zdanění.
Příklad: Řemeslník má roční příjem 1,9 mil. Kč. Příjem má pouze z řemeslné činnosti (100 %), kde lze uplatnil 80 % výdajového paušálu. Proto spadá do 1. pásma paušální daně.
Přehled pásem paušální daně dle % výdajových paušálů:
Roční příjem je a alespoň 75 % příjmů je z činnosti, na které lze uplatnit některý výdajový paušál
do 1 mil. Kč 1. pásmo bez ohledu na to, z jaké činnosti
do 1,5 mil. Kč 1. pásmo
2. pásmo
do 2 mil. Kč 1. pásmo 2. pásmo 3. pásmo
Jedinou měsíční zálohou paušální daně platíte tři odvody zároveň (§ 38lk): – Daň z příjmů určena v § 38lk/7 zákona o daních z příjmů (zákon č. 586/1992 Sb.)
Sociální pojištění určeno v § 14/3 zákona o sociálním pojištění (zákon č. 589/1992 Sb.)
Zdravotní pojištění určeno v § 3a/5 zákona o zdravotním pojištění (zákon č. 592/1992 Sb.)
Podrobněji k paušální dani se můžete dočíst v publikaci Dušek, J.: Daně z příjmů. Přehledy, daňové a účetní tabulky, 16. vydání. GRADA Praha 2025 .
1.9 Stravovací
paušál
Od 1. 1. 2021 (zákon č. 609/2020 Sb.) se rozšiřuje možnost příspěvků zaměstnavatele na stravování zaměstnanců o stravovací paušál. Jedná se o další novou možnost, tentokrát ale v peněžní podobě.
Předmět a cíl daňové evidence
Doposud byla možnost poskytovat papírové stravenky či karty. Jedná se o nepeněžní plnění.
Tyto možnosti zůstávají zachovány včetně „závodního“ stravování.
A tak jako u stravenek nedokládal zaměstnanec, za co je utratil, není tato povinnost stanovena ani u stravovacího paušálu.
Stravovací paušál je definován v § 6/9/b ZDP – od daně je osvobozen do stanoveného limitu:
„… peněžitý příspěvek poskytovaný zaměstnavatelem zaměstnanci na stravování za jednu směnu podle zákoníku práce do výše 70 % horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin.“
Pokud je dodržen limit, nepodléhá paušál dani z příjmu ani sociálnímu a zdravotnímu pojištění.
Pokud bude tento peněžitý příspěvek vyšší, podléhá klasickému zdanění (jako kdyby to byla prémie).
Příspěvek se uvede na výplatní listině.
Druh příspěvku
stravenka
ZAMĚSTNANEC (§ 6/9/b) příjem
osvobozeno neosvobozeno
ZAMĚSTNAVATEL (§ 24/2/j/4.)
max. 70 % limitu nad tuto hranici vše stravovací paušál závodní stravování
Stravovací paušál na rok 2026:
185,00 Kč Horní hranice stravného pro rok 2026 (vyhláška č. 573/2025 Sb. § 3/a)
129,50 Kč 70 % maximální možná částka stravovacího paušálu 2 590,00 Kč např. za 20 dní v měsíci
1.10 Lex Ukrajina
(zákon č. 128/2022 Sb.)
Od základu daně lze odečíst hodnotu darů až do výše 30 % a pro FO platí minimálně 1 000 Kč nebo částka přesahující 2 % základu daně.
Finanční dary poskytnuté na účet ukrajinského velvyslanectví a jiné účty k tomu zřízené se nemusí prokazovat žádnou darovací smlouvou, stačí výpis z účtu nebo útržek složenky.
Příspěvek na solidární domácnost dle § 8 zákona č. 66/2022 Sb. je osvobozen od daně z příjmů (§ 4/4/i).
Novela zákona č. 366/2022 Sb., nový odstavec § 3a:
Opatření v oblasti slevy na dani pro poplatníky daně z příjmů fyzických osob
Do vlastního příjmu manžela podle § 35ba odst. 1 písm. b) zákona o daních z příjmů se od zdaňovacího období roku 2022 nezahrnuje příspěvek pro solidární domácnost podle zákona upravujícího opatření v oblasti zaměstnanosti a oblasti sociálního zabezpečení v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaných invazí vojsk Ruské federace.