Za správnost údajů v příspěvcích odpovídají autoři.
ISSN: 1214-522X MK ČR: E 10000
Vážení čtenáři!
Jak je to s uplatnění daňové ztráty u poplatníků daně z příjmů FO a jaké jsou možnosti využití daňové ztráty směrované k optimalizaci daňové povinnosti poplatníka? Odpověď nabízí Ing. I. Macháček v příspěvku Daňová ztráta – uplatnění v roce 2026.
Jaké jsou slevy na dani FO a za jakých podmínek je mohou poplatníci z řad FO aktuálně využít, poradí Ing. P. Novák v rubrice Aktuálně.
Důležité informace z pohledu daní a účetnictví nalezněte v článcích Zálohy na daň z příjmů, Osvobození od daně z příjmů, Zrušení registrace plátce, Uplatňování nároku na odpočet daně – změny, Paušální výdaje na dopravu, Časové rozlišení výdajů a nákladů – účetnictví…
Na co se můžete těšit v dalších publikacích? Poradce 9-10/2026 – ZDP po novelách s komentářem; PaM 5-6/2026 – Srážky ze mzdy – změny, Zaměstnávání cizinců; 1000 řešení 3-4/2026 – Daňové a nedaňové výdaje, Mzdová účetní a DÚVaP 5-6/2026 – Optimalizace daně.
V aktuální nabídce jsou AKTUALIZACE 2026 a ZÁKONY I.-V. 2026 – úplné znění zákonů s účinností od 1. 1. 2026. I nadále si můžete objednávat odborné publikace Daňové a nedaňové výdaje 2026, Příručka mzdové účetní pro rok 2026, Daňová přiznání FO a PO za rok 2025, Pomocník mzdové účetní 2026 a Účetní závěrka za rok 2025. Poradí Vám pracovnici zákaznického servisu e-shop: www.i-poradce.cz, e-mail: abo@i-poradce.cz a telefonní čísla 558 731 125-128, 773 670 836, 732 708 627, Nezapomněli jsme na výhodné aktuální balíčky: Daňové výdaje 2026, Příručka mzdové účetní 2026, ZDP po novelách, Daňová přiznání FO a PO za rok 2025, Začátek roku – mzdová účetní, Daňový řád po novelách, Konec roku v účetní a daňové oblasti. Věříme, že Vám nové informace usnadní naplnění daňové povinností a již teď se těšíme na další setkáni.
Jarmila Blaščíková odpovědná redaktorka
Objednávejte přes e-shop www.i-poradce.cz, chraňte sebe a svou
Obsah 5-6/2026
AKTUÁLNĚ
Daňová ztráta – uplatnění v roce 2026 3
Ing. Ivan Macháček
Slevy na dani z příjmů u poplatníků FO 6 Ing. Pavel Novák
Zálohy na daň z příjmů 10 Ing. Eva Sedláková
Příklady z praxe 13 uplatnění daňové ztráty Ing. Ivan Macháček
PŘÍMÉ DANĚ – ZDP
Osvobození od daně z příjmů 15 (§ 4 a § 4a ZDP) Ing. Ivan Macháček
Příjmy z darování z hlediska daně z příjmů 20 Ing. Eva Sedláková
Výkon práce z domova 22 Ing. Ivan Macháček
NEPŘÍMÉ DANĚ – DPH
Zrušení registrace plátce 27 Ing. Václav Benda
Uplatňování nároku na odpočet daně – změny 30 Ing. Pavel Novák
Příklady z praxe 34 nárok na odpočet DPH Ing. Pavel Novák
AUTOMOBIL V PODNIKÁNÍ
Motorové vozidlo zaměstnance 36 – pracovní cesta
JUDr. Eva Dandová
Pohonné hmoty v paušální výši 42 Ing. Martin Děrgel
Paušální výdaje na dopravu 46
Ing Ivan Macháček
ÚČETNICTVÍ
Vnitřní předpisy účetní jednotky
Ing. Jiří Koch
50
Cenné papíry – účetnictví 54
Ing. Martin Děrgel
Časové rozlišení výdajů a nákladů – účetnictví
Ing. Martin Děrgel
CHYBOVAT ZNAMENÁ PLATIT
Mzdové nároky – vnitřní předpis
JUDr. Lada Jouzová
57
60
Sjednávání pracovní smlouvy 64 omyly a chyby
JUDr. Ladislav Jouza
Poživatelé důchodu a ZP – změny
Ing. Antonín Daněk
RADY ODBORNÍKŮ
68
Práva a povinnosti – právní jednání 71
JUDr. Ladislav Jouza
Zákon o zaměstnanosti 76
Mgr. Olga Bičáková
MZDY A ODVODY
Mzda, plat, příplatky 80
JUDr. Ladislav Jouza
Srážky ze mzdy – změny 86
Richard W. Fetter
Příjmy zaměstnance
91 bez odvodu pojistného zaměstnavatelem
Ing. Antonín Daněk
Daňová ztráta – uplatnění v roce 2026
V textu se blíže zaměříme na vznik a uplatnění daňové ztráty u poplatníků daně z příjmů fyzických osob v roce 2026 a na možnosti využití daňové ztráty směrované k optimalizaci daňové povinnosti poplatníka. V samostatném textu si uvedeme v návaznosti na tento článek řadu příkladů ke vzniku a uplatnění daňové ztráty.
Zásady pro vznik a uplatnění daňové ztráty u poplatníků daně z příjmů FO
• Pokud podle účetnictví, daňové evidence (§ 7 ZDP) nebo podle záznamů o příjmech a výdajích (§ 9 ZDP) přesáhnou výdaje příjmy uvedené v § 7 a § 9 ZDP, je rozdíl daňovou ztrátou. Daňová ztráta vznikne u těchto dvou druhů příjmů pouze tehdy, pokud daňový poplatník uplatňuje výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmů v prokazatelné výši. Daňová ztráta nemůže vzniknout u těchto dílčích základů daně, pokud poplatník uplatňuje výdaje procentem z příjmů podle § 7 odst. 7 a podle § 9 odst. 4 ZDP; • Daňová ztráta nemůže vzniknout u dílčího základu daně dle § 8 a § 10 ZDP. Dle znění § 5 odst. 3 ZDP se o ztrátu upravenou podle § 23 ZDP sníží úhrn dílčích základů daně zjištěných podle jednotlivých druhů příjmů uvedených v § 7 až § 10 ZDP v příslušném zdaňovacím období (v daňovém přiznání za toto zdaňovací období). V žádném případě nelze daňovou ztrátu ze samostatné činnosti dle § 7 ZDP anebo z nájmu dle § 9 ZDP odečíst od dílčího základu daně ze závislé činnosti;
• Poplatník daně z příjmů fyzických osob je povinen podat daňové přiznání za zdaňovací období podle § 38g odst. 1 ZDP i tehdy, když jeho roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzic-
DaÚ 5-6/2026
Pokud dojde k uplatnění daňové ztráty z příslušného zdaňovacího období pouze zčásti v předcházejících dvou zdaňovacích obdobích, může poplatník neuplatněnou část daňové ztráty uplatnit jako položku odčitatelnou od základu daně v pěti zdaňovacích obdobích bezprostředně následujících po období, za které byla daňová ztráta stanovena, anebo se poplatník může vzdát práva na uplatnění daňové ztráty. #
kých osob, nepřesáhly 50 000 Kč, ale vykazuje daňovou ztrátu;
• Podle stanoviska GFŘ v pokynu D-59 k § 5 odst. 3 ZDP se ztrátou rozumějí i případy, kdy poplatník při výkonu činnosti, z níž mohou plynout příjmy uvedené v § 7 nebo § 9 zákona, nedosáhl ve zdaňovacím období příjmů, ale měl pouze výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmů. Rozhodné je, že poplatník samostatnou činnost vykonává nebo majetek pronajímá;
• U poplatníka, který vede účetnictví, je nutno si uvědomit, že daňová ztráta může být odlišná od vykázané účetní ztráty. Může dojít k situaci, že poplatník, který vede povinně nebo dobrovolně účetnictví, dosáhne při podnikání účetního zisku a daňové ztráty, anebo naopak dosáhne účetní ztráty a daňového zisku. Je tomu zejména proto, že zákon o dani z příjmů v § 25 obsahuje řadu výdajů (nákladů), které nejsou výdaji na dosažení, zajištění a udržení příjmů a rovněž daňové odpisy mohou být stanoveny dle příslušných ustanovení ZDP v jiné výši než účetní odpisy stanovené podle odpisového plánu.
Časové uplatnění odpočtu daňové ztráty (§ 34 odst. 1 ZDP)
Uplatněním odpočtu daňové ztráty se zabývá § 34 odst. 1, § 38r odst. 2 ZDP a § 38zh ZDP. Poplatníkům daně z příjmů se dle znění § 34 odst. 1 ZDP umožňuje na základě jejich rozhodnutí od základu daně odečíst pravomoc-
ně stanovenou daňovou ztrátu nebo její část třemi způsoby, a to:
• Ve dvou zdaňovacích obdobích bezprostředně předcházejících zdaňovacímu období nebo období, za které se podává daňové přiznání, za která se daňová ztráta stanoví. Platí zde podmínka, že v těchto dvou zdaňovacích obdobích lze daňovou ztrátu odečíst od základu daně pouze do souhrnné výše nepřesahující 30 000 000 Kč. K uplatnění daňové ztráty zpětně za předcházející jedno nebo dvě zdaňovací období musí poplatník podat dodatečné daňové přiznání za příslušné zdaňovací období předcházející zdaňovacímu období, za které je daňová ztráta stanovena a v tomto dodatečném daňovém přiznání sníží základ daně o uplatňovanou daňovou ztrátu. Dojde tak ke snížení daňové povinnosti, a o vrácení vzniklého přeplatku na dani může poplatník požádat v souladu se zněním § 154 a 155 DŘ.
AKTUÁLNĚ
• V pěti zdaňovacích obdobích bezprostředně následujících po období, za které se daňová ztráta stanoví; v případě neuplatnění plné výše daňové ztráty v předcházejících dvou zdaňovacích obdobích platí možnost její neuplatněnou část využít jako položku odčitatelnou od základu daně poplatníka v pěti zdaňovacích obdobích bezprostředně následujících po období, za které byla daňová ztráta stanovena (za předpokladu, že se poplatník nevzdal práva na uplatnění daňové ztráty).
Protože zákon o daních z příjmů nestanoví bližší postup ve způsobu uplatnění odpočtu daňové ztráty v jednotlivých následujících zdaňovacích obdobích, lze uplatnění odpočtu daňové ztráty využít v pěti zdaňovacích obdobích bezprostředně následujících po období, za které byla daňová ztráta stanovena, k optimalizaci daňové povinnosti poplatníka. Pro poplatníka daně z příjmů fyzických osob je z hlediska optimalizace daňové povinnosti výhodné uplatnit vždy jen takový odpočet dosud neuplatněné daňové ztráty z předchozích zdaňovacích období, aby poplatník mohl uplatnit v běžném zdaňovacím období všechny nezdanitelné částky podle § 15 a slevy na dani podle § 35 a § 35ba ZDP, které by jinak při jejich neuplatnění v daném zdaňovacím období propadly.
• Poplatník se může vzdát práva na uplatnění daňové ztráty pro zdaňovací období následující po období, za které se tato daňová ztráta stanoví, a to oznámením správci daně ve lhůtě pro podání daňového přiznání za období, za které se daňová ztráta stanoví; lhůtu pro podání tohoto oznámení nelze navrátit v předešlý stav. Vzdání se práva má účinky pro všechna období následující po období, za které se tato daňová ztráta stanoví a na celou daňovou ztrátu (a to i na změny její výše na základě do-
měření), nelze ho tedy uplatnit jen na některá následující zdaňovací období nebo jen vůči části daňové ztráty; v takovém případě lze tedy daňovou ztrátu uplatnit jen ve dvou zdaňovacích obdobích bezprostředně předcházejících období, za které byla stanovena. Tím, že se poplatník vzdá uplatnění ztráty do budoucna, neprodlužuje se lhůta pro stanovení daně za tato budoucí zdaňovací období ani za období, za které je daňová ztráta stanovena.
Daňová ztráta uplatňovaná osobou spravující pozůstalost V daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob, které podává osoba spravující pozůstalost dle § 239b daňového řádu do 3 měsíců ode dne smrti zůstavitele za část zdaňovacího období od počátku zdaňovacího období do dne smrti zůstavitele, mohou být uplatněny veškeré nezdanitelné části základu daně dle § 15 ZDP a položky odčitatelné od základu daně specifikované v § 34 ZDP, tedy i odpočet daňové ztráty, která vznikla a byla vyměřena za předchozí zdaňovací období. Ze znění § 38ga ZDP vyplývá, že je umožněno v daňovém přiznání, které podává osoba spravující pozůstalost, týkající se daňové povinnosti zůstavitele vzniklé ode dne jeho smrti do dne předcházejícího dni skončení řízení o pozůstalosti, uplatnit jakoukoliv položku odčitatelnou od základu daně podle § 34 ZDP, tedy nejen odpočet daňové ztráty, která vznikla a byla vyměřena za předchozí zdaňovací období, ale i odpočet na podporu výzkumu a vývoje, popř. odpočet na podporu odborného vzdělávání. Pokud v tomto daňovém přiznání není osobou spravující pozůstalost uplatněna zbývající výše daňové ztráty vzniklé za období před smrtí zůstavitele, pak neuplatněná část daňové ztráty propadá a nemůže ji uplatnit dědic, který pokračuje v podnikání zůstavitele.
Využití odpočtu daňové ztráty k optimalizaci
Daňová ztráta a využití všech odpočtů od základu daně a slev na dani
Zákon o daních z příjmů nestanoví způsob odpočtu daňové ztráty dle § 34 odst. 1 ZDP v předcházejících dvou zdaňovacích obdobích anebo v pěti zdaňovacích obdobích bezprostředně následujících po období, za které se daňová ztráta stanoví. Této skutečnosti lze využít k optimalizaci daňové povinnosti poplatníka.
Pro poplatníka daně z příjmů FO je z hlediska optimalizace daňové povinnosti výhodné uplatnit vždy jen takový odpočet daňové ztráty v příslušném předcházejícím nebo následujícím zdaňovacím období, aby poplatník mohl uplatnit všechny nezdanitelné částky dle § 15 ZDP a slevy na dani dle § 35 a § 35ba ZDP, které by jinak při jejich neuplatnění v daném zdaňovacím období propadly.
Příklad 1
Fyzická osoba má za rok 2026 příjmy ze závislé činnosti a z podnikání na základě živnostenského oprávnění. V daňovém přiznání vyčíslí následující dílčí základy daně: dílčí základ daně ze závislé činnosti 288 000 Kč dílčí základ daně z podnikání 215 000 Kč Z roku 2023 má dosud neuplatněnou část daňové ztráty z podnikání ve výši 260 000 Kč. Poplatník uplatňuje za rok 2026 odpočet příspěvků na produkty spoření na stáří ve výši 48 000 Kč (příspěvky na doplňkové penzijní spoření a příspěvky na DIP), odpočet zaplacených úroků z poskytnutého úvěru z hypotečního úvěru na realizaci bytových potřeb ve výši 42 000 Kč a základní slevu na dani na poplatníka.
S ohledem na výši dílčího základu daně z podnikání mohl by poplatník uplatnit v daňovém přiznání k dani z příjmů FO za rok 2026 celou výši dosud neuplatněné daňové ztráty z roku 2023. To by pro něho mělo následující daňové důsledky:
Údaj Částka v Kč
Dílčí základ daně dle § 6 ZDP
Dílčí základ daně dle § 7 ZDP
Uplatnění zbývající části daňové ztráty z roku 2023
Základ daně po odpočtu daňové ztráty
Odpočet příspěvků na produkt spoření na stáří
Odpočet úroků z úvěru ze stavebního spoření
Základ daně po uplatnění všech odpočtů
Daň z příjmů
Základní sleva na dani na poplatníka do výše vypočtené daně
Údaje v Kč
288 000
215 000
260 000
243 000
48 000
42 000
153 000
22 950
22 950
Daňová povinnost 0
Protože si poplatník v daném případě nemůže uplatnit plnou výši základní slevy na dani na poplatníka 30 840 Kč, je pro něho výhodnější uplatnit v daňovém přiznání za rok 2026 všechny odpočty a slevu na dani v plné výši, ale pouze dílčí část daňové ztráty z roku 2023 a zbytek daňové ztráty uplatnit v následujících zdaňovacích období 2027 – 2028.
Údaj Částka v Kč
Dílčí základ daně dle § 6 ZDP
Dílčí základ daně dle § 7 ZDP
Uplatnění dílčí části daňové ztráty z roku 2023
Základ daně po odpočtu daňové ztráty
Odpočet příspěvků na produkt spoření na stáří
Odpočet úroků z úvěru ze stavebního spoření
Základ daně po uplatnění všech odpočtů
Daň z příjmů
Základní sleva na dani na poplatníka
Daňová povinnost
288 000
215 000
207 400
295 600
48 000
42 000
205 600
30 840
30 840
0
V tomto optimalizačním řešení je u poplatníka za rok 2026 uplatněna základní sleva na dani na poplatníka v plné výši a jeho daňová povinnost je nulová.
Vliv uplatnění daňové ztráty na neuplatnění progresivní sazby daně
V roce 2026 činí rozhraní pro uplatnění sazeb daně 15 % a 23 % výše základu daně u poplatníků daně z příjmů fyzických osob 1 762 812 Kč. Ukážeme si na příkladu, že i uplatnění odpočtu dosud neuplatněné daňové ztráty z předcházejících období může mít pozitivní dopad na uplatnění pouze základní sazby daně 15 %.
Příklad 2
Podnikatel s příjmy ze živnostenského podnikání dosáhne za rok 2026 základ daně 1 900 000 Kč. Z roku 2023 mu zbývá ještě dosud neuplatněná výše daňové ztráty ve výši 210 000 Kč. Porovnání zdanění z příjmů v roce 2026 bez uplatnění odpočtu a s uplatněním odpočtu daňové ztráty z roku 2023
Údaje v Kč
Neuplatnění odpočtu daňové ztráty
Uplatnění odpočtu daňové ztráty
Základ daně z příjmů 1 900 000 1 900 000
Odpočet daňové ztráty z roku 2023 0 210 000
DaÚ 5-6/2026
Neuplatnění odpočtu daňové ztráty
Uplatnění odpočtu daňové ztráty
Základ daně o uplatnění odpočtu daňové ztráty 1 900 000 1 690 000
Základ daně pro sazbu 15 % 1 762 812 1 690 000
Daň z příjmů 15 % 264 442,18 253 500
Základ daně pro sazbu 23 % 137 188 0
Daň z příjmů 23 % 31 553,24 0
Výše daně po zaokrouhlení 295 996 253 500
Rozdělení daňové ztráty na spolupracující osobu
Na spolupracující osobu lze rozdělit příjmy dle § 7 odst. 1 písm. a) až c) a odst. 2 ZDP. Na spolupracující osobu lze rozdělit i ztrátu ze samostatné činnosti (z podnikání). Pro možné uplatnění daňové ztráty pak platí podmínky ustanovení § 34 odst. 1 ZDP.
Příklad 3
Oba manželé podnikají, manžel na základě živnostenského oprávnění a manželka jako právnička. Manžel dosáhne za zdaňovací období roku 2026 ze svého podnikání zdanitelné příjmy ve výši 580 000 Kč a prokázané výdaje ve výši 790 000 Kč (je v daňové ztrátě ve výši 210 000 Kč). Manželka má zdanitelné příjmy 540 000 Kč a prokazatelné výdaje 240 000 Kč. Manželka současně vypomáhá manželovi při vedení daňové evidence. Oba manželé uplatňují pouze základní slevu na dani na poplatníka. Varianta A – řešení bez spolupráce manželky Manžel musí podat daňové přiznání s vykázáním nulové daňové povinnosti a daňovou ztrátu ve výši 210 000 Kč může uplatnit ve dvou předcházejících zdaňovacích obdobích (podání dodatečného daňového přiznání) anebo v následujících pěti zdaňovacích obdobích ve smyslu § 34 odst. 1 ZDP. Manželka v daňovém přiznání vyčíslí daň 300 000 Kč x 0,15 = 45 000 Kč, takže po uplatnění základní slevy na dani na poplatníka vychází daňová povinnost ve výši 14 160 Kč.
Varianta B – optimální řešení při spolupráci manželky Podnikatel převede na spolupracující manželku 44,95 %svých příjmů a výdajů, tedy v takové výši, aby manželka po uplatnění slevy na dani na poplatníka nemusela platit žádnou daň.
Subjekt [Kč] Rozdělení příjmů Rozdělení výdajů Podnikatel
Manželka
• ze spolupráce
• z vlastního podnikání
• celkem
319 290 5
260 710
540 000
800 710 5 0 595 105
Manželka díky převedené ztrátě ze spolupráce s manželem sníží v roce 2026 svůj základ daně z 300 000 Kč na 205 605 Kč a tím dojde u ní po odečtu základní slevy na dani na poplatníka ke snížení daně z 14 160 Kč na nulu. Manžel si může uplatnit zbývající daňovou ztrátu 94 395 Kč buď ve dvou předcházejících zdaňovacích období, nebo v následujících pěti zdaňovacích obdobích ve smyslu § 34 odst. 1 ZDP. Ing. Ivan Macháček
Slevy na dani z příjmů
u poplatníků FO
Blíží se termín pro podání přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2025. Poplatníkům se vypočtená daň snižuje o případné slevy na dani a daňové zvýhodnění. Jaké slevy na dani a za jakých podmínek mohou poplatníci z řad fyzických osob aktuálně využít a jaká je jejich výše? Zvyšují se slevy na dani v roce 2026?
Slevy na dani (§ 35ba ZDP)
Když pomineme slevy na dani u poplatníků, kterým byl poskytnut příslib investiční pobídky či slevy dle § 35 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“) vč. daňového zvýhodnění (§ 35c ZDP), tak slevy na dani z příjmu fyzických osob upravuje zejména ustanovení § 35ba ZDP. Díky základní slevě na poplatníka dle § 35ba odst. 1 písm. a) ZDP není odváděna z nízkých příjmů až do určité výše příjmů žádná daň. S nárůstem příjmu se postupně plynule zvyšuje skutečné průměrné zdanění příjmu. Dále institut slevy na dani představuje výjimečný prostředek k řešení mimořádných situací za účelem kompenzace neočekávaných událostí nebo skutečností, které poplatníka oproti ostatním nějakým způsobem znevýhodňují. Účelem zavedení slev na dani z příjmů fyzických osob je tak daňové zvýhodnění vybraných skupin poplatníků daně jako jsou např. invalidé, rodiče vyživující děti ad., které při dosažení určité výše základu daně mohou díky slevám ušetřit na dani peníze. Slevy na dani podle § 35ba odst. 1 ZDP se uplatní na daň vypočtenou podle § 16 ZDP, případně sníženou podle § 35 ZDP (sleva z titulu zaměstnávání zdravotně postižených osob) a § 35a nebo § 35b ZDP (slevy z titulu investičních pobídek za zdaňovací období). V případě, že by tímto
způsobem snížená daň již byla rovna nule, tak už nelze využít slevy v plné či částečné výši dle § 35ba odst. 1 ZDP. Lze ale samozřejmě využít dále daňového zvýhodnění dle § 35c ZDP (daňové zvýhodnění na vyživované dítě). „Nevyužité“ slevy nelze přenést k využití do dalších období (na rozdíl od výhody v podobě položek odčitatelných od základu daně dle § 34 ZDP jako je např. daňová ztráta, odpočet na podporu výzkumu a vývoje ad.).
Od roku 2024 včetně už nelze uplatnit slevu na studenta ve výši 4 020 Kč ročně (335 Kč měsíčně) dle § 35ba odst. 1 písm. f) zákona o dani z příjmů, ve znění účinném do 31. 12. 2023 a slevy za umístění dítěte v předškolním zařízení maximálně do výše platné minimální mzdy (pro rok 2023 do výše 17 300 Kč ročně) dle § 35ba odst. 1 písm. g) zákona o dani z příjmů, ve znění účinném do 31. 12. 2023. Uvedené slevy na dani byly zrušeny z důvodu toho, že tyto obě slevy neuplatňovaly nízkopříjmové skupiny obyvatel, a proto tyto daňové úlevy postrádaly smysl.
Základní sleva na poplatníka ve výši 30 840 Kč ročně [§ 35ba odst. 1 písm. a) ZDP]
Daň u všech poplatníků daně z příjmů fyzických osob se snižuje o částku 30 840 Kč, a to i u daňových nerezidentů. Sleva v této výši platí už od roku 2022.
Sleva se nekrátí, za zdaňovací období se uplatní v plné výši i v případě, kdy poplatník např. dosáhl zdanitelných příjmů pouze po dobu jednoho kalendářního měsíce nebo žil pouze po část roku. Uvedená sleva odpovídá základu daně ve výši 205 600 Kč. Tzn., že pokud má poplatník základ daně snížený o nezdanitelné částky a odčitatelné částky po zaokrouhlení na celé stokoruny dolů do 205 600 Kč včetně, tak bude daň z příjmů nulová. To představuje „nezdanitelný“ příjem ve výši cca 17 100 Kč měsíčně. Slevu mohou uplatnit všichni poplatníci daně z příjmů fyzických osob.
Příklad 1
Poplatník s trvalým bydlištěm v ČR, občan ČR, do konce května 2025 byl zaměstnán v Německu a příjem danil dle německých daňových zákonů. Od června 2025 se vrátil do tuzemska, začal podnikat a je registrován k daním v ČR. Je možné odečíst odčitatelnou položku na poplatníka za celý rok anebo jen za část roku?
Pravděpodobně se jedná o daňového rezidenta České republiky, poplatníka daně z příjmů po celý kalendářní rok 2025. Poplatník má v souladu s § 2 odst. 2 ZDP v tuzemsku plnou (neomezenou) daňovou povinnost k české dani z příjmů. V daňovém přiznání podávaném v ČR uplatní základní slevu ve výši 30 840 Kč na poplatníka, tj. slevu v plné výši (nebude ji dělit).
Daně a účetnictví – bez chyb, pokut a penále
§ 35ba ZDP
Slevy na dani pro poplatníky daně z příjmů fyzických osob (1) Poplatníkům uvedeným v § 2 se daň vypočtená podle § 16, případně snížená podle § 35, 35a nebo § 35b za zdaňovací období snižuje o a) základní slevu ve výši 30 840 Kč na poplatníka, b) slevu na manžela, c) základní slevu na invaliditu ve výši 2 520 Kč, je-li poplatníkovi přiznán invalidní důchod pro invaliditu prvního nebo druhého stupně z důchodového pojištění podle zákona o důchodovém pojištění43) nebo zanikl-li nárok na invalidní důchod pro invaliditu prvního nebo druhého stupně z důvodu souběhu nároku na výplatu tohoto invalidního důchodu a starobního důchodu, d) rozšířenou slevu na invaliditu ve výši 5 040 Kč, je-li poplatníkovi přiznán invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně nebo jiný důchod z důchodového pojištění podle zákona o důchodovém pojištění43), u něhož jednou z podmínek přiznání je, že je invalidní ve třetím stupni, zanikl-li nárok na invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně z důvodu souběhu nároku na výplatu invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně a starobního důchodu nebo je poplatník podle zvláštních předpisů invalidní ve třetím stupni, avšak jeho žádost o invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně byla zamítnuta z jiných důvodů než proto, že není invalidní ve třetím stupni, e) slevu na držitele průkazu ZTP/P ve výši 16 140 Kč, je-li poplatníkovi přiznán nárok na průkaz ZTP/P ...
Sleva na manžela/manželku, resp. partnera podle zákona upravujícího registrované partnerství ve výši 24 840 Kč ročně [§ 35ba odst. 1 písm. b) ZDP + § 35bb ZDP]
Z důvodu přehlednosti legislativního textu bylo přistoupeno už od r. 2024 v ZDP k vymezení podmínek pro uplatnění slevy na manžela a k úpravě jejích dalších podobností v samostatném § 35bb ZDP (ustanovení § 35bb ZDP účinné do 31. 12. 2023 upravovalo původně slevu za umístění dítěte – její maximální výši, podmínky uplatnění a definici předškolního zařízení).
Ustanovení § 35bb upravuje slevu na manžela a podmínky pro její uplatnění. ZDP umožňuje poplatníkům, kteří jsou fyzickými osobami, uplatnit slevu na dani na manžela, nemá-li manžel vlastní nebo dostatečné příjmy. Nově je možné uplatnit slevu za podmínky, že poplatník žije ve společně hospodařící domácnosti nejen s manželem, na kterého je sleva na dani uplatňována, ale zároveň i s vyživovaným dítětem poplatníka do 3 let věku (tj. do okamžiku dovršení věku 3 let). Jakmile dítě dosáhne 3 let věku, nelze slevu dále uplatňovat. Půjde o splnění podmínek v daném měsíci. Pro posouzení vyživovaného dítěte poplatníka se vychází z ustanovení § 35c odst. 6 ZDP. Vyživovaným dítětem pro možnost uplatnění daňové slevy tak bude dítě vlastní, osvojenec, dítě v péči, která nahrazuje péči rodičů, dítě druhého z manželů. Podmínka soužití ve společně hospodařící domácnosti s vyživovaným dítětem do 3 let věku ale bude u vlastního vnuka nebo vnuka druhého z manželů splněna pouze tehdy, pokud jsou takové děti v péči, která nahrazuje péči rodičů. Stále se jedná se o slevu na druhého z manželů, žijícího s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti, pokud nemá vlastní příjem přesahující za zdaňovací období 68 000 Kč (hrubý příjem). Je-li manželovi přiznán nárok na průkaz ZTP/P, zvyšuje se částka slevy 24 840 Kč na dvojnásobek (49 680 Kč).
Společná domácnost je definovaná v § 21e odst. 4 ZDP:
Společně hospodařící domácností se pro účely daní z příjmů rozumí společenství fyzických osob, které spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby.
Manželem (manželkou) se pro účely daní z příjmů rozumí také partner podle zákona č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů – viz § 21e odst. 3 ZDP. Pro uplatnění slevy na manžela ve výši 24 840 Kč musí být splněny současně tyto podmínky:
• poplatník, který slevu uplatňuje, musí žít ve společně hospodařící domácnosti s manželem a současně s vyživovaným dítětem (trvání manželství popř. registrovaného partnerství),
• vyživované dítě poplatníka nesmí dovršit věku tří let,
• příjmy manžela nesmí ve zdaňovacím období přesáhnout roční limit 68 000 Kč.
Výše slevy je 24 840 Kč a při nesplnění prvních dvou podmínek po celý rok se krátí dle § 35ba odst. 3 ZDP na 1/12 částky za každý měsíc, na jehož počátku jsou obě dvě podmínky splněny.
I při uplatnění slevy za část zdaňovacího období se výše příjmů druhé osoby posuzuje za celé zdaňovací období.
Příklad 1
Jak je to s uplatněním slevy § 35ba odst. 1 písm. b) ZDP u druha a družky, kteří mají společnou domácnost a vychovávají společné dítě?
Slevu na manžela/manželku nelze uplatňovat u přítelkyně nebo přítele, i když s poplatníkem žijí ve stejné domácnosti a starají se o společné děti.
Příklad 2
Manželé mají společně jedno dítě a manželka má dítě z předchozího manželství. Manželé se dohodli, že každý uplatní slevu na jedno dítě. Jak je to s pořadím dětí?
AKTUÁLNĚ
Pokud se ve společné domácnosti objevují děti společné a děti z předchozích manželství, přiřadí se kód 1 dítěti společnému. Manželé se rozhodnou, kdo z nich bude toto dítě uplatňovat (kód 1). Dítě z předchozího vztahu získá kód 2. Vzhledem k tomu, že jsou manželé, mohou se dohodnout, kdo z nich bude daňové zvýhodnění na toto dítě (kód 2) uplatňovat.
Do vlastního příjmu druhého z manželů se nezahrnují:
• dávky státní sociální pomoci,
• dávky mimořádné okamžité pomoci,
• dávky osobám se zdravotním postižením,
• dávky státní sociální podpory,
• dávky pěstounské péče s výjimkou odměny pěstouna,
• příspěvek na péči, sociální služby,
• státní příspěvky na penzijní připojištění se státním příspěvkem,
• státní příspěvky na doplňkové penzijní spoření,
• státní příspěvky podle zákona o stavebním spoření a o státní podpoře stavebního spoření,
• stipendium poskytované studujícím soustavně se připravujícím na budoucí povolání
• a příjem plynoucí z důvodu péče o blízkou nebo jinou osobu, která má nárok na příspěvek na péči podle zákona o sociálních službách, který je od daně osvobozen podle § 4 ZDP,
• příjmy, které vznikly jako důsledek porušení podmínek osvobození příjmu nebo uplatnění nezdanitelné části základu daně. Jedná se o příjmy, jejichž osvobození je vázáno na splnění určitých podmínek, které následně nebyly splněny, nebo příjmy, které by nepodléhaly dani z příjmů (resp. podléhaly by dani z příjmů v nižší výši), kdyby podmínky pro uplatnění nezdanitelné části základu daně byly splněny.
Do vlastního příjmu manžela (manželky) se zahrnují veškeré příjmy s výjimkou příjmů uvedených v tomto ustanovení zákona. Do vlastního příjmu
manžela (manželky) se zahrnují příjmy dosažené v daném zdaňovacím období, tj. od 1. ledna do 31. prosince daného kalendářního roku, bez ohledu na skutečnost, zda jde o dávky, jako je peněžitá pomoc v mateřství, nemocenské, ošetřovné, podpora v nezaměstnanosti, či jiné příjmy. To znamená, že tyto dávky vyplacené v lednu daného kalendářního roku se započítávají do vlastního příjmu manžela (manželky) ve zdaňovacím období, ve kterém jsou vyplaceny. U manželů, kteří mají majetek ve společném jmění manželů, se do vlastního příjmu manžela nezahrnuje příjem, který plyne druhému z manželů nebo se pro účely daně z příjmů považuje za příjem druhého z manželů. Může se se např. jednat o příjem z nájmu nemovité věci, kdy tento příjem zahrne do svého daňového přiznání manžel, který uplatňuje slevu.
Náhradní výživné není příjmem druhého z manželů, ale je určeno nezaopatřenému dítěti, tudíž se ani nezahrnuje do příjmů druhého z manželů. Jedná se o sociální dávku, určenou k podpoře nezaopatřených dětí v případech, kdy rodič neplatí výživné, které mu bylo stanoveno rozhodnutím soudu (zákon č. 588/2020 Sb., o náhradním výživném pro nezaopatřené dítě a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů). Dle pokynu GFŘ D-59 k § 35ba odst. 1 písm. b) ZDP se však částky přijaté od předchozího partnera nad rámec takto stanoveného výživného nepovažují za příjem dítěte a do vlastního příjmu manžela nebo manželky se započítávají.
Příklad 3
Za jaké období lze v daňovém přiznání za rok 2025 uplatnit slevu na manžela v případě, že dítě je narozeno 1. září 2022?
Za předpokladu, že je splněna podmínka společně hospodařící domácnosti poplatníka, manžela poplatníka a vyživovaného dítěte a výše příjmů manžela nepřesáhla 68 000 Kč, lze slevu na manžela uplatnit za měsíce leden až srpen 2025, neboť ke dni 1. 9. 2025 vyživované dítě dovršilo věku 3 let (podmínka společně hospodařící domácnos-
ti poplatníka, manžela poplatníka a vyživovaného dítěte vč. dovršení 3 roku věku se testuje vždy na začátku měsíce (tj. zde 1. září)).
Příklad 4
V jaké výši může poplatník uplatnit slevu na manželku v následujících případech?
A) Manželé jsou celý rok 2025, v červnu 2024 se jim narodilo dítě
B) Manželé jsou celý rok 2025, 2. března 2025 se jim narodilo dítě
C) Manželé jsou celý rok 2025, 20. června 2025 jsou dítěti 3 roky
D) Manželství uzavřeno 15. června 2025, dítě se narodilo již v roce 2024
E) Manželství uzavřeno 15. června 2025, dítě se narodilo 2. října 2025.
A) levu na manželku uplatní v roce 2025v celé roční výši 24 840 Kč
B) Slevu lze uplatnit za duben (první měsíc, na jehož počátku jsou splněny podmínky) až prosinec, tj. 9 měsíců – sleva ve výši9/12 z 24 840 Kč, tj. 18 630 Kč
C) Slevu lze uplatnit za leden až červen, tj. 6 měsíců ve výši 6/12 z 24 840 Kč, tj. 12 420 Kč – k 1. 6. je splněna podmínka, že dítěti nejsou 3 roky
D) Slevu lze uplatnit nejdříve od měsíce, kdy 1. jsou splněny všechny podmínky, tj. od července do prosince, tj. 6 měsíců ve výši 6/12 z24 840 Kč, tj. 12 420 Kč
E) Slevu lze uplatnit nejdříve od měsíce, ve kterém platí, že od prvního dne v měsíci jsou splněny všechny podmínky, tj. od listopadu do prosince, tj. 2 měsíce ve výši 2/12 z 24 840 Kč, tj. 4 140 Kč.
Základní sleva na invaliditu ve výši 2 520 Kč ročně (210 Kč měsíčně) [§ 35ba odst. 1 písm. c) ZDP]
Sleva náleží poplatníkovi, je-li mu přiznán invalidní důchod pro invaliditu prvního nebo druhého stupně z důchodového pojištění podle zákona o důchodovém pojištění nebo zanikl-li nárok na invalidní důchod pro invaliditu prvního nebo druhého stupně z důvodu souběhu nároku na výplatu tohoto invalidního důchodu a starob-
ního důchodu (souběh invalidního a starobního důchodu se prokazuje potvrzením správce daně).
Rozšířená sleva na invaliditu ve výši 5 040 Kč ročně (420 Kč měsíčně) [§ 35ba odst. 1 písm. d) ZDP]
Sleva náleží poplatníkovi je-li mu přiznán invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně nebo jiný důchod z důchodového pojištění podle zákona o důchodovém pojištění, u něhož jednou z podmínek přiznání je, že je invalidní ve třetím stupni, zanikl-li nárok na invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně z důvodu souběhu nároku na výplatu invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně a starobního důchodu nebo je poplatník podle zvláštních předpisů invalidní ve třetím stupni, avšak jeho žádost o invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně byla zamítnuta z jiných důvodů než proto, že není invalidní ve třetím stupni (souběh invalidního a starobního důchodu se prokazuje potvrzením správce daně).
Sleva náleží poplatníkovi, je-li mu přiznán nárok na průkaz ZTP/P (podle zákona č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením).
Slevu na manžela popř. na manželku lze uplatnit pouze jednorázově, a to po uplynutí zdaňovacího období. Ostatní slevy mohou zaměstnanci s příjmy ze závislé činnosti čerpat měsíčně v průběhu zdaňovacího období ve výši jedné dvanáctiny za každý kalendářní měsíc, kdy jsou podmínky pro jejich uplatnění splněny.
U poplatníka – daňového nerezidenta, uvedeného v § 2 odst. 3 ZDP, se daň sníží za zdaňovací období o:
• slevu na manžela / manželku,
• základní slevu na invaliditu,
• rozšířenou slevu na invaliditu,
• slevu na držitele průkazu ZTP/P,
pouze pokud:
• se jedná o poplatníka, který je daňovým rezidentem členského státu EU nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor,
• a zároveň úhrn jeho příjmů ze zdrojů na území České republiky podle § 22 ZDP činí nejméně 90 % všech jeho příjmů s výjimkou příjmů, které nejsou předmětem daně podle § 3 nebo 6, nebo jsou od daně osvobozeny podle § 4, 6 nebo 10, nebo příjmů, z nichž je daň vybí-
rána srážkou podle zvláštní sazby daně,
• invalidní důchod nebo průkaz ZTP/P byl přiznán na základě českých právních předpisů.
Daňový nerezident může u zaměstnavatele měsíčně uplatňovat pouze základní slevu na poplatníka. Ostatní slevy může uplatňovat až po skončení zdaňovacího období pouze v rámci daňového přiznání, za splnění ostatních zákonných podmínek.
Přehled slev na dani dle § 35ba ZDP v r. 2025 a 2026 [Kč]
Slevy na dani pro poplatníky daně z příjmů FO 2025 2026 Poznámka ročně měsíčně ročně měsíčně
Sleva na poplatníka
30 840 2 570 30 840 2 570 Výše slevy platí už od r. 2022
Sleva na studenta denního studia --–
Sleva na invaliditu 1. a 2. stupně 2
Sleva na invaliditu 3. stupně 5 040 420 5 040 420
Sleva na držitele
průkazu ZTP/P
Sleva na manžela / manželku (s příjmem do 68 000 Kč ročně)
Sleva na manžela / manželku ZTP/P (s příjmem do 68 000 Kč ročně)
49 680 4 140 49 680 4 140
Sleva za umístění dítěte (školkovné) – – – –
V r. 2023 sleva 4 020 Kč ročně (335 Kč/měs.). Zrušeno od r. 2024
DaÚ 5-6/2026
Zvyšují se slevy na dani v roce 2026? Odpověď zní: „Ne“. Daňové slevy zůstávají v porovnání s rokem 2025 beze změn.
Sleva na dani za zastavenou exekuci podle ustanovení (§ 35 odst. 4 ZDP)
Slevu lze uplatnit až po uplynutí zdaňovacího období v rámci daňového přiznání, resp. v rámci žádosti o roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění u zaměstnavatele.
Daň poplatníka (oprávněného) se snižuje o slevu za zastavenou exekuci ve
Od r. 2024 – sleva na poplatníka pečující o dítě do 3 let
Od r. 2024 – sleva na poplatníka pečující o dítě do 3 let
V r. 2023 – sleva ve výši výše výdajů prokazatelně vynaložených na umístění (max. 17 300 Kč na dítě).Zrušeno od r. 2024
výši náhrady přiznané exekutorem při zastavení exekuce. Sleva se týká pohledávek do maximální výše 1 500 Kč. Výše náhrady činí 30 % z vymáhané částky.
Výše slevy na dani za jednu exekuci činí maximálně 450 Kč.
Uvedenou slevu na dani si mohou, v souladu s § 35 odst. 4 ZDP, uplatnit jak fyzické, tak právnické osoby (oprávnění).
Zaměstnanci do žádosti o roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění uvedou výši přiznané náhrady za zastavenou exekuci a doloží usnesení (příp. více usnesení) o zastavení exekuce.
Ing. Pavel Novák
Zálohy na daň z příjmů
Zákon o daních z příjmů stanoví podmínky, za kterých jsou poplatníci daně z příjmů povinni platit zálohy na daň. Platba záloh na daň z příjmů na straně fyzických osob se řídí jak výší příjmů, tak i druhem příjmu. Poplatníci s příjmy podle § 6 zákona, tj. s příjmy ze závislé činnosti (zaměstnanci), jsou povinni platit měsíční zálohy podle§ 38h zákona o daních z příjmů. Poplatníci – fyzické osoby s příjmy podle § 7, 8 a 9 zákona (tj. ze samostatné činnosti, kapitálového majetku a nájmu), platí zálohy podle § 38a zákona. Poplatníci – FO podle § 10 ZDP (tj. ostatní příjmy), zálohy neplatí.
Zálohové období
Podle § 38a odst. 1 zákona o daních z příjmů se zálohy na daň z příjmů platí v průběhu zálohového období. Zálohové období je období od prvního dne následujícího po uplynutí posledního dne lhůty pro podání daňového přiznání za minulé zdaňovací období do posledního dne lhůty pro podání daňového přiznání v následujícím zdaňovacím období.
Příklad 1
Podnikatel – fyzická osoba podá daňové přiznání za r. 2025 do 1. dubna 2026. Otázkou je, jaké má podnikatel další zálohové období.
Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád v § 33 odst. 1 stanoví mimo jiné, že lhůta stanovená podle týdnů, měsíců nebo let počíná běžet dnem, který následuje po dni, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek běhu lhůty, a končí uplynutím toho dne, který se svým pojmenováním nebo číselným označením shoduje se dnem, kdy započal běh lhůty. Dále zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů, v § 33 odst. 4 stanoví, že připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den; to neplatí, jde-li o lhůtu určenou v kratších časových jednotkách, než jsou dny. Tří měsíční lhůta pro podání daňového přiznání za r. 2025 začne běžet 1. lednem 2026 a končí 1. dubna 2026.
Zálohové období podnikatele začíná v souladu s § 38a odst. 1 zákona o daních z příjmů dnem 2. dubna 2026 a skončí posledním dnem lhůty, ve kterém bude mít poplatník povinnost podat daňové přiznání za zdaňovací období 2026.
Příklad 2
Podnikatel – fyzická osoba, se nechá zastupovat daňovým poradcem, plnou moc pro daňového poradce za r. 2025 doručí správci daně do konce března 2026. Z uvedeného důvodu má v souladu se zákonem č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů, povinnost podat daňové přiznání a zaplatit daň z příjmů fyzických osob za r. 2025 do 1. července 2026. Otázkou je, jaké má podnikatel další zálohové období.
Zálohové období podnikatele začíná dnem 2. července 2026 a skončí posledním dnem lhůty, ve kterém bude mít poplatník povinnost podat daňové přiznání za zdaňovací období 2026.
Periodicita záloh
a) pololetní zálohy
Poplatníci, jejichž poslední známá daňová povinnost přesáhla 30 000 Kč, avšak nepřesáhla 150 000 Kč, platí v souladu s § 38a odst. 3 zákona pololetní zálohy na daň na zdaňovací období, a to ve výši 40 % poslední známé daňové povinnosti. První záloha
je splatná do 15. dne šestého měsíce zdaňovacího období a druhá záloha je splatná do 15. dne dvanáctého měsíce zdaňovacího období.
Vzhledem k tomu, že zdaňovacím obdobím pro poplatníky daně z příjmů fyzické osoby je podle § 16b zákona vždy kalendářní rok, jsou pololetní zálohy pro fyzické osoby splatné do 15. června a do 15. prosince příslušného kalendářního roku. Na termíny placení záloh poplatníky fyzickými osobami nemá vliv ani změna účtování z kalendářního roku na hospodářský rok.
Příklad 3
Poslední známá daňová povinnost podnikatele s příjmy podle § 7 zákona činila za uplynulé zdaňovací období 61 000 Kč. Otázkou je, jak bude platit zálohy.
Poplatník bude platit dvě pololetní zálohy, každou ve výši 61 000 x 0 4 = 24 400 Kč.
b) čtvrtletní zálohy
Poplatníci, jejichž poslední známá daňová povinnost přesáhla 150 000 Kč, platí v souladu s § 38a odst. 4 zákona čtvrtletní zálohy na daň za zdaňovací období, ve výši 1/4 poslední známé daňové povinnosti, a to v následujících termínech:
