Seznam otázek
téma čísla:
Daňové výdaje
1.1 IT kancelář v části bytu programátora. . . . . 7
1.2 Daňové výdaje nesouvisející se zdanitelnými příjmy.
1.3 V roce 2025 dvojí test osvobození velkých prodejů akcií.
8
8
1.4 Zdanitelný prodej akcií u fyzické osoby. . . . 9
1.5 Osvobození příjmů z prodeje podílů od DPFO
1.6 Zdanění prodeje akcií oceňovaných reálnou hodnotou.
1.7 V roce 2025 platil dvojí test osvobození velkých prodejů akcií.
2.9 Výpočet mzdy . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
2.10 Náhradní volno
2.11 Nemocenské pojištění .
2.12 Souběh příjmů ze zaměstnání malého rozsahu. . .
28
. 28
29
2.13 Příjem ve výši započitatelného příjmu . . . 29
2.14 Vyšší příjem z dohody o pracovní činnosti. .29
2.15 Úhrn zúčtovaných příjmů
9
10
10
1.8 Daň z nemovitostí jako daňový náklad . . . 11
1.9 Daňový zisk i ztráta v jednom roce . . .
11
1.10 Paušální náhrada za hmotný majetek. . . . 12
1.11 O ztrátu za rok 2025 lze snížit základ daně až 7 let.
1.12 Reklamní a propagační předměty . .
12
13
1.13 Poplatník DPPO s více daňovými ztrátami. .13
1.14 Obchodní vzorky
1.15 Dar neprodejných zásob OSVČ.
1 4
14
1.16 Nesplnění podmínek finančního leasingu . .15
1.17 Objasnění goodwillu a badwillu při koupi části obchodního závodu
15
1.18 Výpočet paušální náhrady za opotřebení . 16
1.19 Odpočet darů u obchodní korporace. . . . . 16
1.20 Daňové uplatnění odpisů a oprav je možné jen u obchodního majetku
1.21 Co je a co není DNM.
30
2.16 Vliv práce přesčas na výslednou mzdu. . . 30
2.17 Práce v sobotu.
2.18 Jazykové kurzy zaměstnanců . . .
2.19 Zaměstnání malého rozsahu.
2.20 Vstupenka na tuzemské nebo zahraniční sportovní utkání
2.21 Dočasná pracovní neschopnost
2.22 Zkrácený pracovní úvazek.
2.23 Kratší pracovní doba
2.24 Pojistné zaměstnance
2.25 Náhrada mzdy
2.26 Pracovní poměr na zkrácený pracovní úvazek
2.27 Pracovní poměr na dobu určitou
2.28 Náhrada mzdy za svátek
2.29 Placený svátek.
2.30 Průměrný výdělek a pololetní odměna . .
2.31 Průměrný výdělek a roční odměna . .
2.32 Příjem ze závislé činnosti .
2.33 Vyměřovací základ zaměstnance
2.34 Vstupenka na tuzemskou a zahraniční kulturní akci
17
17
1.22 Péče o přepravu zaměstnanců do práce. . 18
1.23 Daňový princip finančního leasingu u uživatele .
1.24 Vstupní cena domu využívaného i pro podnikání. .
1.25 Definiční znaky finančního leasingu podle soudu. .
19
19
20 téma čísla:
Mzdová účetní
Odměňování podle zákoníku práce
2.1 Zaměstnanec odměňován měsíční mzdou 23
2.2 Poskytnutí náhradního volna na místo příplatku
2.3 Kombinace práce ve svátek a práce přesčas, svátek nepřipadl na obvyklý pracovní den
2.4 Nárok na příplatek.
23
24
24
2.5 Odměna z dohody o provedení práce . . . 25
2.6 Odměna z dohody o pracovní činnosti . . . 25
2.7 Kombinace práce ve svátek a práce přesčas, svátek připadl na obvyklý pracovní den. . . 26
2.8 Příplatek za práci přesčas.
27
31
. 31
32
37
38
39
2.35 Lázeňský pobyt manželky zaměstnance. . 39
2.36 Minimální mzda zaměstnance. . . . . . . . . . 39
2.37 Zvýšení procentní výměry starobního důchodu. .
2.38 Starobní důchod
2.39 Vyměřovací základ je nižší než minimální vyměřovací základ
2.40 Odstupné. . .
2.41 Zaškolení nebo zaučení.
2.42 Poskytnutí služeb zdravotního (léčebného) charakteru .
2.43 Vyměřovací základ. .
2.44 Dohoda o pracovní činnosti.
40
41
41
41
42
43
2.45 Příjem od jednoho zaměstnavatele a maximální vyměřovací základ . . . . . . . . 43
2.46 Dohoda o provedení práce . . . . .
2.47 Zúčtování mzdy za práci přesčas
. . . 44
. . 44 téma čísla: Chyby a postupy zaměstnavatele ve zdravotním pojištění
3.1 Poukázání platby jiné zdravotní pojišťovně . 45
3.2 Neoznámení změny některých původně ohlášených skutečností
46
3.3 Úhrada pojistného pod špatným variabilním symbolem . . . . . . . . . . . . . . . . 46
3.4 Nesprávný výpočet výše pojistného placeného za zaměstnance
3.5 Zaměstnávání v pracovněprávním vztahu nezakládajícím účast na zdravotním pojištění
3.6 Neprovedení dopočtu do minimálního vyměřovacího základu, nýbrž provedení odvodu pojistného ze skutečně zúčtované hrubé mzdy .
3.7 Uvedení chybného údaje v Přehledu o platbě pojistného zaměstnavatele
3.8 Neoznámení změny zdravotní pojišťovny, provedené zaměstnancem v průběhu zaměstnání
3.9 Nepřihlášení zaměstnance u zdravotní pojišťovny .
3.10 Neoznámení skutečnosti rozhodné pro platbu pojistného státem
3.11 Vznik přeplatku při placení pojistného za zaměstnance.
3.12 Vyměření penále v důsledku opožděných úhrad nebo neplacení pojistného
Daně v praxi
Zákon o daních z příjmů
47
48
49
50
51
52
52
53
54
4.23 Porovnání výše odpisů . . . . . . . . . . . . . . . 65
4.24 Spolupráce osob . . . . . . . . . . . .
4.25 Stravné na straně zaměstnavatele daňovým výdajem . . . . .
4.26 Uplatnění paušálních výdajů .
4.1 Motorové vozidlo i pro soukromé účely. . . 56
4.2 Vstupenky na sportovní utkání a do divadla
5 6
4.3 Osobní automobil pro soukromé cesty . . . 57
4.4 Cenově zvýhodněné služby a osvobození od daně.
4.5 Dva automobily na bezplatné užívání .
4.6 Prodej movité věci zaměstnanci za nižší cenu
4.7 Prodej nemovitosti zaměstnanci za nižší cenu
4.8 Prodej bytu zaměstnanci, který v bytě má trvalé bydliště.
4.9 Cenové zvýhodnění při prodeji zboží zaměstnancům
4.10 Určení rezidentství. .
4.11 Daňový rezident ČR.
4.12 Cenově zvýhodněné služby pro zaměstnance.
4.13 Daňový rezident. .
4.14 Statut daňového rezidenta ČR. .
4.15 Daňový rezident ČR.
4.16 Omezená daňová povinnost
4.17 Zdravotnický prostředek
4.18 Poukaz na zahraniční rekreaci .
4.19 Dva zájezdy. . .
4.20 Osobní a hospodářské vztahy. .
4.21 Nákupní poukázky. .
57
58
5 8
5 8
59
59
5 9
60
60
6 0
61
61
61
62
62
63
63
64
4.22 Potvrzení o daňovém domicilu. . . . . . . . . . 64
66
4.27 Základní sleva na dani na poplatníka . . . . 67
4.28 Daňová ztráta
4.29 Snížené stravné.
4.30 Uplatnění korekčních mechanismů odpočtu daně u zásob. .
4.31 DPH v daních z příjmů.
4.32 Technické zhodnocení věci užívané na finanční leasing.
4.33 Vliv zrušení registrace plátce na odpisy hmotného majetku.
4.34 Bezúplatný převod stavby
4.35 Test využití přijatého zdanitelného plnění pro ekonomickou činnost. .
4.36 Pro neplátce DPH je vhodný finanční leasing á la poskytnutí služby
4.37 Dobrotivý plátce se zapotí s DPH
4.38 Pro neplátce DPH je „povinný“ finanční leasing nevýhodný.
4.39 Odpisovaný majetek versus DM
4.40 Nové omezení odpočtu DPH u luxusních aut.
4.41 Vyřazení majetku pro osobní potřebu plátce
4.42 Poskytnutí zboží jako věcné odměny
4.43 Poskytnutí elektronicky poskytované služby osobě nepovinné k dani
77
78
79
4.44 Poskytnutí reklamního předmětu jako dárku v rámci ekonomické činnosti . . 79
4.45 Prodej zboží na dálku z tuzemska do jiného členského státu
. 80
4.46 Poskytnutí obchodního vzorku. . . . . . . . . . 80
4.47 Prodej zboží na dálku z jiného členského státu do tuzemska .
4.48 Poskytnutí lihoviny jako dárku v rámci ekonomické činnosti
Automobil
4.49 Odpočet daně z nákupu PHM záleží na účelu pracovní cesty.
81
81
82
4.50 Náhrada za použití soukromého vozidla . . 82
4.51 Výdaje u firemního vozidla sloužícího i pro soukromé potřeby zaměstnance . . . . 83
4.52 Skutečné versus paušální výdaje na dopravu . .
4.53 Společnost s r.o. a jeho společník jsou dvě rozdílné osoby.
8 3
84
4.54 Nákladní auta podléhají silniční dani, i když stojí v autobazaru . . . . . . . . . . . . . . 84
4.55 Uplatnění odpisů a výdajů na pracovní cesty.
85
4.56 Zahraniční pracovní cesta vlastním automobilem
4.57 Výhoda dojíždění do práce firemním autem. .
4.58 Prokázané versus paušální výdaje na dopravu. .
85
86
87
4.59 Automobil zahrnutý v obchodním majetku. .87
4.60 Soukromý automobil nezahrnutý v obchodním majetku .
4.61 Pracovní cesta pro svého zaměstnavatele .
4.62 Soukromý automobil nezahrnutý v obchodním majetku .
88
88
89
4.63 Pracovní cesta nákladním automobilem . . 89
4.64 Nárok na odpočet daně na vstupu v poměrné výši.
4.65 Daňové posouzení nadlimitních cestovních náhrad. . .
4.66 Určený versus použitý dopravní prostředek
4.67 Mimořádný leasing automobilu
90
91
91
92
4.68 Silniční daň stojí na úředním formalismu. . 93
4.69 Automobil pořizovaný na finanční leasing. 94 Zaměstnávání
Mzdy a odvody
5.1 Dohoda o srážkách ze mzdy.
5.2 Informace exekutorovi.
5.3 Lékařský posudek o zdravotní způsobilosti k práci
5.4 Vnitřní předpis a mzdové nároky.
5.5 Souběžná zaměstnání a minimální vyměřovací základ
5.6 Rozhodná částka příjmu u dohody o provedení práce
97
97
98
98
99
5.7 Více skutečností, snižujících minimální vyměřovací základ zaměstnance. . . . . . . . 99
5.8 Souběh zaměstnání s podnikáním a péče o dítě . . . . . . . . . . .
100
5.9 Podmínky pro zařazování prací. . . . . . . . 100
5.10 Obsah vnitřního předpisu. . . . . . . . .
101
5.11 Výpočet srážek ze mzdy při exekuci . . . . 101
5.12 Společníci a jednatelé s.r.o.. . . .
102
5.13 Nemoc zaměstnance a poměrná část minima ve zdravotním pojištění . . . . 103
5.14 Vrácení přeplatku pojistného. .
5.15 Oznamování „státní kategorie“ zdravotní pojišťovně
5.16 Zásady platné u dohody o provedení práce .
5.17 Příjmy nezahrnované do vyměřovacího základu zaměstnance
5.18 Změna situace u zaměstnance
5.19 Dodatečné doručení formuláře A1 českému zaměstnavateli
5.20 Odvod pojistného ze skutečné výše příjmu .
5.2 Zákoník práce
5.21 Hluk na pracovišti
103
104
105
106
ešení 3-4/2026 měsíčník XXV. ročník
5.22 Provozy, které nemohou být přerušeny. . 109
5.23 Použití občanského zákoníku v pracovněprávních vztazích. . . . .
5.24 Zrušení pracovního poměru s těhotnou zaměstnankyní ve zkušební době. . . .
5.25 Pracovní úraz.
5.26 Výpočet dovolené .
111
5.27 Dovolená zaměstnance pracujícího podle dohody o provedení práce. . . . . . . 112
Vydává PORADCE s.r.o., IČO: 25836200
Hlavní třída 28/2020, 737 01 Český Těšín
tel.: 558 731 125–127 e-mail: abo@i-poradce.cz http: www.i-poradce.cz
Odpovědná redaktorka Jarmila Blaščíková
Redaktorka Andrea Súkeníková
1000 ř ešení 3-4/2026
Tisk únor 2026 Zákaznické centrum Objednávky předplatného telefonicky: 732 479 069, 732 708 627
faxem: 558 731 128 e-mailem: abo@i-poradce.cz e-shop: www.i-poradce.cz
Za správnost uváděných údajů odpovídají autoři.
ISSN: 1212-4710
MK ČR E 8436
Daňové výdaje
Co mají společného zaměstnanci, OSVČ, malé i obrovské firmy? Neradi platí daně z příjmů. Tyto tzv. přímé daně totiž bezostyšně odebírají reálné peníze z kapes lidí a firemních pokladen. Na rozdíl od nepřímých daní, které jsou nenápadně ukryty v cenách a jejich plátci (obvykle prodávající) je pouze přeposílají finančním úřadům. Daň z příjmů má holt tu smůlu, že je hodně vidět, na výplatní pásce, v daňovém přiznání nebo v účetní závěrce. Proto i když daleko více státu zaplatíme na DPH – téměř z každého nákupu – a řidiči, pijani či kuřáci na spotřebních daních, tak nečastěji nadáváme na „příjmovku“. Přitom prakticky jen u daní z příjmů má poplatník možnost aktivně ovlivnit její výši a případně se jí zcela vyhnout. A to v principu třemi způsoby její eliminace. Zdánlivě nesmyslná se jeví první cesta – minimalizace zdanitelných příjmů. Nejde ovšem o to mít malé příjmy, ale ty zdanitelné. Tedy preferovat příjmy nepodléhající dani a od ní osvobozené. Takto zvýhodněných příjmů najdeme v ZDP desítky. Jenže… obvykle nejde o běžné typy příjmů, které by nám zajistily pravidelnou obživu a chod firem. Druhá strategií „bojuje“ s touto daní z druhé strany, odzadu formou všemožných snížení základu daně – nezdanitelné částky a odčitatelné položky – nebo slev z vypočtené daně. Zde je paleta možností daleko chudší, takže je pro poplatníky přehlednější a zpravidla je proto využívají v maximální možné míře.
Nejsložitějším způsobem (legálního!) snížení daní z příjmů je maximalizace výdajů (nákladů). Jde o to, že daň se nepočítá z úhrnu příjmů, ale ze základu daně, kterým je rozdíl mezi
příjmy a výdaji, resp. výnosy a náklady; samozřejmě pro zjednodušení pomíjíme celou řadu výjimek. A snad již z první třídy základní školy víme, že malé číslo dostaneme nejen ze součtu malých čísel, ale rovněž když od jakkoli veliké cifry (menšence) odečteme obdobně značné číslo (menšitele). Ovšem s daňovými výdaji je potíž. Zcela na ně mohou zapomenout zaměstnanci, kteří jako hrdinové a zachránci veřejných rozpočtů platí své daně skutečně – z příjmů. V podobně útrpném pasivním postavení jsou poplatníci u příjmů podléhajících tzv. srážkové dani vybírané jejich plátci, kteří jsou v nelichotivé roli dřívějších drábů. Nicméně naprostá většina podnikatelů – OSVČ i obchodních korporací – pronajímatelů i jiných poplatníků má privilegium snížit si základ daně o uznatelné výdaje (náklady). Potenciálně jich sice může být nekonečně mnoho nejrůznějších druhů a typů, ale prakticky je provází celá řada komplikací…
V případě neúčtujících fyzických osob je nemilé, že daňové výdaje jsou obvykle podmíněny reálným úbytkem peněz (vydáním), což z principu vytahuje z kapes a pokladen více penízků – těžce vydobytých – nežli samotná daň z příjmů. Proto jsou tolik v oblibě –u účetních jednotek – uznatelné výdaje (náklady) nevyžadující peněžní vydání, kde už to však zdaleka není, co bývalo.
Závažnější potíží je, že se musí podle § 24 odst. 1 ZDP jednat o výdaj (náklad) vynaložený na dosažení, zajištění nebo udržení zdanitelných příjmů. Tyto podmínky si žel může každý vyložit jinak, a bude mít „svou pravdu“, kterou však správce daně může, ale také nemusí uznat.
Pokud poplatník vynaložil výdaj, který výslovně upravuje některé z písmen a) až zv) speciálního § 24 odst. 2 ZDP, pak již nemusí řešit, jestli dokáže prokázat, že se jedná o výdaj vynaložený na dosažení, zajištění nebo udržení jeho zdanitelných příjmů. Uvádí to bezpečně metodický Pokyn Generálního finančního ředitelství č. GFŘ D – 59, k jednotnému uplatňování některých ustanovení ZDP; Finanční zpravodaj č. 19/2022, trvale visí na webu Finanční správy ČR.
Daňové výdaje
(www.i-poradce.cz)
• „Výdaje vymezené v § 24 odst. 2 zákona jsou daňovými výdaji podle § 24 odst. 1 zákona bez ohledu na skutečnost, zda slouží k dosažení, zajištění nebo udržení zdanitelných příjmů, za předpokladu, že v příslušném ustanovení není omezující podmínka jinými ustanoveními tohoto zákona nebo jiného zvláštního právního předpisu.“
Ing. Martin Děrgel
1.1 IT kancelář v části bytu programátora
Pan Hekr podniká jako OSVČ v zakázkové výrobě nejrůznějších programátorských „kouzel“. Jelikož ke své tvůrčí práci potřebuje prakticky jen kvalitní počítač, internet a zejména klidné místečko, zřídil si IT kancelář v jednom z pokojů svého najatého bytu. Protože jeho roční příjmy z tohoto podnikání byly dosud zhruba 2 miliony Kč, uplatňoval jednoduše paušální výdaje podle § 7 odst. 7 ZDP, které nemusel evidovat a prokazovat. Od roku 2026 však začal vydělávat dvakrát tolik a shora limitované paušální výdaje se mu již nevyplatí. Bohužel značná část jeho výdajů je potenciálně sporná, neboť souvisí s jeho činností v bytě, kde spolu s rodinou tráví převáženě i svůj osobní život. Na straně jedné tedy provozní výlohy spojené s bytem prokazatelně souvisejí se zdanitelnými příjmy z podnikání pana Hekra a splňují tak obecnou podmínku daňové uznatelnosti, ovšem na straně druhé se věcně jedná také o výdaje na jeho osobní potřebu, které jsou speciálním ustanovením vyloučeny.
Jaké je řešení dané situace?
Z hlediska průkaznosti by ideálním řešením této patové situace bylo jednoznačné přiřazení dílčích výloh spojených s bytem pro podnikatelské versus ostatní (osobní, rodinné) potřeby. Což si lze reálně představit snad jen u elektřiny, pokud by její odběr IT kanceláří pana Hekra měřil podružný elektroměr. Ani nadmíru pedantního úředníka by nenapadlo nutit nebohého živnostníka k pečlivému odměřování a zaznamenávání vody spotřebované během programátorské činnosti, k propočítávání tepelné ener-
Kompromisním řešením je rozklíčování celkových výdajů na část soukromou versus podnikatelskou v poměru využívaných podlahových ploch.
gie dodané do zmíněného pokoje, k vážení odpadků vzniklých v souvislosti s podnikáním atp. Stejně tak není možné – patrně ani právně – aby se dohodl s vlastníkem bytu na dvojí fakturaci nájemného, zvlášť za onen IT pokoj, a odděleně za zbývající část bytu užívanou privátně. V praxi respektovaným kompromisním řešením se osvědčilo rozklíčování celkových výdajů placených v souvislosti s užíváním bytu na část soukromou versus podnikatelskou v poměru podlahových ploch.
Pokud tedy činí celková vnitřní nášlapná plocha daného bytu 100 m2, z čehož výhradně k podnikání slouží pokoj o ploše 20 m2, pak „průkazný“ klíčovací poměr bude 20 % (= 20 m2 / 100 m2). Tuto část výdajů na bydlení pak bude moci pak Hekr poměrně bezpečně zahrnovat mezi své daňově účinné výdaje (náklady) vynaložené na dosažení, zajištění a udržení svých zdanitelných příjmů ze samostatné (podnikatelské) činnosti provozované „doma“.
1.2 Daňové výdaje nesouvisející se zdanitelnými příjmy
Pan Dobrák je živnostník provozující tradiční českou hospůdku ve stylu První republiky, a je plně hoden svého jména. Proto svým zaměstnancům vyplácí mzdu 80 000 Kč a navrch jim ještě přispívá měsíčně 2 000 Kč na doplňkové penzijní spoření a za 1 000 Kč pro ně nakupuje vstupenky do kina, divadla nebo na fotbal.
Jsou to ale všechno jeho daňové výdaje?
I když pročítal § 24 odst. 2 ZDP pečlivě, nenašel tam položku „mzdy“.
Nejblíže věci se mu zdálo písmeno p)
ZDP, podle kterého jsou daňově účinné výdaje, k jejichž úhradě je poplatník povinen podle zvláštních zákonů – protože zákoník práce ukládá povinnost dát zaměstnancům mzdu. Jenže to by se dalo využít asi jen pro zákonem stanovenou minimální mzdu, nikoli pro jeho štědré super mzdy.
Živnostník se však obává zbytečně, ať už je mzda jeho zaměstnanců jakkoli super vysoká, může ji klidně uplatnit jako daňový výdaj. A to nikoli podle speciálního § 24 odst. 2 ZDP, nýbrž s opo-
rou v základní ustanovení § 24 odst. 1 ZDP, protože jde o výdaj vynaložený na dosažení jeho zdanitelných příjmů –z provozu restaurace.
Složitější je to s příspěvkem na doplňkové penzijní spoření zaměstnanců, kde je opravdu třeba hledat oporu pro daňové uznání v § 24 odst. 2 ZDP –průkaznost se zdanitelnými příjmy zde totiž patrně neobhájíme. Naštěstí je možno tento výdaj začlenit pod speciální § 24 odst. 2 písm. j) bod 4 ZDP –práva zaměstnanců zaručená vnitřním předpisem, pracovní či jinou smlouvou – což z něj činí opět bezpečný daňově uznatelný výdaj.
A nepeněžní volnočasové radovánky? Zmíněný příznivý § 24 odst. 2 písm. j) bod 4 ZDP je možno od roku 2024 využít, jen když zaměstnanec příjem zdaní. Zpravidla ale nepeněžní benefity u nich splňují podmínky osvobození od daně, takže se uplatní silnější speciální § 25 odst. 1 písm. h) ZDP označující výdaj za nedaňový.
1.3 V roce 2025 dvojí test osvobození velkých prodejů akcií
Studenti matfyzu – Karel a Filip – v roce 2021 založili softwarovou firmu AI, a.s., kde měl každý podíl 50 %. Zabývala se umělou inteligencí a díky dobrým nápadům i aplikacím IT její hodnota koncem roku 2025 vystřelila na 100 milionů Kč. Čehož využil Karel a podíl prodal za 50 milionů Kč v prosinci 2025, kdy kupující také ihned uhradil plnou cenu. Druhý akcionář trochu váhal, ale v lednu 2026 nakonec učinil stejné rozhodnutí.
Jak postupovat v dané situaci?
V obou případech poplatníci měli příjem z prodeje cenného papíru – akcií – po uplynutí časového testu 3 let od nabytí. Proto jde o příjem osv obozený od daně dle § 4 odst. 1 písm. u) ZDP. Čímž to ovšem končí jen pro váhajícíh o Filipa, kterému příjem plynul až v roce 2026, tj. po zrušení dodatečné regulace. Na Karla ale žel ještě dopadla dočasná zpřísněná regulace, kvůli které bude mít od daně z příjmů osvobozeno „pouze“ 40 milionů Kč.
1.4 Zdanitelný prodej akcií u fyzické osoby
Pan Evžen v lednu 2026 nakoupil balíky akcií dvou akciových společností – ABC a XYZ – každý za 100 000 Kč, což jsou i nabývací ceny těchto cenných papírů, jelikož pro jednoduchost neuvažujeme vedlejší výlohy spojené s pořízením akcií. Poplatník nepodniká jako OSVČ, případně akcie nezahrnul do obchodního majetku.
Jak ý je zdanitelný prodej akcií u fyzické osoby?
Všechny akcie pan Evžen prodá ještě v roce 2026, a to u firmy ABC se ziskem za 150 000 Kč, zatímco podíly v XYZ se ztrátou jen za 80 000 Kč. Opět pro přehlednost neuvažujeme žádné poplatky, provize ani žádné další výdaje související s prodejem akcií. Celkově tedy dosáhl ze svého soukromého obchodování s akciemi – CP – zisku 30 000 Kč, jelikož z původní investice (výdaje) 200 000 Kč vytěžil konečný hrubý příjem 230 000 Kč.
I když je zisk pod 100 000 Kč, nelze uplatnit osvobození podle § 4 odst. 1
písm. t) ZDP, jelikož testuje na limit 100 000 Kč – příjmy – z prodejů cenných papírů a ne zisk (příjmy snížené o výdaje). A kvůli prodeji akcií dříve než po třech letech nelze využít ani osvobození dle § 4 odst. 1 písm. u) ZDP. Jde tedy o příjem zdanitelný, a protože nespadá mezi příjem ze samostatné (podnikatelské) činnosti – akcie nebyly v obchodním majetku Evžena – jedná se zbytkově o tzv. ostatní příjem z úplatného převodu CP podle § 10 odst. 1 písm. b) bodu 2 ZDP.
V rámci tohoto jednotlivého druhu příjmu – z převodu CP – je dílčím základem daně z ostatních příjmů celkový úhrn příjmů (230 000 Kč) snížený – minimálně na nulu – o výdaje vynaložené na jejich dosažení, což je zde úhrn nabývacích cen prodaných akcií 200 000 Kč. Tento dílčí základ daně pana Evžena tak činí 30 000 Kč
1.5 Osvobození příjmů z prodeje podílů od DPFO
Paní Lenka v roce 2026 kupovala nejrůznější akcie českých firem, a všechny je prodala ještě v témže roce za celkovou částku 80 000 Kč
Jak je to z pohledu daně z příjmů?
Celý příjem 80 000 Kč je osvobozen od daně. Není podstatné, že akcie –nebo jiné CP – prodala již do roka, ale že úhrn příjmů z prodeje cenných papírů za celý rok nepřesáhl 100 000 Kč.
Pan Vojta koupil balík akcií jedné české korporace již v roce 2024 za 60 000 Kč. A protože jejich cena v roce 2026 nečekaně vyrostla, všechny je prodal se slušným ziskem za 101 000 Kč.
Jelikož úhrn příjmů z prodeje CP za celý rok přesáhl limit 100 000 Kč, nemá jej osvobozený od daně podle § 4 odst. 1 písm. t) ZDP. A to ani zčásti! S ohledem na dobu držby kratší než 3 roky nelze využít ani osvobození dle ustanovení § 4 odst. 1 písm. u) ZDP. Proto zdanitelným příjmem poplatníka je celý příjem 101 000 Kč, a nikoli jen nadlimitní částka 1 000 Kč.
1.6 Zdanění prodeje akcií oceňovaných reálnou hodnotou
Firma A, s.r.o. v lednu 2026 koupila za účelem prodeje 500 kusů akcií B, a.s. za sjednaný kurs 1 000 Kč/akcie, tedy celkem za kupní cenu 500 000 Kč. Tento balík akcií představuje podíl pouze 5 % na základním kapitálu B, a.s. a proto se v terminologii daní z příjmů nebude jednat o vztah mateřská versus dceřiná společnost – tím pádem padá možnost osvobození příjmů z prodeje akcií od daně. Poplatek
makléři za zprostředkování nákupu těchto akcií činil 5 000 Kč. Firma zařadila akcie na účet 251 – Majetkové cenné papíry k obchodování v účetním ocenění celkovou pořizovací cenou 505 000 Kč. V dubnu 2026 prodala 400 kusů (tj. 4/5) těchto akcií B, a.s. za jednotkový kurs 1 100 Kč, což znamená výnos 440 000 Kč, poplatek makléři za prodej činil 4 000 Kč
Jak postupovat v případě zdanění prodeje akcií oceňovaných reálnou hodnotou?
Jde o akcie, které dle účetních předpisů podléhají ocenění reálnou hodnotou – přičemž není podstatné, že k tomuto přecenění u nich v účetní jednotce A, s.r.o. případně ještě nedošlo – proto bude jejich daňové posouzení odpovídat účtování.
Danově účinné tedy budou 4/5 pořizovací ceny prodaných akcií = 4/5 x 505 000 Kč = 404 000 Kč, a to bez ohledu na jejich prodejní cenu, a dále ještě také poplatek za tento prodej (4 000 Kč).
1.7 V roce 2025 platil dvojí test osvobození velkých prodejů akcií
Modelka Monika využila nabídky francouzské firmy a založila s ní v roce 2021 Krása, a.s. věnující se módním přehlídkám, soutěžím „Miss“, plastické chirurgii, kosmetice, oblečení a módním doplňkům. Její peněžitý vklad byl 1 milion Kč. V roce 2025 měl podíl Moniky (její akcie) již hodnotu 100 milionů Kč, čehož využila a prodala je druhému akcionáři z Francie na splátky: 50 % do konce roku 2025 a druhá polovina až v roce 2026.
Jak je to z pohledu osvobození velkých prodejů akcií?
Monika má tedy příjem z prodeje cenných papírů – akcií – po uplynutí časového testu 3 let od nabytí. Takže splnila podmínku pro osvobození tohoto příjmu od daně stanovenou v § 4 odst. 1 písm. u) ZDP. V souladu s tím
celá druhá splátka (50 milionů Kč) obdržená v roce 2026 definitivně unikla zdanění; pouze se musí „udat“ správci daně a dle § 38v ZDP oznámit finančnímu úřadu do 1. 4. 2027, jinak by ji hrozila docela drahá pokuta.
Horší to je s první splátkou ceny akcí plynoucí v roce 2025, kdy platila zpřísněná regulace omezující tento typ osvobození (spolu s prodeji podílů a z kryptoaktiv) „pouze“ na příjmy do úhrnu 40 milionů Kč za rok dle § 4 odst. 3 ZDP. Nadlimitních 10 milionů Kč tak bude zdanitelným ostatním příjmem ad § 10 ZDP. Daňovým výdajem může být buď poměrná část nabývací ceny (tj. peněžitého vkladu 1 milion Kč) dle § 10 odst. 4 a 6 ZDP, nebo díky speciálnímu ustanovení § 10 odst. 9 ZDP)ve znění do 31. 12. 2025) tržní hodnota akcií k 31. 12. 2024.
1.8 Daň z nemovitostí jako daňový náklad
Daň z nemovitých věcí firmy ABC, s.r.o. na rok 2025 za její administrativní budovu činila 20.000 Kč a poplatník využil možnosti uhradit jí ve dvou stejných splátkách. První splátka á 10 000 Kč měla proběhnout do 31. 5. 2025, a tak se i stalo. Naproti tomu na druhou splátku splatnou 30. 11. 2025 ovšem poplatník zapomněl. Společnosti ABC, s.r.o. jí připomenul až finanční úřad svou výzvou v únoru 2026, načež byla druhá splátka okamžitě uhrazena. Dále byl zaplacen i příslušný sankční úrok z prodlení úhrady předepsaný správcem daně.
Jedná se o daňový náklad?
Jako daňový náklad mohla firma za zdaňovací období roku 2025 uplatnit pouze první včas zaplacenou splátku 10.000 Kč účetních nákladů. O účetní předpis nákladu z titulu opožděné 2. splátky musela zvýšit základ daně za
rok 2025. Ve zdaňovacím období roku 2026 může nad výsledek hospodaření uplatnit jako daňový výdaj dodatečně zaplacenou 2. splátku daně z nemovitých věcí 10.000 Kč. Úrok z prodlení není daňově účinný nikdy.
1.9 Daňový zisk i ztráta v jednom roce
Pan Jan je zaměstnancem s měsíční hrubou mzdou 50 000 Kč. Loni začal také podnikat jako živnostník, kdy měl daňové výdaje o 200 000 Kč vyšší než příjmy, naproti tomu letos bude mít příjmy o 150 000 Kč vyšší.
Jaké je správné řešení?
Rok zahájení podnikání 2025 se promítl do daňového přiznání k DPFO pana Jana následovně:
–Dílčí základ daně („DZD“) z příjmů ze závislé činnosti podle § 6 ZDP: 12 x 50 000 Kč = 600 000 Kč.
–Dílčí daňová ztráta z příjmů ze samostatné činnosti podle § 7 ZDP: Příjmy – Výdaje = – 200 000 Kč.
–Proti DZD ze zaměstnání nelze uplatnit dílčí daňovou ztrátu z podnikání. Takže pan Jan v tomto přiznání dále dopočítal standardně daň z příjmů ze základu daně odpovídajícímu DZD podle § 6 ZDP. Tedy sníží jej o nezdanitelné částky, vypočte daň a uplatní slevy) a současně vykáže ztrátu z podnikání.
Druhý rok podnikání 2026 se promítne do daňového přiznání k DPFO pana Jana takto: –Dílčí základ daně z příjmů ze závislé
činnosti podle § 6 ZDP: 12 x 50 000 Kč = 600 000 Kč, –Dílčí základ daně z příjmů z podnikání podle § 7 ZDP: Příjmy – Výdaje = + 150 000 Kč.
–O loňskou daňovou ztrátu 200 000 Kč může snížit letošní dílčí základ daně ze samostatné činnosti 150 000 Kč, a to nejvýše na nulu, takže do dalších let zůstává zbytek ztráty z roku 2025 ve výši 50 000 Kč.
A opět běžným způsobem vypočítá daň z příjmů ze základu daně odpovídajícímu DZD podle § 6 ZDP.
ř ešení 3-4/2026
