č. 1 / 2026 • měsíčník • ročník XXI.
Poradce, s. r. o. Hlavní třída 28/2020, Český Těšín IČ: 25836200 www.i-poradce.cz
ODPOVĚDNÁ REDAKTORKA
Andrea Súkeníková
SPOLUPRACOVNÍCI
JUDr. Ladislav Jouza, JUDr. Eva Dandová, JUDr. Jana Drexlerová, Ing. Antonín Daněk, Ing. Ivan Macháček, Ing. Pavel Novák
ZÁKAZNICKÉ CENTRUM pondělí – pátek - 9.00 – 15.00 558-731 125, 731 126, 731 127, 732 708 627, 773 670 836 abo@i-poradce.cz www.i-poradce.cz www.i-poradce.cz – e-shop Doručíme poštou nebo kurýrem.
SAZBA / TISK
Tvorivec, s. r. o., Martin / listopad 2025 Za správnost údajů v příspěvcích odpovídají autoři.
MK ČR: E 16821 • ISSN: 1801-9935
Vážení čtenáři, v rukách držíte první číslo měsíčníku PaM 2026, kterým začínáme již 21. ročník.
Cílem návrhu zákona o jednotném hlášení zaměstnavatele je vytvoření jednoho elektronického měsíčního hlášení – tzv. Jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele, které bude zaměstnavatel využívat při plnění svých informačních povinností vůči vybraným orgánům veřejné moci. Jaké změny nás čekají v praxi? Čtěte rubriku Aktuálně, kde je uveřejněn příspěvek Jednotné hlášení zaměstnavatele – nový zákon.
Poslední změny v zákoně o zaměstnanosti mají napomoci k omezování či vyloučení nelegálního zaměstnávání. O jaké změny se jedná? Čtěte rubriku Aktuálně, příspěvek Nelegální práce – nové povinnosti zaměstnavatelů.
Jaké změny v osvobození od daně můžeme očekávat v souvislosti se zaměstnaneckými benefity v roce 2026? Dozvíte se v první části příspěvku Zaměstnanecké benefity –osvobození od daně v roce 2026 (1).
S řešením mnoha problémů Vám mohou pomoci i naše tematické balíčky: Konec roku ve mzdové účtárně, Konec roku v účetní a daňové oblasti, Změny v zaměstnávání, Občanský zákoník po novelách, Stavební zákon po novele.
ZÁKONY 2026, které vyjdou začátkem ledna, si můžete objednat již teď i s odbornými publikacemi Účetní závěrka za rok 2025, Daňová přiznání za rok 2025, Pomocník mzdové účetní 2026.
Všechny naše publikace Vám doručíme poštou nebo kurýrem, více informací se dozvíte od našich pracovníků v zákaznickém servisu.
Nezapomeňte i na předplatné Úplných znění zákonů po novelách v průběhu celého roku - Aktualizace 2026. Budete tak mít celoroční přehled o novelách zákonů. Více informací najdete na naší webové stránce www.i-poradce.cz
Děkujeme Vám za Vaši přízeň a důvěru a těšíme se na brzké setkání u dalšího čísla měsíčníku již v prosinci, kde kromě jiného najdete i tyto témata: Konec roku ve mzdové účtárně, Účetní závěrka vybraných účetních jednotek, Pojištění zaměstnanců činných na DPP v r. 2026, Základní změny ve zdanění zaměstnanců v roce 2026.
Andrea Súkeníková odpovědná redaktorka
OBSAH 1 / 2026
AKTUÁLNĚ
3 | Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele – nový zákon
JUDr. Eva Dandová
8 | Nelegální práce – nové povinnosti zaměstnavatelů
JUDr. Ladislav Jouza
11 | Zaměstnanecké benefity 2026 – osvobození od daně (1.)
Ing. Pavel Novák
PRACOVNÍ
15 | Další práce u stejného zaměstnavatele
JUDr. Ladislav Jouza
18 | Konkurenční doložky – výhody a nevýhody
JUDr. Eva Dandová
22 | Praktická řešení k zákoníku práce
vypracoval JUDr. Ladislav Jouza
CHYBY, OMYLY, POKUTY
24 | Majetkové zájmy zaměstnavatele – ochrana
JUDr. Eva Dandová
29 | Výpověď z důvodu nadbytečnosti zaměstnance
JUDr. Jana Drexlerová
34 | Daňové řešení zaměstnaneckých akcií a opcí - změny
Ing. Ivan Macháček
38 | Srážky z příjmů
JUDr. Eva Dandová
43 | Zdravotní pojištění – změny a důležité hodnoty od 1. ledna 2026
Ing. Antonín Daněk
49 | Zaměstnavatelé ve zdravotním pojištění na přelomu let 2025/2026
Ing. Antonín Daněk
53 | Dodržování léčebného režimu – kontrola
JUDr. Eva Dandová
56 | Praktická řešení k odvodům
57 | Příkazní smlouva (§ 2430 OZ)
59 | Pracovní smlouva pro podnikatelskou sféru (§ 33 ZP)
VEŘEJNÁ SPRÁVA VS
61 | Změny ve školním stravování
JUDr. Eva Dandová
65 | Vyhláška o hygienických limitech pro školy – změny
JUDr. Eva Dandová
69 | Praktická řešení k veřejné správě
JEDNOTNÉ MĚSÍČNÍ HLÁŠENÍ ZAMĚSTNAVATELE – NOVÝ
ZÁKON
… Zaměstnavatel bude zasílat údaje na jedno místo – do integrovaného informačního systému Ministerstva práce a sociálních věcí. Zaštiťujícím resortem, který bude spravovat Integrovaný informační systém MPSV a zajišťovat přenos údajů zapojeným správním úřadům, bude MPSV. Technickou část, tedy zejména přijímání hlášení, formální a logické kontroly dat a jejich uložení do „Integrovaného informačního systému MPSV“, bude vykonávat Česká správa sociálního zabezpečení.
NELEGÁLNÍ PRÁCE – NOVÉ POVINNOSTI
ZAMĚSTNAVATELŮ … Významnou legislativní novinkou, která má rovněž přispět ke snížení nelegální práce, je zavedení informační povinnosti zaměstnavatele. Má-li nastoupit do zaměstnání občan Evropské unie nebo cizinec, u kterého se nevyžaduje povolení k zaměstnání (např. občan s trvalým pobytem, občan s uděleným azylem, rezident – viz § 87 ZOZ) je zaměstnavatel nebo právnická nebo fyzická osoba, ke které jsou tyto fyzické osoby svým zahraničním zaměstnavatelem vyslány na základě smlouvy k výkonu práce, je povinen o této skutečnosti informovat úřad práce ještě před okamžikem nástupu do zaměstnání.
ZAMĚSTNANECKÉ BENEFITY – OSVOBOZENÍ OD DANÉ
V ROCE 2026
… Daňový režim zaměstnaneckých benefitů, které zaměstnavatel poskytuje jako nepeněžní plnění z fondu kulturních a sociálních potřeb, ze sociálního fondu, ze zisku po zdanění anebo na vrub nedaňových výdajů, nad rámec vyplacené mzdy nebo platu či jiných odměn za výkon práce na účely stanovené v ustanovení § 6 odst. 9 písm. d) ZDP, není novelizací ZDP nijak dotčen. Zaměstnanecké benefity zůstávají za zákonem daných podmínek od daně z příjmů fyzických osob i nadále osvobozeny.
ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNI – ZMĚNY A DŮLEŽITÉ HODNOTY
OD 1. LEDNA 2026
… Vztahuje-li se na zaměstnance povinnost dodržet při placení pojistného minimální vyměřovací základ, musí být zaměstnavatelem zajištěn odvod pojistného za příslušný kalendářní měsíc nejméně v částce 3 024 Kč (13,5 % z 22 400 Kč). Pokud je zaměstnanci zúčtován příjem nižší než minimální mzda platná v roce 2026, musí být proveden dopočet (a následný doplatek) pojistného do zákonného minima.
ZMĚNY VE ŠKOLNÍM STRAVOVÁNÍ … Vyhláška má za cíl reagovat na nové poznatky ve výživě s cílem zajistit kvalitní a nutričně vyváženou stravu dětí, žáků a studentů. Zároveň umožňuje větší variabilitu při přípravě stravy tak, aby bylo možno pružněji reagovat na stravovací omezení žáků-strávníků jak z dietních důvodů, tak i z jiných závažných a dlouhodobých důvodů. Nově se zajišťuje právo žáků-strávníků na konzumaci vlastní stravy donesené do provozovny školního stravování. Také se upravují věkové kategorie pro spotřební koš.
VYHLÁŠKA O HYGIENICKÝCH LIMITECH PRO ŠKOLYZMĚNY
… Nová právní úprava již neupravuje vedle stavebně technických požadavků, které jsou v kompetenci ministerstva pro místní rozvoj, ani bezpečnostní požadavky, které jsou v kompetenci MŠMT. Nová vyhláška tedy upravuje pouze hygienické požadavky, které jsou vymezeny principy ochrany veřejného zdraví.
Jednotné měsíční hlášení
zaměstnavatele – nový zákon
Zákon č. 323/2025 Sb., o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele byl publikován ve Sbírce zákonů dne 3. září 2025. Jedná se o zcela nový zákon. Cílem návrhu zákona je vytvoření jednoho elektronického měsíčního hlášení – tzv. Jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele, které bude zaměstnavatel využívat při plnění svých informačních povinností vůči vybraným orgánům veřejné moci. Jaký je smysl a cíl nové právní úpravy?
Tím, že se sloučí povinnosti zaměstnavatele hlásit údaje různým orgánům veřejné moci do jednoho hlášení odesílaného ve sjednocené lhůtě k jednomu subjektu – Ministerstvu práce a sociálních věcí, dojde k zamezení dvojkolejnosti komunikace zaměstnavatelů s veřejnou správou a výrazně se sníží administrativní zátěž pro zaměstnavatele.
Hlášení jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele bude obsahovat souhrnně určené údaje, které zaměstnavatelé povinně hlásí:
• České správě sociálního zabezpečení z oblasti sociálního pojištění podle zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, zákona o nemocenském pojištění a zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení,
• Ministerstvu práce a sociálních věcí podle zákona o státní statistické službě a prováděcí vyhlášky o programu statistických zjišťování pro příslušný kalendářní rok podle zákona a kolektivním vyjednávání,
• Českému statistickému úřadu podle zákona o státní statistické službě a prováděcí vyhlášky o programu statistických zjišťování pro příslušný kalendářní rok,
• Úřadu práce ČR podle zákona o zaměstnanosti a samotný
Úřad práce ČR za zaměstnavatele podle zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele,
• Finanční správě ČR podle zákona o daních z příjmů, daňového řádu a zákoníku práce.
Ze všech výše uvedených právních předpisů jsou vytipovány ohlašované údaje, které budou zaměstnavatelé hlásit najednou elektronicky prostřednictvím Jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele. Z praktických důvodů, které na jedné straně reflektují možnosti zaměstnavatelů a na druhé straně potřeby správců agend, bylo pro
Zaštiťujícím resortem, který bude spravovat Integrovaný informační systém MPSV a zajišťovat přenos údajů zapojeným správním úřadům, bude MPSV. Technickou část, tedy zejména přijímání hlášení, formální a logické kontroly dat a jejich uložení do „Integrovaného informačního systému MPSV“, bude vykonávat Česká správa sociálního zabezpečení.
Účinnost zákona č. 323/2025 Sb. byla stanovena k datu 1. ledna 2026, tedy tak, aby bezprostředně navazovala na pilotní fázi projektu Jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele, která je upravena novelou zákona o nemocenském pojištění a zákona o organizaci
Nová právní úprava se dotkne hlášení a informačních povinností v rámci působnosti několika resortů a jejich podřízených organizací.
Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele stanoveno, že hlášení za kalendářní měsíc bude podáváno od 1. do 20. dne kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ke kterému se hlášení vztahuje.
Zaměstnavatel bude zasílat údaje na jedno místo – do integrovaného informačního systému Ministerstva práce a sociálních věcí.
a provádění sociálního zabezpečení s účinností od 1. července 2025. Předsunutá účinnost (1. října 2025) byla stanovena pouze u prvního odstavce přechodných ustanovení, aby bylo možno zajistit s předstihem předání údajů od orgánů Finanční správy ČR potřebných pro přihlášení plátců daně jako zaměstnavatelů do evidence zaměstnavatelů Českou správou sociálního zabezpečení. Dvě usta-
novení nabudou účinnosti až 1. ledna 2027.
Spolu s návrhem zákona č. 323/2025 Sb., o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele byl vypracován též změnový zákon – zákon č. 360/2025 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele, který měl původně měnit devět zákonů. Výsledkem legislativního procesu je změna celkem 23 zákonů a zrušení jedné vyhlášky – vyhlášky č. 346/2017 Sb., o závazném vzoru potvrzení o dočasné neschopnosti uchazeče o zaměstnání plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání z důvodu nemoci nebo úrazu a o závazném vzoru potvrzení o ošetření nebo vyšetření uchazeče o zaměstnání ve zdravotnickém zařízení. Tento zákon má účinnost rozdělenou do deseti termínů, hlavní část nabývá účinnosti spolu se zákonem č. 323/2025 Sb. 1. ledna 2026, poslední změna nastane až 1. ledna 2029. Například u ustanovení zákona o daních z příjmů, která se týkají tzv. druhé fáze změn daní z příjmů, je stanovena účinnost od 1. ledna 2027 a u ustanovení zákona o rozpočtovém určení daní, které se týkají změny frekvence hlášení údajů o počtu zaměstnanců vykonávajících pracovní činnost v jednotlivých obcích z roční na měsíční, se stanoví účinnost až od 1. ledna 2028.
V neposlední řadě bylo k návrhu zákona č. 323/2025 Sb. zpracováno i prováděcí nařízení vlády. Tímto nařízením bude stanoven předepsaný formát (XML), obsahová struktura podání podle zákona o Jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele, období, za které je příslušný hlášený údaj sdělován, a kterému vybranému orgánu veřejné moci je hlášený údaj určen. Obsahová struktura Jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele bude sestavena tak, aby logicky odpovídala jednotlivým tematickým okruhům hlášených údajů podle zvláštních právních předpisů, přičemž bude bráno v úvahu, že
některé údaje bude využívat více uživatelů. Nařízení vlády již také prošlo legislativním procesem a bylo i schváleno vládou, zatím však nebylo publikováno ve Sbírce zákonů. Samozřejmě nabude účinnosti též 1. ledna 2026.
Zákon č. 323/2025 Sb. mění pravidelné informační povinnosti zaměstnavatelů vůči státním institucím. Základním cílem je centralizace sběru dat od zaměstnavatelů a sloučení sběru dat do jediného pravidelně podávaného hlášení, které bude každou z informačních položek obsahovat pouze jednou. Dojde tak ke zjednodušení a zlepšení současného stavu, kdy je podáván vysoký počet hlášení, která obsahují řadu položek duplicitně a jsou podávána v různých termínech na různá místa. Nová právní úprava se dotkne hlášení a informačních povinností v rámci působnosti několika resortů a jejich podřízených organizací.
V oblasti sociálního pojištění, které spadá pod Ministerstvo práce a sociálních věcí a je primárně spravováno Českou správou sociálního zabezpečení, je hlášení údajů zaměstnavatelem za jeho zaměstnance regulováno zákonem č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů zákonem č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů a zákonem č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů. Další agendou, která spadá pod resort MPSV, je oblast trhu práce, aktivní politiky zaměstnanosti a podpory v nezaměstnanosti, kterou spravuje Úřad práce ČR. Povinnost hlásit údaje za zaměstnance je v této oblasti řízena zákonem č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. Úřad práce spravuje také oblast ochrany zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele, která je upravena zákonem č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při pla-
tební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů. Ministerstvo práce a sociálních věcí rovněž provádí statistické zjišťování v rámci Pololetního šetření o průměrném výdělku podle zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě.
Dotčenou agendou spadající pod Ministerstvo financí je správa daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti. Právní úprava tzv. přímých daní, které zahrnují daň z příjmů fyzických osob a daň z příjmů právnických osob, je obsažena v zákoně č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Přestože součástí zákona o daních z příjmů jsou i procesní ustanovení upravující správu daní z příjmů, subsidiárně se aplikuje zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, který představuje obecnou procesní normu pro správu daní v širším slova smyslu.
Dalším orgánem, který sbírá údaje za poněkud jiným účelem a odlišným způsobem než jiné orgány centrální státní moci, je Český statistický úřad. Sběr statistických údajů a zpracování statistik se řídí zákonem č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, a Nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 223/2009 ze dne 11. března 2009 o evropské statistice a zrušení nařízení (ES, Euratom) č. 1101/2008 o předávání údajů, na které se vztahuje statistická důvěrnost, Statistickému úřadu Evropských společenství, nařízení Rady (ES) č. 322/97 o statistice Společenství a rozhodnutí Rady 89/382/EHS, Euratom, kterým se zřizuje Výbor pro statistické programy Evropských společenství. Konkrétní zjišťování (sběry údajů, výběrová šetření) se provádějí podle vyhlášky o programu statistických zjišťování, která je každoročně vydávána. Program statistických zjišťování zahrnuje jak zjišťování prováděná Českým statistickým úřadem, tak i statistická zjišťování resortů v rámci resortních pracovišť státní statistické služby zřízených na základě zákona o státní statistické službě (např. Informace a statistiky o průměrném výdělku). Zveřejnění Programu statistických zjišťování na
příslušný rok je základní podmínkou vzniku zpravodajské povinnosti pro zpravodajské jednotky, které jsou k jejímu plnění vyzvány Českým statistickým úřadem nebo příslušným ministerstvem.
Výsledkem povinností vyplývajících ze zmíněných norem je nejméně 25 hlášení různým institucím v rozdílných termínech, přičemž část sbíraných údajů je hlášena vícečetně.
NOVÁ PRÁVNÍ ÚPRAVA - Zákon č. 323/2025 Sb. legislativně ukotví zavedení jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele. Po zavedení Jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele dojde ke sloučení povinností hlášení údajů na straně zaměstnavatele do jediného hlášení v jednom centrálním termínu. Hlášení bude zasíláno jednomu subjektu, kterým bude MPSV, jež se současně stane jediným správcem ICT a databázových systémů resortu práce a sociálních věcí. Z databázových systémů MPSV budou prostřednictvím Informačního systému sdílené služby– zprostředkována příslušná data jednotlivým orgánům veřejné moci, které mají zákonná zmocnění data získávat a tito další uživatelé údajů si budou pro ně připravené údaje potřebné pro výkon svých agend automatizovaně přebírat. Po uvedení zákona do praxe dojde k minimalizaci zátěže jednotky, která podává hlášení – zaměstnavatele. Veškeré potřebné, pravidelně hlášené údaje budou hlášeny právě jednou a pouze v jediném termínu.
Veškeré údaje obsažené v hlášení jsou obsahem stávajících hlášení nebo evidencí vedených zaměstnavatelem. Tento přístup nejen že snižuje administrativní zátěž, ale také eliminuje duplicitní zadávání dat do více formulářů. Pro některé subjekty dojde k navýšení počtu hlášených položek – jde primárně o subjekty, které dnes nejsou zahrnuty ani do plošného Informačního systému
o platu a služebním příjmu (garantuje Ministerstvo financí, týká se platové sféry), ani do výběrových statistických zjišťování prováděných MPSV a Českým statistickým úřadem. Tyto subjekty do hlášení zahrnou i položky statistických zjišťování, které v minulosti nepředávaly. Vzhledem k tomu, že ve výběrových šetřeních dochází k rotaci hlášených jednotek, a tedy každý subjekt je dříve či později zahrnut, nedojde k rozšíření o položky, které zaměstnavatelé neevidují, pouze dojde k jejich hlášení každý měsíc.
Stejné platí i pro údaje určené pro Finanční správu, které dnes nejsou hlášeny správci daně na měsíční bázi. Nicméně v souladu s § 38j zákona o daních z příjmů platí, že plátci daně jsou povinni vést pro poplatníky s příjmy podle § 6 mzdové listy, rekapitulaci o sražených zálohách a dani srážené podle zvláštní sazby daně za každý kalendářní měsíc i za celé zdaňovací období. Tyto mzdové listy předkládá plátce daně v případě kontroly plnění daňových povinností. Tím, že zaměstnavatel bude hlásit tyto údaje na měsíční bázi, bude mít správce daně přehled o plnění daňových povinností, aniž by musel zatěžovat zaměstnavatele případným formalizovaným kontrolním postupem.
Dále na základě sdílení údajů, se kterými disponuje Česká správa sociálního zabezpečení, čerpá Finanční správa pro účely své agendy (kontrolní činnosti) data z Evidenčních listů důchodového pojištění zpravidla s kvartální četností, tyto údaje budou nově rovněž získávány prostřednictvím Jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele.
Vzhledem k času potřebnému na přípravu informačních systémů orgánů Finanční správy není možné k 1. lednu 2026 spuštění projektu jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatelů provést hlavní změny, které si tento projekt vyžádá, najednou. Pro oblast
daní z příjmů je tak nutné projekt rozdělit do několika fází.
V rámci první fáze změn pro oblast daní z příjmů, s účinností od 1. ledna 2026, dojde k úpravě v následujících oblastech:
• zavedení dočasné oznamovací povinnosti ohledně individualizovaných údajů týkajících se jednotlivých poplatníků daně z příjmů ze závislé činnosti (zaměstnanců) v rozsahu údajů obsažených v jednotném měsíčním hlášení relevantních pro oblast daně z příjmů ze závislé činnosti,
• zrušení registrační povinnosti plátce daně z příjmů ze závislé činnosti v zákoně o daních z příjmů,
• sjednocení lhůty pro odvod záloh na daň z příjmů ze závislé činnosti správci daně,
• zrušení institutu tzv. srážkové daně vybírané zvláštní sazbou u příjmů ze závislé činnosti u fyzických osob daňových nerezidentů, které jsou členy orgánů právnických osob.
V rámci druhé fáze změn pro oblast daní z příjmů, s navrženou účinností od 1. ledna 2027, by mělo dojít k úpravě v následujících oblastech:
• zavedení povinnosti podávat měsíční hlášení k záloze na daň z příjmů ze závislé činnosti,
• samovyměření a samodoměření zálohy a daně z příjmů ze závislé činnosti a související změny v sankcích (pokuta, penále, úrok z prodlení),
• služba předvyplnění daňového přiznání,
• zavedení oznamovací povinnosti pro vybrané subjekty,
• zrušení institutu tzv. srážkové daně vybírané zvláštní sazbou u příjmů ze závislé činnosti. Po dosažení cílového stavu bude FS využívat data z jednotného měsíčního hlášení pro předvyplnění daňových přiznání k dani z příjmů fyzických osob údaji, které se týkají daně ze závislé činnosti, což sníží administrativní náročnost u poplatníků daně z příjmů při vyplňování daňových přiznání.
Zároveň na straně zaměstnavatelů dojde ke zrušení dalších povinností, např. podávat roční vyúčtování daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti.
Další změny
Další povinná hlášení spadají do oblasti povinného podílu zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Zaměstnavatelé s více než 25 zaměstnanci v pracovním poměru mají povinnost do 15. února následujícího roku ohlásit Úřad práce plnění povinného podílu zaměstnávání osob se zdravotním postižením za uplynulý kalendářní rok a způsob jeho plnění.
V oblasti aktivní politiky zaměstnanosti jsou za účelem poskytování příspěvku na vytvoření pracovní příležitosti v rámci veřejně prospěšných prací a příspěvku na společensky účelné pracovní místo hlášeny ze strany zaměstnavatelů údaje formou vyúčtování mzdových nákladů. Toto hlášení obsahuje identifikaci zaměstnavatele a jeho mzdové náklady a je příjemcem příspěvku podáváno měsíčně.
Další informační povinnost vůči Úřadu práce je plněna zaměstnavateli zaměstnávajícími zaměstnance ze zahraničí, kterými jsou občané jiného členského státu Evropské unie a jejich rodinní příslušníci, rodinní příslušníci občana České republiky či cizinci, u nichž se nevyžaduje povolení k zaměstnání nebo cizinci, u nichž se vyžaduje povolení k zaměstnání, zaměstnanecká karta, karta vnitropodnikově převedeného zaměstnance nebo modrá karta. Zaměstnavatelé hlásí nástup těchto osob (až na výjimky) krajské pobočce Úřadu práce nejpozději v den nástupu k výkonu práce.
Zaměstnavatel má rovněž povinnost hlásit České správě sociálního zabezpečení, pro potřeby Úřadu práce, skutečnosti rozhodné pro přiznání a poskytování pod-
pory v nezaměstnanosti, a to do 8 kalendářních dnů od ukončení zaměstnání. Hlášené údaje obsahují identifikaci zaměstnance, dobu trvání zaměstnání, výši průměrného nebo pravděpodobného měsíčního čistého výdělku zjištěného podle příslušných právních předpisů a jiné informace dle zákona o zaměstnanosti.
DŮLEŽITÉ - Přechodným ustanovením se stanoví povinnost orgánům Finanční správy ČR sdělit České správě sociálního zabezpečení údaje, které evidují jako registrační údaje plátce daně z příjmů fyzických osob, kteří podali vyúčtování k této dani za rok 2023 nebo 2024, nebo kteří byli zaregistrováni jako plátci daně v roce 2025. Předány tak budou údaje týkající se „aktivních“ plátců daně, neboť mezi registrovanými plátci daně mohou být evidovány i subjekty, které tuto činnost nevykonávají a nesplnily povinnost oznámit důvody pro zrušení registrace.
Tyto údaje sdělí orgány Finanční správy ČR do 15 dnů ode dne účinnosti tohoto ustanovení, která se podle § 38 počítá od 1. dne kalendářního měsíce následujícího ode dne vyhlášení zákona. Důvodem je umožnit České správě sociálního zabezpečení s náležitým předstihem získat údaje potřebné pro to, aby mohla tyto subjekty, kterých se předpokládá velké množství, přihlásit z moci úřední do registru zaměstnavatelů vedeného podle zákona o nemocenském pojištění ve znění účinném před 1. 1. 2026. Následně bez zbytečného odkladu obdrží takto přihlášený zaměstnavatel variabilní symbol. Tito zaměstnavatelé jsou též povinni sdělit České správě sociálního zabezpečení do 30 dnů ode dne účinnosti tohoto zákona další údaje, které jsou zapotřebí podle nařízení vlády (§ 9 odst. 4) pro přihlášení do evidence zaměstnavatelů a které jako plátce daně z příjmu neuvedl jako registrační údaje.
Zároveň je ve stejné lhůtě povinen přihlásit všechny své zaměstnance do evidence zaměstnanců. Lhůta svou délkou vychází z toho, že předpokladem pro splnění povinnosti ze strany zaměstnavatele je předchozí splnění povinnosti České správy sociálního zabezpečení přihlásit z moci úřední tohoto zaměstnavatele do registru zaměstnavatelů a návazně mu zaslat variabilní symbol.
Zákon řeší přihlášení do evidence zaměstnavatelů u subjektů, kteří nejsou přihlášeni v registru zaměstnavatelů ani nesplňují podmínku vymezenou úvodem, která by je coby „aktivní“ plátce daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti kvalifikovala k tomu, že budou přihlášení do registru zaměstnavatelů z moci úřední, přesto naplňují definici zaměstnavatele ve smyslu nové právní úpravy. Zavádí se proto pro tento účel lhůta 15 dnů ode dne nabytí účinnosti zákona o Jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele. Jde o určitou úlevu, aby se tito zaměstnavatelé nemuseli hlásit ve standardní 8denní lhůtě, zároveň však není navržená lhůta příliš dlouhá, aby nemuseli tito zaměstnavatelé posílat více podání zpětně (bez registrace nemá zaměstnavatel variabilní symbol a nemůže registrovat své zaměstnance, takže ani nemůže podávat jednotné měsíční hlášení). A dále se mu stanoví lhůta 8 dnů na přihlášení všech zaměstnanců do evidence zaměstnanců, která se počítá ode dne doručení písemnosti obsahující variabilní symbol. Pokud zaměstnavatel tuto povinnost nesplní, hrozí mu pokuta až do výše 50 000 Kč, kterou mu může příslušná Územní správa sociálního zabezpečení uložit.
Zaměstnavatelé, kteří se již před nabytím účinnosti zákona o Jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele přihlásili do registru zaměstnavatelů podle § 93 odst. 1 zákona o nemocenském pojištění, se nebudou muset přihlašovat do evidence zaměstnavatelů podle § 17 odst. 1 zákona o Jednotném měsíč-
