UMĚNÍ VYDÁVAT PENÍZE Jednoduchá rozhodnutí pro bohatší život
MORGAN HOUSEL
Obsah
Úvod: Cesta za jednoduchým životem
11
S DOSTATKEM INFORMACÍ DÁVÁ SMYSL JAKÉKOLI CHOVÁNÍ
21
PROSÍM O CHVÍLI POZORNOSTI
31
NEJŠŤASTNĚJŠÍ LIDÉ, KTERÉ ZNÁM
41
VŠECHNO, CO NEVIDÍTE
49
KDYŽ NEMUSÍTE NIKOHO OHROMOVAT
57
CO VÁS NAPLŇUJE ŠTĚSTÍM
67
MAJETNÍ A BOHATÍ
75
UŽITEK VERSUS STATUS
85
RIZIKO A LÍTOST
91
PODÍVEJTE SE NA NĚ
103
BOHATSTVÍ BEZ NEZÁVISLOSTI JE JEDINEČNOU FORMOU CHUDOBY 7
113
SOCIÁLNÍ DLUH
123
TICHÝ EXPONENCIÁLNÍ RŮST
129
IDENTITA
135
ZKUSTE NĚCO NOVÉHO
143
PENÍZE A POTOMSTVO
153
EXCELOVÉ TABULCE JSOU VAŠE EMOCE LHOSTEJNÉ
161
TO KŘEHKÉ
165
ŽIVOTNÍ CYKLUS HAMIŽNOSTI A STRACHU
171
JAK SE PROUTRÁCET K NAPROSTÉ MIZÉRII
179
ČÍM VÍCE ŠTĚSTÍ MÁTE, TÍM BYSTE MĚLI BÝT LASKAVĚJŠÍ
185
Poděkování
191 193
Poznámky
8
Poznámka autora
V+Psychologii peněz jsem zkoumal, jak uvaiujeme o+bohatství a+investování+– jak emoce a+sociální tlak ovliv,ují rozhodnutí, o+kter%ch si namlouváme, ie jsou ffiist& racionální. Kniha Umění vydávat peníze je jejím pcirozen%m pokraffiováním. Zatímco Psychologie peněz analyzovala, jak bohatství rozmnoiujeme, tato kniha rozebírá, jak ho pouiíváme. Ani jedna z+t&chto knih vám nepoví, jak máte zacházet s+pen&zi, protoie kaid% jsme jin%. Ob& se ale snaií pochopit, co se nám d&je v+hlav&, kdyi s pen&zi nakládáme. A+zde ui jsme si mnohem podobn&j(í. Ob& knihy se opírají o+stejnou základní my(lenku: U+pen&z jde mén& o+ffiísla a+více o+pcíb&hy, které si vyprávíme o+tom, co je d-leiité, co pcispívá k+na(emu (t&stí a+jak m&címe úsp&ch. Utrácet peníze je spí(e um&ní nei v&da+– neexistují univerzální vzorce ani pevná pravidla. Co jednomu ud&lá radost, m-ie v+druhém zanechat pocit prázdna. Pokud pochopíme své emoce, pcedsudky, nad&je a+strachy, m-ie nás to (stejn& jako u+investování) dovést k+chytcej(ím rozhodnutím. K+rozhodnutím, která odráiejí, k%m skuteffin& jsme, ffieho si ceníme a+jak chceme iít. Zatímco Psychologie peněz nás uffiila, jak si vydob%t .nanffiní svobodu, vysv&tluje toto pokraffiování, jak z+ní vyt&iit co nejvíce. Tak poj/me na to.
9
Úvod: Cesta za jednoduchým životem
Dr.+Dan Goodman provedl ien&, která se cht&la zbavit br%lí, laserovou operaci offií metodou LASIK. O+n&kolik t%dn- pozd&ji se pacientka vrátila na kontrolu celá skleslá. Prohlásila, ie jí operace zniffiila iivot.1 Z+medicínského hlediska se zákroku nedalo nic vytknout+– pacientka poprvé po mnoha letech jasn& vid&la bez br%lí. Dr.+Goodman se zeptal, v+ffiem je tedy problém. 0ena odpov&d&la, ie offiekávala, ie kdyi pcestane nosit br%le, bude svému manielovi pcipadat atraktivn&j(í a+koleg-m v+práci inteligentn&j(í. Kdyi ale zjistila, ie se to nestalo a+ie lásku a+respekt neurffiuje n&co tak povrchního jako br%le, zdrtilo ji to. „Máte problém, se kter%m vám nedokáiu pomoci,“ odpov&d&l jí Goodman. „1koda ie jsem to nev&d&l dcív.“ Je zaráiející sledovat, jak se n&komu splní celoiivotní pcání+– a+pak mu dojde, ie se (t&stím je to sloiit&j(í, nei ffiekal. A+u+pen&z to platí dvojnásob. Podle jednoho starého pcísloví není v&t(í sm-la nei získat, co chcete, místo toho, co potcebujete. Tato slova dokonale shrnují vztah mnoha lidí k+pen&z-m a+úsp&chu. Pokud máte (t&stí a+získáte, co si pcejete (peníze), dost moiná si pak uv&domíte, ie vlastn& potcebujete n&co jiného (rodinu, pcátele, zdraví, b%t souffiástí n&ffieho, co vás pcesahuje). A+pak jste zklamaní. No cekn&te, m-ie b%t n&co hor(ího? Tato kniha pojednává o+tom, ie utrácení pen&z má málo spoleffiného s+tabulkami v+Excelu a+s+ffiísly, a+naopak hodn& spoleffiného s+psychologií, závistí, sociálními aspiracemi, identitou, mindráky a+jin%mi faktory, které teorie .nancí zpravidla nechává bez pov(imnutí. 11
ÚVOD
Mohou peníze koupit (t&stí? Ano. M-ie vás utrácení pen&z ud&lat (2astn&j(ími? Ano. Jenie je to v(echno sloiit&j(í, nei si mnoho lidí myslí. Mezi ffiísly, grafy a+daty se skr%vají chaotiffinost a+absurdita lidské mysli. Peníze jsou pozoruhodn% nástroj, kter% vám m-ie poskytnout lep(í iivot, pokud víte, jak s+nimi zacházet. To je ale n&co docela jiného nei v&d&t, jak je získat. Winston Churchill proslul v%rokem, ie si od alkoholu bere více, nei si alkohol bere od n&ho. Podle stejné logiky mohu cíci, ie jsem vid&l bohaté lidi, od kter%ch si peníze vzaly více, nei jim daly, protoie zasv&tili iivot zoufalé touze hromadit více, anii by m&li pcedstavu, jak by jim to mohlo dopomoci k+v&t(ímu (t&stí. A+naopak jsem vid&l lidi s+nízk%mi pcíjmy, ktecí z+té trochy pen&z vyt&iili maximum a+dokázali si díky nim vydob%t více toho, co jim pciná(í (t&stí. Nezáleií nutn& na tom, kolik pen&z máte. Pcijde spí(e na to, zda chápete a+dokáiete ovládat psychologické faktory a+vzorce chování, kv-li nimi je vazba mezi pen&zi a+(t&stím spletit&j(í, nei bychom si mohli myslet. Toto uv&dom&ní m-ie zásadn& ovlivnit vá( iivot. Pcedstavte si mladého ffilov&ka, kter% má hluboko do kapsy, ale o+respekt a+obdiv vrstevník- stojí natolik, ie si koupí auto, i+kdyi si ho nem-ie dovolit. Nebo ffilov&ka, kter% cel% iivot piln& spocil, ale v+d-chodu se nedokáie odhodlat k+rozumné míce utrácení, protoie (etcivost se stala nedílnou souffiástí jeho identity. Nebo mladou dvojici, která si chce pocídit tcípokojov% byt a+odkládá si na akontaci, ale její aspirace náhle nafoukne zji(t&ní, ie kamarád si koupil ffitycpokojov%. Nebo bohatou podnikatelku, která nemá nikdy pocit, ie ui má dost. Nebo (patn& vyd&lávajícího d&lníka, kter% si zase myslí, ie se mu iije fajn. 0ádné z+t&chto témat nesouvisí s+tabulkami ani ffiísly. Je to v(echno mnohem chaotiffit&j(í. Na(e jednání se opírá o+psychologii, sociologii a+skuteffinost, ie kaid% jsme jin% a+snaiíme se proplouvat iivotem, jak nejlépe dovedeme. V(ichni se pokou(íme uchopit sv&t na základ& sv%ch zku(eností, aspirací a+pcedstav o+tom, co si o+nás myslí ostatní. 12
ÚVOD
Ve (kole se .nance vyuffiují jako disciplína s+jasn%mi vzoreffiky a+logick%mi záv&ry. V+reálném sv&t& je ale nakládání s+pen&zi um&ní. Za studií jsem si pcivyd&lával jako zcízenec v+jednom p&tihv&zdiffikovém hotelu v+Los Angeles. Jednoho dne tam pro místní smetánku uspocádali v%stavu luxusního nábytku, kam se nedalo dostat bez pozvánky. K+místu vyhrazenému nám zcízenc-m se blíiil mui, kter% svému spoleffiníkovi vypráv&l, jak práv& utratil 21+tisíc dolar- za kceslo. S+n&kolika kolegy jsem stál v+doslechu a+v(echny nás to dostalo. Utratit tolik pen&z za kceslo+– křeslo!+– pro nás bylo nepcedstavitelné. Tomu muii neu(el ná( vyjeven% v%raz, a+tak cekl: „Já vím, kluci. Zní to (ílen&. Ale kdyi máte peníze, tohle se od vás prost& očekává.“ Ta formulace mi pcipadala tak zajímavá! „Tohle se od vás prost& offiekává.“ Líbí se mu to kceslo v-bec? Nebo mu spoleffinost diktuje, co se mu má líbit a+za co má utrácet, a+on slep& poslouchá? Bylo mi devatenáct a+doufal jsem, ie jednou budu bohat%. Vzpomínám si, jak jsem si tehdy pomyslel: Takie se pcedpokládá, ie i já jednou budu takov%? Mám hodiny a+hodiny sed&t nad uffiebnicemi a+pak dcít od nevidím do nevidím, abych se mohl kamarád-m chlubit, ie jsem si koupil hnusné kceslo za ffiástku, na kterou si pr-m&rná domácnost pcijde za p-l roku? Budu tak opravdu (2astn&j(í? Vzpomínám si, ie kdyi jsem to v+sob& zpracovával, zm&nilo se moje poffiáteffiní ohromení v+pobavení, ai mi nakonec toho muie bylo skoro líto. Takov%ch lidí jsem pak poznal hodn&. Mnohdy jsem z+nich m&l pocit, ie se bezdu(e ienou za bohatstvím, anii by vlastn& tu(ili, co je k+tomu vede. Jako by je pohán&la jen instinktivní touha mít více. Vyd&lávat peníze dokázali velmi zdatn&, to ano. Jenie o+jejich schopnosti zacídit si za peníze v%razn& lep(í iivot se dalo úsp&(n& pochybovat. Jist&, jde to jinak. Mnoho lidí pci(lo na to, jak pouiít peníze jako nástroj, kter% jim opravdu zajistí v&t(í (t&stí. Ale boháffi s+kceslem to 13
ÚVOD
vystihl dobce: Offiekávání spoleffinosti ohledn& nakládání s+pen&zi se ne vidy shodují s+tím, co by nám pcineslo skuteffin% prosp&ch. Není to na(e vina. Evoluce ruku v+ruce se spoleffiensk%mi vlivy cíká+– a+vlastn& n&kdy pcímo kciffií+– co bychom m&li chtít: více pen&z nei ostatní, v&t(í v&ci nei ostatní, lesklej(í hraffiky nei ostatní. N&kdy to v(echno opravdu chceme a+v+takovém pcípad& bychom si za tím m&li jít. tast&ji se ale ukáie, ie vydávat peníze na efekt je pom&rn& nákladn% zp-sob, jak si získat respekt, nehled& na to, ie nás m-ie snadno pcivést na mizinu. V%sledkem b%vá zklamání. Opravdu si ale myslím, ie pomocí pen&z si m-iete vybudovat lep(í iivot. Myslím, ie kdyi si budete kupovat hezké v&ci, m-ie vám to ud&lat radost. Miluji ambice, tvrdou práci a+ze v(eho nejvíce nezávislost. Jenie o+pen&zích ui pí(u dv& desetiletí a+nepcestává m& udivovat, jak myln& v&t(ina z nás vnímá, co od pen&z vlastn& chceme a+ie je m-ieme pouiívat i+jinak nei jako m&cítko statusu a+úsp&chu. A+nezastírám, ie tato kniha ffierpá pceváin& z+m%ch úvah o+roli pen&z a+(t&stí v+mém iivot&. Kdyi se zeptáte rodiffi-, co by si pcáli pro své potomky, mockrát usly(íte: „Chci jenom, aby byli (2astní.“ Pcejí jim také bohatství a+úsp&ch? „Tak jasn&,“ odpov&d&li by, „ale hlavn& aby byli (2astní.“ To je skv&l% pcístup. Jenie ve sv%ch vlastních iivotech se mnozí z+t&chto rodiffi- ienou za pen&zi a+statusem na úkor (t&stí. Rodiffie si pro své d&ti moiná pcejí (t&stí spí(e nei úsp&ch, protoie stinné stránky slepé honby za tím druh%m na úkor toho prvního zaiili na vlastní k-ii. Carla Junga, jednoho z+nejvlivn&j(ích psycholog- v(ech dob, se jednou zeptali: „Které faktory jsou podle vás zásadní pro lidské (t&stí?“ Jung vyjmenoval následující body:2 1. Pevné fyzické a+du(evní zdraví. 2. Dobré osobní a+intimní vztahy+– v+manielství, v+rodin& a+s+pcáteli. 3. Schopnost vnímat krásu v+um&ní a+pcírod&. 4. Pcim&cen% iivotní standard a+uspokojivá práce. 14
ÚVOD
5. Filozo.cké nebo náboienské zakotvení, díky n&mui se dokáieme srovnat se zvraty osudu. Jist&, mít peníze pcijde u+n&kter%ch ze zmín&n%ch bod- vhod. Jenie peníze samy o+sob&+– a+ui v-bec ne spousta pen&z+– do tohoto seznamu nepatcí. Tato kniha vás nenauffií, jak vydávat peníze. Kdybych vás to já nebo n&kdo jin% mohl nauffiit, vznikla by o+tom kniha s+názvem Věda o vydávání peněz. M& ale více zajímá umění vydávat peníze. Um&ní nelze vt&snat do univerzální formulky. Je komplikované a+ffiasto protich-dné a+m-ie b%t oknem do va(í osobnosti. Zahrnuje mnoho prom&nn%ch, jako jsou individualita, chamtivost, iárlivost, postavení a+lítost. O+tom v(em kniha je. Um&ní vydávat peníze zkusím probrat z+r-zn%ch úhl-, u+kter%ch si pov(imnete n&kolika spoleffin%ch jmenovatel-: 1. Peníze se dají použít dvěma způsoby. Zaprvé jako nástroj k+lep(ímu iivotu. Zadruhé jako m&cítko statusu, abyste se mohli srovnávat s+ostatními. Mnoho lidí doufá v+to první, jenie pak zasv&tí sv-j iivot tomu druhému. 2. Peníze jsou nástroj, který můžete používat. Pokud ale nebudete opatrní, začnou ony používat vás. Ud&lají to bez milosti a+ffiasto si to ani neuv&domíte. Pro mnoho lidí jsou peníze jak .nanffiním aktivem, tak psychologick%m pasivem. Slepá touha mít jich více uloupí ffilov&ku identitu, opanuje jeho osobnost a+vyt&sní z+jeho iivota to, co mu pciná(í nejv&t(í (t&stí. 3. Utrácením peněz si můžete koupit štěstí, ale často je to nepřímá cesta. Peníze vám samy o+sob& (t&stí nekoupí, ale mohou vám pomoci dosp&t k+nezávislosti a+smyslu iivota, coi jsou klíffiové 15
ÚVOD
komponenty (2astného iivota, pokud si je p&stujete. Velk%, krásn% d-m ve vás m-ie vzbudit v&t(í (t&stí, ale hlavn& proto, ie je snaz(í v+n&m hostit pcátele a+rodinu+– a+práv& tito lidé jsou opravdovou pcíffiinou va(eho (t&stí. 4. Zdrojem vytrvalého štěstí je spokojenost, takže vůbec nejšťastnější jsou ve vztahu k penězům ti, kteří našli způsob, jak o nich přestat přemýšlet. Pen&z si m-iete cenit, m-iete je mít rádi, m-iete je dokonce obdivovat. Pokud ale nikdy neopou(t&jí va(i mysl, nejspí(e jste si vyp&stovali posedlost, která vás ovládá. Nejlépe peníze vyuiijete, kdyi jejich pomocí umocníte, k%m jste. Nikdy jim nesmíte dovolit, aby vás de.novaly. 5. Pokud nevíte jistě, jak by vypadal lepší život, je nasnadě, že řeknete „život s více penězi“. Jenže za tím se často mohou skrývat hlubší problémy. Peníze jsou tak hmatatelné, ie jít za nimi je snadn% cíl. Honba za nimi m-ie b%t cestou nejmen(ího odporu pro ty, ktecí prozatím nezjistili, co je skuteffinou potravou pro jejich du(i. 6. Každý může utrácet peníze způsobem, který mu přinese větší štěstí. Není na to ale obecně platný vzorec. Skv&lé v&ci, které m& d&lají (2astn%m, vám mohou pcipadat (ílené, a+naopak. Debaty o+tom, jak% iivotní styl byste si m&li zvolit, ffiasto sklouznou k+paralelním monolog-m lidí s+rozmanit%mi osobnostními rysy. Spisovatel Luke Burgis to vyjádcil takto: „Jakmile máme napln&ny základní potceby coby iivé bytosti, vstupujeme do lidského vesmíru tuieb. A+v&d&t, co chceme, je mnohem t&i(í nei v&d&t, co potcebujeme.“3 William James Dawson ve své knize &e Quest of the Simple Life (Cesta za prostým !ivotem, česky nevy(lo) pí(e o+tom, kolik jeho lond%nsk%ch vrstevník- zasv&tilo iivot pen&z-m a+úsp&chu, ale i+tak p-sobili hluboce ne(2astn&. Naproti tomu t&m, ktecí iili neokázal%m iivotem na venkov&, bylo vcelku hej. 16
ÚVOD
Nejd-leiit&j(ím Dawsonov%m postcehem bylo, ie ti, ktecí se snaiili získat více pen&z, byli ve skuteffinosti v+jejich zajetí. Bohatstvím byli tak posedlí, ie zaffialo ovládat jejich psychickou rovnováhu, vztahy a+kvalitu iivota. Ze zam%(lené strategie vedoucí k+lep(ímu iivotu se ffiasto stávala ideologie, která si je podrobila jako neviditeln% diktátor. Cht&li mít více pen&z, aby byli (2astn&j(í. Jenie za peníze si mohli koupit v(echno s+v%jimkou schopnosti neb%t jimi posedlí, coi vyústilo v+nepcetriitou úzkost a+pocit ne(t&stí. Byl to bludn% kruh. A+v&t(ina z+nich k+tomu byla slepá. V&ci, za které utrácíte peníze, mají na va(e chování takov% vliv, ie pcestává b%t jasné, zda vy vlastníte je, nebo ony vás. Benjamin Franklin to vyjádcil velmi trefn&, kdyi napsal: „Mnoho lidí si myslí, ie si kupují pot&(ení, ale ve skuteffinosti se mu prodávají do otroctví.“4 Dawson napsal, ie ideální iivot je ten prost%. Prost% iivot m-ie i+tak b%t extravagantní, s+honosn%mi domy a+záplavou luxusu a+hraffiek. Je ale prost% v+tom smyslu, ie peníze slouií vám, nikoli naopak. Je prakticky nepodstatné, jak% iivotní styl si nastavíte+– jde o+to, abyste si ho opravdu zvolili a+abyste si jen nevytvocili závislost na jeho pcitailivosti. Dawson napsal, ie jeho cílem není uiivit se, n%bri iít, a+jen blázen by pro nekoneffinou honbu za zdánliv& lep(ím iivotem ob&toval ten skuteffin%. Cesta za va(ím vlastním jednoduch%m iivotem+– a2 ho chcete iít jakkoli+– zaffiíná hlubok%m pochopením a+probádáním sebe sama. A+pcesn& u+toho v+pcí(tí kapitole zaffineme+– pcíb&hem o+tom, jak porozum&t d&tem, které p-sobí jako ztracené existence.
17
UMĚNÍ VYDÁVAT PENÍZE
S DOSTATKEM INFORMACÍ DÁVÁ SMYSL JAKÉKOLI CHOVÁNÍ Většina debat o tom, za co se vyplatí utrácet, jsou vlastně jen paralelní monology lidí s odlišnými životními zkušenostmi.
R
ád si kladu tyto veled-leiité otázky: Proiili jste n&co, co já ne a+co formovalo va(e postoje? A+myslel bych si totéi co vy, kdybych si pro(el stejn%mi záiitky? Vztahuje se to na nejr-zn&j(í aspekty iivota. Vffietn& pen&z. Toto je nejd-leiit&j(í poznatek o+vydávání pen&z (kter% je mimochodem ffiastou pcíffiinou .nanffiní frustrace a+zklamání): Neexistuje „správn%“ zp-sob, jak to d&lat. Neexistují univerzální zákony urffiující, jaké typy v%daj- povedou u+v(ech lidí k+pocitu (t&stí a+napln&ní. To, za co rád utrácím peníze já, vám nemusí dávat iádn% smysl. teho se já bojím, vás m-ie t&(it. Vá( cíl m-ie b%t tím, ffiemu se ze v(ech sil chci vyhnout. V+anglickojazyffiném prostcedí se cíká, ie bychom se nikdy nem&li smát ffilov&ku, kter% (patn& vysloví n&jaké slovo, protoie to znamená, ie se ho nauffiil ffitením. Pro na(e úffiely to lze pceformulovat takto: Nikdy se nikomu nevysmívejte za to, jak nakládá se sv%mi pen&zi+– takto ho to nauffiil iivot. Kaid% z+nás je produktem své jedineffiné minulosti. Pokud chcete pochopit, proffi n&kdo utrácí peníze zrovna tímto zp-sobem, musíte se ponocit hluboko do jeho iivotních zku(eností. M-j (vagr je sociální pracovník. Pracuje s+d&tmi narozen%mi do té nejzoufalej(í chudoby a+do rozvrácen%ch rodin. S+d&tmi, které 21
UMĚNÍ VYDÁVAT PENÍZE
osud obffias uvrhne do p&stounského systému a+obffias je z+n&ho zase vyvrhne. T&mto d&tem mnohdy v-bec nejde uffiení. Vykazují problematické vzorce chování. Flinkají (kolu. Nedávají pozor. Rvou se na (kolním hci(ti. Nedokáiou se soustcedit na budoucnost. Lidé se pci pohledu na n& nejenie nedokáiou ubránit kritice, ale navíc zmaten& kroutí hlavou. „Proffi tak vyvádí(?“ „To si neuv&domuje(, ie kdyi se polep(í(, bude( mít lep(í iivot?“ „Jak t& jenom mohlo napadnout, ie tohle se m-ie?“ Jenie v+systému p&stounské péffie je dobce známo, ie s+dostatkem informací vám zaffine dávat smysl jakékoli chování. Jakmile pochopíte, co si n&které z+t&chto d&tí zakusily doma+– nejistotu, nedostatek bezpeffií, lásky a+pozornosti+– zaffinete chápat, proffi se chovají zrovna takto. Neustále mají aktivovan% reiim pceiití a+nikdy si neosvojily základní sociální dovednosti, které ostatní d&ti povaiují za samozcejmé. Chování takov%ch d&tí není iádoucí podporovat, ffii dokonce ospravedl,ovat. Kdyi se ale na sv&t podíváte jejich offiima, rychle pochopíte, proffi n&kdo m-ie ffiinit rozhodnutí, která vám i+mn& pcipadají divná. Ve(keré chování dává smysl, pokud máte dost informací+– vffietn& rozmanit%ch pcístup- k+vydávání pen&z. V+druhé polovin& 20.+let minulého století se Spojené státy nacházely v+záv&reffiné fázi spoleffienského a+hospodácského cyklu. Po spou(ti 1.+sv&tové války následovala ochromující recese. A+potom, po deseti letech utrpení, si lidé+– koneffin&!+– mohli oddechnout b&hem hospodácského boomu, kterému ta dekáda vd&ffií za svou bájeffinou pov&st. Co bájeffinou! Byla to jedna velká párty. Motorem ekonomiky se tenkrát na dobr%ch p&t let staly levné úv&ry, bublina na akciovém trhu a+pokoutn& vyráb&n% alkohol. V+ffiervnu+1928 napsal publicista Robert Quillen ffilánek s+titulkem, kter% struffin& vystihoval jednu prostou, a+pcitom tak d-leiitou pravdu:5 22
S DOSTATKEM INFORMACÍ DÁVÁ SMYSL JAKÉKOLI CHOVÁNÍ
Čím více opovržení jste si zažili v chudobě, o to s větším potěšením vystavujete na odiv své bohatství. — ROBERT QUILLEN A+to je pcesn& ono. Touha chlubit se nov%mi auty, nov%m obleffiením, nov%mi hraffikami, která byla charakteristická pro konec 20.+let minulého století, byla do znaffiné míry reakcí na chudobu a+nejistotu, jei jí pcedcházely. Kdyi vás chvíli n&co brzdí, ale pak najednou ucítíte, ie jste volní, zpravidla se zb&sile rozb&hnete, abyste si vynahradili ztracen% ffias. Historik Frederick Lewis Allen o+této éce pí(e:6 Zem& byla jako rekreant, kter% je náhle zbaven sv%ch b&in%ch povinností, a+m&la pocit, ie by si m&la uiívat je(t& více, nei si uiívala, ie iivot je nicotn% a+ie na niffiem moc nezáleií. Nei ale skonffií, proffi si ho nevychutnat? Proffi nejít s+proudem a+nepocídit si nové hraffiky, kter%mi se v(ichni tak baví?
Zdálo se, ie lidé ospravedl,ují divoké, neudriitelné utrácení, protoie si nahrazují poníiení a+útlak pochmurn%ch let. Pcipadalo jim, jako by napravovali kcivdu a+vykonávali zaslouienou pomstu. Neutráceli bezuzdn& proto, ie by to propoffiítali a+dosp&li k+záv&ru, ie je to tak správn&. Snaiili se zahojit ránu na du(i. Takové chování je nadffiasové a tolik toho vysv&tluje! Jeden m-j blízk% pcíbuzn% vyrostl v+extrémní chudob& a+v+rozvrácené rodin& a+osud ho fackoval ze v(ech stran. Pak se stal úsp&(n%m obchodníkem. Kdyi se jeho dcera chystala na vysokou (kolu, cekl jí: „Vyber si tu nejdrai(í (kolu, na kterou t& vezmou.“ Moinost poslat dceru na nákladnou (kolu pro n&ho byla tak mocn%m symbolem toho, ie se vyhrabal ze dna, ie byl skoro ai naihaven% zaplatit tu nejabsurdn&j(í cenu, kterou mohl. Vysoké (kolné bylo jako spoleffienská trofej+– vzbuzovala v+n&m dobr% pocit z+oblouku, kter% jeho iivot opsal. Pokud jste si v+d&tství nezakusili poníiení nebo jste ho zaiili v+jiné podob&, nedává vám to smysl. Ale pcesn& o+to jde: V%daje 23