9788090832510

UKÁZKA Z KNIHY – ZAMILOVANÝ POUTNÍK STRAŠIDELNÝ DŮM Někdy je lepší být ve dvojici, vzpomněl si na Sanchu, když se mu v Assisi začaly dít v kamenném domě ze 14. stoleT divné věci... Přitom mu na majitele, postaršího chlápka s šedivými vlasy, vlastníka takové lepší večerky se sušenou šunkou, salámy s lanýži a parmezánem Reggiano v tomhle zvláštním městě dal číslo bratr Poky. Prý má starší hotýlek, nic moc, stroze zařízený, ale mají tam terasu a je tam prý krásný výhled na celé město. Ten výhled byl Boží. Slunce zrovna zla[lo střechy z terakotových vlnovek obrostlých ostrůvky mechu, když si tam sedl do plastové židle a spokojeně zíral na ten plynoucí přítomný čas i na ten obrazný, ob[sknutý a ohlazený do kamenů starobylých domů v srdci středověkého městečka i do obrovské katedrály v malé vesničce pod ním, vystavěné okolo kaple, v níž před stovkami let čekal bosý vrásčitý mnich ležící na lesklých placatých kamenech na odevzdání svého těla a na odchod k Pánu. Ta představa ho naplňovala klidem, táhlým pokojem. Teprve na terase při tom spočinuT znovu ucí[l, že tady jeho cesta skončila. Už nespekuloval o rozkouskované lodní dopravě přes jiné země kvůli italským rejdařům, kteří zrušili všechny pravidelné plavby do Izraele. Najednou jako pohlazení ucí[l zvláštní chuť vzít si sešit s tužkou a zasněně psát. Ty chvíle zahoření znal, pocit jako když se v Benátkách těšil na svou milovanou, která měla každou chvíli přiletět. Vlastně to nechápal, jaktože si ho taková mladá a přes svůj věk i moudrá ženská vybrala. Vůbec není jednoduchej chlap na ovládání, už je dávno bez továrního nastavení, repase zřejmá, jak se tehdy díval do zrcadla na le[štních toaletách na mladého urostlého muže s bujným plnovousem v sikhis[ckém turbanu a hned vedle něj na bělovousého a bělovlasého staršího chlápka v brejličkách. O to víc na ni v té chvíli na balkonu assiského domu zasněně myslel než se rozhodl ještě vypravit do centra, koupit v turis[ckých obchůdcích v centru pár drobnosT pro dě[, vnoučka, mamku, bráchu, přátele a samozřejmě pro Ester. Nejdřív si pořídil tašku přes rameno pro nejmladší dceru a do ní pak nakupoval žlutou mikinu s nápisem Assisi pro syna, který miloval mimoně a kvůli nim taky všechno žluté, pro vnoučka andílka na postýlku, a pro ostatní náramky, které mají jejich nositelům přinášet dobro a pokoj, pro svou milovanou, která právě teď zvelebovala jejich pastoušku kdesi u Sázavy, tři kříže nad dveře tří místnosT jejich budoucího útočiště. Pro bráchu ateistu nic takového kupovat nechtěl a tak se po docela dlouhém rozmýšlení vrá[l na náměsT do jednoho baru, kde prodávali doutníky a koupil i nějaký likér limoncello. Tlamolep, který ho, jak doufal, nebude lákat, ale zřejmě ho koupilo jeho podvědomí, neboť na něj musel myslet pořád od té doby, co ho uložil k ostatním suvenýrům do tašky. Už když se vrá[l do toho starobylého domu, v jehož dvou nadzemních patrech byl prázdný hotýlek, v přízemí opuštěná lehce zaprášená recepce a v suterénu mezonetový byt pod klenutými stropy s kamennými točitými schody do starobylých sklepů přeměněných na kuchyň s jídelnou, měl zvláštní pocit hned jak těžce doklaply těžké dřevěné dveře, že je tam s ním ještě někdo a tak se poplašeně otočil a zakřičel: „Halló... Halló!“ ale odpověděla mu jenom ozvěna: „Halló... Halló!“ Začal zmateně rozsvěcet a zhasínat jednotlivá světla, až se mu nakonec podařilo rozsví[t centrální dřevěné schodiště i schůdky na terasu.