Buď jako Nadal
Vidíme tedy, že základní jednotkou vůdcovství není jedinec, ale tandem, což potvrzuje i případ Rafy Nadala a jeho strýce Toniho (a také jeho současného trenéra Carlose Moyi). Znamená to být „tady i tam“, na kurtu i mimo něj, na tréninku i na zápase. Jen díky pevným a láskyplným rodinným vztahům byl Toni Nadal na Rafu za všech okolností přísný a důsledný. Absolutní individualita je nemyslitelná. Neexistuje identita bez jinakosti, každý jedinec je jiný. Smyslem společnosti je navazovat vztahy. Svoboda je právem každého jedince. Ale absolutní svoboda a neexistující vztahy jsou tak nemyslitelné jako život omezený pouze na nucené vztahy a zkušenosti zbavené individuálního charakteru. To jsou dva typické a protichůdné druhy odcizení. Marc Augé Nezbytným pojítkem je zde důstojnost. Jde o vnitřní vlastnost, kterou je ale třeba zviditelnit, protože v dnešní době je o ni nouze. A právě proto všichni tolik obdivujeme Rafaela Nadala – kvůli všemu, čeho se mu podařilo dosáhnout, a navíc tak důstojně. Augé považuje důstojnost za důsledek svobody i vztahů s ostatními.
102
Týmový duch
Z Nadala se stal nejlepší španělský sportovec všech dob jen díky výchově, která byla založena na víře. Na víře v sebe sama a ve hru samotnou – za jakýchkoli podmínek. Na víře v jeho tým „sedmi statečných“ a jeho rodinu. Na víře v jeho věrné fanoušky, ať už z rodného Španělska či odjinud, kteří vždy stáli za ním a neochvějně mu dodnes věří. A všechna tato víra mu dopomohla k legendárním sportovním výsledkům. Rafova víra by se dala charakterizovat jako „morálka velkého hrdinství“. Podle modelu pro predikci výsledků (tzv. win predictor) měl Nadal ve finále Australian Open 2022 pouze čtyřprocentní šanci, že uspěje. Jeho ruský protějšek nad ním měl dva sety náskok a ve třetí sadě měl za stavu 2:3 tři brejkboly a šanci připsat si další bod. Zápas trval už přes dvě hodiny, Nadal měl před sebou o deset let mladšího protihráče, jenž zaujímal v žebříčku ATP lepší pozici. O tři hodiny a deset minut později zvedal Nadal nad hlavu svoji nejnovější grandslamovou trofej. Byla to jeho jedenadvacátá. Ve španělském tisku se psalo: „Když ti někdo řekne, že něco není možné, mysli na Rafu Nadala.“ Francouzský sportovní deník L’Équipe ho nazval „nadpozemským hrdinou“. „Nadal píše dějiny svým věčným vítězstvím,“ napsal The Times. „Nadal je nesmrtelný,“ objevilo se v titulcích italského deníku La Gazzetta dello Sport. Šlo o nejsledovanější utkání na Eurosportu, které vidělo více než milion fanoušků, v jednom okamžiku se sledovanost dokonce vyšplhala na rekordních jeden a půl milionu. Nadal
103
Buď jako Nadal
vybojoval vítězství, i přes nevyléčitelnou chorobu, poté, co prodělal těžký covid-19 a měl sedmiměsíční hrací pauzu. Na tiskové konferenci mu po tomto důležitém zápase položili následující otázku: „Jste tím nejlepším tenistou všech dob?“ Nadal odpověděl takto: „Já jen vím, jaké to je vyhrát dvacet jedna grandslamových titulů. Je to neuvěřitelně skvělý pocit. Ale nesním zapomínat na to, jak moc jsem musel v posledních šesti měsících zabojovat, abych se mohl vrátit na kurt. Hodně jsem to probíral se svým týmem, nebyl jsem si jistý, zda vůbec budu moci znovu hrát. Připadám si jako dítko štěstěny, že tu teď mohu být.“ Z jeho slov je cítit vděčnost, pokora i zranitelnost, člověk s čistým srdcem. Jeho největším sokem není protihráč, ale neustálá zranění. Sven Groeneveld, trenér Fernanda Verdaska a Any Ivanovićové, v roce 2009 prohlásil, že kolena třiadvacetiletého Nadala vypadají jako kolena o deset let staršího člověka. Jak asi musí vypadat dnes, když je Nadalovi třicet sedm a má za sebou odehraných tolik zápasů a natrénovaných tolik hodin? Rafa Nadal proto ztělesňuje – slovy Charlese Péguyho – „malou naději, že nic není nemožné.“ A to nejen svým sportovním chováním, ale také lidským vystupováním.
104
8. Buď týmovým hráčem
Příprava pro mě znamená neusnout na vavřínech a být „tady a teď“. Odmalička jsem měl vždycky po boku strejdu Toniho, který mě při tréninku nutil být neustále ve střehu, musel jsem do hry jít naplno, často jsem byl pod velkým tlakem, a asi právě proto žiju v permanentním stavu pohotovosti. Myslím si, že v 90 procentech případů je to dobře, ve zbylých 10 procentech to už zas tak dobré není, ale život není dokonalý. Pokud jsi ve střehu, vyhraješ mnoho zápasů, získáš si respekt svých soupeřů a celého světa, ale také občas pochybuješ, takže je potřeba mít čistou hlavu a jasný cíl. Není to sice dokonalé, ale domnívám se, že je to to nejlepší. Rafa Nadal, Trénuj svou mentální sílu
105