PROLOG PŘED KLETBOU
P
rvní zimní sníh nepředstavoval zrovna vhodné období k tomu, aby se desetiletá náměsíčná dívka vydala během spánku do lesa Grimm. Pokud babička věděla, šlo o jediný případ, kdy se u Clary projevila náměsíčnost. Kdyby její vnučka byla náměsíčná častěji, Marlène Thurnová by možná bývala zajistila dveře závorou, nebo by poslala Claru spát v kožešinovém kabátě, botách z jehnětiny a vlněných ponožkách. Takhle byla křehká dívenka bosa a před mrazivým chladem ji chránila jen plátěná noční košilka. Clara usnula schoulená na ovčí kůži před kuchyňskými kamny a vypadala tak uvolněně a spokojeně, že ji Marlène nechtěla budit. I stařenu přemohl spánek, v křesle kousek od vnučky, s hlavou opřenou o jeho ucho. Clařini rodiče spali v jiném pokoji, takže když dovnitř otevřenými dveřmi vletěly sněhové vločky a poklepaly Marlène ledovými prsty na rameno, probudila se jen ona. Okamžitě si všimla, že Clara zmizela. Nejdřív prohledala domek, jestli dítě není v jiném pokoji, a když vnučku nikde neobjevila, vzala si z věšáku šál, vklouzla nohama do bačkor a vyběhla ven. Netroufla si vzbudit nikoho jiného. Po okolí se potulovala grimmská vlčice a Marlène s ní udržovala opatrný vztah. 7
Prokleti_lesa_Grimm_zlom.indd 7
26.03.2026 12:23