Prolog
Déšť bubnuje do velkých oken, mezi domy kvílí silný vítr. Okolí pohlcuje tma, jen světlo pouličních lamp se zrcadlí v blyštící se hladině, kterou déšť vytvořil na povrchu dlažebních kostek. Vratislavský Rynek přebíhají lidé choulící se pod deštníky. Bořím se do měkkých polštářů a vdechuju vůni zázvorového čaje. Napiju se. Teplo sladkého nápoje se mi rozlije po celém těle. Několik dalších hodin se odtud nemíním ani hnout. Už už se chystám vzít do rukou počítač, když vtom můj pohled upoutají dvě postavy. Stojí u dveří kavárny a hádají se. Po chvíli bedlivého pozorování usoudím, že jde o ženu a muže. Neslyším je, ale jsou tak blízko, že nadávky, které na sebe chrlí, dokážu odezírat ze rtů. Muž je plný síly, a to i navzdory své opilosti, zato žena se zdá být bezmocná. Když se ještě víc přitisknu k oknu, na kterém jsem už stejně nalepená, zarazím se a instinktivně se od okna vzdálím. Vstanu. Nepřestávám dvojici pozorovat. Muž je čím dál agresivnější. Dám nenápadné znamení ségře, aby přišla za mnou. Přikývne. Ke stolečku přinese zákazníkům tác s kávou a zákuskem, přitom se na ně mile usměje a pak zamíří ke mně. Mlčky 7
Mezi_hvezdami_zlom.indd 7
24.10.2025 11:16:37