1 KATEL
Vyhlídka Quatre Fils Aymon, Bogny-sur-Meuse, Ardensko Čtyři skály nad meandrem Mázy připomínaly čtyři rytíře cválající na koni. Nebo tak se to alespoň říkalo… Kapitánka Katel Marellová v těch čtyřech blocích šedé břidlice viděla jenom čtyři obrovské kameny nadutě se tyčící dvě stě metrů nad ponurou a unavenou řekou, která se ledabyle klikatila mezi Francií a Belgií. Pochmurnou a poznamenanou ardenskou krajinu zkrápěl studený zářijový déšť. Když tady začíná školní rok, pomyslela si kapitánka, je to, jako když skončí opušťák a člověk se musí vrátit do vězení. A jako by nestačily lijáky valící se na hluboké údolí, kterým se vinuly meandry řeky Mázy, už bylo deset stupňů, i když ještě ani neskončilo léto, ta pokrytecká mrcha Sandra Mihielová se nechala přeložit do Cassis, a k tomu všemu Katel stála nad mrtvolou. Nebo spíš její kolegové, přesněji řečeno. Mladíci Will a Mehdi dostali za úkol přelézt zábradlí kolem monumentální sochy čtyř Ajmonových synů a sestoupit o dvacet metrů níž, aby mohli prozkoumat oběť zblízka. Skláněli se nad tělem a pokřikovali směrem nahoru svoje postřehy, zatímco ona stála na plošině poblíž sochy, ztuhlá jako sebevražedkyně. „Slyšíte nás, kapitánko?“ Katel se spokojila s přikývnutím pod kapucí své parky.
13