PROLOG
Jižní Afrika Paul spal. Nebo se mu aspoň zdálo, že spí. Nebo bdí? Už dlouho špatně rozlišoval spaní a bdění. Měl pocit, že vidí červeně záříci čísla budíku přímo před sebou, 0.45 hodin. To jsem doma v ložnici? – pomyslel si. Na ty hodiny přece koukám už řadu let. Ale bylo to jinak. Doma už nebyl dlouho. Prásk! Paul se opravdu vzbudil a teď měl jistotu, že bdí. Uvědomil si, že je v hotelu ESCAPE v CAPE TOWNu. Kolikátou postel už v tomto týdnu vystřídal? Ohlušující prásknutí nebyl výstřel, jak se původně domníval, ale zřejmě nějaký z těch prokletých harleyářů, kterému praskl výfuk! Měl už jich plné zuby večer v hotelovém baru, kde mu dělali pro něj nevděčnou společnost. Ti pro své motorky jednou umřou – pomyslel si. Ale vlastně je dovedl dobře pochopit. Sám měl podobnou vášeň – BMW – nejlepší auto s nejlepšími motory na světě, jak vždy říkal. A to vlastně bylo příčinou všech nahromaděných potíží a ohrožení, které poslední dobou měl „im Nacken“, jak říkali jeho dříve kolegové a podřízení, nyní šéfové. Jak seděl na posteli, uvědomil si, že by asi nestihl reagovat, jak se mu bohužel stále častěji stávalo. Svého 9mm Lugera měl dole v autě v hotelové garáži a s malým Derringerem by se jen těžko harleyářům ubránil. A co když to byli opravdu jen NEŠKODNÍ (tedy pro Paula) HELL`S ANGELS, a ne OHAŘI, co po něm jdou! A co já, přece taky nejsem žádný profík, i když si mnoho lidi myslí pravý opak – bohužel nebo bohudík pro mě? Paul věděl, že už neusne. Zapálil si dýmku, kterou mu žena dala k 50. narozeninám a začal přemýšlet – kdy to vlastně všechno začalo.
3