9788075889386 by Knižní klub

1. Vítej, hrobkaři, ve třetím patře. Kolaps předchozího podlaží proběhne za 3 hodiny a 35 minut.

Odteleportovali jsme se z přípravny rovnou do dlouhého koridoru. Vyvolával ve mně vzpomínky na první chodbu, kterou jsme do hrobky vstoupili, jen na první pohled chyběl strop. „Carle, podívej se, jsme venku!“ prohlásila nadšeně Rakvička. Ano, nad hlavami se nám klenula temná obloha s blikajícími hvězdami a zářila výrazná barevná mlhovina, která se podobala pozadí v Odettině studiu. Vzduch mi ale stále přišel zatuchlý a nehybný. Vytáhl jsem prak, namířil na hvězdy a vystřelil. Cink! Kámen se odrazil od stropu, který byl ve skutečnosti asi osm metrů vysoko. „Je to jen iluze. Stejně jako ty obrovský obchoďáky v Las Vegas. Máš z toho dojem, že seš někde venku, ale pořád je to interiér.“ „Tak tohle je značné zklamání.“

Zdi i podlahu tvořily nazlátle zbarvené cihly. Hustý rudý koberec vedl k důvěrně známým dveřím na konci chodby. Jakmile jsme k nim přistoupili, samy od sebe se otevřely. Vystoupila z nich vysoká postava a všichni tři jsme se zarazili. Čekal na nás mladý a naprosto nechutně hezký chlap s atletickou postavou, vysoký asi tak jako já a navlečený do elegantního obleku. Jeho pokožka měla tmavě šedý odstín, z čela mu vyrůstaly krátké růžky a dlouhé černé vlasy si stáhl do ohonu. Zpod šosů kabátu mu čouhal ostnatý ocas a ze zad visel pár černých netopýřích křídel. „Nazdar, Mordecaii. Ty vole, vypadáš fakt dobře.“ „No jéje,“ souhlasila kočka. „Být lidská žena, projevila bych o tebe až nemístný zájem.“ Dokonce i Mongův obvyklý vřískot zněl, jako by na něj nová podoba opravdu udělala dojem. Mordecai – inkubus (50. úroveň) Cechmistr haly | Nebojové NPC Inkubové jsou známí jako gigačadové Vnějšího města. Mužská verze nechvalně proslulých sukub se dá identifikovat podle úžasného vzhledu, dokonalého šarmu a opravdu smyslných nohou. Jsou svůdní, ele gantní a ve výsledku naprosto smrtící. Můžeš je nalézt pouze v městských úrovních hrobky. Dávají nový smysl frázi „vošukej a zmiz“.

„Vítejte na třetím podlaží. Úspěšně jste prošli tréninkovými patry. Teď může hra doopravdy začít,“ řekl nám a uklonil se. Dokonce i jeho hlas zněl trochu jinak, hlouběji a smyslněji. Gestem ruky nás vyzval, ať ho následujeme. Dveře cechu se za námi samy zavřely, jen co jsme vstoupili. „Tak tréninkový patra, jo? Doprdele. Jestli to byl zatím jen trénink, tak co nás čeká dál?“

„Ach, díky všem bohům, konečně!“ Mordecai ze sebe serval sako, sundal si kravatu a rozepnul si tři horní knoflíčky košile. Kabát mi přišel podivný, jelikož měl vzadu prostřihy na křídla. „Myslel jsem si, že se vy dva už neukážete. Trčím v tomhle nesmyslu tři dlouhé hodiny. Nenávidím formální oblečení.“ „Rozhovor se protáhl. Předpokládám, že normální diváci tuhle část sledovat nemůžou.“ „Kdepak. Viděli, jak lezete dovnitř, ale teď si musí počkat, dokud nevyjdete ven. Neuvidí nic z toho, co se odehraje uvnitř. Jako když zasedá porota u soudu.“ Jeho pokoj vypadal o něco uklizeněji než předtím a navíc se v něm objevily dvě nové postele. „Ty jsou pro transformaci, pokud bude potřeba. Pamatuješ, co se stalo Rakvičce po sežrání té vylepšovací sušenky?“ Ztěžka jsem polkl a až příliš živě jsem si vzpomněl na tu podivnou slizkou kouli, která se z ní dočasně stala. „Dobrá, už jste se rozhodli, kdo chce jít první? Doporučoval bych princeznu.“ „Já! Pustíme se do toho!“ vykřikla nadšeně a rovnou se vrhla na postel. Já si sedl na židli a Mongo mi skočil do klína, kde začal nervózně pískat. „Maminka bude v pořádku,“ uklidnila ho kočka. „Chvilku si hraj se strejdou Carlem, já teď musím pracovat. A chovej se slušně.“ Mládě velociraptora se mi na klíně stočilo do klubíčka. Najednou jsem z toho měl opravdu nepříjemný pocit, jelikož se mi k rozkroku tulila tlama plná ostrých zubů. Netušil jsem, co by se stalo, kdyby mě teď kousl. Pochopitelně kromě hrozné bolesti. Systém by ho nejspíš neodteleportoval. Místo toho by ho zamrazil na místě, jako kdysi Franka a Maggie. Mohl jsem jen doufat, že přesné následky nezjistím.

Cechmistr zamával rukama a ve vzduchu se objevila obrazovka, stejně jako v Odettině show. „Aktuálně jsi pozemská kočka. Toto je seznam dostupných ras, na které se můžeš proměnit. Dostala jsi na výběr 320 možností. Všechny jsou seřazeny podle abecedy a na kteroukoli z nich můžeš kliknout a prozkoumat detaily. Systémové AI ti také vybralo tři doporučené. Strávíme pár dalších hodin, než to všechno projdeme. A pak ti vyberu…“ „Kočka. Pokračuj,“ přerušila ho znuděně. Zhluboka se nadechl. „Rakvičko. Je tady několik možností, kdy budeš vypadat v podstatě stejně…“ „Kočka. Poslední odpověď. Jedeme dál.“ Zadíval se na mě. Jen jsem pokrčil rameny. Od začátku dávala jasně najevo, že se měnit nebude. Já měl radost, že už aspoň nechtěla, abych se v kočku proměnil i já. „Dobrá tedy. Objeví se ti dialogové okno a budeš si muset volbu potvrdit kliknutím…“ „Moment,“ zarazil jsem ho, protože mě najednou napadlo něco hrozného. „Hele… nezmění ji to zpátky na normální zvíře, jako byla předtím?“ „Pozdě,“ oznámila nám a rozzářila se, „už jsem na to klikla.“ Zadívala se na svou tlapku. „Připadám si pořád stejně.“ „Ne,“ zavrtěl hlavou inkubus a věnoval jí podrážděný pohled. „Ale je důležité se na takové věci ptát. Nastavil jsem to tak, že sis nevybrala žádnou novou rasu. Nic se nezmění, jen se ti odemkne několik rasových benefitů.“ „Benefity? Jaké benefity?“ zeptala se zvědavě. Mordecai podrážděně rozhodil rukama. „Já nevím. Nedala jsi mi příležitost prozkoumat, jak přesně kočka funguje. Uvidíš to, až skončíme s druhou fází. Stejně by ses ještě neproměnila. K transformaci dojde až na konci procesu.“ Rozhodl jsem se do toho zapojit. „Povolání si musíme důkladně promyslet. Nejdřív se podíváme, co nabízí AI.“

„Tak do toho. Ukaž mi vše se slovem princezna nebo královna,“ přikázala Rakvička. Cechmistr vyvolal na obrazovce seznam nových položek, mnohem kratší než předtím. Zarazil se a jeho oči se rozblikaly, jak všechno bleskově procházel. „Fajn, princezno. Dostalas na výběr 34 různých možností. To je opravdu krátký seznam. Vlastně jsem tak málo profesí nikdy předtím neviděl. Ale předpokládám, že je to v důsledku kombinace tvé rasy a statistik. Tvá základní konstituce je stále na dvojce – ne, na čtyřce, díky tomu, že sis potvrdila rasu kočka.“ Znovu chvíli prohledával své neviditelné nabídky. „Ach, už to vidím. Ve skutečnosti výběr limitují hned čtyři faktory. Oba máte propustku do klubu Desperádo, což automaticky zakazuje několik různých základních typů. Máš tu speciální tiáru, což znamená další omezení. Nicméně to nijak zvlášť nevadí. Pořád tady máme spoustu skvělých možností.“ „Tak co vypadá dobře?“ zeptala se s pohledem upřeným na seznam. „Jé, tohle zní skvěle! Výhružně, ale zároveň záhadně a zábavně. Vybírám si tohle.“ „Počkej!“ Popadl jsem spícího Monga do náručí, vyskočil na nohy a rozběhl se k obrazovce. „Nevybírej si nic, dokud si to pečlivě neprohlídnem!“ Rakvička ukazovala na položku Nekrobard. „To náhodou není špatné. Patří mezi tři doporučené,“ poznamenal Mordecai. Rychle jsem si seznam sám prošel. Ze základních povolání měla k dispozici pouze Barda, Uživatele magie a Barbara. Každé z nich obsahovalo další položky, včetně Nekromanta, Větrného mága a Čaroděje. Nekrobard se nacházel u Barda i Nekromanta. Další část seznamu tvořily položky Pozemská povolání. Naprostá většina dostupných možností se nacházela právě tam. V tom seznamu jsem zahlédl několik zajímavých profesí,

například Kočičí berserkr, Zvířecí pokusný subjekt a Roller derby jammer. Zaměřil jsem se na seznam doporučení od umělé inteligence. Mogul z umělecké uličky Nekrobard Bývalý dětský herec

Vzdal jsem tiché díky všem herním bohům, že tu jednu položku nepojmenovali „Královna roller derby“. Pravděpodobně by trvala na tom, že si ji vybere, aniž by se obtěžovala kouknout na cokoli dalšího. Sice jsme se o tom bavili a měli jsme plán založený na Odettině radě, ale Rakvička na dohodnuté věci často zapomínala. „Klikni postupně na všechny tři doporučení, ať se můžem podívat, jak přesně to funguje.“ „Rovnou ti říkám, že tohle v žádném případě nechci,“ prohlásila s opovržením v hlase a zobrazila první detaily. Mogul z umělecké uličky Úspěšný obchodník moderního světa, spoléhá na charisma a inteligenci. Využívá svůj umělecký talent k pobavení a okouzlení ostatních nerdů. Cestuje po světě po conech a výstavách, kde prodává své zboží porušující cizí copyright. Ačkoli tento odvážný pod nikatel nevypadá nijak výhružně, je opravdu obtížné mu cokoli udělat. Získává tyto benefity: + 5 k obratnosti

Okamžitý přístup ke kouzlu Štít na 5. úrovni 25% sleva ve všech obchodech 15% bonus k penězům získaným z prodejů 10% úrok z aktuálních peněz při sestupu do další ho patra Dovednost Hledač cesty na 5. úrovni Odemčení dovednosti Úhyb, umožňující její zvýše ní až na 20. úroveň Dovednost Úhyb na 5. úrovni (již získána) V 6. patře získáš možnost další specializace. Výběrem tohoto exkluzivního pozemského povo lání navíc obdržíš stříbrný poklad Země.

Inkubus nespokojeně zabručel. „Ta motivace pro výběr je oproti normálu docela slabá. Většinou dávají zlatý poklad a pár bodů do statistik.“ „To mě nepřekvapuje,“ zamumlal jsem a upíral pohled na dovednost Hledač cesty. Odette mi tvrdila, že musím vybrat něco právě s ní. Ale taky jsme hledali něco dalšího. „I tak je to velmi dobrá volba. Pokud si dokáže vycvičit Úhyb nad patnáctou úroveň, skoro nikdo ji nezasáhne. A ta pětadvacetiprocentní sleva je skvělá, protože se počítá až po aplikaci bonusu za charisma. Bude moci kupovat vše za polovinu a to představuje obrovskou výhodu. Nicméně nejdůležitější je Hledač cesty. Díky němu snadno najdete schodiště, obchody a cechy.“ „Nic takového,“ zavrtěla hlavou Rakvička. „Umělecká ulička? To si děláte srandu? Vždyť se tam scházejí nerdi, kteří milují Star Wars a kreslí obrázky koček oblečených jako postavy z různých seriálů. Fuj.“ Znechuceně se otřásla. „Mně to přijde dobrý, ale podíváme se na ty dvě další,“ řekl jsem jí.

Nekrobard Nekrobardi kombinují nejoblíbenější a nejopovr hovanější povolání. Nekromanti se specializují na ma gii oživující mrtvoly. Bardi si musí vybrat bavičskou do vednost. Podle výběru, ať už to bude zpěv, kazoo, nebo vyprávění, budou své talenty používat k bavení, chrá nění nebo očarování živých i mrtvých. Získává následující benefity a nevýhody: Okamžitý přístup k vybrané bavičské dovednosti na 5. úrovni Přístup ke všem klubům bez ohledu na aktuální členství Pokoje zdarma ve všech bezpečných prostorách 10% postih na všechna kouzla, která nepatří Nekro mantovi či Bardovi Okamžitý přístup ke kouzlu Zažeň nemrtvé na 3. úrovni Okamžitý přístup ke kouzlu Shoď kalhotky na 3. úrovni + 5 ke konstituci, charismatu a inteligenci – 2 k síle Další benefity závisejí na výběru bavičské doved nosti.

„Bůh je mi svědkem, že tě teď hned opustím, jestli si vybereš kazoo.“ „Mohla bych se stát hudebnicí,“ žasla Rakvička. „A zpěvačkou!“ „Zapomnělas, že si chceme zachovat diváky?“ „Ten popisek už neříká, že spoustu nekromantických kouzel bude moci sesílat prostřednictvím hudby,“ upozornil nás Mordecai. „Takže za ně nebude muset utrácet manu. To je

skvělá výhoda. Navíc má každý hudební instrument dlouhý seznam dalších bonusů. Je to slušná volba za předpokladu, že si ty, Carle, vybereš něco, co se specializuje na DPS neboli páchání co největšího zranění během sekundy. Jako Nekrobard získá přístup k rozsáhlému repertoáru obranných a dalších podpůrných schopností.“ „Carle, hele! Mohla bych hrát na harmoniku!“ Listovala nabídkou a najednou zalapala po dechu. „Bonga! Oni tady mají i bonga!“ „Harmonika? Jak by to fungovalo? Vždyť nemáš prsty.“ „Na harmoniku je nepotřebuji, Carle. Jen bych si musela sehnat ten držák na krk.“ Před očima se mi objevila Zev a zkoušela mě uškrtit za to, že jsem Rakvičku nechal, ať si vybere nějaký nesmyslný hudební nástroj. „Prozatím toho nech a otevři třetí možnost.“ Bývalý dětský herec K tomuto unikátnímu pozemskému povolání, spe ciální variantě Charakterního herce, dostanou přístup pouze hrobkaři, kteří získali úspěch Střih! a zároveň do sáhli nejméně bilionu zobrazení. Kdysi jsi byl superstar dětských filmů a strašně roz mazlený spratek, ale pak sis vypěstoval závislost na drogách. Nakonec se ti podařilo vyškrábat se ze dna a teď jsi silnější než kdy předtím, připravený na slav ný návrat do záře reflektorů. Toto povolání založené na charismatu a štěstí může vést k různým výsledkům. Buď se vyšplháš až na vrchol žebříčku, nebo do týdne chcípneš. Jde o variaci na barda/všeuměla, ale s několika spe ciálními vlastnostmi. Kromě následujících benefitů jde především o dovednost Charakterní herec na 3. úrovni.

Tuto dovednost nelze trénovat. Zvyšuje se sama pouze při sestupu do dalšího patra hrobky. Další benefity: Imunita vůči všem jedům a nemocem Dovednost Šváb na 5. úrovni + 10 k charismatu + 15 % rychlejší trénink všech dovedností využíva jících charisma Benefit Manažer Výběrem tohoto exkluzivního pozemského povo lání navíc obdržíš stříbrný poklad Země.

Všiml jsem si, jak Rakvička třeští oči. „Co je to ten zatracenej Charakterní herec? Nebo Šváb?“ zeptal jsem se. „A ten úspěch Střih! si taky nepamatuju.“ „Dostala jsem ho za to, že jsem dobrá herečka, když jsme podvedli ty gobliní šamanky.“ „Ale tím se nevysvětluje ten herec. Mordecaii?“ Chvíli nic neříkal a jen znechuceně kroutil pusou. Na inkubím obličeji to vypadalo opravdu výhružně. „Cože? Jasně, Charakterní herec. To je trochu komplikovanější. Zjednodušeně řečeno, v každém patře si musí vybrat specializaci.“ „Jakou specializaci?“ „V podstatě si může změnit povolání na každé další patro. Odteď budou mít určitá témata, takže se to může hodit. Na oblast se samými ledovými obry se může stát ohnivým mágem a tak dál. Jenže je to založené na náhodě. Řekněme, že si vybere ohnivého mága. Pak si systémové AI hodí kostkami a rozhodne se, kolik kouzel a dovedností souvisejících s tím povoláním dostane. Po sestupu hlouběji ztratí k tomu všemu přístup. Každá vyšší úroveň herectví zlepšuje šanci na dobré

výsledky. Zpočátku bude dost slabá, ale v závislosti na výběru profese se může stát opravdu mocná.“ „Tohle se mi nelíbí,“ namítl jsem. „Nechává to moc velkej prostor náhodě. A co její existující dovednosti a kouzla, jako Magická střela?“ „Na ty systém nesahá. Ale pokud si zvolí povolání, které na ně dává postihy, budou platit. Kdyby si například vybrala Nekrobarda, Magická střela ji bude stát o 10 % many víc, dokud si specializaci nezmění. Nebo se může stát Čarodějem a pak se jí dočasně sníží konstituce.“ Zamlouvala se mi představa, že by získala imunitu vůči jedům a nemocem. „A co ten Šváb?“ „Ten jí dává šanci na přežití smrtícího útoku. Na páté úrovni zaručeně jeden takový během boje přežije, i když po něm zůstane skoro mrtvá. Na desáté úrovni nepřijde takovým útokem o žádné zdraví. Ale dá se trénovat jen používáním. Nebo lektvary, případně ve výcvikovém cechu, jenže ty se špatně hledají a je to i extrémně drahé.“ „Mně se to líbí,“ zamyslela se Rakvička. „Mohla bych si pak v každém patře vybírat specializaci Nekrobard, ale s jiným hudebním nástrojem. No nebylo by to skvělé? Tohle je podle mého názoru to nejlepší povolání!“ „To nemusí být pravda,“ opravil jsem ji. „Pokud si AI blbě hodí kostkama, budeš se muset dostat na další schodiště s minimem kouzel a mizernejma schopnostma.“ „Přesně tak,“ potvrdil Mordecai. „Zkusíme si prohlídnout zbytek,“ navrhl jsem. „Ale z doporučenejch se mi nejvíc zamlouvá ta Umělecká ulička.“ „Souhlasím,“ přikývl cechmistr. „Nekrobard je o něco lepší, ale máš pravdu, Carle. Pro vaše sociální čísla je to nebezpečná volba.“ Procházeli jsme další položky a pečlivě zkoumali dostupné dovednosti. Jednoduchý barbar jménem Kočičí berserkr by

kvůli jejímu nízkému zdraví znamenal rychlou smrt. Jako Zvířecí pokusný subjekt by se specializovala na magické jedy, a ještě by zářila zeleně. Čaroděj mi přišel jako solidní volba, aspoň s ohledem na schopnosti, ale ztratila by bod konstituce a už tak byla hrozně snadno zranitelná. Zbytek se převážně soustředil na boj zblízka, což u ní nemělo smysl. Zhluboka jsem se nadechl. „Rakvičko, vím, že z toho nemáš radost. Ale fakt si myslím, že by ses měla stát tím mogulem. Není dokonalej, ale přijde mi nejvyrovnanější.“ „Dobrá.“ Podíval jsem se na Mordecaie, jestli jí to žere. Tvářil se skepticky. „Vážně?“ zeptal jsem se pro jistotu. Naznačila pokrčení ramen, jak jen to jako kočka dokázala. „Musím udělat, co je nejlepší pro tým, není-liž pravda? Chceš, ať se stanu nerdem, tak já teda budu nerd.“ Rakvička: CARLE, JSI SI TÍM NAPROSTO JISTÝ? ON SE NA MĚ URČITĚ HROZNĚ NAŠTVE. Carl: Udělej to.

„Dobrá tedy,“ přikývl cechmistr. „Teď ti vyskočí nabídka. Musíš si v ní vybrat nové povolání.“ Kočku obklopilo světlo a pak ještě jednou. „Hotovo. A teď je ze mě hloupý Mogul z umělecké uličky.“ „Kurvafix, Rakvičko!“ vykřikl inkubus vztekle. „Do prdele a do hajzlu s tebou!“ Mávla dramaticky tlapkou. „Střih!“ „Hej? Co se stalo?“ Mongo se mi v náručí začal probírat. „Mordecaii, drahoušku, to je Carlova hláška. Budeš si muset vymyslet nějakou vlastní. Carle, je naštvaný, protože jsem

si vybrala Bývalého dětského herce. Hrála jsem! No nejsem já skvělá?“ „To není hraní, ale lhaní,“ pokáral jsem ji. „Nelhala jsem. Technicky vzato ne. Jako specializaci jsem si zvolila mogula. V podstatě je to to samé, tak nechápu, proč se naštval. Systém mi řekl, že jsem dostala všechno kromě slevy 25 %. A kouzla Štít. A dovednosti Hledač cesty.“ „Zrovna to jsou ty opravdu užitečný,“ povzdychl jsem si. „Alespoň máš teď vyšší charisma. A toho Švába.“ „A jsem imunní vůči jedům a nemocem!“ „To ano,“ řekl Mordecai suše. „A taky jsi dostala benefit Manažer.“ „A ten vlastně dělá co?“ zeptal jsem se. Ve skutečnosti jsem to už věděl. Odette mi vše detailně popsala. „To jsem já,“ odsekl inkubus. „Já jsem teď její manažer. Po zbytek vašeho života na tomto bohy prokletém místě se okamžitě přeteleportuji do každého bezpečného prostoru, jen co tam vstoupíte.“ „Jé!“ vykřikla kočičí herečka nadšeně. „Žádné jé,“ zavrčel Mordecai. „Měl jsem se přesunout do magického cechu a to je práce, kterou dělám rád. Můj pokoj by se zvětšil a dostal bych přístup ke svým lektvarům a dalším kouzlům. Ale teď mám smůlu, protože pokaždé, když se budete chtít vyspat, nažrat nebo si jen vyčistit zuby, musím svůj čas trávit s vámi, daleko od své vlastní místnosti, oblečení a jídla. Ach, bohové, a navíc jsem ztratil přístup k datovému systému. Žádná televize. Žádný informační kodex. Jelikož už vás nemůžu sledovat, jak sebou plácáte po hrobce, nic mě nebude varovat, že se za chviličku odteleportuji. A až si koupíte osobní prostory…“ Dál si už jen něco vztekle bručel pod vousy. „To od tebe nebylo pěkný,“ řekl jsem kočce.

Rakvička: ŘÍKALA JSEM TI, ŽE SE NAŠTVE. JÁ NEMÁM RÁDA, KDYŽ SE NA MĚ NĚKDO ZLOBÍ. Carl: No jo, nasral se. Promiň.

„Pokud si vyberete benefit Manažer bez povolání, které je od pohledu jasná volba, musí to vypadat jako omyl,“ řekla nám Odette. „Neptejte se ho na něj, protože jakmile vám jednou vysvětlí, o co jde, už bude pozdě. Nemůže vám to říct, dokud se nezeptáte. Zkus to navléknout tak, aby to vypadalo jako Rakviččin nápad a ty že jsi s tím neměl nic společného. Mordecai nezapomíná a svou zášť si dokáže hýčkat, ale k princezně přistupuje jako k malému dítěti. Jí to odpustí. Jestli někdy zjistí, že jste mu to udělali schválně, bude vás nenávidět do konce života.“ „Ale co když toho Manažera dostaneme jen k něčemu, co stojí za houby?“ zeptal jsem se. „Líbí se mi představa, že bych ho měl pořád k dispozici. Ale nepřijde mi to jako skvělej kšeft za cenu nějakýho silnýho omezení.“ „Jako herní průvodce vám spoustu věcí nesmí říct ani vám přímo pomáhat. Jako manažer si může dělat, co se mu zlíbí. Sice ztratí přístup ke kodexu a zůstane mu jen jeho vlastní paměť, ale Mordecai je v hrobce opravdu velmi dlouho. Jeho mozek představuje tu naprosto nejlepší výhodu, jakou může kterýkoli hrobkař získat. Když se vám rozhodne pomáhat ze všech sil, bude to skoro, jako kdybyste ho měli přímo v partě. Otevře se mu váš společný chat. Je to mistr alchymie, takže jakmile mu dáte k dispozici alchymistický stůl, začne vám vařit lektvary. Snad chápeš, jak vám to pomůže.“ Měla pravdu, ale moc se mi nechtělo našeho cechmistra obelhávat nebo podvádět. Ze všech emzáků v hrobce byl nejblíž tomu, čemu bych mohl říkat přítel. Kdyby na náš podfuk někdy přišel, důvěra i přátelství vyletí do luftu.

Nedůvěřoval jsem novinářce, jelikož jsme se za tu radu stali jejími dlužníky a potenciálně nás může později vydírat. Ale v jednom se jí dalo věřit. Měla zájem na tom, abychom přežili co nejdéle. Po rychlé diskuzi jsme se rozhodli, že to riskneme. Jestli se u nějakého povolání ten benefit objeví, vybereme si ho. Mordecai si na svém elegantním obličeji stále udržoval vzteklý výraz. „Gratuluji, hrobkařko. Odteď jsi kočka princezna Rakvička, bývalý dětský herec na 13. úrovni. Vítej ve zkurveným třetím patře.“ Pak přesunul nasraný pohled na mě. „Jsi na řadě.“

2. Mordecai se zhluboka nadechl a viditelně se snažil uklidnit. „Dobrá, tak začneme s tvou novou rasou, Carle.“ Posadil jsem se na postel, jen co jsem odložil stále spícího Monga na židli. Rakvička si vlezla k němu a položila mu tlapku na hlavičku. Obrazovku zaplnila spousta řádků. „Dostal jsi na výběr z 398 ras. To je slušné množství,“ poznamenal inkubus. Při pohledu na tři doporučení umělé inteligence jsem se musel zasmát nahlas. Hobgoblin Člověk Sasquatch

„To je zvláštní, nikdy předtím jsem neviděl, že by systém doporučoval ponechání původní rasy.“ „AI miluje Carlovy prstíčky,“ ušklíbla se kočka. Cechmistr se zamračil a otevřel pusu, jako by k tomu chtěl něco říct. Naštěstí si to rozmyslel.

Rozklikl jsem první položku. Ve vzduchu přede mnou se roztočil 3D model velké potvory, v podstatě většího a svalnatějšího goblina, jen pokrytého mokvajícími vředy na ksichtu. Úplně se mi z toho zvedl žaludek a až v tu chvíli jsem si uvědomil, co to vlastně znamená. Stačí slovo a změním se na tuhle bestii. Navždycky. Doprdele. „Fuj,“ nakrčila Rakvička nos. „Carle, tohle si brát nebudeš. To si radši zvol to, co on.“ Mávla tlapkou k Mordecaiovi. „Inkubus. Nebo proměněnec. Ano, to je výborný nápad! Mohl by ses v každém patře změnit, ať vhodně doprovázíš mou specia lizaci. To by bylo naprosto úžasné!“ „Ani jednoho v seznamu nemám.“ A proměněnec se mi stejně nezamlouval. Platilo pro něj to samé co pro Rakviččina herce: kopie nikdy není tak dobrá jako originál. Univerzálnost nebyla zadarmo. Hobgoblin K této limitované rase mají přístup pouze hrobkaři, kteří před výběrem rasy získali Zacházení s trhavinami alespoň na 5. úrovni. Když dokáže trollice opít goblina natolik, že z něj může sundat kalhoty, někdy se pak narodí hobgoblin: velký, svalnatý a mazaný. Excelují ve výrobě pastí, vý bušnin a obecně páchání maximálního chaosu. Nane štěstí jsou to takoví hnusáci, že se při pohledu na ně poblije i Gorgona. Je vhodné zvolit pro ně povolání za ložené na Bojovníkovi či Zloději. + 3 ke všem dovednostem s pastmi a trhavinami + 5 % rychlejší postup ve všech dovednostech s pastmi a trhavinami Odemyká lepší typy schopností s trhavinami a pastmi, umožňuje jejich zvýšení až na 20. úroveň.

Umožňuje přístup k hobgobliním sapérským sto lům zdarma. – 5 k charismatu; charisma může být maximálně 10 + 1 k obratnosti + 2 k inteligenci Přidává schopnost regenerace (už získáno z trollí ho trika).

Podle vlastností to byla dobrá rasa, vlastně prakticky dokonalá pro typ postavy, jaký jsem si chtěl budovat. Ale v žádném případě jsem se nehodlal stát tak odpornou příšerou. Skvělé bonusy, to ano, ale přišli bychom o všechny diváky. Hobgoblini byli hnusní, ale ne roztomile hnusní jako Mongo. Opravdu se z nich zvedal žaludek. Docela mě zajímalo, co mi systém řekne k normálním lidem. Člověk Už teď jsi člověk. Troufnu si říct, že popisek nepo třebuješ. Pokud si vybereš tohle, nic se nezmění, jen získáš rasové benefity: + 2 ke všem základním statistikám Přizpůsobivost: + 2 % rychlejší postup ve všech do vednostech Výběr této rasy ti odemkne přístup k několika ex kluzivním pozemským povoláním.

Když jsem aktivoval poslední doporučení, musel jsem znechuceně zkřivit ksicht. Roztočil se přede mnou velký chlupatý humanoid připomínající příšerku z reklam na sušené hovězí. Prostě stereotypický huňatý bigfoot s tesáky a obrovským čelem.

Sasquatch K této limitované rase mají přístup pouze hrobkaři, kteří před výběrem rasy získali Dupanec na 5. úrovni. Bigfoot. Yeti (pokud si vybereš ledové povolá ní). Skunk Ape. Seznam přezdívek tohoto stvoření je skoro nekonečný, ale vždy to znamená to samé. Zač neš s člověkem a zkřížíš ho s gorilou. Výsledek zvětšíš o metr, pokryješ srstí a přihodíš chodidlo velikosti 24, čili dvakrát větší než kanady číslo 12 označované jako dětské rakvičky. A pak dostaneš brutální tank na boj zblízka. + 3 k Třísknutí + 3 k Dupanci – 3 k inteligenci – 1 k charismatu + 6 k síle + 6 ke konstituci + 2 k obratnosti Odemyká vyšší úrovně Dupance.

Znechuceně jsem se na ten model zadíval, zvlášť na třpytící se chodidla. Nic takového. Nehodlal jsem se stát hloupým vtipem a zasranou parodií na bytost z pozemského folklóru. Vzpomněl jsem si, jak mi ten ork říkal, že jsem jen děvka umělé inteligence. Ne, to se prostě nestane. „Co bys radil?“ zeptal jsem se Mordecaie. „Hledej dál. Existuje několik dalších ras s přístupem k exkluzivním pozemským povoláním. Podle toho, co systém nabízel Rakvičce, asi budou tuto sezónu nejlepší.“ Strávil jsem dvě hodiny pročítáním detailů dostupných ras. Měl jsem k dispozici rozsáhlé možnosti od krátkých, podsaditých, fialových Nočních trpaslíků přes hubené, vysoké Lyrxí

elfy po kamenné příšery s lávovými vnitřnostmi zvané Uhelné mašiny. Dokonce jsem si mohl vybrat Lovce intelektu, parazitického červa velkého jen jako prst. Zajímalo mě, jestli jsou to ty samé bytosti, co provozovaly korporaci Valtay, ale netroufl jsem si zeptat se nahlas. Dokázali ovládat tělo jakéhokoli zabitého stvoření, ale mrtvola začala okamžitě hnít. Cechmistr mi tvrdil, že je to slušná volba, ale nedokázal jsem si představit, že bych tak strávil zbytek života. Většina ras mi přišla celkem vyvážená. Obecně přidávaly tak deset bodů statistik, případně je nahrazovaly bonusy k dovednostem nebo něčím unikátním, třeba nočním viděním, schopností krátkého letu či rasovými kouzly. Exkluzivní volby často přihazovaly pár bonusů navíc. Mezi ostatními jsem našel schovanou jednu podivnost. Primál. Klikl jsem na něj a neukázal se mi žádný obrázek. Primál Při prvních sezónách Světové hrobky začínali všich ni soutěžící s touto rasou. Primál je nepopsaný list. Bu deš vypadat pořád stejně. Získáš všechny bonusy své současné rasy s následujícími výjimkami: – 1 ke všem základním statistikám Odemčení všech dovedností pro výcvik až na 20. úroveň Výběr této rasy ti poskytne přístup k několika ex kluzivním pozemským povoláním.

Chvíli jsem o tom přemýšlel a snažil se rozhodnout, zda je to lepší, nebo horší než standardní člověk. „Jak těžký je vytáhnout něco nad patnáctku?“ „Desátá i jedenáctá úroveň jsou celkem snadné, když tu schopnost používáš pravidelně. Koukni se na Rakviččinu

Magickou střelu. Jsme teprve na třetím patře a už ji má na devítce. Ale každá další je pomalejší a pomalejší, pokud opravdu zodpovědně netrénuješ. Existuje spousta způsobů, jak to urychlit. Cechy, bonusy z výbavy, drahé lektvary a nespolehlivá kouzla. Mimořádně štědrý sponzor ti může darovat něco, co dovednosti zvedá. Se strategickým plánováním a mimořádným úsilím to může fungovat. Pokaždé si primála pár hrobkařů vybere, ale většinou se jim to nevyplatí. Jen málokdo dokáže vycvičit nad 15 víc než jednu nebo dvě schopnosti.“ „A vyplatí se to navýšení nad 15?“ „To rozhodně. Ohnivá koule na 15. úrovni je ničivé kouzlo schopné potrápit skoro každého mobíka. Na 16. je doslova čtyřikrát silnější. Na 20. proměníš horu v soptící vulkán. S pěstmi vycvičenými na maximum by ses stal nezastavitelným. Ale nejdřív by ses k tomu musel dostat. Pokud mu dáš přednost před Člověkem, přijdeš o deset bonusových bodů statistik a ještě dalších pět ztratíš. To v podstatě odpovídá propadu o pět úrovní postavy, což je hodně. Dá se to nicméně zvládnout. Musel bys pečlivě plánovat a soustředit se na několik hlavních dovedností.“ „Zeptám se tě na něco jinýho. Ten Maestro dal Maggie během svýho pořadu legendární dovednostní lektvar. To je něco běžnýho?“ „Nemůžu…“ Zarazil se a zadíval se na Rakvičku. Zatvářil se kysele, jak si právě vzpomněl, co všechno se pro něj coby manažera změnilo. „Vůbec nejsou běžné, a když už je nějaký na prodej, tak za pár milionů zlaťáků. Jestli má ta Maggie aspoň kousek mozku, prodá ho. Ale na války frakcí v devátém patře si každý klan doveze truhlu zásob limitovanou objemem. Obvykle ji zaplní právě takovými elixíry a hrstkou magických prstenů a jiných malých, ale mocných předmětů. Později ti popíšu, jak přesně to funguje.“ „Takže těch flašek budou mít hromady?“

„Deváté patro se otevře za půl hodiny. O patnáct minut později už bude většina vypitá. Ne všechny, ale to by bylo na dlouhé vysvětlování.“ „Co mi poradíš? Člověk, nebo Primál?“ „Měl by sis vybrat Hobgoblina nebo Uhelnou mašinu, jenže s těmi ztratíš diváky. Hobgobliny nemá nikdo rád. Moderátoři je ve svých pořadech nechtějí.“ Zadíval jsem se na spící Rakvičku přitulenou k Mongovi. „A co je vlastně ten primál? V popisku se nic neříká. Něco vymyšlenýho jen pro hrobku?“ „Ano a ne. Jsou to progenitorové, první známá rasa, která ovládla vesmír. Dnes jsou to jen galaktičtí strašáci. Nikdo o nich nic neví, ani jak vypadali, jen že zkolonizovali galaxii a pak prostě po obrovské válce zmizeli. Nacházíme pozůstatky bitev, ale netušíme, jestli bojovali mezi sebou, či s jinou rasou. Když někdo narazí na funkční trosky jejich civilizace, systémové AI, pokud je ještě aspoň trochu příčetné, použije avatara té rasy, co je objevila. Proto jim zůstane vzhled toho, kdo si je zvolí. Jednoho dne se prý vrátí. Matky primály straší děcka. V některých soustavách je uctívají jako bohy.“ Otevřel jsem si nabídku, posunul seznam až úplně dolů a vybral si jako svou rasu Primála.

Povolání jsem dostal na výběr přes 650. „Nebýt toho tetování na krku, mohlo jich být víc,“ řekl mi Mordecai. „Proč? A jaký povolání mi to zakazuje?“ „Klub Desperádo dovnitř nepouští… jak to jen říct? Dobrosery? Žádné Kleriky a Paladiny. A většinu Mnichů, což je škoda, protože ti by se k tobě hodili. Ale myslím si, že všechna doporučení jsou dobrá.“

Umělá inteligence mi je vybrala z pozemských možností. Demoliční technik Profesionální rváč Kompenzovaný anarchista

„Hmm,“ zabručel jsem a postupně si je otevřel. Demoliční technik K tomuto limitovanému povolání mají přístup pou ze hrobkaři, kteří získali úspěch Bum!. S výbušninami většinou dobrovolně pracují jen to tální magoři. Vyhazování všeho do luftu jde demolič ním technikům naprosto úžasně. Přestože jim bomby v rukách samy nebouchají, i tak ztrácejí končetiny a ka marády nepříjemně rychlým tempem. Naštěstí mají jednu vlastnost, která 50 % těchto nevýhod řeší. Všechny pasti používající výbušniny se ti označí, když se k nim přiblížíš. Veškerá zbroj je o 10 % účinnější. Práce s trhavinami nesnižuje jejich stav. + 2 ke všem dovednostem s trhavinami + 5 k Explozivnímu chirurgovi + 2 k obratnosti + 2 ke konstituci – 2 k inteligenci (přece jen, tohle chtějí dělat jen mi mořádní pitomci) Přidává schopnost regenerace končetin. Výběrem tohoto exkluzivního pozemského povo lání navíc obdržíš stříbrný poklad Země.

Opravdu se mi to zamlouvalo, jen mi chybělo pár klíčových věcí, po kterých jsem toužil. Stejný problém jsem měl i s další možností. Profesionální rváč K tomuto limitovanému povolání založenému na Mnichovi mají přístup pouze hrobkaři, kteří získali 5. úroveň dovednosti Boxování. Zpocení, napůl nazí chlapi se obcházejí v ringu a pro potěchu obecenstva si navzájem rozbíjejí huby na kaši. Divákům je fuk, kdo s kým bojuje, hlavně aby jeden z nich skončil jako zkrvavená hromádka neštěstí. Pro fesionálové se nervou pro slávu nebo čest. Nějak si na živobytí vydělat musí. Není to nic osobního. Dostávají následující výhody a nevýhody: + 5 ke konstituci + 2 k síle – 2 k inteligenci + 3 k Boxování + 1 k Neozbrojenému boji + 5 k Železné pěsti + 5 ke Knockoutu + (1 x číslo aktuálního patra) zlata za každého nepří tele zabitého pěstí Odemyká vyšší úrovně Boxování (už získáno). Výběrem tohoto exkluzivního pozemského povo lání navíc obdržíš stříbrný poklad Země.

Bonus + 3 k Boxování byl slušný, s ohledem na to, že už jsem ho díky cheatovacímu lektvaru vytáhl na desítku. Kdybych si myslel, že se až na konec hrobky dokážu jen tak promlátit holýma rukama, okamžitě bych si rváče vzal. Ale bylo mi