OLIVIE
Pátek Pomalu jsem otevřela oči a zadívala se na budík, který měl za pět minut zvonit. Rovnou jsem jej zaklapla a přemýšlela, co dnes musím udělat. Rozhlédla jsem se po svém pokoji, ve kterém jsem bydlela sotva měsíc, ale od prvního dne jsem se do něj zamilovala. Naproti dveřím bylo velké okno s výhledem do ulice, pod kterým jsem měla pohodlnou polstrovanou lavici. Celou stěnu na levé straně od okna zabíral psací stůl se židlí, kosmetický stolek se zrcadlem a skříň a u zdi naproti stolu vévodila pokoji obrovská postel. Zbožňuji prostor při spánku a lenošení. Všechen nábytek byl bílý a doplňky měly jasně žlutou a červenou barvu. Pro někoho to bylo možná příliš, ale pro mě to byly uklidňující barvy. Jejich kombinaci jsem měla nejraději. Spustila jsem nohy na zem a šla se podívat, jaké je venku počasí. Cestou jsem láskyplně pohladila vestavěnou knihovnu na míru, která pokrývala celou stěnu kolem okna a byla plná nejrůznějších výtisků knih – starých, nových, brožovaných, vázaných, ošoupaných i skoro netknutých. Knihy byly má vášeň a od mala jsem věděla, že budu pracovat jedině s nimi. To se mi také hned po škole podařilo a po stáži v knihovně i knihkupectví jsem se rozhodla pro knihkupectví, které mě více lákalo svým každodenním ruchem. 7