9788075467058

TEĎ Kdyby mě zezadu neobjímal, zaryje se mi vítr až pod kůži. Foukal ze všech stran a s nepřetržitou intenzitou. Fackoval nás jako nějaké panáky. Bušil nám do ramen a prudce cuchal vlasy, div nám je nevytrhal z našich hlav. Často to tu bylo přesně takové... A na to se jednoduše nedalo zapomenout. Divoké. Studené. A tajemné! A nejen kvůli počasí. Vítr hlasitě burácel mezi korunami stromů naproti v lesíku a hrozivě hučel v pichlavých keřích divokého maliní. Slyšela jsem, jak mi sviští okolo uší. Jak se mi snaží dostat do hlavy. Rovnou do mozku. Do centra vzpomínek, které postupně prorážely na povrch... Zmizte! To jen můj milovaný trochu naivní Petr mohl uvěřit, že tahle napohled krásná okolní příroda v sobě nic neukrývá. Viděl, co chtěl vidět. Přesně to, co si vysnil ve své mysli. „Je to tam tak skvostné, och! Jsem uchvácený, zlato. Je to nádherné místo. Neobyčejné. Co bych za to dal, kdybych mohl na podobném místě vyrůstat i já.“ Ano, neobyčejné skutečně bylo... „Ten pozemek je jednoduše úžasný. Slunečný, velký, rovinatý, panebože, jako stvořený pro tvoje zahradničení. Tak proč ne, Lucko? Je to přece tvůj domov.“ Domov. Trpkost toho slova jsem cítila ještě doteď. Když mi to Petr před půl rokem všechno předestřel, ten svůj plán s naším malým domečkem na rodinném pozemku, na tom, kde jsme teď v tom vichru stáli, jen jsem se zachvěla, záporně zakroutila hlavou a uvěřila, že to k ničemu nepovede. 5