1. kapitola
VESELÁ
Jaro 2005 „Proč ti to trvá tak dlouho?“ Moje matka je od přírody netrpělivá. Nesnáší nedochvilnost. A taky nedbalost a nedokonalost. Sama je vždycky vzorně upravená a připravená prakticky na cokoli, což na jednu stranu obdivuju, ale taky mě to nepředstavitelně štve, protože právě tohle jsem po ní nezdědila. Dneska ale mělo být všechno jinak. Chtěla jsem ji překvapit a aspoň jednou v životě dokázat sobě i jí, že to zvládnu taky. V úzkém zrcadle ve zkušební kabince jsem nervózně zkontrolovala poslední detaily. Narovnala jsem lem šatů, zastrčila neposlušný pramen dlouhých vlasů, upravila výstřih. Teď hluboký nádech, úsměv číslo jedna, ne, raději mírnou dvojku, a odhrnout závěs. 5