1. Modernita v časech antropocénu
Kapitola 1 Modernita v časech antropocénu
Před rusko-ukrajinskou válkou, jež započala roku 2014, ale také během ní, byla pro Rusko modernita stejně naléhavou otázkou jako pro Ukrajinu samostatnost. Zvěstovatel pokroku – tak vnímali Sovětský svaz jeho sympatizanti a Putinovo Rusko se toužilo stát jeho dědicem. Zygmunt Bauman, sociolog polského původu, který to všechno zažil, v roce 1992 napsal: „Komunismus byl nejoddanějším, nejzarputilejším a nejchrabřejším zastáncem modernity… Právě pod komunistickou, nikoliv kapitalistickou záštitou odvážný sen o modernitě… dosáhl svých radikálních mezí: velkolepé plány, neomezené sociální inženýrství, rozmáchlá a těžkotonážní technologizace, absolutní transformace přírody.“4 V tomto 17