Úvod
Jediným světlem, prozařujícím temnou, bouřlivou noc, byl oranžově planoucí koneček cigarety. Muž usazený za volantem hleděl na hřbitov po své levici a upíral hnědozelené oči na pár, který se líbal mezi hroby. Přestože na dívku neviděl, protože byla schovaná za rozložitým tělem svého milence, dobře věděl, kde se nachází; vždy věděl, kde se nachází, už po celé dlouhé roky. Sledoval je z tmavé kabiny svého auta, okénko stáhl jen asi o palec, aby se neudusil cigaretovým kouřem. Ne, že by se snad bál smrti, to rozhodně ne. Nicméně měl před sebou jasně vytyčený cíl, jenž ho již dlouho poháněl a jehož hodlal za každou cenu dosáhnout. Po celou tu dobu vyčkával; žil ze dne na den, z týdne na týden, z roku na rok, a systematicky se krůček po krůčku přibližoval k cíli. Dlouze potáhl z cigarety, cítil, jak mu dým plní tělo a mísí se s popelem, v nějž se mu obrátil dřívější život. Bezmyšlenkovitě si promnul koleno, v němž ho zabolelo, když si vzpomněl na minulost. Udeřil blesk a na okamžik osvítil celé okolí. Kdyby se Predátor v tu chvíli ohlédl, bezpochyby by si ho všiml. Nicméně, jeden z nejlepších operativců Syndikátu se nechal rozptýlit ženou. Choval se iracionálně a neopatrně. Začal k ní chovat city.